Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Filmový Superman (7) Reflexe II. světové a studené války

07.09.2012, autor: Žaneta Zouharová

Spojené státy americké, stejně jako zbytek světa, postihla ve třicátých letech dvacátého století hospodářská krize, která byla zapříčiněna krachem na newyorské burze v roce 1929. Na tzv. Černý čtvrtek se zhroutila sít obchodů s akciemi, jejich hodnota klesla natolik, že je vlastníci byly ochotni prodat za jakoukoli cenu. Důsledkem těchto událostí se zvýšila nezaměstnanost, klesla životní úroveň a lidé zůstávali bez střechy nad hlavou z důvodu, že neměli z čeho platit hypotéky a půjčky.




V roce 1933 se v Německu k moci dostal Hitler, prosadil svoje zákony a nastolil diktaturu. Američané, jejichž národní hrdost uplynulými událostmi utrpěla, se začali obávat vypuknutí nové války. V této době se poprvé objevil Superman. V momentě, kdy Hitler obsadil Polsko, porušil smlouvu proti Anglii a Francii, a tím vypukla 1. září 1939 Druhá světová válka. Spojené státy prozatím vyčkávali, stahovali svoje jednotky do Anglie a připravovali se na invazi v Normandii, aby osvobodili obsazenou Francii. Změna nastala v roce 1941, kdy Japonsko zaútočilo na Pearl Harbor ve snaze oslabit Americké námořnictvo. Poté se USA aktivně zapojila do války a s ní i Superman. Zatímco dříve se ho snažila policie polapit, protože bral zákon do vlastních rukou, od této doby se stal jejich spojencem. Superman podporoval morálku vojáků a akce Červeného kříže. Bojoval proti reálným představitelům totalitního režimu. Konec války v Evropě nastal v květnu roku 1945 kapitulací Německa. Po svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki kapitulovalo taká Japonsko v září téhož roku. Konec války znamenal i konec Supermana jako válečného hrdiny. Jeho protivníky se stali fiktivní maniaci, kteří se neustále snažili ovládnout svět.

Další hrozbou pro celou planetu byla studená válka, která probíhala v letech 1947-1991. Nejednalo se o válku, kdy jeden stát obsazuje druhý, ale o závody ve zbrojení. Stály zde proti sobě Spojená státy se spojenci z NATO a Sovětský svaz se členy Varšavské smlouvy. Jinak řečeno západní demokratický a východní socialistický blok. Jak na jedné, tak na druhé straně železné opony byla snaha o propagaci režimu. Zatímco východ nutil své přívržence k poslušnosti násilím, západ užíval metodu reklamy.

Nejznatelnější propagace Ameriky ve zvolených adaptacích je v celovečerních filmech s Christopherem Reevem. Ve snímku Superman (1978) se objevují symboly Spojených států. Když Superman létá s Lois Lane nad městem, je divákovi nabídnut ze všech úhlů pohled na Sochu Svobody. Superman zachránil autobus plný dětí, který havaroval na mostě v San Francisku. Otřesy způsobily pád nápisu Hollywood a prasknutí Hooverovy přehrady, která byla postavena ve 30. letech, tedy v době zrodu Supermana a v průběhu celosvětové krize. Ve své době byla největší přehradou na světě a dala práci lidem v době obrovské nezaměstnanosti. Ve zmíněném filmu jsou divákovi postupně prezentována významná americká díla a symboly, které podporují národní hrdost. Je zde zdůrazněno, že se jedná o svobodnou zemi s demokratickým zřízením, prostřednictvím Sochy svobody, která je často prezentována i v dalších pokračování filmu s Christopherem Reevem.

