Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Sin City: Filmový komiks nebo komiksový film? (1)

20.09.2013, autor: HOST

Ode dneška každý týden v pátek si počtěte neoformalistickou analýzu o hříšném městě Sin City, které si můžete vychutnat buď v komiksu nebo ve filmu.




Dle mého názoru se již delší dobu populární kinematografický žánr komiksových adaptací obohacuje nejen použitím stále sofistikovanějších technologií umocňujících vyvolat iluzi reálnosti akčních scén a nadpřirozených, či scifi prvků, ale i o nové postupy v oblasti estetiky. Tyto film získává z jiných než kinematografických mediálních forem.

Objevila jsem skupinu filmů, která se oproti mainstreamové tendenci co nejrealističtějšího zpracování adaptovaného tématu snaží naopak spíše o jakousi schematičnost a vizuální grafičnost, na první pohled evokující výchozí médium daného příběhu - tedy komiks samotný. Diskuze o prolínání rozličných mediálních forem je zde v epicentru mého zájmu ne v podobě symbiózy, ale zejména transformace kinematografie a komiksu.

Jako již nespočet filmových i komiksových teoretiků našlo mezi těmito dvěma médii jisté společné znaky, pokusím se je já pomocí neformalistické filmové analýzy objevit na konkrétním případě snímku Sin City: Město hříchu (dále jen Sin City). Vzhledem k tomu, že se jedná o snímek, který, jak se zdá, v roce 2005 započal trend intermedializace komiksové a kinematografické platformy, a který byl následně podobným způsobem využit i v dalších snímcích hollywoodské produkce se základem v komiksovém příběhu, je tak pro mě při zájmu o tuto problematiku klíčovým výchozím bodem.

Zároveň bych ráda zmínila i další komiks adaptující snímky, stejně jako žánr neo-noir, do kterého začaly být tyto adaptace řazeny.

Kromě základní analýzy filmu, na které hodlám ukázat přítomnost dominanty, tedy "schematizaci stylistických prostředků i narativních postupů ve snaze docílit intermediality komiksu a filmu," se chci zaměřit zejména na přesahy, které snímek vytváří mezi teoriemi komiksu a filmu.

Teoreticko-metodologický úvod

Přistupujeme-li k rozboru jakékoliv problematiky, je vhodné dopředu si ujasnit, z jakého myšlenkového zázemí náš pohled vychází. V našem případě analýzy filmového díla, se může jednat o psychoanalýzu, sémantiku, sémiologii. Pro tuto práci je však klíčový přístup neoformalistické analýzy, založené na teoretických statích Davida Bordwella a Kristin Thomsonové - Narration in the Fiction Film a Breaking the Glass Armor. Nejedná se o pouhou analytickou metodu, ale komplexní víceúrovňový intertextuální přístup, který se nezabývá pouze předmětem zkoumání - filmovým textem jako takovým, ale i pozadím jeho vzniku a následnou diváckou i kritickou recepcí. V dalších kapitolách se však pokusím popsat nejen metodologii neoformalistické filmové teorie. Pro práci je nezbytné, abych se pokusila co nejlépe shrnout i teorie vzájemného ovlivňování médií, statě, které se pokouší otevřít otázku podstaty média komiksu, potažmo i v souvislosti s kinematografií. V neposlední řadě hodlám zmínit i základní teoretické koncepty publikace Ricka Altmana s názvem Film Genre, která se stává klíčovou při úvahách nad žánrovým zařazením snímku.

Neoformalistická analýza: Divák jako aktivní spolutvůrce

V následujících odstavcích si osvětlíme základní principy divácké recepce, pro kterou je podle neoformalistů klíčový nejen filmový text, ale i vztah mezi divákem a sledovaným dílem a tzv. širší ekonomický a kulturně historický kontext. Divák není brán jako pouhý pozorovatel, ale aktivní účastník ideové formace v narativním procesu.

