Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Komiksové publikum (2) - Komiks jako médium

30.03.2012, autor: Gethie

Pokračování článků z diplomové práce o Komiksovém publiku jako subkultuře




Komiks v současnosti – jeho formy a žánry
Podle rozsahu a způsobu publikace můžeme komiksy dělit na tři různé typy. Prvním z nich je strip, který se nejčastěji objevuje jako součást denního tisku. Jednou jeho možnosti je krátká jen tří či čtyř panelová páska, která zpravidla obsahuje jednu epizodu nejčastěji humoristicko-satirického zaměření, která je zakončena výraznou pointou. Příkladem těchto stripů může být například známý Garfield či Dilbert. Druhou možností stripu je rozsáhlejší příběh, který většinou zabírá celou stránku časopisu či denního tisku. Tímto způsobem vycházely i delší příběhy na pokračování. Čeští čtenáři si mohou pamatovat takové stripy například z časopisu ABC, v němž vycházela řada komiksových seriálů, ve světě můžeme vzpomenout například příběhů Dicka Tracyho či Hellboye.

Asi nejznámější formou komiksu je komiksový seriál, který představuje řetězec příhod soustředěných kolem ústředního hrdiny a je vydávaný v sešitech na pokračování. Ve světě je tato forma nejčastější. Ve formě komiksového seriálu vycházel příběhy Supermana, Spidermana, ale i komiksy Watchmen či Maus. U nás nejsou komiksové seriály tak časté. Ve formě sešitů zde vycházel Čtyřlístek, který se však skládal spíše z několika kratších příběhů v jednom sešitu. Jinak v českém komiksu komiksové seriály, které by měly delší trvání postrádáme.

Poslední možností je grafický román – tato forma je poměrně nová, neboť grafický román vznikl až v 80. letech z popudu Willa Eisnera, Bryana Talbota či Alana Moora . Grafický román imituje literární žánr románu se všemi jeho charakteristickými rysy. Je to uzavřený strukturovaný příběh, což mu dovoluje porušit některá základní pravidla komiksové narace. Grafický román je nejčastěji spojován s komiksem pro dospělé. Příkladem může být tvorba výše zmíněných autorů – například romány Alana Moora Z pekla či Pohádka o zlobivé kryse od Bryana Talbota. Za první grafický román je považována Smlouva s Bohem od Willa Eisnera. V českém prostředí je zřejmě nejznámějším grafickým románem Alois Nebel od Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99, který se dočkal již dvou pokračování.

Komiks je dynamickým médiem a jednotlivé příběhy se mohou objevovat v několika různých formách. Vzpomínaný Alois Nebel je hrdinou grafických románů a zároveň také vystupuje ve stripech. Velké komiksy roku 1986 – Maus, Watchmen a Návrat temného rytíře vycházely původně jako komiksový seriál, ale byly následně sebrány a prodávány jako grafické romány. Do České republiky se dostává většina zahraničních komiksů v podobě sbírky několika komiksových sešitů, které rozvíjejí jeden určitý příběh. Tyto sbírky by ovšem neměly být zaměňovány za grafický román, který vzniká s jasným záměrem autora napsat a nakreslit uzavřený příběh. Seriál musí dodržovat pravidla komiksové narace, o nichž bude řeč v příští kapitole.

Komiksový svět je bohatý také v oblasti tématického zaměření. Bohužel odborná literatura se příliš nevěnuje popisu tématických oblastí komiksů, a tak nám nezbývá než vycházet především z historie komiksu a současné nabídky komiksového trhu.

Asi nejznámějším tématem komiksu jsou akční komiksy, nejčastěji se superhrdinskou tématikou. Tyto komiksy se vyvinuly z původních dobrodružných sci-fi příběhů. Jejich základním znakem je postava vigilanta – samozvaného strážce zákona, nejčastěji obdařeného nadlidskými schopnostmi, případně nadmíru vyspělými technologiemi, který plní společenskou misi. Obvykle má superhrdina dvě různé identity, z nichž jedna je tajná. Z toho důvodu užívá určitý kostým a přezdívku, které odráží jeho schopnosti. Kostým a přezdívka se tak doplňují v dokreslení hrdinova charakteru. Náplní těchto příběhů je boj hrdiny se „zlem“, které může nabývat nejrůznějších podob od pouliční kriminality přes mafiánské praktiky až k ohrožení Země mimozemskou entitou. Komiks může být zaměřen pouze na jednoho hrdinu (případně nějakého jeho pomocníka) jako byl například Superman či Spiderman, ale také to mohou být příběhy celé skupiny superhrdinů. Mezi takové skupinové superhrdinské komiksy patří například X-Men, Wildcats či Fantastická čtyřka.

Druhou známou skupinu komiksů tvoří ty určené primárně malým dětem, které jsou založeny na veselém dobrodružství antropomorfních zvířátek. Tyto příběhy proslavily například Walta Disneyho a jeho hrdiny Mickeyho Mause či Kačera Donalda. U nás je nejlepším příkladem tohoto zvířátkovského komiksu Čtyřlístek. Zvířátkovské příběhy jsou jednou z nejstarších forem komiksu. I zde je kladen důraz na akci a děj, stejně jako v akčních komiksech.