V následující časti série filmů s Reevem, Superman II. (1980), se objevil strach ze ztráty tolik ceněné americké svobody. V příběhu Zemi ovládl generál Zod, který měl stejné schopnosti jako Superman. Mohl tedy zničit celý svět tak, jak by se stalo, kdyby se rozpoutala válka s využitím jaderných zbraní. Film poukazuje na nesvobodu v totalitním režimu, generál vládl Zemi jako diktátor, lid rozdělil do táborů a jakýkoli odpor trestal smrtí. Tento aspekt se objevil i v devadesátých letech v seriálu Lois & Clark: The New Adventures of Superman, kdy na Zemi přišli také zlí obyvatelé planety Krypton, v tomto seriálu malá část obyvatel přežila, a snažili se podrobit si silou celý svět. Film s Christopherem Reevem nepodsouvá divákovi, že nepřítelem svobody je Sovětský svaz, na počátku druhého dílu zločinci z planety Krypton, včetně generála Zoda, napadnou na Měsíci kosmonauty, kde spolupracují Rusové s Američany, objevují se zde i vlajky obou mocností. Film nepřesvědčuje diváka o tom, že by měl chovat negativní postoj k nějaké zemi, poukazuje na nebezpečí totalitního režimu. Na konci druhého dílu , kdy dobro zvítězí nad zlem, se opět objeví vlajka, tentokrát pouze Americká, Superman ji přinese prezidentovi na Bílý dům jako symbol vítězství, jak Amerického, tak i celého světa. V roce 1981 byl zvolen americkým prezidentem Ronald Reagan, který zavedl novou vlnu zbrojení proti Sovětskému svazu. Tento tah měl za důsledek, že Sověti nebyli schopni vyrovnat se Američanům v počtu zbraní a obrany.

Michail Gorbačov, který se dostal v Sovětském svazu k moci v roce 1985, zavedl reformy, které způsobily to, že Regan změnil přístup k Sovětům a došlo k setkání obou mocnářů na čtyřech summitech, které se konali ve všech koutech světa. Tyto summity měli rozhodnout o dalším postupu Studené války a o zbraních hromadného ničení.

Třetí summitu proběhl ve Washingtonu D.C. v roce 1987. V témže roce vznikl film Superman IV: The Quest for Peace. Na počátku filmu dojde k havárii Sovětské družice, která se srazí s předmětem na oběžné dráze. Superman ruské posádce pomůže situaci vyřešit a zachrání jednoho jejich kosmonauta. Režisér Sidney J. Furie ukazuje, že hrdina není na ničí straně, že má zájem na tom chránit obyvatele celé planety. Bez ohledu na to, z jaké je kdo země, atomové bomby jsou hrozbou pro všechny a je třeba spojit síly a společně problém vyřešit.

Tvůrce dále vychází z toho, že summit státníků nevyšel a závod ve zbrojení pokračuje dál. Ve filmu vidíme beznaděj, která se všech zmocnila. Superman se do konfliktu dostane tím způsobem, že ho chlapec ze základní školy prostřednictvím dopisu požádá, aby zničil všechny atomové zbraně světa. Superman si v této situaci neví rady, byl vychováván k tomu, aby nezasahoval do lidské historie. Jde se tedy poradit do Pevnosti samoty za představiteli jeho vyspělejší civilizace, planety Krypton. Dostane se mu rady, aby zbraně neničil, tím by byla neomezená moc v rukou jedince, což není dobrým příkladem pro obyvatele Země. Předpokládají také, že se lidstvo samo zničí a Superman si potom může najít jinou civilizaci na vyšší úrovni. Superman jako náš neúnavný ochránce po dlouhém rozvažování radu neposlechne, nechce riskovat ztrátu svého jediného domova. Všechny zbraně pochytá do obrovské sítě a vhodí je do Slunce.

Obavy z neúspěchu summitu se naštěstí nevyplnily, Reagan a Gorbačov se dohodli, společně podepsali smlouvu, která omezovala rakety středního doletu. Čtvrtý summit se konal již v přátelské atmosféře roku 1988 v Moskvě. V roce 1989 padla Berlínská zeď a 1991 i Sovětský svaz, tento rok je považován za konec Studené války. Ve výše zmíněném IV. díle se opět projevila snaha o podporu národní hrdosti Američanů. Jednalo se o Sochu Svobody, kterou odnesl z jejího místa Atomový muž a záběr na dnes již neexistující budovy Světového obchodního centra.

