Vizuální speciál Aargh! 5.5, interludium mezi „pravidelnými“ čísly revue Aargh! tentokrát postrádá publicistiku, a soustředí se jen a jen na comicsy – znovu uvádí kuchaře známé z předchozích čísel, ale do brněnského lahůdkářství zve i čerstvé posily, a nebojí se exotiky. I když výsledný eintopf vypadá na první pohled spíš jako úklid v kuchyni (a autoři se tím v úvodníku nijak netají), bližší ochutnávky před námi rozestřou oceán chutí… Tedy: přijměte pozvání!
U příležitosti šedesátých narozenin Vojtěcha Steklače (*21. 10. 1945) vydává nakladatelství Albatros soubor jeho nejznámějších příběhů Velké Boříkovy lapálie a opět po dlouhých dvaceti letech i humorná Dobrodružství tajného agenta Pankráce Tangenta. Autor bude své knihy podepisovat 20. 10. 2005 od 16:00 v Knihkupectví Albatros, Vinohradská 125, Praha 3. Všechny srdečně zveme.
Prostor, kde zveřejňovat svá díla, srovnávat se s konkurencí i se vkusem čtenářů – to je to hlavní, co autoři hledají ve „svých“ magazínech. V tom se comicsové ziny neliší od básnických sborníků nebo zájmových a odborných časopisů – modeláři počínaje a kardiochirurgy konče. Synonymem té progresivnější tendence v českém comicsu je brněnská revue Aargh!
Vítaným osvěžením v poušti se pro všechny, kdo se o komiks jako médium zajímají hlouběji, stal překladový počin nakladatelství HostStavba komiksu od Thierryho Groensteena. Ukázal dostatečně, jak velká je propast mezi rozvinutou teorií komiksu ve Francii a její vzdálenou, v plenkách dosud oděnou českou příbuznou. Jedním z ukazatelů je i rozvinutá terminologie oboru, v mnohém odlišná od té rodící se domácí či u nás poloznámé americké. Proto publikace obsahuje i její přehled s pokusem o vysvětlení, který s laskavým svolením vydavatelství Host zveřejňujeme.
Superhrdinové mají vždy superschopnosti (I v mýtech jsou hrdinové supehrdiny, neboť „v dobách zakládání lidské společnosti konají mimořádné činy a obvykle jsou tito kulturní hrdinové muži nadaní nadpřirozenými schopnostmi,“ píše se ve Světové mytologii), které můžeme dělit na nadpozemské a pozemské, znásobené na nejvyšší míru (Superman vs. Batman). Ke svým superschopnostem přijde hrdina omylem i úmyslně (výbuchem se dostane do jeho těla „superlátka“, je kousnut radioaktivním pavoukem – Spider-Man, náhodou je přítomen v továrně, kde se odehraje „chemická nehoda“ a on přijde do styku s neznámou látkou – Plastic Man, Flash Gordon se zase jako student nadýchá v laboratoři výparů těžké vody a jeho rychlost se pak může rovnat světelné atd.). Tyto „nehody“ jsou jasným důkazem snahy vysvětlovat původ superschopností alespoň částečně racionálně.
„Kdy už ten Toman konečně odejde?“ ptal se kdosi v létě 1991 na poradě časopisu ABC (když byl šéfredaktor v lázních). Půl roku uteklo a tazatel se dočkal. Vlastislav Toman (1929) dovršil skoro 36 služebních let v největším československém časopise pro děti, z toho 33 roků v jeho čele. Souběžně psal. Dodnes publikoval čtyřiadvacet titulů a dobrá třetina náleží beletrii. A přece Toman vězí v povědomí nejvíc jako scénárista komiksů.
Comics Salón 2005 je medzinárodný festival comicsu, japonskej kultúry, hier, anime a filmov poriadaný neziskovými organizáciami OZ AnimeCrew, GamesWEB a OZ Fantázia za účelom priblíženia fenómenu tejto pop-kultúry širšiemu publiku na Slovensku. Festival je poriadaný pod záštitou Japonskeho Veľvyslanectva a vrámci programu “Roku výmen medzi EU a Japonskom”.
Ve víru stále probíhající mooremánie se pomalu noříme hlouběji a hlouběji do autorské minulosti A. M. Po Bažináči/Swamp Thing, Lize výjimečných, Top 10, Smaxovi a Z pekla se koncem roku chystá na pulty starší, nicméně zachovalý Mooreův kousek V for Vendetta; nedlouho poté do kin vtrhne i jeho filmová adaptace – a tak je rozhodně namístě poodhalit onu třeskutě se usmívající masku na obálce… Seznamte se, tohle je smrtelně vážný žolík, V, vigilant se škraboškou harlekýna, který hovoří o anarchii, cituje Shakespeara a vede monolog se Spravedlností…
„Jeden z charakteristických rysů mýtu spočívá ve vytvoření příkladných vzorů pro celou společnost. Mýtu se přiznává snaha, již můžeme nazvat obecně lidskou; týká se proměny života ve vzor a historické osobnosti v archetyp,“ píše Mircea Eliade v Mýtech,snech a mystériích. Provázání mýtů, komiksu a reálného života je patrné zejména na několika případech, kdy ve Spojených státech komiksová postava “ožila“ a stala se členem společnosti, ačkoli byla pouze autorovou fantazií (viz Al Cappův Li´l Abner a Saddie Hawkins Day1 ).
