Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Komiksové publikum (6) - Čtenáři jako subkultura

27.04.2012, autor: Gethie

Pokračování článků z diplomové práce o Komiksovém publiku jako subkultuře




Prolínání publika a subkultury není v naší společnosti nijak výjimečné. V minulosti byly za subkulturu považováni například posluchači punkové hudby, návštěvníci tanečních klubů či čtenáři sci-fi. Média hrají důležitou roli v expresi a posílení identity jednotlivých skupin, především v oblasti mladších konzumentů a příslušníků subkultur.

Subkultury definujeme jako menší skupiny v rámci společnosti, které se odlišují od širší společnosti. Tyto odlišnosti se mohou projevovat v nejrůznějších oblastech – užívání jazyka, v hodnotách, náboženství, stravě, stylu života a vkusu či v normativním systému. Subkultury mohou vznikat vně nebo uvnitř dominantní kultury a mohou být s dominantní kulturou ve shodě, či ve střetu. Příslušnost k subkultuře tak nemusí jedince vyvazovat ze širších sociálních vazeb. Shibutami užíval namísto subkultury k popisu tohoto fenoménu koncept referenčního sociálního světa jedince, který představoval sdílenou společnou perspektivu. Jedinec se mohl stát členem několika různých sociálních světů, aniž by se v rámci nich dostával do konfliktu.

Postupem času se subkultura přestala být popisována jako neměnné členství, ale spíše jako neustávající akci a systém jednání, který vychází z představy, že hodnoty, normy a kulturní významy nejsou pevné. Naopak jsou výsledkem neustálého porovnávání a vyjednávání mezi jedincem a širokou společností. Jedinec si pak jednotlivé střípky skládá do konzistentního kulturního systému. Subkultura tak nemusí být homogenní skupinou, ale může sestávat z na první pohled nesourodých individuí, které spojuje v několika základních dimenzích, jež se u jednotlivých subkultur liší.

Subkultura komiksových čtenářů je v USA obvykle zařazována pod zaštiťující kulturu nerdů (do češtiny lze překládat jako pitomec, případně mimoň) případně kulturu geeků (do českého jazyka se překládá jako kejklíř, výstižnějším slovem je šašek). Obě označení pod sebe sdružují nejrůznější subkultury, jež sdílejí úděl stigmatizovaných komunit v rámci širší společnosti. Původně pojmenování nerd vycházelo z lidového označení vysokoškoláků, kteří se zabývali přírodními vědami a výpočetní technikou, svými zájmy tak nezapadali do kolektivu vysoké školy. Postupně byli ke stereotypu nerda připojovány další charakteristiky, k nimž patřila závislost na internetu, čtení komiksů, sledování sci-fi seriálů, neúspěch u opačného pohlaví . Obě označení se vztahují na jedince, kteří se zajímají o oblasti kultury, na něž široká veřejnost pohlíží s despektem, a tento zájem je vyděluje ze společnosti. Nerdové jsou – oproti geekům – spojováni s vysokou inteligencí a především s obsesivní potřebou veškerých znalostí o objektu zájmu .

Diskuse o rozdílech mezi kulturou nerdů a geeků v současnosti stále probíhá a čtenáři komiksů jsou řazeni k oběma táborům. Pro naši práci je důležitá skutečnost, že všechny subkultury patřící pod zmíněná označení jsou spojeny se silnými negativními stereotypy a pocity stigmatu, což je vede ke sdružování. Jednotlivé oblasti zájmu se začínají mezi jednotlivými subkulturami prolínat.

