Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Komiksové publikum (11) - EMPIRICKÁ ČÁST

01.06.2012, autor: Gethie

Pokračování článků z diplomové práce o Komiksovém publiku jako subkultuře




Sběratelství komiksů
Tato kapitola, která uzavírá empirickou část, je drobně odtržená od předchozích, ale téma sběratelství ke komiksovým čtenářům patří a nemůžeme jej pominout. Sbírání komiksů prochází jeho fandomem, ale zároveň se výrazně projevuje také na strategiích výběru a čtení komiksů a zasahuje do motivací pro četbu, z toho důvodu nás zajímalo, zda se i v České republice najdou sběratelé komiksů, případně jaké motivace a jaké strategie tito jedinci volí. V teoretické části zaznělo, že sbírání komiksů je jednou z důležitých složek fandomu, v rámci níž si jedinec zvyšuje vlastní kulturní kapitál, ač ten je mnohdy uznáván pouze v rámci subkultury. Ovšem komiksový fandom v zahraničí již tuto mez překročil a jednotlivé výtisky kupují také spekulanti, kteří sledují především ekonomické cíle. V rámci amerického fandomu tak můžeme sběratelství komiksů v současnosti chápat jako generování ekonomického i kulturního kapitálu.

Česká republika nemá komiksovou kulturu rozvinutou tak, jako je tomu v západních zemích, a tak můžeme očekávat, že sběratelství komiksu zde nebude natolik svázané s ekonomickou motivací. Ovšem můžeme očekávat, že se zde budou vyvíjet i rozdílné strategie sběratelství, neboť v České republice vychází jen málo komiksových sešitů, které jsou nejčastějšími sběratelskými objekty v zahraničí. Většina čtenářů z našeho vzorku se označila také za sběratele, ale vzorce jejich sběratelské vášně se od sebe výrazně lišili.

Pro eskapistickou motivaci by sice hovořila obsedantní potřeba dokonalé sbírky – snaha mít ji dokončenou, ale naopak chladný vztah čtenářů ke sbírkám – málo investovaného času do jejich další správy, vedl spíše k zamítnutí této motivace. Také sociální kontakty, které sběratelé skrze sbírky komiksů navazují, jsou důvodem, proč jsme se rozhodli odmítnout možnost eskapistické motivace. Stejně tak jsme zamítli ekonomickou motivaci, neboť naši respondenti neměli v plánu sbírku prodat. Takový závěr zřejmě vychází z logiky výběru našeho vzorku, kdy jsme hovořili s čtenáři komiksů, nikoliv se spekulanty.

Inklusivní podoba sbírky spolu s navazováním sociálních kontaktů indikuje skutečnost, že sbírka je pro členy fandomu způsob, jak si zvyšovat vlastní kulturní kapitál v rámci skupiny a také možnost, jak se vracet k oblíbeným komiksům. Takové motivaci by odpovídalo i fetišistické potěšení z vlastnictví a zároveň hrdost na sbírku.

Individuální vztah čtenářů ke komiksovému médiu – motivace a strategie (shrnutí)
Během práce několikrát zaznělo, že u komiksových čtenářů je ústřední jejich vztah k textu – k médiu a jeho obsahům, předchozí kapitoly se zabývaly tímto vztahem na úrovni individua. Pokusili jsme se popsat historii utváření vztahu a zároveň současný stav s možnými motivacemi pro něj. Zabývali jsme se dvěma základními činnostmi, v nichž se vztah jedince ke komiksu projevuje – tedy samotným čtením komiksů a jejich sbíráním.

Vztah k textu si začali naši čtenáři vytvářet již v ranném dětství, kdy pro ně komiks představoval pomůcku při výuce čtení. Komiks byl dětským čtenářům blízký, neboť nebyl tak náročný na čtenářské kompetence. Zřejmě je pro děti daleko snazší spojit obraz s písmem, než je tomu pak v dospělosti. Protože měl komiks pověst dětského média, většina čtenářů dostala své první komiksy od rodičů, kteří v komiksu viděli možnost zabavit dítě a zároveň jej „donutit“ číst. Výběr komiksů v dětství odpovídal zjištěním Fiskové a Wolfové z americké studie dětských čtenářů komiksu. Nejmenší děti většinou četly veselé zvířátkovské příběhy a postupně s věkem přecházely k dobrodružným komiksům. I když v případě našich čtenářů se četba zvířátkovských a dobrodružných příběhů po dlouhou dobu prolínala, což bylo zřejmě způsobeno omezenou komiksovou nabídkou v totalitním Československu, v němž drtivá většina našich čtenářů vyrůstala. Překvapivě malý vliv na četbu komiksů u jedince měla vrstevnická skupina. Komiks sice drobně strukturoval vztahy mezi dětmi na základě „půjčování“ přečtených komiksů, ale nebyl mediátorem jejich sociálních kontaktů. Respondenti si nepamatují, že by se o komiksu se svými přáteli během dětství bavili. Četba pro ně byla privátní zábavou. U řady jedinců byla čtenářská historie v určité chvíli přetržena, nejčastěji v období posledních let základní školy a po celou střední školu. Tuto pauzu čtenáři vysvětlovali nedostatkem komiksů na trhu a zájmem „o jiné věci“. Návrat k médiu byl motivován novou vlnou komiksové produkce, případně shlédnutím filmových adaptací komiksů.

