Po roční odmlce se znovu objevuje galský válečník Asterix a spousta starých známých. Opět ho čeká poznávací pouť - tentokráte navštíví Belgy. Belgové jsou národ udatných chasníků, kteří budou našincům určitě hodně sympatičtí. Stačí se podívat na jejich pivní břicha a je to jasné…

Mezi věhlasnými comicsovými tituly, které vyšly na konci prázdnin, se nultá kniha příhod slavného sarkastického a nenažraného kocoura poněkud ztratila. Pojďme se jí tedy věnovat. Jak to všechno začalo? Kde se vzal Odie? A jak to bylo s poprvé s Pookym?

„Těsně předtím, než jsem usnul, rozřešil jsem tajemství vesmíru, života a smrti. Jenomže do rána jsem to všechno zaspal a nic si nepamatuji,“ napsal v jedné povídce americkožidovský spisovatel Isaac Bashevis Singer. Docela dobře by to mohlo platit o „secesním“, 90 let starém komiksu Kanaďana Winsora McCaye (1867-1934) Little Nemo in Slumberland, v němž malý hrdina uniká rodičům i sobě do bizarního světa snů, aby odtamtud vylovil skutečnost daleko skutečnější než realita sama…

Nebohý jedinec, který hodiny dějepisu investoval do tvorby prvních comicsů kreslených pod lavicí, má několik možností, jak školní vědomosti dohnat. Může chybějící znalosti flikovat řadou knih a filmů věnujících se jednotlivým historickým událostem, ale získaným vědomostem může chybět ucelenost. Studium učebnic je zas suchopárné a přečtení celé Kroniky lidstva by bylo hazardem s duševním zdravím. Dobrou variantou může být Komiksová historie světa, jejíž druhý díl vydalo těsně před prázdninami nakladatelství BB/art…

Máte v dějinách mezery? Myslím, že nejsem jediný, kdo na tuto otázku musí odpovědět kladně. Navíc často platí i přímá úměra, že o čím starší historii jde, tím se ony temné mezery rozrůstají do obludnějších rozměrů ne nepodobných těm, které prozkoumávali hrdinové ze Saudkových speleologických comicsů. V knihkupectvích se na začátku prosince objevil lék na podobný problém: nakladatelství BBart vydalo první díl Komiksové historie světa. Dlužno dodat, že kniha dokáže oslovit vedle čtenářů žíznících po informacích i všechny milovníky příběhů. Můžete mi totiž věřit, že historie světa je patrně tím největším a nejlepším příběhem na světě v celé jeho historii…

V těsném závěsu za listopadovým čtrnáctým Garfieldem před nás Crew předhazuje další knihu sebraných stripů slovutného ultrakocoura. Menší jubileum, protože jsme se dočkali už patnáctého dílu… A odtud se odvíjí také název: Garfield zaokrouhluje… i když jako vždy především sám sebe…

Nejžravější kocour na světě se vrací a s ním tuny hlášek i gagů. Garfield si dělá co chce, svoji lenost povyšuje na filozofickou nauku i umění; vyzbrojen neochvějným cynismem a plyšovým medvídkem Pookym, s přesností žraloka tygřího připlouvá i do českých teritorií. Nic ho nemůže zastavit. Snad jedině to pondělí a… dieta.

Británie Galii často pomáhala proti Římanům. Galie je již téměř podrobena a tak se Caesar rozhodl, že obsadí i Británii. Nakonec je celá Británie dobyta. Celá? Ne, jen jedna vesnička stále odolává. Navíc v ní žije Asterixův vzdálený bratranec a poprosí Asterixe o pomoc. Asterix s Obelixem se vydávají do dalšího boje proti Římanům a vstříc dalším dobrodružstvím.

Jedna z nejdéle vycházejících comicsových sérií u nás se vrací. A s ní její hrdinové, lstivý galský válečník Asterix a jeho kamarád, nosič menhirů Obelix. Dlouho avizované dobrodružství z Korsiky konečně vychází. Tento Asterix je jiný. Něco prostě visí ve vzduchu. Má v sobě takový nádech něčeho cizího. Rozdílu si všimnete hned, když sešit otevřete…

Padají lustry ze stropu. Tříští se okna. Vzácné vázy se rozbíjejí při pádu z krbu. Odie odlétává o několik metrů dál po mohutném nakopnutí. A Jon se jen ptá sám sebe "Proč jsem si pořizoval kocoura?". Cítíte vůni lasaní? Slyšíte půlnoční kočičí koncert na plotě? Ano. Garfield je tu. Konečně.

Před jedenatřiceti lety se na zadní straně Sedmičky pionýrů mihlo 13 pokračování kubánského komiksu Elpidio Valdés, převzatého z bratrského časopisu pro mládež Pionero, z ročníku 1970. „Kuba? Boj za svobodu?“, nadávali tehdy čtenáři na zjevný propagandistický tah. Jenomže brzy zmlkli – komiks měl švih, jednoduchou, ale vyzrálou kresbu a navíc nepodkuřoval Fidelovi, nýbrž mapoval osudy kubánských guerril na pozadí americko-španělské války z konce 19. století.

V dubnu roku 1938 hledal ředitel hotelu „Moustic“ („Komár“) hotelového poslíčka. Dostavila se řada kandidátů, ti ale vzbuzovali v řediteli spíše zděšení smíšené se zoufalstvím. Obrátil se proto na známého komiksového kreslíře Roberta Veltera. Ten ochotně namaloval bystrého a úslužného chlapce v červené livreji, pokropil jej živou vodou ( „Eau de vie“) a – Spirou byl na světě!

Již dvacátý druhý u nás vydaný díl příhod a dobrodružství oblíbeného galského válečníka Asterixe nás opět na začátku zavede do chronicky známého prostředí: malé vesničky na pobřeží, jako poslední vzdorující náporu římských okupantů. Jeden z dalších Caesarových lstivýchch pokusů o získání území je nosným příběhem z hlavy nevyčerpatelného mága, dnes již zesnulého René Goscinnyho.

I ve Francii, byť se to zdá pravděpodobné tak málo, jako babička na diskošce, se vydávají tzv. kraťasy, tedy komiksy o rozsahu pouhých několika stran s uzavřeným koncem. Samozřejmě, že formou sebraných, (většinou) 46 stránkových alb – jinak by to snad v zemi galského kohoutka ani nešlo…

Když jsem před časem šmátl po úvodních třech albech série Garulfo, nevěděl jsem, proč tak dělám. Ničím zvláštním mě totiž na první pohled nezaujala a tak snad jen mé hluboké podvědomí tuší, jakoupak nevyzpytatelnou marketingovou strategií mě někdy v minulosti šéfové Delcourtu nakazili. Po jejich přečtení jsem však musel radikálně změnit názor. Série Garulfo stojí za to, a co teprve napsat o ní pár řádků a předhodit je nenasytným komiksovým lvům!! No není to kvakoidní?