Po pádu Sovětského svazu zůstaly Spojené státy jedinou supervelmocí. Začaly zasahovat do kulturního i politického života ve světě. Prostřednictvím televizních vysílání dochází k tomu, že USA šířila svou kulturu, která se vydává za jedinou správnou a ovlivňuje všechny ostatní. Vlády zemí v rámci Evropské unie projevují snahu o zachování vlastních zvyklostí a vymezují poměr času pro vysílání místních a amerických programů. Především seriály a filmy ukazují životy lidí v zemi neomezených možností. Dokonalí lidé s ryzím charakterem a sportovní postavou bojují proti nespravedlnosti a chrání slabší a utlačované. Tyto obrázky nesouhlasí se zprávami o problémech s obezitou díky stravování ve fast foodech a diskriminací národnostních menšin. Tvůrci Amerických katastrofických filmů nám nepokrytě ukazují, že v případě napadení UFO, nebo pádu asteroidu to bude americký prezident, který rozhodne o osudu planety. Stejně jako ve filmu Superman II. vládl generál Zod Zemi z Bílého domu, podrobením prezidenta USA se vzdali i všechny ostatní země.

Ve filmu Superman III. hraje hlavní roli Richard Pryor. Byl nejúspěšnější komik černé pleti v osmdesátých letech, pocházel z chudých poměrů a bojoval proti rasizmu. Žil ve vykřičeném domě, kde pracovala jeho matka, otec byl dělník. Nejprve si komik vydělával účinkováním v barech a vypracoval se na hvězdu s vlastními filmy, je ukázkou splnění amerického snu. Televize a film je ideálním prostředkem pro formování veřejného mínění. Tvůrci filmů a seriálů mají obrovskou moc, ovlivňují myšlení především mladých lidí, prostřednictvím filmu, videoklipu a reklamy. Již za druhé světové války zřídila americká vláda cenzurní úřad na ovlivňování veřejného mínění. Svoboda slova a tisku utrpěla zkreslováním zpráv pro dobro demokracie a zánik komunismu. Režiséři měli zakázanou činnost, pokud byli označeni za komunisty, a byli zařazeni na černou listinu. Toto jednání se nazývalo neamerická činnost.

Co přesně označuje tento termín, nevěděli zakladatelé Komise pro sledování neamerické činnosti ani při jejím vzniku v roce 1938. Do 50. let vznikla celá řada antikomunistických filmů, nevykazovaly velký zisk, ale pro kontrolní úřad byly korektní. Padesátá léta znamenala pro Spojené státy ekonomický rozmach. Chopily se mezer na trhu, které způsobila válka evropským zemím a tento tlak zapříčinil, že už se nemusely obávat další krize. Američané začali utrácet peníze a vynahrazovat si dřívější strádání. Více peněz způsobilo vyšší životní úroveň a více volného času, který Američané začali trávit u televize, ta je utvrzovala v tom, že jsou vedoucí velmocí. Američtí tvůrci dodnes používají symboly své země, aby byli občané Spojených států hrdí na svůj původ.

Pokračování příště.

Text je převzat z bakalářské práce Fenomén Superman - Komparace sedmi filmových a televizních adaptací autorky Žanety Zouharové, obhájené v roce 2010 na Masarykově univerzitě v Brně, dostupné online.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Žaneta Zouharová

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!



SuperMan
01.09.2014 První Superman: Zničí auto a ztrapní se před svou holkou - 60 %
02.07.2014 Superman Action Comics 3: Zachraňte Supermana! Topí se v guláši nápadů - 40 % - Aktualizováno
16.06.2014 Superman Action Comics 2: Scénárista všechno naťukne, ale nic nedopoví - 80 %






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!