Kultura nerdů, stejně jako její jednotlivé subkultury, je založena na pocitu stigmatu ze strany široké veřejnosti – kvůli svým netradičním zájmům jsou jejich příslušníci vyděleni ze společnosti. Proces stigmatizace souvisí s negativní stereotypizací. Máme sklon připisovat osobě, jež vykazuje nestandardní zájem, činnost či vlastnost, připisovat i celou řadu dalších nedokonalostí či odlišností. Pocit stigmatu pak obvykle vede danou osobu ke snaze skrývat to, co jej vyvolalo. V případě komiksových čtenářů a příslušníků kultury nerdů obecně je původcem stigmatu životní styl a činnost, a tak se členové této kultury pohybují na hranici diskreditovatelnosti, nemusí se široké veřejnosti odhalit. Někteří stigmatizovaní jedinci ovšem mohou reagovat i tak, že se od široké veřejnosti oddělí úplně a stigmatizovanou činnost naopak vystavují na odiv, ovšem ti tvoři spíše menšinu. Jedinci se stigmatizovanou identitou tak mají silnou motivaci vyhledávat interakce s lidmi se stejně nepochopenými či nedoceněnými zájmy a koníčky. Interakce v rámci subkultury se pro tyto jedince stávají místem relaxace, v nich může polevit pozornost.

Čtenáři komiksu jako subkultura - životní styl a kultura vkusu
životní styl a vkus bychom mohli považovat za nejnižší společné pro vznik a rozvoj fandomu a subkultury. životní styl je považován za jednoznačný znak skupiny, který subkultura užívá ke komunikaci se širší společností. Sestává ze tří základní složek – z image, vystupování a voleného slangu. Image sestává z volby účesu, doplňků a artefaktů. Vystupování zahrnuje výraz tváře, držení těla atp. V případě slangu pak uvažujeme o speciální slovní zásobě. U čtenářů komiksu nemůžeme životní styl popisovat v těchto znacích, neboť jen minimum z nich se otevřeně hlásí k dané subkultuře. Společným momentem v životním stylu je skutečnost, že tito jedinci se rozhodli zvolit stejný způsob trávení volného času a vzorců konzumace a stali se tak součástí jedné „lifestylové“ enklávy, která se vyznačuje určitými společnými aktivitami, o nichž bude řeč později. S určitou mírou tolerance bychom mohli mluvit o společném slangu fanoušků komiksu, neboť jejich slovní zásoba bude mírně odlišná od většinové společnosti v závislosti na jejich informovanosti ohledně komiksových meta-narativ. Mluva fanů komiksu bude zřejmě oproti širší společnosti obsahovat názvy a přezdívky postav, stejně jako slova z teorie komiksu, nebo názvy vycházející ze žánrových specifik komiksů.

Vkus je charakteristikou, kterou sdílejí členové subkultury a která je širší společnosti jen těžce přístupná. Bourdieu mluvil v takovém případě o subkulturním kapitálu, na který jsme již narazili v rámci popisu komiksového fandomu a sběratelství. Subkulturní kapitál se může objevovat v objektivizované nebo ztělesněné formě. První forma sociokulturního kapitálu je vyjadřovaná sběrem těchto komiksů i dalších kulturních artefaktů, které jsou s komiksem spojeny. Druhý typ je pro fandom i subkulturu možná ještě důležitější – do ztělesněného subkulturního kapitálu patří znalost nepsaných pravidel skupiny – tedy interpretačních vzorců užívaných v komiksové komunitě, stejně jako specifického vědění uznávaného v rámci komunity.

Původně se v době vzniku fandomu se formovala pouze jedna skupina se shodným vkusem, ale nyní v rámci komiksových čtenářů můžeme rozeznat nejméně dvě základní skupiny, které mají vlastní standardy, čtenářskou historii a vědění vztahující se ke komiksům – jsou to odlišené podskupiny – rozdílné čtenářské komunity , které ovšem stále spadají pod stejnou subkulturu, neboť si obě zvolily stejný životní styl. Odlišují se zvoleným vkusem. Jednu skupinu tvoří často zmiňování fanoušci a čtenáři mainstreemového komiksu, druhou složkou jsou fanoušci artového, undergroundového komiksu . Tyto dvě skupiny patří do stejné lifestylové skupiny, ale jsou rozlišitelné v rámci vkusu i pravidel interpretace.

Pokračování příště.

Text pochází z diplomové práce Kateřiny Králové Komiksové publikum jako subkultura (Analýza recepčních strategií), obhájené na Masarykově univerzitě, Fakultě sociálních studií, v Brně roku 2010, dostupné online.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Gethie

Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!