Mezi Supermanem II a Supermanem III stihl ještě na stříbrné plátno vkročit muž z bažin Alec Holland ve filmu The Swamp Thing podle stejnojmenného komiksu. V naší distribuci se snímek objevil na videokazetách pod názvem Msta přichází z močálu. Roku 1982 jej natočil režisér převážně hororových snímků Wes Craven, který chtěl příběh pojmout tak, aby se líbil příznivcům hororu i původní předlohy.
Existují příběhy, které mají schopnost nabalovat na sebe příběhy další. Dobrodružství Luthera Arkwrighta k nim očividně patří. Zatím zřejmě poslední příběh, který se od něj odvinul, se odehrál v České republice. Dvě vydavatelství nezávisle na sobě plánovala vydat Talbotův nejznámější autorský epos – zatímco Crew jej měla dlouhodobě zamluvený, Comics centrum mělo s majitelem práv, nakladatelstvím Dark Horse, lepší vztahy. Tím se oba hráči ocitli na více méně stejné startovní čáře a v následné licitaci připadla práva Comics centru, které bylo na rozdíl od Crwe ochotno vydat i další dvě Talbotova klíčová alba. Pointu tohoto příběhu – odhalení, zda na této variantě český čtenář vydělal, nebo prodělal – by měla naznačit následující recenze.
Teta May už ví!!! Ví, co dělá její milovaný Petr po nocích a co schovává ve své skříňce. Už ví, že Peter Parker je Spiderman! Takhle vytržené z kontextu to sice nepůsobí nijak překvapivě, jednou to prostě prasknout muselo. A protože tato situace právě nastala, byla by škoda nedozvědět se, co bude teď následovat a jak se s tím oba zúčastnění vypořádají. Přichází „den poté“ v životě Pavoučího muže…
Žena bojovnice / primitiv je v podstatě dobračka, a značně méně agresivní než bojovník. Nahrazuje funkci pomocnic, zachránkyň a dobrosrdečných kolegyň. Není superhrdinou tak docela, proto má v této práci vlastní kategorii. Bojuje proti zlu, ale zároveň ji zlo nezajímá. Je v podstatě nezúčastněná osoba až na to, že v některých okamžicích ji zlo samo potká a jí nezbývá nic jiného, než rázně zakročit. Učiní tak s největší elegancí a většinou bez jediného škrábance. Žena primitiv se může jevit jako označení pejorativní, ale v případě dívek z džungle typu Sheena, Tiger Girl, Cavewoman aj. toto označení není od věci.
I známý režisér akční tetralogie Smrtonosná zbraň a horroru Přichází Satan! výrazně zasáhl do komiksové kinematografie. Svůj úder učinil přesně roku 1978 a to rovnou adaptací světově nejproslulejšího komiksu – Supermana.
Se zařazením dalšího filmu, který vznikl v roce 1980, by možná řada lidí nesouhlasila s tvrzením, že se nejedná o adaptaci komiksu. Pepek námořník (Popeye, r. Robert Altman) je sice známější z animovaných grotesek, avšak před vstupem do světa filmu ovládl stránky novin v kresleném stripu.
V polovině října tohoto roku se za velkého zájmu komikových fanoušků uskutečnila celosvětová premiéra v pořadí již 33. alba série Astérix, jehož výlučným autorem je takřka osmdesátiletý francouzský kreslíř Albert Uderzo. O celosvětové premiéře lze mluvit plným právem, poněvadž toto poslední album vyšlo najednou ve 27 zemích, včetně Česka, přestože se nakladatelství Egmont ČR zatím dostalo jen k 24. dílu série (Asterixovi fanoušci však nemusí mít obavy: alba s pořadovými čísly 25 až 32 postupně také vyjdou!). Po smrti scénáristy René Goscinnyho roku 1977 píše a kreslí další Asterixovy příhody Albert Uderzo sám, a na kvalitě alb je to vidět: mají klesající tendenci.
V mnoha světových mytologiích se objevuje nejčastěji bohyně Velká Matka (Magna Mater), která měla silné postavení za matriarchátu, jenže její vláda skončila. Velká Matka tedy chce získat zpět své výsostní postavení. Tato silná mytologická postava je zároveň stvořitelkou i ničitelkou a její role je bipolární.
Komiks.cz a edice Nový komiks připravili sérii čtyř podzimních soutěží a hrát se samozřejmě bude o komiksy z Nového komiksu. V té poslední z nich se potkáme s tvrďáckým ochráncem spravedlnosti, rangerem Texem.
