Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

ROZPOLCENÝ TEMNÝ RYTÍŘ (4) - Neoformalistická analýza

17.02.2012, autor: Monika Fülöpová

Pokračování článků z bakalářské práce o filmu Batman - Temný rytíř




Neoformalistická analýza
Tato část práce se zabývá detailní analýzou filmu po naratologické a stylistické stránce. Cílem analýzy je odhalení dominanty, tedy sjednocujícího principu, který filmem prochází v naratologické i stylistické rovině a vyzdvihuje jednu skupinu užitých elementů na úkor druhé.

Naratologická část analýzy se zaměřuje na příběh a způsob jakým je utvářen. Zde je důležité určit si základní vývojové vzorce, kterých se vyprávění drží a také v jaké míře odpovídá film kanonické naraci. Neméně důležité je pak nalezení motivů prostupujících příběhem a následná interpretace filmu.

Stylistická analýza se zabývá kompozicí mizanscény, kinematografickým obrazem a střihem, tedy způsoby, jakými nám je tento příběh prezentován. S tím souvisí systém zesílené kontinuity, definovaný Davidem Bordwellem ve stati Zesílená kontinuita. Vizuální styl v současném americkém filmu, jehož je Temný rytíř názorným příkladem. Podle Bordwella v posledních dvaceti letech dvacátého století pozměnili hollywoodští režiséři do té doby využívaný systém kontinuity a nahradili jej technikami, jejichž cílem bylo dosažení pocitu neustálého pohybu a to prostřednictvím střihu, ale také vedením postav a kamery – tím došlo k zesílení kontinuity. Zásadní vliv na využívání a samotný vznik těchto postupů měla patrně televize. Jak říkají Bordwell s Thompsonovou v knize Dějiny filmu, televize musela trvale udržovat zájem diváka na co nejvyšší úrovni, aby nepřepnul na jiný kanál nebo neodešel z pokoje, a protože konečnou stanicí většiny filmů bylo video, filmaři přizpůsobili své postupy požadavkům domácího sledování a vytvořili intenzivnější, zesílenou verzi klasické kontinuity. Změnila se tak jednak průměrná délka záběrů – v šedesátých letech dosahovaly v průměru délky osmi až jedenácti vteřin, v případě Temného rytíře se setkáváme se záběry dlouhými tři až pět vteřin. Dále došlo také ke zrychlení střihu, které donutilo režiséry ke zjednodušení inscenační práce – zatímco do šedesátých let bylo běžné zabírat hrdiny v plných polocelcích (full shot), od 80. let začíná převládat systém „postav se a odříkej text" (stand-and-deliver) a v případě, že se herci pohybovali, režiséři obvykle modelovali scénu prostřednictvím alternativní metody k standand- deliver, jíž je způsob „jdi a mluv" (walk-and-talk). Filmová technika začala sloužit k oživení obrazu, protože naznačovala, že se v každé chvíli děje něco dynamického. Podrobněji si jednotlivé prostředky zesílené kontinuity probereme v kapitole Zesílená kontinuita, kde je vysvětlíme přímo na příkladě Temného rytíře.

Nejdůležitější stylistickou složkou při analýze filmu je mizanscéna. Na rozdíl od ostatních filmových technik jako je například střih, pohyb kamery, rámování a další, je to právě mizanscéna a to, jak je uspořádána, co nám utkví nejvíce v paměti po zhlédnutí filmu. Bordwell s Thompsonovou mizanscénu charakterizují jako inscenování události pro kameru. Termín mizanscéna pochází z divadelní terminologie a spadají pod ni aspekty jako výprava, osvětlení, kostýmy, či chování samotných postav. Její součástí bývají také neplánované či nekontrolovatelné události, jako například nečekaná změna počasí během natáčení.

Dominantním prvkem Temného rytíře je motiv rozpolcenosti či dvojtvářnosti, který sjednocuje všechny roviny filmu. Jak se tento motiv projevuje v konkrétních případech bude popsáno níže.

Temného rytíře lze zařadit hned do několika žánrů. Na oficiálních stránkách společnosti Warner Bros. je žánrově řazen k akčnímu a dobrodružnému filmu, stejně tak je tomu i na serverech Box Office Mojo a Rotten Tomatoes. Internet Movie Database jej však mimo akčního žánru řadí také mezi krimi, drama a thriller. V českém prostředí, konkrétně na webu Česko-Slovenské filmové databáze, je vedle thrilleru, akčního a dobrodružného filmu označen také jako fantasy. Ve většině kritických reflexí, které byly rozebírány výše, bývá přitom nejčastěji řazen do žánru kriminálního thrilleru, kterému jeho forma nejvíce odpovídá. Řazení k dobrodružnému a akčnímu filmu tak vyplývá spíše z konvenčního řazení filmů z produkčního cyklu komiksového filmu právě k těmto dvěma žánrům. Shrneme-li si totiž, jakými znaky se žánr thrilleru vyznačuje, zjistíme, že Temný rytíř splňuje téměř všechny charakteristické rysy – pracuje s rychlým střihem (obzvláště u akčních scén), snaží se diváka co nejvíce zmást, šokovat ho a také děsit (toho je zde dosaženo především díky postavě Jokera). Thriller má sklony neustále nás překvapovat především náhlým vyplýváním souvislostí na povrch, přičemž zdůrazňuje rafinované plány hrdinů, které se nám na počátku mnohdy nepodaří odhadnout. Divák je pak v neustálém napětí, o čemž v případě Temného rytíře není pochyb, neboť vytváření napětí je jeho hlavní charakteristikou. Snad jedinou výjimkou v rámci žánru thrilleru je, že se zde vůbec nesetkáváme se zpomalenou akcí u akčních scén. Naopak v akčních scénách dominuje rychlý střih a kmitavá kamera. Zpomalený záběr je zde pouze jeden, ale o akční scénu se nejedná. Slouží spíše ke zdůraznění momentu překvapení.

Film pak v sobě nese také několik druhů významů. Tyto významy jsou referenční, explicitní, implicitní a symptomatické. Referenční významy jsou ty, které jsou úzce spojené se samotnou kostrou zápletky a víceméně ji shrnují do několika mála vět. Explicitní významy jsou otevřená tvrzení postav, či ponaučení, nacházející se ve filmu. Často sumarizují film jako celek a jsou zřetelné především v jeho vrcholné scéně. Implicitní významy jsou potom našimi interpretacemi daného filmu a symptomatické významy odpovídají panující náladě ve společnosti. Dají se také považovat za určitou ideologii doby. Symptomatické významy jsou snadno čitelné pro diváky žijící v dané době, avšak bude-li se na film dívat divák za dvacet let, bude pro něj jejich odhalení mnohem komplikovanější.

Pokračování příště.

Text pochází z bakalářské práce autorky Moniky Fülöpové - Motiv rozpolcenosti v Temném rytíři - Neoformalistická analýza, obhájené na Masarykově univerzitě, Filozofické fakultě, na Ústavu filmu a audiovizuální kultury, v Brně roku 2010, dostupné online. Bez souhlasu autorky není dovoleno text dále šířit.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Monika Fülöpová

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!



Batman
28.07.2014 Batman Země jedna: Recyklovaný Batman ze sekáče se válí v odpadcích - 80 %
24.06.2013 Batman Detective Comics 1: Batman si vystřelil z X-Menů – 70 %
02.11.2012 Joker: Už není šílenec, zblázní se z toho Batman? – 70 %






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!