V následující podkapitole parafrázuji ideje Davida Bordwella a Kristin Thompsonové z publikace Narration in the Fiction Film i samostatnou práci Kristin Thompsonové Breaking the Glass Armor. Dle jejich teorií můžeme vymezit 4 druhy procesů, které se během sledování filmu u diváka spouští:

1. Fyziologické - jsou omezeny zejména na vnímání zdánlivého pohybu na filmovém plátně, zároveň omezená pohyblivost diváka pomáhá spouštět podvědomou pozici voyeura i vtahuje diváka do světa zobrazovaného příběhu.
2. Vědomé procesy - aktivní účast diváka na tvorbě fabule z narací předkládaného syžetu, případná interpretace díla, aktivní asociativní spojování soukromých významů.
3. Podvědomé procesy - automatická divákova spolupráce na tvorbě diegetického světa.
4. Nevědomé procesy - nejsou pro neoformalisty klíčovým zájmem zkoumání, jsou zásadní pro práce z oblasti psychoanalýzy.


Forma divácké reakce a spolupráce, je podle Davida Bordwela a Kristin Thompsonové založena na historickém kontextu, ve kterém divák dané dílo sleduje i ve kterém bylo vytvořeno. To způsobuje různé vnímání stejného filmového materiálu v různých časových horizontech historie.

Dalším klíčovým faktorem ovlivňujícím diváka, jsou tzv. normy. Umožňují divákovi zasadit film do širšího kontextu, souboru schémat, přičemž je můžeme vymezit do tří okruhů:

1. divákovo ovlivnění běžnou realitou každodenního života,
2. ovlivnění jinými uměleckými díly a
3. obeznámenost s praktickým využitím média (tato je klíčovou proměnnou i ve faktoru historického kontextu).

Klíčem pro spolupráci audiovizuálního textu a diváka je způsob, jakým film uvolňuje divákovi informace syžetu, což umožňuje následný konstrukt fabule. Tento postup, se nazývá vyprávění, tedy narace.

Způsob divácké recepce narace je zásadní u všech výpravných mediálních forem. Specifické ustálené vzorce vnímání informací, které narace sděluje, je objekt-divák, čtenář či posluchač zvyklý využívat při kontaktu s konkrétní, pro dané médium typickou formou narace. V našem případě je tedy zajímavé srovnání právě aktivní divácké recepce, tak jak ji popisují David Bordwell a Kristin Thompsonová s aktivní recepcí čtenářskou, která se projevuje při četbě komiksu.

Pro další specifikaci filmového díla, je pak v pracích Davida Bordwella a Kristin Thompsonové využíváno množství pojmů, umožňujících přesnější rozbor filmu. Jedná se zejména o upřesnění rozdílů ve způsobech, jakými jednotlivá audiovizuální díla podávají divákovi informace, které působí na vědomé vnímání diváka.

Jsou to kromě již zmíněné narace specifikace mizanscény, struktura syžetu a tím i divákem následně tvořená fabule, sebevědomí narace, diegetické i nediegetické prvky, využité profilmické a filmové prostředky. Podle využití a naopak ignorace některých obvyklých i nestandardních postupu a prvků, můžeme blíže rozlišovat různé naratické mody. Nejčastěji využíván je modus klasického hollywoodského filmu, ve kterém jsou využívány všechny běžné technické postupy neutrálního stylu (pravidlo osy, ustavující záběry, polocelky...). Tyto prvky pak v konečném součtu dávají určitému filmu jedinečné specifikum, nazývané Bordwellem a Thomsponovou ozvláštnení. To je nejen součtem prvků filmové formy a obsahu, je jedinečné pro každý filmový text.

Ozvláštnení jako takové je v každém konkrétním případě definováno dominantou, jakousi tendencí, prostupující všemi rovinami a specifikacemi jedinečnosti daného filmu.

Text pochází z bakalářské práce Sin City: Město hříchu, grafická novela filmového plátna autorky Terezy Bajerové, obhájené na Masarykově univerzitě, Filosofické fakultě, v Brně roku 2011, dostupné online. Kopírování a další šíření práce je povoleno pouze po souhlasu autorky. Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: HOST

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!