. Autorem předlohy je Charles Addams, který postavám propůjčil své příjmení. Příběhy hororové rodiny si získaly velkou oblibu již od počátků v roce 1937 na stránkách New Yorkeru. Addamsova rodina nebyla typickým komiksem, původně byli hrdiny kreslených vtipů, jež se vyznačovaly silnou dávkou černého humoru. Téměř 25 let neměli Addamsovi žádné jméno. Série vtipů inspirovala v šedesátých letech stanici ABC k natočení sitcomu, jenž také uváděla naše televize. Až tento seriál byl impulsem, který vedl k pojmenování rodiny, jejíž jednotlivá jména vymyslel na žádost studia sám autor. Komiks jako takový vznikl v roce 1974, kdy tři sešity vydalo nakladatelství Gold Key.
Hlavou filmové rodiny je Gomez Addams (Raoul Julia) a jeho žena Morticia (Anjelica Houstonová), jejichž vztah je stále plný vášní, dále zde máme dvě děti, škodolibého Pugsleyho a jeho sestru Wednesday „...v geniálním podání Christiny Ricciové. Zachmuřená dívenka má zájmy daleko přesahující její věk – s pomocí elektrického křesílka a svého bratra Pugsleyho hodlá například vyřešit otázku, zda existuje Bůh.“ Dalšími členy domácnosti jsou strýček Fester, komorník Lurch a chodící inteligentní ruka neboli Věc.
„Raul Julia a Angelica Houstonová si užívají ve svých přehnaných rolích. Houstonová ztvárnila vampýrskou Morticii s dokonalým smyslem pro ironii, stejně jako Julia svého energetického chvastouna Gomeze.“
Gomez se trápí nad roztžkou, kterou měl kdysi se svým bratrem a pokouší se jej seancemi přivolat zpět. Toho využije proradný právník Tully, který jim nastrčí Gordona, jenž vypadá jako Fester, s tím, že se jedná o ztraceného bratra a strýčka. Je přijat do rodiny, jen děti ho podezírají. Tullymu se podaří dát Addamsovy vystěhovat, a tak si musejí najít uplatnění v normálním světě. Gordon již s Tullym nechce spolupracovat a s pomocí Věci se Addamsovým podaří získat dům zpět.
„Addamsova rodina, režisérský debut Barryho Sonnenfelda, vydělala více než 113 milionů dolarů jen v USA a stala se jedním z největších hitů roku 1991. Poučen z raných filmů Joela a Ethana Coenových, byl Sonnenfeld tím pravým, kdo mohl vhodně představit jejich estetiku masám: měl coenovskou oblibu meziválečné Ameriky, a přitom nebyl tolik excentrický nebo obskurní.“
Film se inspiroval spíše seriálem než makabrózním humorem Addamsových vtipů v New Yorkeru. Vizuálně působivá komedie zaznamenala velký finanční úspěch.
. Úspěšný návrat slavila v roce 1994 Addamsova rodina ve filmu Addamsova rodina 2 (Addams Family Values), opět v režii Barryho Sonnenfelda. Herecké obsazení zůstalo stejné jako v předchozím díle, děj snímku se neodehrává pouze v okolí pochmurného domu Addamsových, ale také na skautském táboře.
Addamsovým se narodí třetí potomek – Pubert. Je najata chůva (Joan Cusacková), která svádí strýčka Festera. Vyjde najevo, že se ve skutečnosti nejedná o hodnou paní, nýbrž masovou vražedkyni, jež zabíjí své bohaté manžely. Podezřívavou Wednesday s bratrem pošlou na tábor, Fester se ožení, ale naštěstí ho nelze jen tak lehce zabít. Novomanželka mu alespoň zakáže styky s rodinou, což se nelíbí Věci.
„Režisér natočil neméně úspěšné pokračování. Všechno je tu, jak má být: vedle skvělých režijních nápadů a oslnivých gagů se uplatní báječně přirozené triky (nechte se překvapit, jak Věc řídí auto). Hlavní slovo má však absurdní humor, i tentokrát využívající možností převráceného pohledu na normální lidský svět.“
Zmíněná kvalita filmových triků naznačuje, že digitální efekty budou v nadcházejících letech nejen v komiksových adaptacích dostávat větší prostor a bude jim dávána přednost před „tradičními“ trikovými postupy jako pookénkové animaci loutek a podobně.