Mnoho komiksů je založeno na dobrodružných příbězích, které se nejčastěji odehrávají v nějakém exotickém prostředí. Tyto dobrodružné příběhy čerpaly svou inspiraci z již zmíněných pulp magazínů. Příkladem mohou být například exotické komiksy Tarzan, Sheena či Corto Maltese. Podobné těmto dobrodružstvím jsou rovněž v USA oblíbené westernové komiksy, které jsou opět založeny především na akci zasazené do přitažlivého prostředí. Podobným příkladem jsou být příběhy s fantastickou a sci-fi tématikou, jejichž fiktivní prostředí poskytuje vhodné kulisy pro dobrodružné příběhy. Dalším rozšířeným žánrem v komiksu, který rovněž vycházel z dědictví pulp magazínů, je detektivka či kriminální thriller. Tyto komiksy zobrazovali jak fiktivní příběhy, tak příběhy skutečných zločinů a společně s hororovými příběhy byly hlavním terčem kritiky komiksu na začátku 50.let, kvůli brutálním a násilným scénám. Slavnými detektivními komiksy byly příběhy Dicka Tracyho nebo mafiánský grafický román Cesta do pekel, který se proslavil díky filmové adaptaci.

Samostatným žánrem jsou válečné komiksy, které byly velice oblíbené v meziválečném období a také po Druhé světové válce, kdy nahradily superhrdinský žánr. Inspirací k těmto komiksům je většinou některá z reálných válek. Český čtenář se však s válečnými komiksy zatím příliš nesetkává. Stejně tak je pro něj nezvyklým žánrem romantický komiks, který určen ženskému publiku. Tyto komiksy nejčastěji imitují strukturou příběhu dívčí románky – jejich protagonistou je mladá dívka, která prochází během příběhu určitými zkouškami, aby nakonec „našla štěstí“. V první polovině 20. století byl mezi mládeží oblíbený také komiks se sportovní tématikou, nejčastěji popisující vývoj závodu nebo sportovního zápasu. V současnosti je tento žánr spíše opomíjen. Výše jmenované komiksy jsou určeny především dětem či dospívajícím, ale od poloviny 80. let vznikla řada komiksů, jejichž cílem bylo dospělé publikum. Mezi nimi samozřejmě najdeme nejrůznější sci-fi a fantasy dobrodružství, westerny i detektivní komiksy, ovšem od „teenagerovské“ produkce se komiksy pro dospělé odlišují systémem produkce. Komiks pro dospělé je většinou uměleckou výpovědí autora a nikoliv jen „manufakturně“ vyráběný produkt kulturního průmyslu. Komiksy pro dospělé nejsou určeny pouze oddaným fanouškům, porozumět jim může i širší publikum. Jejich tématická náplň i dějové linie jsou rozmanitější než je tomu u komiksu pro dospívající.

Ve větší míře se v produkci pro dospělé objevuje historická či autobiografická tématika. Na poli historického komiksu nelze nezmínit poslední komiks Willa Eisnera – Spiknutí, který okrývá pozadí vzniku a šíření falza Protokoly siónských mudrců. Autobiografická tématika často vyjadřuje autorův autentický prožitek buď určitých velkých dějin, či dramat osobního života. Příkladem prvního může být jistě komiks Mause od Arta Spiegelmana, Persepolis od Marjane Satrapi, stejně jako reportážní komiksy Joa Sacca Palestina či Bezpečná zóna Goražde. Dramata osobního života jsou často spojena s prožitkem určité choroby, psychického otřesu či hledání vlastní identity. Mezi takové komiksy patří Padoucnice od francouzského kreslíře Davida B., jenž v šestidílném seriálu popisuje boj své rodiny s bratrovou epilepsií, nebo Peetersovi Modré pilulky, které líčí život s jedince nakaženým virem HIV.

Další tématikou určenou dospělým čtenářům jsou komiksy s určitým sociálním či politickým posláním, které vycházely z tradice komiksů konce 19. století a ve 20. století zažily obrodu v podobě undergroundového komiksu začátku 70. let.

Neustále se objevují humoristická témata, která slaví úspěch především u stripových komiksů. V zásadě jde o náhradu kresleného vtipu určitou sekvencí obrazů. Zvláštním příkladem humoristických stripů, pak může být komiks, jenž glosuje současné společenské a politické dění. Za všechny uveďme český komiks Zelený Raoul od Štěpána Mareše. Stejně tak se samozřejmě v produkci pro dospělé objevuje erotická tématika, která existovala v komiksu téměř neustále. Asi nejznámějším dílkem je tzv. Tichuanská bible. Erotickým komiksům se dostalo velké pozornosti především v době hippie a vzestupu komixu. U nás se erotickým komiksem proslavil především Kája Saudek. Jak dětskému, tak dospělému publiku jsou pak určeny komiksové adaptace literárních děl, které sice zažívají velký rozkvět, ale nejsou v komiksovém světě novinkou. Z českého prostředí můžeme pro příklad uvést Saudkovu adaptaci Války s mloky. V zahraničí se objevuje řada úspěšných titulů, dokonce sérií. V České republice se v současnosti začalo s vydáváním série detektivních komiksů s Herculem Poirotem od Agathy Christie nebo série Manga Shakespeare, která čtenářům komiksovou formou přibližuje dílo anglického dramatika. Vzdělávací komiksy jsou kresleny pro děti i dospělé, mohou být součástí učebnic, či jsou přímo samostatným sešitem se zaměřením na určitou tématiku – u nás vydaná Sociologie, Politologie a další. Blízko ke vzdělávacím komiksům se vždy pohybovaly komiksy propagandistické, jež byly s oblibou využívány v zemích s nízkou gramotností obyvatel.

Pokračování příště.

Text pochází z diplomové práce Kateřiny Králové Komiksové publikum jako subkultura (Analýza recepčních strategií), obhájené na Masarykově univerzitě, Fakultě sociálních studií, v Brně roku 2010, dostupné online.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Gethie

Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!