V současnosti si čtenáři komiksy pečlivě vybírají. Před koupí shánějí informace ve fanzinech a webových stránkách, stejně jako u svých přátel. Při spontánním rozhodnutí koupit si některý komiks, jej alespoň prolistují. Takový přístup vychází jednak z ekonomické náročnosti komiksů a také ze zvláštního vztahu k čtenářů ke komiksu – my jsme ho v práci přirovnali k bibliofilské vášni, nebo chcete-li fetišistickému vztahu. Čtenáři prožívají potěchu z vlastnictví komiksu, proto si jej nejčastěji kupují. Druhou obvyklou cestou je stahování z internetu, které však čtenáře dostatečně neuspokojuje. Není ekvivalentní hodnotou k vlastnění vytištěného komiksu. Zřejmě z toho důvodu se s fandomem pojí i fenomén sběratelství.

Řada komiksových čtenářů je zároveň sběrateli komiksů – většinou sbírají buď určité série nebo autory, ovšem objevují se i jedinci, kteří se zaměřují na kuriozity. Sbírky jsou inklusivní - snahou jedinců je sesbírat, co možná nejvíce komiksů, protože jsou nejčastěji vedeny motivací hromadění kulturního kapitálu uznávaného v rámci fandomu, který čtenáři pociťují jako hrdost na sbírku. Čtenáři do sbírky neinvestují příliš dalšího času, a tak jsme zamítli eskapistickou motivaci, která by předpokládala, že čas strávený se sbírkou může jejímu vlastníkovi nahrazovat sociální vztahy. U komiksových čtenářů je naopak sbírka další možností pro rozšiřování sociálních kontaktů. Vyvrátili jsme také ekonomickou motivaci, což zřejmě souvisí především s metodou výběru, která vyřadila možné spekulanty na komiksovém trhu.

Na komiksu čtenáři posuzují především příběh, který je podle nich pro kvalitu čtenářského zážitku určující. Výtvarnou stránku díla čtenáři také sledují, ale jsou schopni slevit z požadavků, pokud kresba odpovídá příběhu. Tato fascinace příběhem by hovořila o možnosti eskapistické motivace čtenářů komiksu, která s nimi byla mnohdy spojována. Tuto domněnku podporuje i způsob četby komiksů, při níž jedinci vyhledávají klid a samotu – jejich četba je soukromou aktivitou. Naopak proti přijetí takové motivace stojí nízká míra identifikace s hrdiny příběhu i existence širší komunity, jež sdílí čtenářské zážitky. Pro čtenáře není potěchou jen četba samotná, ale také další hovor o ní. Četba komiksu se tak stává i pokladem pro sociální kontakt, i když zde potřeba sociálního kontaktu není prvotní, protože pro fanoušky je ústřední jejich vztah k textu, nikoliv k ostatním.

Tento fanouškovský vztah k médiu, kdy je sám prezentovaný příběh jen jedním z více potěšení plynoucí z užívání média, nabízí jako prvotní motivaci potřebu informací. Fanoušci si shánějí informace o komiksu a jeho autorech, následně čerpají i informace z komiksového média. Informace, které od komiksu fanoušci očekávají, se dají rozdělit do tří kategorií. První předpokládá určitý infoteinment v komiksu – v příběhu jsou obsaženy informace relevantní pro širokou společnost. To se týká především historických či autobiografických komiksů, případně i komiksů undergroundových. Druhou možností je zkoumání autorova pohledu – informace, které čtenáři o autorovi mají, srovnávají s jeho dílem. Takový přístup již předpokládá určitou postmoderní hru s textem. Poslední možností je shánění informací o komiksu samotném, o jeho hrdinech, technice kresby atp., které se pak mohou stát dalším podkladem pro sociální kontakt.

Naopak se nepotvrdila naše očekávání ohledně motivací nostalgie a úspory času. V případě nostalgie se sice drobná míra objevuje, neboť čtenáři si své dětské komiksy doma ukládají, i když s různou mírou pečlivosti, a mají poměrně jasné vzpomínky na to, co v mládí četli. Ovšem jen menší část čtenářů se stále ještě k dětským titulům vrací. Zdá se, že nostalgické návraty ke komiksům vycházejí spíše z individuálního psychologického nastavení jedince. Ti, kteří mají sklon k nostalgii, zároveň ze stejného důvodu vyhledávají i staré komiksy. Četba komiksu jako možnost úspory času oproti četbě knihy se jako vědomá motivace také nepotvrdila, protože většina čtenářů komiksů je zároveň nadšenými čtenáři krásné literatury. I zde se zdá, že lidé, kteří berou komiks jako možnou úsporu k času, měli ke knihách chladnější vztah než ostatní.

Motivací pro čtení komiksů může být prosté vyhledávání určitého estetického prožitku. Čtenáři si vybírají komiks, který se jim bude líbit, kde budou jednotlivé prvky v rovnováze, a chtějí se na jeho „vychutnání“ soustředit. Spolu se zábavou tak bude zřejmě očekávání určitého čtenářského uměleckého prožitku nejsilnější motivací pro čtení komiksů. Zřejmě se poměr mezi očekáváním zábavy a prožitku bude lišit podle jednotlivých žánrů i komiksů. Pod záštitou těchto dvou motivací pak mohou čtenáři inklinovat ke shánění informací nebo k eskapismu, podle jejich rozpoložení. Mnohovrstevnatost komiksu jim umožňuje ve stejném díle najít i eskapistický motiv (např. akční příběh o pomstě, gradující napětí) i informace (hlubokou zpověď autora o ztrátě jeho snoubenky). Ostatní motivace pak vycházejí z individuálních osobnostních rysů každého čtenáře.

Pokračování příště.

Text pochází z diplomové práce Kateřiny Králové Komiksové publikum jako subkultura (Analýza recepčních strategií), obhájené na Masarykově univerzitě, Fakultě sociálních studií, v Brně roku 2010, dostupné online.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Gethie

Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!