Komiks Blade vznikl v nakladatelství Marvel Comics (poprvé se objevil v sérii The Tomb of Dracula č. 10 v roce 1973), jeho autory jsou Marv Wolfman a Gene Colan. . Jedním z prvních Bladeových soupeřů byl sám hrabě Dracula, kterého Blade pronásledoval až do Japonska. Blade je napůl upír a napůl člověk, jeho matku v těhotenství pokousal upír. Blade se tak mstí na upírech za smrt matky a svoji odlišnost (upíři ho mezi sebou nechtějí, protože není „čistý“, zároveň se ho zmocňuje chuť po krvi, proti které se musí očkovat česnekovým sérem), přičemž používá zejména svůj meč a jiné zbraně zkonstruované speciálně k lovu upírů. (viz Markstein, D. D.: Blade, Vampire Hunter. Don Markstein´s Toonopedia, 10. 3. 2005)
Na plátno přivedl Bladea režisér Stephen Norrington, do hlavní role obsadil akční hvězdu Wesleyho Snipese. V dalších rolích se objevili Kris Kristofferson jako Whistler nebo Stephen Dorff, jenž hraje Frosta. Film sleduje jednu z linií Bladeových příběhů, kde lovec upírů pronásleduje Deacona Frosta, který mu zabil matku a zapříčinil, že se z Bladea stal napůl člověk a napůl vampýr.
. Blade je zdařile zkombinovanou směsí akčního filmu a moderního hororu, kde autoři nesází na pseudogotickou temnotu, nýbrž na architektonický chlad moderního světa. Mezi další klady můžeme připočíst po dlouhé době solidně napsaný scénář a v neposlední řadě také herecké výkony. Wesley Snipes je dokonalý Blade a sotva by si někdo v této roli představil jiného známého afroamerického herce. Rezervovaný šedovlasý muž, jímž Deacon Frost byl v komiksové verzi, prošel proměnou v odrzlého mladíka, jenž pohrdá vážností upírského rodu. „Hubeňoučký čtyřiadvacetiletý Dorff je fyzicky ubožáček, ale vyzařuje z něj sebejistota a nadřazenost, ze které jde mráz po zádech. A dokázali byste si představit zvolna chátrajícího Krise Kristoffersona jako superhrdinova pomocníka a mentora? Zvládl to na výbornou.“ (Fuka, F.: Blade. Cinema, 1999, č. 2, s. 75)
Čtyři roky trvalo, než se po Vráně objevil z celé záplavy komiksových filmů alespoň jeden kvalitnější. Jediným záporem může být až nadměrná spousta akčních scén a naturalisticky zobrazené násilí, což ovšem na druhou stranu souvisí s danou předlohou.
„Ačkoli je snímek v některých aspektech uhlazený a zábavný, s ubíhajícím dějem je stále hloupější a má potíže s mícháním odlišných prvků hororu, superhrdinské fantasy a přímočaré akce do jednotného celku.“ (Walker, J.: Halliwell´s Film, Video & DVD Guide. HarperCollins Entertainment, London 2004, s. 99)
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