To bylo tak - klasická fyzika začala na začátku dvacátého století trestuhodně dosluhovat. Zásadní úder jí uštědřil muž lehce smoljakovského zjevu, oddávající se ve volných chvílích hře na housle. To on přišel s revoluční teorií měnící zavedené chápání času, délky, rychlosti i hmotnosti. Jeho myšlenky vedly dokonce k poopravení závěrů samotného Isaaca Newtona, který v sedmnáctém století povýšil údery ovocem do hlavy na přírodní zákon! Letos uplynulo od úmrtí Alberta Einsteina padesát roků a od uveřejnění jeho speciální teorie relativity rovných sto let. K dvojnásobnému výročí vydalo nakladatelství Portál polokomiksovou knihu o tomto významném vědci, který byl v prestižní anketě časopisu Time zvolen největší osobností 20. století!
Komiks.cz a edice Nový komiks připravili sérii čtyř podzimních soutěží a hrát se samozřejmě bude o komiksy z Nového komiksu. Prvních čtrnáct dní začínáme s Dylanem Dogem, následovat budou Mister No, Nathan Never a Tex.
Na našem pitevním stole máme po titulech Crimson Mist, Thrillkiller, Batman/Lobo, Kingdom Come a další kousek z Elseworlds. Tedy edice nakladatelství DC Comics, v níž jsou klasičtí hrdinové umísťování na netradiční místa či do neočekávaných epoch. Tentokráte to (opět) schytal Batman, který v příběhu The Blue, the Grey and the Bat bojuje v americké občanské válce 19. století.
Komiks.cz a nakladatelství Labyrint připravili u příležitosti vydání třetího dílu série Alois Nebel soutěž o spoustu zajímavých cen: ve hře jsou knihy, lístky na křest s koncertem i na pražskou divadelní premiéru.
„Společným základem (mezi obyčejnou veselicí a jejím mýtickým archetypem) je periodické opakování stvoření a je rovněž jasné, že moderní člověk stále pociťuje potřebu periodicky oživovat tyto scénáře, ať už jsou jakkoli zbaveny náboženského obsahu,“ píše Eliade. Tuto myšlenku potvrzuje i Eco, když říká, že komiksové příběhy se řídí mytologickými konotacemi: při vyprávění mýtu už posluchači/čtenáři znali příběh, věděli, jak hrdina skončí, nevnímali jej proto, aby se nechali překvapit koncem, ale aby mýtus opět, jakoby na vlastní kůži, zažili.
Pojďme u příležitosti vydání knihy Deset let České republiky očima ufona zavzpomínat, které osoby, jedinci a příšery v kultovním seriálu hostovaly. Tentokrát nás nebudou ani tolik zajímat politici a hvězdy showbusinessu jako bytosti nějakým způsobem spjaté se světem komiksu. I když by se dal čekat dlouhý seznam, opak je pravdou. Bohužel nebo naštěstí?
Autorem obsáhlého a fakty nabitého doslovu k 532stránkovému špalku Deset let České republiky očima ufona je náš redaktor Martin Foret. Otištěné reflexácké stripy (1995 – 2004) vřazuje mezi „tři nejznámější klasiky“ českého komiksu: Čtyřlístek, Tomanovy (a jiných) ábíčkové seriály a Foglarovy Rychlé šípy. „Jenže to trojí bylo jen úzce dětské“, dodává. Ale co když měl Raoulek také vnuka, Zeleného Robertka, a ten bude žít i ode dneška za padesát let? Bude vůbec i v té daleké budoucnosti ještě znát epos podepsaný zkratkou „Hruteba“?
Bezprostředně po svém vydání zapůsobili jako bomba. Intoše přesvědčili, že je na čase začít znovu číst komiksy, literární kritiky zmátli natolik, že… že už jste to někde četli? Na první pohled by se opravdu mohlo zdát, že Vycházející hvězdy jsou pouze sebevědomým plagiátem slavných Watchmenů. Zdání však klame, pozornější pohled napoví, že se (nejen způsobem zpracování) jedná o kvalitativně srovnatelného následovníka.
Je to tady, Vlastislav Toman neodolal vábení a vzpomínky na 35 let své novinářské práce přetavil do dvousetstránkové knihy Můj život s ABC – ábíčkem. Byť se neubránil jisté (a zřejmě i nutné) nostalgii a místy možná až přehnané pýše, je to počtení zábavné, zajímavé a poučné.
V prvotních komiksech se ženy téměř nevyskytovaly. Protagonisty těchto komiksů byli nejčastěji uličníci typu Max und Moritz, zvířátka či manželé. Ženy v komiksech hrály především rodinnou a mateřskou úlohu, podobně jako ve společnosti. Zajímavé ale je, že i přesto byly protipóly uťápnutým, drobným manželům, a to v podobě obrovských a panovačných manželek („tlustá žena symbolizovala rodinu, kdežto novodobá „Spenser“ žena symbolizovala mládí a půvab,“ píše se v Comics and Ideology). Nadvláda ženy v komiksu byla humorná, vzdálená skutečnosti…
Takže jsme se konečně dočkali i knihy, která se komiksy zabývá teoreticky! Knihu Stavba komiksu, která udělá radost všem teoreticky zaměřeným komiksovým fandům, všem, jimž vrtá hlavou, proč vlastně mají z četby komiksů takové potěšení, jakým způsobem probíhá četba obrázkových příběhů a co vlastně tvoří specifikum komiksů, nemohl napsat nikdo jiný než Thierry Groensteen, „jeden z největších světových odborníků na komiksovou tvorbu“.
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
