Prvním komiksovým hrdinou ve filmu se tak překvapivě nestal žádný létající mužný svalovec, ale detektiv Dick Tracy. Autorem kresleného stripu Dick Tracy byl Chester Gould, komiks vyšel poprvé 4. října 1931 v Daily Mirror a šlo o první strip z policejního prostředí.
Muž s hranatou bradou a orlím nosem nezamýšlel stát se policistou. Zlom v jeho životě nastal, když gangster Big Boy zabil otce Tracyho snoubenky Tess Trueheartové a ona byla unesena. O devět dní později se čtyřiatřicetiletý Dick přidal k místní policii. Jako detektiv v civilním obleku tvrdě potíral zločinnost ve městě – málokterý protivník přežil.
Standardním vybavením Dicka Tracyho je hnědý klobouk, žlutý plášť a speciální hodinky s rádiovým spojením s policejní centrálou. Během let se jeho výbava měnila – nejprve z náramkového rádia na náramkovou televizi, v osmdesátých letech začal používat náramkový počítač. Filmů s Dickem Tracym vzniklo několik. První z nich byl uveden roku 1945, tři volná pokračování vznikla během následujících dvou let. William Schoell se o nich vyjadřuje jako o solidních filmech kategorie B.
Hlavní roli ve filmu Dick Tracy (1945, r. William Berke) ztvárnil Morgan Conway, herec s adekvátně kamennou tváří. Jeho protivníka Splitfaceho hrál Mike Mazurki. Vzhledem k tomu, že existuje i stejnojmenný filmový seriál ze čtyřicátých let, je film známější pod názvem Dick Tracy, Detective.
Další rok následoval Dick Tracy Versus Cueball (1946, r. Gordon Douglas), v hlavní roli opět s Conwayem. Cueball je nájemný zločinec, který ukradne klenoty a na útěku zavraždí několik lidí. V pátrání po něm Tracymu pomáhá i Tess Trueheartová, jejíž postava se objevila i v předchozím snímku. Cueball je nakonec „dopaden“ tak, že mu uvízne noha v kolejišti a srazí jej vlak. Snímek kvalitou mírně překonává svého předchůdce a díky rychlému tempu a řemeslné zručnosti umí z nízkého rozpočtu vytěžit maximum. „Příležitostně zábavný ´B´ film s několika barvitými postavami, které vynahrazují Conwayovu uhlazenost. Tracyho detektivní schopnosti se omezují jen na pronásledování podezřelých a příchod na scénu pár minut poté, co někdo spáchal zločin.“
Ve filmu Dick Tracy’s Dilemma (1947, r. John Rawlins) se do hlavní role vrátil Ralph Byrd, oblíbený představitel Tracyho ze čtyř seriálů. V tomto příběhu je možné nalézt několik podobností s filmem Dick Tracy Versus Cueball: opět je zde postava nájemného zločince (tentokrát se jmenuje Claw), který má vyloupit sejf, případně opětovné prostředí baru, v němž se odehrávají některé scény z obou filmů. Oproti předchozímu snímku je tento napínavý thriller navíc okořeněný humorem, jenž obstarávají zejména vedlejší postavy.
John Rawlins v roce 1947 režíroval také další Tracyho dobrodružství Dick Tracy Meets Gruesome. Padouch Gruesome vlastní záhadný plyn, kterým může zmrazit návštěvníky banky a poté ji v klidu vyloupit. V té bance je zrovna Tracyho sekretářka, naštěstí schovaná v telefonní budce, takže účinkům plynu unikne a může zavolat pomoc.
„Ve filmu Dick Tracy Meets Gruesome představoval slavného detektiva Ralph Byrd a jeho zločinného protivníka slavný představitel Frankensteina Boris Karloff. Ale příliš velký úspěch to nebyl. Další pokusy spojit popularitu hrdinů stripů s filmem byly spíše sporadické a ne vždycky dopadly nejlépe.“ Tento film byl až do roku 1990 posledním snímkem s Dickem Tracym. Mezitím nadále vycházel komiksový strip v novinách a v televizi se objevil jak hraný (v hlavní roli s Byrdem), tak i kreslený seriál.
Ve čtyřicátých letech již žádná další celovečerní adaptace komiksu nevznikla, a tak to vlastně bylo období jednoho hrdiny, pokud nebudeme brát v potaz spoustu filmových seriálů. Téměř nekonečné série lákaly týden co týden do kina zvědavé návštěvníky, které zajímalo, jak se jejich oblíbený hrdina dostane z nepříjemné nebo životu nebezpečné situace, ve které ho tvůrci zanechali na konci minulého dílu. Tyto situace se nazývají „cliff-hangers“. Záleží na fantazii scenáristy, jak hrdinu na počátku dalšího dílu osvobodí. Může se tak dařit s určitou dávkou elegance nebo (když už není jiná možnost) autor scénáře jednoduše diváka podvede a použije například jiného člověka ve stejném kostýmu, který náhodou byl na tom samém místě jako hrdina a podobně. Ukončení epizody v napínavém momentě se dále přeneslo do televizní seriálové tvorby a i v současnosti bývá s oblibou využíváno.
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
