Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Sin City: Filmový komiks nebo komiksový film? (5)

18.10.2013, autor: HOST

Každý týden v pátek si počtěte neoformalistickou analýzu o hříšném městě Sin City, které si můžete vychutnat buď v komiksu nebo ve filmu.




Sin City: Filmový komiks nebo komiksový film? (5) Každý týden v pátek si počtěte neoformalistickou analýzu o hříšném městě Sin City, které si můžete vychutnat buď v komiksu nebo ve filmu.

Neoformalistická analýza

Hypotéza o dominantě snímku

Po nahlédnutí do historie projektu a ekonomicko-kulturního kontextu snímku se nyní zaměřme na samotnou neformalistickou analýzu filmového textu, kterou se budu snažit podložit své domněnky O dominantě snímku, "schematizaci stylistických prostředků i narativních postupů ve snaze docílit intermediality filmu a komiksu". Právě takto se tedy Sin City stává jakousi grafickou novelou filmového plátna. Intermedialita jako taková sdružuje dvě média do interakce, díky které vznikne transformací nový rozměr obou. V tomto případě se tak stává aplikací filmových prostředků na komiksový text. Ten získává nový rozměr plynulosti narace a časové juxtapozice obrazů, přičemž film je na oplátku obohacován o typicky komiksovou schematičnost a plochost děje obrazu.

K neoddělitelnému smísení a transformaci komiksu i filmu prokazatelně dochází. Oddělit v případě Sin City jednoduše komiksové prvky od kinematografických, není možné. Ovlivňují se ve svých projevech navzájem. Stejně jako formální systém prvků spolu se systémem stylistickým vytváří formu uměleckého díla, ve snímku komiks spolu s kinematografickými prostředky vytváří jednotný intermediální celek. Ze záběru nelze vyčlenit, kde se jedná o prvky původně prostorově juxtaponovaného komiksového obrazu a kdy se jedná o segmenty časově juxtaponovaného filmového záběru. Komiksová viněta je kinematograficky ochuzena o své textové prvky a zároveň obohacena o rozměr zvuku, čímž dochází k transformaci způsobu sdělování informací. Intermedialita filmového textu Sin City je nejvíce důrazná v samotných vizuálních prvcích snímku a tedy v jednotlivých záběrech. Ty jsou technikou grafické postprodukce vytvořeny za účelem působit na diváky ne jako film, ale pro přiblížení se pocitu, který vyvolává listování grafickou novelou.

Kinematografie je naprosto zřetelně obohacena o dimenzi komiksové grafičnosti. Ta se projevuje zejména v obrazové rovině, jelikož komiks jako takový je pouze prostorově juxtaponovaným graficky-obrazovým narativem. Na film jako médium má tato skutečnost velmi zajímavý efekt. V případě Sin City, jako bychom mohli říci, že ať zastavíme snímek prakticky v jakémkoliv záběru, vidíme v rámování obraz, který je jako vyjmutý z komiksu. Je tedy opět zbavený časové roviny, a přesto zůstává kinematograficky ozvláštněný. Tuto paradoxní nevyrovnanost vytváří absence textuálních informací, která je ve filmu nahrazena prvky zvukovými. Tento efekt je umocněn faktem využití předlohy jako přímé pomůcky při natáčení, který umožnil velmi precizní obrazovou transformaci statického obrazu v obraz s časovým rozměrem.

Jednotlivé obrázky viněty komiksu získávají od kinematografie rozměr času, pohybu a plynulého rozvoje diegetického světa. Narace se oproti původní komiksové obohacuje o plynulost, ale naopak diváka ochuzuje O výsadu pozice toho, kdo ovládá tok děje. Divák tak sice zůstává aktivním spolutvůrcem fabule, tvoří ji ale rozdílným způsobem, než při původním čtení komiksu. Film plyne střihem, délkou záběrů i promítacím časem určeným tempem, které divák nemá možnost ovlivnit.

U tohoto snímku je důležité nejen vnímání jeho vizuálních prvků, ale 1 jejich kontextuální divácké čtení. Dominanta se zde projevuje jako jakýsi recepční prostor mezi sledováním filmu a čtením komiksu, který Sin City vytváří. Dochází k zásadní změně způsobu divácké recepce. Nacházíme mnoho rozdílů, které jakýkoliv přerod dvou médií v jedno nové z hlediska recepce provází. V našem případě se týkají zejména pozice diváka/čtenáře původních mediálních forem. Srovnání divácké recepce se čtenářskou je zatím u adaptací komiksových předloh neprobádané teritorium. Mnoho již zmíněných teoretiků se zabývá problematikou jazyku filmu a podobné teorie vznikají i na poli komiksu. Prozatím ale předměty těchto teorií byly vždy původní mediální platformy a ne jejich transformované podoby.

V mé práci chci na konkrétních příkladech prokázat v naratické struktuře filmu prvky a postupy, které jsou typické i pro předlohu. Ty mají oba způsoby uměleckého vyjádření příběhu v obsahu společné. Pak právě v rozdílných způsobech vyjadřovacích možností jednotlivých forem, na rozdílu formátu média komiksu a filmu uvidíme ozvláštnění a intermediální transformaci, které snímek přináší v úzké kooperaci s předlohou, s jakou se v tomto případě setkáváme.