Navzdory rychlému tempu a spoustě černého humoru dává scénář občas najevo, že by mu menší úpravy neškodily. Většina recenzentů shodně označuje děj filmu jako rozdělený na vtipné výstupy, které jsou poslepovány jednoduchým příběhem.
Snímek byl nominován na Oscara za výpravu.
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
Hlavou filmové rodiny je Gomez Addams (Raoul Julia) a jeho žena Morticia (Anjelica Houstonová), jejichž vztah je stále plný vášní, dále zde máme dvě děti, škodolibého Pugsleyho a jeho sestru Wednesday „...v geniálním podání Christiny Ricciové. Zachmuřená dívenka má zájmy daleko přesahující její věk – s pomocí elektrického křesílka a svého bratra Pugsleyho hodlá například vyřešit otázku, zda existuje Bůh.“ Dalšími členy domácnosti jsou strýček Fester, komorník Lurch a chodící inteligentní ruka neboli Věc.
„Raul Julia a Angelica Houstonová si užívají ve svých přehnaných rolích. Houstonová ztvárnila vampýrskou Morticii s dokonalým smyslem pro ironii, stejně jako Julia svého energetického chvastouna Gomeze.“
Gomez se trápí nad roztžkou, kterou měl kdysi se svým bratrem a pokouší se jej seancemi přivolat zpět. Toho využije proradný právník Tully, který jim nastrčí Gordona, jenž vypadá jako Fester, s tím, že se jedná o ztraceného bratra a strýčka. Je přijat do rodiny, jen děti ho podezírají. Tullymu se podaří dát Addamsovy vystěhovat, a tak si musejí najít uplatnění v normálním světě. Gordon již s Tullym nechce spolupracovat a s pomocí Věci se Addamsovým podaří získat dům zpět.
„Addamsova rodina, režisérský debut Barryho Sonnenfelda, vydělala více než 113 milionů dolarů jen v USA a stala se jedním z největších hitů roku 1991. Poučen z raných filmů Joela a Ethana Coenových, byl Sonnenfeld tím pravým, kdo mohl vhodně představit jejich estetiku masám: měl coenovskou oblibu meziválečné Ameriky, a přitom nebyl tolik excentrický nebo obskurní.“
Film se inspiroval spíše seriálem než makabrózním humorem Addamsových vtipů v New Yorkeru. Vizuálně působivá komedie zaznamenala velký finanční úspěch.
. Úspěšný návrat slavila v roce 1994 Addamsova rodina ve filmu Addamsova rodina 2 (Addams Family Values), opět v režii Barryho Sonnenfelda. Herecké obsazení zůstalo stejné jako v předchozím díle, děj snímku se neodehrává pouze v okolí pochmurného domu Addamsových, ale také na skautském táboře.
Addamsovým se narodí třetí potomek – Pubert. Je najata chůva (Joan Cusacková), která svádí strýčka Festera. Vyjde najevo, že se ve skutečnosti nejedná o hodnou paní, nýbrž masovou vražedkyni, jež zabíjí své bohaté manžely. Podezřívavou Wednesday s bratrem pošlou na tábor, Fester se ožení, ale naštěstí ho nelze jen tak lehce zabít. Novomanželka mu alespoň zakáže styky s rodinou, což se nelíbí Věci.
„Režisér natočil neméně úspěšné pokračování. Všechno je tu, jak má být: vedle skvělých režijních nápadů a oslnivých gagů se uplatní báječně přirozené triky (nechte se překvapit, jak Věc řídí auto). Hlavní slovo má však absurdní humor, i tentokrát využívající možností převráceného pohledu na normální lidský svět.“
Zmíněná kvalita filmových triků naznačuje, že digitální efekty budou v nadcházejících letech nejen v komiksových adaptacích dostávat větší prostor a bude jim dávána přednost před „tradičními“ trikovými postupy jako pookénkové animaci loutek a podobně.
Navzdory rychlému tempu a spoustě černého humoru dává scénář občas najevo, že by mu menší úpravy neškodily. Většina recenzentů shodně označuje děj filmu jako rozdělený na vtipné výstupy, které jsou poslepovány jednoduchým příběhem.
Snímek byl nominován na Oscara za výpravu.
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
