. Předlohou Sám doma a bohatý byl komiks Richie Rich autorů Warrena Kremera a Sida Jacobsona, vydávaný od roku 1953. Richie se pravidelně objevoval se svými kamarády Frecklesem a Pee-Wee Friendlym, rodiči Richardem a Reginou a kamarádkou Glorií Gladovou. Jeho největším nepřítelem byl snobský bratranec Reggie Van Dough. Další postavy, například komorník Cadbury, se objevily až v šedesátých letech. Svou vlastní komiksovou řadu dostal Richie Rich roku 1960. V sedmdesátých letech vycházely jeho příhody ve 32 různých řadách a Richie patří v současnosti mezi hrdiny, o kterých bylo nakreslena celá řada komiksů, údajně přes 2000 čísel. Jedná se o seriál určený hlavně malým dětem, humorný s dobrodružnými prvky. Později vznikl kreslený televizní seriál, z původně sedmi až osmiletého chlapce udělali přibližně dvanáctiletého a změnili mu i základní oblek (krátké sako s kraťasy zaměněno za červený svetr s písmenem „R“ a dlouhé kalhoty).
Český distributor, vědom si téměř absolutní neznalosti původní předlohy naším publikem, využil popularity Columbusových filmů a pojmenoval snímek Sám doma a bohatý. Van Dough, zde zaměstnanec Richieho otce, naplánuje zmizení pana a paní Richových v honbě za jejich majetkem. Nepočítá však s jednou překážkou – Richiem. Ten se proti Van Doughovi spolčí s kamarády, komorníkem Cadburym a vynálezcem Keenbeanem.
. „Po řemeslné stránce decentní snímek postrádá jakékoli kouzlo. Cílený na mladé publikum, které možná při jeho sledování bude zticha přibližně půl hodiny.“ (Walker, J.: Halliwell´s Film, Video & DVD Guide. HarperCollins Entertainment, London 2004, s. 737.)
Záměrem tvůrců bylo natočit rodinný film podle oblíbené předlohy. Nejlépe by udělali, kdyby nechali Richieho žít v jeho dvourozměrném světe na stránkách komiksu a vymysleli si vlastní postavu. Tak zde máme další variaci na Kevinova dobrodružství s odrůstajícím Culkinem. Z rodinného filmu také mnoho nezbylo, nejvíce se mohou bavit malé děti, ale jejich rodiče snímek nechá naprosto chladnými. Jakkoli by mohl být příběh zajímavý byť třeba v animované podobě, v hrané verzi se jedná o poměrně nudnou a drahou podívanou.
Vzorem akční sci-fi komedie Pancéřová holka je britský obrázkový seriál Tank Girl, odehrávající se v postkatastrofickém světě. Komiks autorů Jamieho Hewletta a Alana Martina vznikl v roce 1988 a poprvé se objevil v časopise Deadline.
. Tank Girl nepatří mezi typicky nádherné ženy komiksového univerza, vzhledem připomíná spíš návštěvnici punkového festivalu, který probíhá již čtvrtým dnem. Navíc je sprostá, intimně se stýká s klokany a nejvíce ze všeho miluje svůj tank. V jejích příbězích je možné naprosto vše a autoři si nijak nelámou hlavu s vymýšlením logicky věrohodné zápletky. Tím mírně připomíná možnosti Masky, stejně jako faktem, že Tank Girl se nesnaží řešit žádnou závažnou otázku současného světa. Tento komiks je čirá zábava autorů, kteří mají štěstí, že se jejich styl líbí i dalším lidem, ochotným za jejich nesmyslně vtipné příběhy platit.
Děj Pancéřové holky je poměrně prostý. Tank Girl Rebecca (Lori Pettyová) spolu s Jet Girl (Naomi Watts) a klokaními přáteli bojují proti vládní korporaci Water and Power, která ovládá veškeré zdroje vody na zpustošené Zemi v roce 2033. Zároveň se mstí za smrt svých kamarádů a uvěznění. V roli hlavního psychopatického protivníka, který je nakonec poražen, se objevil Malcolm McDowell.
. Pancéřová holka byl neúspěšný film. „Producenti udělali s Tank Girl to samé, co dělají se všemi comicsy – vydlabou vnitřek a prázdnou skořápku donutí tančit do rytmu populárních klišé. ... Režisérka Freddyho smrti a Vražedného computeru nezvládla námět a navíc všechny scény, které ladily s drsnějším duchem předlohy, skončily na podlaze střižny.“ (Pavlovský, J. – Kopřiva, Š.: Tank Girl. Score, 1996, č. 34, s. 105.)
Kreslené vsuvky dávají tušit, že animovaný snímek by mohl být zábavnější než tento dlouhý hudební videoklip. Pancéřová holka u nás nebyla distribuována do kin, dostala se rovnou do sítí videopůjčoven, časem ji vysílala i televize Nova. Několik příběhů s Tank Girl bylo vytištěno v komiksovém magazínu Crew.
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