Doposud jsme měli v každé dekádě uvedeno poměrně málo adaptací. V této kapitole jich očividně přibude. Po roce 1980 vzrostla snaha natáčet komiksové filmy nejen pro televizi. Naštěstí ne všechna úsilí došla konečného stádia realizace. Z dnešního pohledu můžeme říci, že kvantita vítězila nad kvalitou, a tak z toho, co osmdesátá léta v kategorii adaptací komiksů nabízejí, není opět snadné vybírat reprezentativní zástupce. Víceméně se už pomalu začala rozbíhat vlna, kterou definitivně odstartoval úspěch Burtonova Batmana (1989). Následně v devadesátých letech vznikl nesmírný počet adaptací, z nichž však většina opět za mnoho nestojí
Páté číslo, ukryté pod poněkud ostýchavě ušedlou obálkou, se drží zavedené linie – především spolehlivých domácích jmen a několika zahraničních experimentů. A jelikož výběr comicsů je tradičně řízen bezohledným vkusem šéfredaktora, grafika a vydavatele v jedné osobě, Martina Přibyla, můžeme jen stěží očekávat něco tuctového… Zkrat č. 5 uvádí: Šílené Švýcary, Jurodivého Jirků, Psychologizujícího Plška, Jednostránkového Jerieho…
Žena může být partnerka hrdiny (nijak významná v příběhu), nebo pomocnice. V takovém případě už disponuje jistými výsadami jako hrdina-muž (např. kouzla, fyzická síla, inteligence). Nejvýraznější jsou ovšem postavy protivnic: ničitelek, pokušitelek a často i bohyní…
V padesátých letech „vládl" Superman, v dalším desetiletí Batman, dalo by se očekávat, že v letech sedmdesátých to bude jiný osamocený hrdina. Sice zde je jeden významnější celovečerní snímek, avšak s hrdinou již známým, Supermanem. Neznamená to, že by se komiksoví hrdinové stále ještě nestali námětem pro filmaře, v tomto desetiletí vzniklo relativně mnoho adaptací (kolem desítky), ale byly určeny primárně pro televizní diváky. Z nich asi nejvýraznějšími byly filmy s postavami Spider-Mana a Hulka, jejichž čas nástupu do kin měl přijít až o několik desítek let později. Superman vznikl roku 1978 v režii Richarda Donnera, a jedná se o do značné míry výjimečný snímek…
Nepodceňovat běžné domácí textilie jsem se naučil už před lety. Tehdy jsem si při četbě Stopařova průvodce po galaxii poprvé uvědomil, jaké požehnání v sobě může skrývat zdánlivě obyčejný ručník! Čím je tento kus látky pro sci-fisty, tím je deka pro komiksáře. Ti mohou v přikrývkách vidět komiks - zejména v těch, co jsou sešity z čtverců různobarevných látek takzvanou technikou patchwork. Od pásů jednotlivých "záplat" není zas tak daleko ke kompozici obrázkového příběhu. Význam deky pro devátou Múzu nyní naplno stvrdil pozoruhodný grafický román nazvaný Pod dekou, který v listopadu vydalo nakladatelství BB/Art.
Dva superhrdinové pohromadě neznamenají automaticky dvakrát více zábavy, vizuální ztvárnění ale může takový nedostatek vyvážit. Řekněme si to zkrátka hned na začátku upřímně a na rovinu: slaboučký příběh a skvělá kresba se prostě nedají komiksu Wolverine Hulk upřít. Možná za to může kreslíř i scénárista v osobě jednoho tvůrce, možná přílišné očekávání nabuzené gigantickou kampaní včetně animovaného traileru. Vezměme to však raději pěkně popořádku…
Jedním z úkolů mýtů je dokazovat nadřazenost vládce (nadřazenost vyplývá z „božského původu“ vládce, a pak také z touhy a nutnosti vládce ovládat; mezopotámské texty z r. 2000 BC podle Campbella v historii poprvé rozlišují krále od boha: „Pozemský panovník již není králem-bohem, jako byli egyptští faraóni; je pouhou lidskou bytostí“. Rozdíl mezi vládcem a bohem je důležitý, neboť vládce právě komiksu touží stát se bohem a z toho plyne většina zápletek).
Melancholický Oneiros, s postavou znaveného rockera, a přeci autoritou v temně zářících očích, ten, který kráčí sítěmi snů, ten, který hladí příběhy a spřádá tkanivo náznaků, ten, který sídlí za víčky a šeptá uším na polštářích… Pán Snů! Jaký výlet nás v jeho doprovodu čeká tentokrát? Na začátek zavítáme do Zahrady Osudu, sejde se (skoro) celé sourozenectví Věčných a Sen se vydá do Pekla napravit svou dávnou chybu… a netuší, že klíč od bran pekelných mu nakonec zůstane v ruce…
„Nová vlna příchodu kreslených hrdinů do filmových studií se odehrála ve druhé polovině šedesátých let. V roce 1966 například vznikl celovečerní Batman – podle slavného stodvacetidílného televizního seriálu jej natočil Leslie H. Martinson, o rok později se stal francouzský comics Barbarella předlohou pro stejnojmenný film Rogera Vadima s Jane Fondovou.
Tak je tady máme znova. Ať z nich máte kopřivku nebo naopak nekontrolovatelnou erekci, nakladatel Jiří Buchal z BB Artu říká: „Mně se Hana a Hana jako komiks moc líbí a s autory jsem domluven na třetí knize.“ Nuže, podívejme se na tu druhou s názvem Ty vogo pěkně z blízka.
Recenzi prvního svazku Ty jo čtětezde
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
