U příležitosti šedesátých narozenin Vojtěcha Steklače (*21. 10. 1945) vydává nakladatelství Albatros soubor jeho nejznámějších příběhů Velké Boříkovy lapálie a opět po dlouhých dvaceti letech i humorná Dobrodružství tajného agenta Pankráce Tangenta. Autor bude své knihy podepisovat 20. 10. 2005 od 16:00 v Knihkupectví Albatros, Vinohradská 125, Praha 3. Všechny srdečně zveme.

Ondřej Sekora (1899-1967) náleží spolu s Josefem Ladou a Janem Fischerem ke svaté trojici kreslířů, kteří stáli u zrodu českého komiksu. A hned na úvod budiž řečeno, že Sekora jako jediný z nich dokázal vytvořit komiksovou postavu, jež je stále živá, nadčasová a bez problému schopná přizpůsobovat se proměnám našeho světa...

Komiksové dilema, jak vystrašit, ale nezaříznout dva roztomilé „tedybéry“ Huga a Cecila, řešil na stránkách dětského časopisu Sluníčko v letech 1967 až 1970 Oldřich Jelínek (74), mimořádně úspěšný český grafik, ilustrátor, malíř, karikaturista a žel, také exulant.

Zkušený animátor a scénárista kresleného filmu, otec veleslavného a letos půlstoletého Krtka, Zdeněk Miler (82), sice vejde do dějin především díky svým sedmdesáti filmům a ilustracím pro cirka třicet knížek, nemělo by však zapadnout, že v letech 1966 až 1969 vysoko zvedl také prapor komiksu. Tedy ne on, nýbrž jeho Robot Miki, první superhrdina českého komiksu…

Odříkat nazpaměť složení Ligy výjimečných nebo úvodní conanovský úryvek z nemedijských kronik už dneska umí kdekdo. Ovšem dotazem na složení teamovky W.I.T.C.H. si vysloužíte tak maximálně ťukání na čelo, a to ještě v lepším případě. Jak je tedy možné, že časopis, většinou komiksářů pohrdlivě přehlížený, má na rozdíl od prestižních alb desetitisícový náklad?

V třetím díle našeho miniseriálu o Ilustrovaných sešitech tentokrát vedou zvířátka, ale dostane se i na sněžného muže, známějšího možná z večerníčků, a dvě historické exkurze, jimiž nás provedou Lubomír Hlavsa a Renáta Fučíková...

Už první ne "jen" ilustrované sešity připomínají tak trochu věkové rozpočitadlo: najdeme mezi nimi ryze dobrodružné příběhy (Kočovníky severu, Dobrodružství výpravy Barsacovy), povídačky pro děti (Markétka a ostrov, Anča a Pepík na stopě) i celkem příjemné hříčky, co při čtení potěší i dospělého (Dobrodružství s Héraklem, Příhody barona Prášila). Inu, otočme pomyslné stránky a pojďme do nich nahlédnout…

Ilustrované sešity představují v moderních dějinách domácího comicsu ojedinělý fenomén. Mezi původně opravdu jen „ilustrovanými“ příběhy se tu a tam objevila čistě comicsová forma, aby se v průběhu několika čísel díky čtenářskému ohlasu stala comicsovou celá série - důkaz toho, že comics jako narativní žánr má svou sílu…

Plnou polovinu Velké knihy komiksů z časopisu Ohníček by při souborném vydání zabral seriál o Mořských vlcích a ďábelském doktorovi QQ. Vycházel na samém počátku 70. let déle než čtyři roky a s asi 800 obrázky na nějakých 155 stranách je vážným adeptem na medaili v pomyslné soutěži o nejdelší původní český kreslený seriál…

Čím starší číslo, tím vyšší sběratelská hodnota. To je stará, známá pravda o „sešitech z knihovničky Čtyřlístku“, kterou jsme v dobách našeho dětství ctili nade všechno. Od stovky nahoru nic moc, šedesátky a sedmdesátky celkem solidní, pod třicetdevět ceněná sběratelská záležitost a Prvních nečíslovaných dvanáct? Málokdo je vůbec četl, sotvakdo uměl vyjmenovat jejich názvy a majitel alespoň jednoho z nich byl bez váhání zvolen předsedou třídní samosprávy. Všechny pěkně pohromadě vydalo nakladatelství Čtyřlístek loni před Vánocemi.