Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

FILMOVÉ ADAPTACE KOMIKSU (22) – MASKA VS. VRÁNA

26.10.2006, autor: Tomáš Pekárek

Nadstandardní kvalita vizuálních efektů v Addamsově rodině 2 postoupila o další velký krok kupředu a mohli se o tom přesvědčit diváci při sledování filmu Maska, který také spadá do komiksových adaptací. Po kýčovitě barevné Masce je druhým filmem natočeným roku 1994 Vrána (The Crow, r. Alex Proyas), která by se dala označit jako její nejen vizuální protipól.




Seriál Maska stvořil Mike Richardson a poprvé vyšel v roce 1987 pod názvem The Masque. Jako The Mask se komiks vrátil po roční odmlce roku 1989, pod autorským vedením Johna Arcudiho a Douga Mahnkeho, a narůstající úspěch brzy zapříčinil vznik samostatné komiksové řady, jelikož dosavadní příběhy Masky byly součástí magazínů.

Hlavním hrdinou komiksu není žádný člověk, ale právě Maska, která telepaticky vábí lidi, aby si ji nasadili. Jakmile splyne s lidskou tváří, původně dřevěná Maska zezelená a ožije a její nositel získá schopnosti rovnající se postavě z kreslené grotesky. Může dělat cokoli, může na sebe brát jakoukoli podobu a je také nesmrtelný. Maska ovšem zveličuje i podstatnou charakterovou vlastnost daného nositele, což se posléze projeví na jejím excentrickém chování. V první sérii o Masce byl jejím vlastníkem (stejně jako ve filmu) Stanley Ipkiss. Komiks je poměrně krvavý, Maska pro záminku k vraždě nepotřebuje žádný závažný důvod. „Maska je nezvladatelná síla a ti, co si ji nasadí, dost často nekončí zrovna dobře. Kupříkladu hned první ze všech šťastlivců Stanley Ipkiss, zakomplexovaný neurotik, který se rozhodl, že bude s pomocí masky páchat dobro – jen co zabije všechny ty, kteří ho v životě nakrkli. Jenže si tam bohužel zapomene připsat svou snoubenku, takže rychle skončí s několika kulkami v zádech a maska změní majitele. A pak znova... a znova... a znova...“

Kdo viděl Masku z roku 1994 v režii Charlese Russella ví, že se nejedná o krvavý akční film, nýbrž bláznivou komedii s Jimem Carreym, kde bylo veškeré násilí upraveno, aby bylo maximálně v duchu kreslených grotesek a zásadně bez krve. Film zpracovává výše uvedený příběh Stanleyho Ipkisse (Jim Carrey), vzhledem k žánru komedie je zakončen také patřičně šťastným koncem. V roli Ipkissovy lásky se objevila začínající Cameron Diazová.

„Maska je mimořádně hloupé fantastické dobrodružství, ale boduje energičností, která prýští z Carreyho. Pravděpodobně nalezl roli, která se zdá být dokonalou pro jeho schizoidní podání.“

Jakmile si Carrey nasadí masku na obličej, jako by se stal onou komiksovou postavou, neboť hercova excentrická mimika a pohyby v kombinaci s trojrozměrnou počítačovou animací slouží k „vytvoření comicsové nereálnosti (do té doby doména kresleného filmu).“

Zdařilé triky vynesly tvůrcům (společnost Industrial Light & Magic) nominaci na Oscara. Velký divácký úspěch (patrně i díky v té době stoupající Carreyho popularitě) podnítil vytvoření kresleného televizního seriálu. V současnosti se připravuje volné pokračování, které nese název Son of the Mask, jehož premiéra by měla být letos, nejpozději během příštího roku.

Komiks The Crow napsal James O´Barr a impulsem mu byla trpká osobní zkušenost, již přenesl do svého díla. Práce na příběhu mu byla svým způsobem terapií z traumatického zážitku z úmrtí přítelkyně. Hlavní postavou příběhu je Erik Draven, kterému v předvečer Halloweenu před očima znásilní a zavraždí snoubenku. Draven je také usmrcen, ale po roce se vrací ze záhrobí veden vránou, aby vykonal akt pomsty na násilnickém gangu.

„Snaha vyrovnat se s pocitem zoufalství a bezmoci, pramenící ze smrti milované bytosti, zrodila jeden z nejvýraznějších a nejemotivnějších comicsů osmdesátých let. Nálada příběhu se přelévá od melancholie k zběsilé nenávisti, od krvavého násilí k sentimentálním flashbackům.“

V hlavní roli Erika Dravena se ve filmu objevil Brandon Lee, pro nějž se jeho asi nejvýraznější role stala i tou poslední. Při natáčení jedné z akčních scén ho zasáhly náboje, které sice nebyly ostré, ale vystřeleny z velmi krátké vzdálenosti způsobily smrtelné zranění. Vrána spolu se Supermanem, X-Meny, Spider-Manem a prvními dvěma Batmany patří mezi celkově nejzdařilejší filmové adaptace komiksu. Ponurou atmosférou dává trochu vzpomenout právě na snímek Batman se vrací, obzvlášť díky architektuře použitých dekorací, které nejvíce odkazují na gotický sloh, tolik oblíbený mezi milovníky hororu a temnoty, přestože se děj odehrává v Detroitu v nedaleké budoucnosti. Tyto kulisy působí jako by byly z jiného světa a přidávají na působivosti poměrně prostého a předvídatelného příběhu o „lásce až za hrob“ a následné pomstě. Temná pochmurnost a násilné scény vyvažují misky vah, jež by se jinak s největší pravděpodobností přehouply na stranu sentimentálního a depresivního melodramatu.

Ponurá atmosféra snímku, který by se dal charakterizovat jako akční film s prvky hororu, věrně vystihuje atmosféru komiksové předlohy, která se vzdala veškerých barev a patří k těm druhům komiksů, kde si autor vystačil pouze s černobílým provedením, a kde je kladen důraz právě na zmíněnou atmosféru a scénář než na realisticky dokonalou kresbu.

Roku 1996 se na plátna kin dostala Vrána: Město andělů, která nenavazuje dějově na předchozí film, ale používá stejné schéma, pouze zasazené do prostředí Los Angeles místo do původního Detroitu. Zde násilnou smrtí zemřou Ashe a jeho syn, svědkové brutální vraždy. Ashe se po roce vrací, aby vykonal pomstu na zločineckém gangu, jehož vůdce ztělesnil zpěvák Iggy Pop.

Hlavní postavu ztvárnil Vincent Perez, film je debutem režiséra Tima Popea, který se co nejvíce snaží udržet styl určený prvním dílem. Na scénáři tentokrát spolupracoval také autor komiksové předlohy James O´Barr. Film napodobuje svého předchůdce nejem obrazem, ale také příběhem, tím pádem nepřináší nic nového. Je možné, že kdyby neexistovala první Vrána, tak by pokračování zanechalo v divácích lepší dojem. V tomto případě se pouze jedná o využívání známého jména předlohy a zneužívání přízně čtenářů původního komiksu i diváckého publika předešlého filmu.

„Ani trochu zajímavé perverzní násilí a ani trochu smyslný perverzní sex zahlcují film, jenž obsahuje také spoustu rádobymystiky, která zmařila předchozí díl.“

Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.




Autor:


Autor článku: Tomáš Pekárek

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!