A je to právě existence předlohy, která Sin City staví do kategorie adaptací. Vzhledem ke specifické mediální platformě předlohy se přitom v žádném ohledu nejedná o klasickou literární formu adaptování narativu. Komiks sám upřednostňuje vizuální formu sdělování informací před čistě literárním (tedy verbálně-informačním) způsobem rozvíjení narace. Již v tomto principu u komiksu a filmu vidíme mnohem bližší mediální partnerství, než může nastat u zfilmované podoby běžného literárního díla. Jak popisuje Thierry Groensteen:

"Pomýšlet na to, že komiks je ze své podstaty místem konfrontace mezi verbálností a ikoničností, je podle mě teoretická nepravda, která končí ve slepé uličce. [...] Jestliže se tedy dovolávám toho, aby byl obrazu přisouzen význačnější status, je to jen proto, že - až na řídké výjimky - zaujímá v komiksu větší prostor, než je vyhrazený písmu. Jeho převaha uvnitř systému vyplývá z toho, že se skrze něj produkuje smysl."

Pojďme intermedialitu komiksu a filmu podrobně analyzovat tak, jak funguje v textu Sin City.

Komiksová estetika v pohybu: Sin City jako grafická novela filmového plátna

Jak jsme si objasnili již v kapitole o přípravě a realizaci natáčení, samotný projekt snímku Sin City byl připravován ve velmi úzkém spojení s jeho grafickou předlohou. Při sledování snímku tedy není přílišným překvapením, když se před námi začnou rozbíhat filmové záběry, které jsou často zcela zjevnou snahou o převod původní komiksové viněty v obraz filmový. Sin City můžeme vidět jako jakousi grafickou novelu filmového plátna, komiks rozšířený o třetí dimenzi přidáním rozměru času.

Tato adaptace komiksové předlohy však není ve svém ztvárnění zdaleka takto jednorozměrná. Nejedná se o pouhé začlenění příběhu z komiksové platformy do klasických kinematografických vzorců výroby adaptací. Snímek využívá pro základní linii vyprávění klasický hollywoodský styl i naraci. Jasně však vidíme, jak jsou tyto prvky díky vztahu k původní platformě transformovány.

Grafičnost stran komiksu, plochost obrazů, schematičnost vinět. Tyto příznačné znaky původní adaptované platformy převedením na plátno získávají nový význam, právě svojí mediální transformací.

Vizuální ztvárnění mizanscény je již na první pohled jedním z nejvýraznějších znaků Sin City. Jakýmsi originálním puncem komiksového Sin City je ale jeho specifická černobílá kresba. Veškerá barevnost se kromě potisku obálek objevuje pouze v originálním příběhu Ten Žlutej parchant. Avšak film si v inspiraci právě touto povídkou pro ztvárnění své mizanscény vypůjčil její specifickou selektivní barevnost. Celý film je laděn v omezeném barevném schématu. Téměř všechny postavy i celá mizanscéna jsou zachovány v černobílé škále, přesto však díky odrazům akcentovaného teplého diegetického světla, případně v diegetických záblescích, získávají postavy i prostor uvnitř záběru v některých situacích nádech reálných barev.

Barevná selekce je také využívána pro akcent jednotlivých postav. Na některé příznačné rysy postav, či prostředí, je upozorněno barvami sytými. Například postava Goldie je zářivá bohyně se zlatými vlasy, zahalená v rudém povlečení, Muž se zlatým okem má oko i na plátně zlaté, oči biskupa Roarka září chladně zeleným tónem. Využívány jsou základní barvy palety: modrá, červená, zelená a žlutá.

Barevná selektivnost je kromě vizuálního ozvláštnění využívána zejména funkčně a to narací. Například barevné odrazy světel policejní sirény, které vidíme v interiéru auta, když Dwight odjíždí zbavit se těla mrtvého Jacka. Barevná selektivnost mizanscéně tedy může i informovat o dalším vývoji syžetu a takto pomáhat divákovi v tvorbě fabule. Mizanscéna tak tímto způsobem naraci zajišťuje momenty, které pomáhají v divákovi budovat očekávání.

V rámci stylizované transformace je také záběr často prakticky téměř zploštěn, čímž je zajímavým způsobem docíleno transformovaného převodu typicky komiksového rozptylu kresby směrem od předmětu dění.

V některých záběrech se setkáme s naprosto schematicky zjednodušeným prostorem pozadí. Obraz pomocí bezvýrazné černobílé animace udržuje jasnou perspektivu. Celý záběr nás naviguje směrem k centrálnímu sdělení, pozadí směřuje jako by do ztracena. Nejvíce zjevný je tento efekt například sledujeme-li postavy, které se pohybují po městě autem. Jakékoliv prostředí, které vidíme skrze okna je zcela neutrální a nespecifické.

Perspektiva, kterou si film od komiksu vypůjčuje, je také jasně patrná v záběrech, kde je některá z postav spoutána. Když například sledujeme svázanou malou Nancy, kterak čeká na svůj osud, je ze ztvárnění mizanscény zcela nejasné, kde se holčička nachází. Ostré stíny i obrysy zřetelně vymezují, že důležité jsou v tomto případě postavy, prostor funguje pouze jako jakési neutrální "někde", které příběhu umožňuje funkčně pokračovat. (Viz obrazová příloha č. 3.).

Text pochází z bakalářské práce Sin City: Město hříchu, grafická novela filmového plátna autorky Terezy Bajerové, obhájené na Masarykově univerzitě, Filosofické fakultě, v Brně roku 2011, dostupné online. Kopírování a další šíření práce je povoleno pouze po souhlasu autorky. Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: HOST

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!