Doposud jsme měli v každé dekádě uvedeno poměrně málo adaptací. V této kapitole jich očividně přibude. Po roce 1980 vzrostla snaha natáčet komiksové filmy nejen pro televizi. Naštěstí ne všechna úsilí došla konečného stádia realizace. Z dnešního pohledu můžeme říci, že kvantita vítězila nad kvalitou, a tak z toho, co osmdesátá léta v kategorii adaptací komiksů nabízejí, není opět snadné vybírat reprezentativní zástupce. Víceméně se už pomalu začala rozbíhat vlna, kterou definitivně odstartoval úspěch Burtonova Batmana (1989). Následně v devadesátých letech vznikl nesmírný počet adaptací, z nichž však většina opět za mnoho nestojí
Páté číslo, ukryté pod poněkud ostýchavě ušedlou obálkou, se drží zavedené linie – především spolehlivých domácích jmen a několika zahraničních experimentů. A jelikož výběr comicsů je tradičně řízen bezohledným vkusem šéfredaktora, grafika a vydavatele v jedné osobě, Martina Přibyla, můžeme jen stěží očekávat něco tuctového… Zkrat č. 5 uvádí: Šílené Švýcary, Jurodivého Jirků, Psychologizujícího Plška, Jednostránkového Jerieho…
Žena může být partnerka hrdiny (nijak významná v příběhu), nebo pomocnice. V takovém případě už disponuje jistými výsadami jako hrdina-muž (např. kouzla, fyzická síla, inteligence). Nejvýraznější jsou ovšem postavy protivnic: ničitelek, pokušitelek a často i bohyní…
V padesátých letech „vládl" Superman, v dalším desetiletí Batman, dalo by se očekávat, že v letech sedmdesátých to bude jiný osamocený hrdina. Sice zde je jeden významnější celovečerní snímek, avšak s hrdinou již známým, Supermanem. Neznamená to, že by se komiksoví hrdinové stále ještě nestali námětem pro filmaře, v tomto desetiletí vzniklo relativně mnoho adaptací (kolem desítky), ale byly určeny primárně pro televizní diváky. Z nich asi nejvýraznějšími byly filmy s postavami Spider-Mana a Hulka, jejichž čas nástupu do kin měl přijít až o několik desítek let později. Superman vznikl roku 1978 v režii Richarda Donnera, a jedná se o do značné míry výjimečný snímek…
Nepodceňovat běžné domácí textilie jsem se naučil už před lety. Tehdy jsem si při četbě Stopařova průvodce po galaxii poprvé uvědomil, jaké požehnání v sobě může skrývat zdánlivě obyčejný ručník! Čím je tento kus látky pro sci-fisty, tím je deka pro komiksáře. Ti mohou v přikrývkách vidět komiks - zejména v těch, co jsou sešity z čtverců různobarevných látek takzvanou technikou patchwork. Od pásů jednotlivých "záplat" není zas tak daleko ke kompozici obrázkového příběhu. Význam deky pro devátou Múzu nyní naplno stvrdil pozoruhodný grafický román nazvaný Pod dekou, který v listopadu vydalo nakladatelství BB/Art.
Dva superhrdinové pohromadě neznamenají automaticky dvakrát více zábavy, vizuální ztvárnění ale může takový nedostatek vyvážit. Řekněme si to zkrátka hned na začátku upřímně a na rovinu: slaboučký příběh a skvělá kresba se prostě nedají komiksu Wolverine Hulk upřít. Možná za to může kreslíř i scénárista v osobě jednoho tvůrce, možná přílišné očekávání nabuzené gigantickou kampaní včetně animovaného traileru. Vezměme to však raději pěkně popořádku…
Jedním z úkolů mýtů je dokazovat nadřazenost vládce (nadřazenost vyplývá z „božského původu“ vládce, a pak také z touhy a nutnosti vládce ovládat; mezopotámské texty z r. 2000 BC podle Campbella v historii poprvé rozlišují krále od boha: „Pozemský panovník již není králem-bohem, jako byli egyptští faraóni; je pouhou lidskou bytostí“. Rozdíl mezi vládcem a bohem je důležitý, neboť vládce právě komiksu touží stát se bohem a z toho plyne většina zápletek).
