Konečně Paříž!
Roku 1949 se Goscinny seznámil s Josephem Gillainem (alias Jijém) a s Mauricem de Bévèrem (alias Morrisem), kteří se krátce předtím usadili ve Spojených státech. Ti mu jednoho krásného dne představili Georgese Troisfontainese, ředitele belgické agentury World Press Agency, který mu ze zdvořilosti navrhl, aby za ním někdy zajel do Bruselu a ukázal mu své práce. Goscinny jej vzal za slovo a tři týdny nato odjel do Belgie s kreslicí složkou, jež obsahovala devítistránkový komiks Dick Dicks (obr. vpravo),

Georges Troisfontaines nakonec Goscinnymu svěřil řízení své pařížské pobočky. Roku 1951 tedy mladý emigrant začal pracovat společně s Uderzem. Oba muži se spřátelili (viz obr. vpravo).
_a_Uderzo_(vlevo).jpg)


V té době se René Goscinny pustil plnou parou do psaní komiksových scénářů. Od roku 1952 podepsal v časopisu Spirou řadu Belles Histoires de l’Oncle Paul, které ilustrovali Eddy Paape a Pierre Dupuis, a od roku 1955 psal scénáře k sérii Lucky Luke, kterou několik let předtím vytvořil Morris (pro zajímavost poznamenáváme, že tuto sérii od roku 1968 otiskoval Pilote). Roku 1956 napsal pro Jijého epizodu l’Or du vieux Lender série Jerry Spring. Od roku 1953 do roku 1955 také spolupracoval s týdeníkem Moustique, který se specializoval na rozhlasové (a později na televizní) programy a který vydávalo nakladatelství Dupuis. Pro tento týdeník nakreslil několik kreseb a sepsal řadu detektivních povídek (pod nejrůznějšími pseudonymy; podepisoval se např. jako René Maldecq, René Macaire, Jacob apod.).
Roku 1955 se René Goscinny spojil s Albertem Uderzo, Jeanem Hébradem a s Jeanem-Michelem Charlierem a založili jakýsi „syndikát“, jehož cílem bylo uplatnit (oprávněné) platové požadavky. O tomto „komplotu“ se doslechlo nakladatelství Dupuis a také Troisfontaines. Ten „disidenty“ na hodinu propustil.
Édipresse / Édifrance
Zmíněná trojice, k níž se připojil Jean Hébrand, vedoucí reklamy ve World Press, pak vytvořila společnost Édipresse/Édifrance, která podnikala v oblasti tisku a komunikací. Zmíněná společnost mimo jiné založila (pro společnost Fabrique-Union) časopis Clairon a po něm (pro čokoládovny Pupier) časopis Pistolin (obr. vpravo).


Po několika samostatných příbězích (Mottie la marmotte (obr. vpravo),


V období, kdy fungovala společnost Édipresse/Édifrance, vypracoval Goscinny s přáteli řadu projektů. Prvním z nich byl le Supplément illustré, který měl být přikládán k deníkům; nedostal se však dál než k 0. číslu. Goscinny pro něj vytvořil postavu Antoine l’Invincible, kterou měl kreslit pochopitelně Uderzo. Skupina pracovala také pro Radio Luxemburg na návrhu magazínu nazvaného Radio-Télé. Goscinny pro něj napsal les Aventures de Routine… Ani tento projekt nepřekročil stadium návrhu, naší skupině však umožnil navázat významné kontakty se slavnou rozhlasovou stanicí. Po určitém váhání se společnost Édipresse/Édifrance, Radio Luxemburg a několik dalších finančníků rozhodli vydávat nový komiksový časopis. Vytiskli pokusné číslo a za podpory masivní reklamy uvedli tento časopis na trh. Časopis se jmenoval Pilote !