Kdyby zmíněné pravidlo platilo 
stoprocentně, pak by se ovšem mohutně blýskalo na časy, a to víc než deset let. První vlaštovkou – nebo spíše netopýrem – této vlny byl nesporně Burtonův Batman z roku 1989, jenž prorazil díru, kterou se začali drát další. Dnes je filmování komiksů zcela běžné: Spiderman se točí, o Hulkovi se vyjednává, a hitem filmového podzimu v USA byl přepis komiksového průvodce neurózami dospívání Ghost World (přičemž tvůrce plakátu se ani nesnažil vymýšlet něco nového a rovnou převzal obálku originálního booku).
Jenže tak jednoduché to s popularizací komiksu filmem zase není. „Kreslíři i scénáristé si před 12 lety mysleli, že Batman lidem ukáže, co jim uniká, když komiks nečtou,“ říká hvězda undergroundové scény Alan Moore. „Nadšení diváci sice opravdu utíkali do fantasy shopů, ale nekupovali tam komiksy, nýbrž figurky, trička a plakáty s Batmanem. A když už náhodou nějaký ten sešit koupili, pak se jen utvrdili v tom, že komiks je na film krátký,“ dodává.
I když Mooreův pesimismus možná není zcela opodstatněný, zejména když uvážíme, že do jeho tajemného příběhu From Hell (Z pekla) se pustila režisérská dvojčata Allen a Albert Hughesovi, kreslíř sám zůstává nezviklán.
“Já na ten film nepůjdu, i když si ho možná pustím na videu,“ tvrdí Moore, jehož vyděsilo již jen to, že film je narozdíl od komiksu barevný. „Filmování prostě nevěřím, protože přepis z jednoho média do druhého je riskantní,“ tvrdí autor, který mimo jiné napsal „klasický psaný“ román „Ohnivý hlas“ o rodném městečku. Film Z pekla podle něj musel nutně potlačit mystický podtext booku, který obsahuje jen 42 stránek poznámek pod čarou. „Z Rozparovače bude další filmový sériový vrah a ne člověk štvaný náboženskými představami a politickými tlaky,“ prohlašuje o příběhu inspektora Scotland Yardu Fredericka Abberlinea, který se v tajemných uličkách starého Londýna (jehož kulisy vyrostly mimo jiné i v Praze) pokouší Jackovo tajemství rozplést.
“Někdy koncem 80. let byl komiks novým rock´n´rollem. 
Dnes jsem spokojen, když se mi podaří realizovat náročný životopis vyšinutého básníka Williama Blakea (Angel Passage),“ říká Moore. Závěrem přiznává, že se nesmírně baví zejména svými diverzantskými projekty Tom Strong (Silný Tom) a Top 10. „Je to trojský kůň, v němž se snažím vniknout na americký trh obsazený superhrdiny a infikovat ho zcela nehrdinskými a znepokojujícími myšlenkami,“ prozrazuje na sebe ve své zašívárně v Northamptonu.