Melancholický Oneiros, s postavou znaveného rockera, a přeci autoritou v temně zářících očích, ten, který kráčí sítěmi snů, ten, který hladí příběhy a spřádá tkanivo náznaků, ten, který sídlí za víčky a šeptá uším na polštářích… Pán Snů! Jaký výlet nás v jeho doprovodu čeká tentokrát? Na začátek zavítáme do Zahrady Osudu, sejde se (skoro) celé sourozenectví Věčných a Sen se vydá do Pekla napravit svou dávnou chybu… a netuší, že klíč od bran pekelných mu nakonec zůstane v ruce…
„Nová vlna příchodu kreslených hrdinů do filmových studií se odehrála ve druhé polovině šedesátých let. V roce 1966 například vznikl celovečerní Batman – podle slavného stodvacetidílného televizního seriálu jej natočil Leslie H. Martinson, o rok později se stal francouzský comics Barbarella předlohou pro stejnojmenný film Rogera Vadima s Jane Fondovou.
Tak je tady máme znova. Ať z nich máte kopřivku nebo naopak nekontrolovatelnou erekci, nakladatel Jiří Buchal z BB Artu říká: „Mně se Hana a Hana jako komiks moc líbí a s autory jsem domluven na třetí knize.“ Nuže, podívejme se na tu druhou s názvem Ty vogo pěkně z blízka.
Recenzi prvního svazku Ty jo čtětezde
Komiks.cz a edice Nový komiks připravili sérii čtyř podzimních soutěží a hrát se samozřejmě bude o komiksy z Nového komiksu. Ve třetí v pořadí se potkáme s Nathanem Neverem, následovat bude ještě Tex.
Spojení bojovník/primitiv je účelové, protože téměř každý bojovník se v komiksu vyznačuje primitivností, popřípadě až „zatemnělým mozkem“, jakmile se objeví příležitost bojovat (a vítězit). Bojovník ukazuje čtenáři své fyzické přednosti, a hlavně nebojácnost; je povinen bojovat. Mnozí komiksoví hrdinové vítězí v bitkách v podstatě neoprávněně či nelogicky. Převahu má bojovník pouze proto, že je hlavním hrdinou příběhu…
Místem s nejspíše největší koncentrací komiksových tvůrců na metr čtvereční (přinejmenším ve střední Evropě) se 26. října od 17.00 staly prostory galerie Kabinet v budově Brněnského kulturního centra (Radnická 4), kde proběhla vernisáž komiksového projektu GAVRON.
Ta kniha má půl metru na výšku a 40 centimetrů na šíř, k jejímu zrodu by nedošlo bez Arta Spiegelmana a šílí z ní kreslíři od Matta Groeninga po Chrise Warea. Není divu – obsahuje 120 stran nejoriginálnějších stripů Winsora McCaye o Malém Nemovi v Slumberlandu (Hajanech), z nichž první se objevil na stránkách New York Heraldu málem přesně před sto lety, 15. října 1905.
Po mírném nástupu komiksových postav na plátna kin v celovečerních filmech ke konci čtyřicátých let nastal po roce 1950 útlum a během celého desetiletí byla natočena jedna adaptace superhrdinckého komiksu, jejíž předlohou se stal Superman a film volně inspirovaný artušovským komiksem Princ Valiant.
…batrangy sviští vzduchem, protivníci jsou stále silnější, rafinovanější a šílenější. Přátelé i nepřátelé už nejsou to, co bývali, je jedno zda mrtví či živí. Jen Batman zůstává a jen on rozhodne (i se všemi důsledky, které z toho pro něj vyplývají), kdo půjde do arkhamského blázince, do vězení nebo… prostě domů.
Magická postava má určité vlastnosti, které obyčejný smrtelník může jen obdivovat. Takové vlastnosti nemůže mít ani (super)hrdina. Může je získat jedině díky vlastnění magického předmětu, který ony vlastnosti dočasně propůjčuje, či sám vykonává. Mezi magické postavy patří šaman a věštec. Úkolem magických postav je být zprostředkovateli mezi mocnostmi tam nahoře a lidstvem dole, což zahrnuje výpomoc lidstvu hrdinou.
Téměř padesát let trvalo, než se postava z komiksu dostala na filmové plátno jako hrdina celovečerního filmu. Do této doby byly komiksy inspirací hlavně pro seriálové předfilmy. Na rozdíl od celovečerních filmů se seriály často inspirovaly komiksovou předlohou a jejich počet dosahoval desítek titulů již ve čtyřicátých letech. Některé pokračovaly ještě v počátcích televizní éry, než se definitivně přesunuly na obrazovky.
Trilogie se uzavírá. I přes odmlku vydavatele se přeci jen do našich nedočkavých pracek dostává velkolepé finále boje o záchranu Tir Nan Og – Země mladosti. Poklady Bohyně země jsou připraveny a válka může začít. Sláine se stal Jediným králem i Rohatým bohem a na jeho bedrech teď spočívá osud celého národa...
Cílem webu komiks.cz je přinášet kvalitní publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.
Jste tvůrce komiksů?
Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba. Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!
