Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

KOMIKSOVÍ REŽISÉŘI (6): JOEL SCHUMACHER

23.03.2007, autor: Ondřej Čížek

Přesto, že má na svém kontě psychologické thrillery v čele s Volným pádem, stojí i za dvěma adaptacemi komiksového Batmana. Po Timu Burtonovi přebral Joel Schumacher celou netopýří sérií a v prvním filmu Batman navždy ji kompletně předělal k obrazu svému. Od kouzelné ponurosti přešel do křiklavě barevného kýče, a tak si Schumacher od fanoušků vysloužil nelichotivou přezdívku - „Ten, který zabil Batmana.“ V seriálu jsme již představili: del Tora, Donnera, Rodrigueze, Ratnera a Burtona.




Joel SchumacherDalo by se dlouze hovořit o tom, jak by dopadl třetí díl batmanovské série s názvem Batman navždy, kdyby u jeho režie zůstal Tim Burton. Celý film by se jistě nesl v mnohem temnějším duchu a Burton by se rozhodně nespokojil ani se samotným scénářem od muže jménem Akiva Goldsman (ano, ten Goldsman, který napsal i Batmana a Robina a pak si z hecu napsal např. Čistou duši a Šifru mistra Leonarda). Nicméně u třetí části série zůstal Burton pouze v roli producenta a režie se tak ujal Joel Schumacher, pro kterého znamenal Batman navždy jeho první zkušenost s komiksovými adaptacemi…

Batman a RobinChtěl jsem, aby se to více přiblížilo komiksu. Natočit skutečný komiksový film plný akce, napětí i romantiky. To byl náš cíl,“ mluví dnes režisér o tom, proč je třetí Batman doslova a do písmene „barevným“ filmem, jenž občas vskutku připomíná úplně první netopýří komiksy. I přesto a přes všechny jedovaté narážky od kritiků vydělal Batman navždy jen v USA okolo 200 miliónů dolarů, což byla vzhledem k šedesáti milionovému rozpočtu dostatečně velká suma na to, aby vzniklo další, již čtvrté pokračování. A tak do kin v roce 1997 přišel Batman a Robin, jeden z nejhorších komiksových filmů vůbec. Schumacher dostal ze strany kritiků i fanoušků takovou masáž, že se z ní málem nevzpamatoval. Přesto, že film jen za první promítací víkend vydělal přes 42 miliónů dolarů, díky silně negativním ohlasům se z něho po chvíli stal v podstatě propadák a to ne jen tak ledajaký. Schumacher totiž tímto dílem slibně rozjetou sérii poslal na delší dobu čuchat ke kytkám a sám se pak stáhl na určitou dobu do ústraní, aby načerpal sílu…a rozum. Pohřbít komiksovou legendu fakt není žádná hračka…

Na počátku
Na samotném počátku to rozhodně nevypadalo kdovíjak růžově. Joel se narodil 29. 8. 1939 v New Yorku, kde vyrůstal ve známé čtvrti Queens. Byl jedináčkem a ač to zní divně, už v devíti letech začínal mít problémy s drogami, což ho dovedlo k tomu, že v patnácti opustil svůj domov. Přes to všechno se ale Joel nepřestal stýkat se svými rodiči a navíc se dostal na prestižní univerzitu Parsons School of Design v New Yorku, kde úspěšně vystudoval obor módního návrhářství. Zpočátku se tedy věnoval výhradně návrhářství, ale postupně se začínal zajímat i o film. To ho přivedlo ke spolupráci s Woody Allenem, kterému vytvářel kostýmy např. pro snímek Spáč. Práce znamenala pro workoholika Schumachera všechno, neboť mu umožňovala bojovat i proti své největší slabině – alkoholu a drogám. Nicméně od navrhování filmových kostýmů se dostal ke psaní scénářů, byť zatím jen pro televizní filmy. Televizi si zvolil jako odrazový můstek pro svoji budoucí kariéru a jeho prvním režijním počinem se stal v roce 1974 televizní film Příběh Virginie Hillové.

Na výsluní
Schumacher na sebe poprvé výrazně upozornil léta páně 1987, kdy do kin přišli jeho Ztracení chlapci. Horor, komedie, rock´n´roll a Jason Patrick s Kieferem Sutherlandem v hlavních rolích upírů zaznamenali v USA slušný úspěch, a tak se Joel rozhodně nemusel obávat o nedostatek práce do budoucna. V roce 1990 se na stříbrném plátně objevila jeho první pecka, thriller Hráči se smrtí. Příběh o skupině studentů medicíny, kteří za pomoci nebezpečných pokusů chtějí zjistit, zda opravdu existuje posmrtný život, znamenal pro Schumachera první skutečně velký režijní úspěch. Navíc právě v Hráčích objevil pro filmový showbyznys vycházející hvězdu Julii Robertsovou (ve stejném roce přišla navíc její Pretty Woman), s níž pak spolupracoval i na svém dalším počinu, romantickém dramatu Zemřít mladý (1991).

Volný pádSchumacherova nejsilnější léta začala rokem 1993, resp. vynikajícím psychologickým thrillerem Volný pád s Michaelem Douglasem v roli úředníka, kterému v dopravní zácpě dojdou nervy, a tak se rozhodne, že to mj. za pomoci brokovnice celé americké společnosti oplatí se vším všudy. Film si získal jak diváky, tak i filmové kritiky a u Schumachera se potvrdil „talent natáčet opravdu dobré thrillery“ (jak napsal po premiéře Volného pádu jeden z amerických kritiků). Tento talent se Joel ještě pokusil vyšperkovat v roce 1994 adaptací románu Johna Grishama s názvem Nebezpečný klient. Napínavý snímek sice neslavil takové ovace jako Volný pád, ale pro Schumachera se stal na delší dobu posledním skutečně zdařilým počinem, neboť krátce poté, roku 1995, spatřil světlo světa jeho již zmiňovaný spektákl Batman navždy. Režisérova první návštěva do světa komiksových adaptací se stala dost možná jeho největším omylem v kariéře…

8 mmPo hrátkách s netopýry
Mezi oběma Batmany se Schumacher pokusil navázat na Nebezpečného klienta další adaptací bestselleru Johna Grishama Čas zabíjet (1996). Snímek v čele s hereckými hvězdami Sandrou Bullockovou a Samuelem L. Jacksonem znamenal pro svého režiséra svěží odklon od přeplácaného Batmana, nicméně film díru do světa (ani do USA) neudělal, a Joel se tak mohl zase vrátit zpět ke komerčnějšímu netopýrovi. A přesto, že si na netopýřím muži vylámal zuby, roku 1999 si polepšil reputaci vynikajícím thrillerem 8 mm, v němž Nicolas Cage ztvárnil soukromého detektiva odhalujícího brutální vraždu mladé dívky, která se stala obětí zvrhlého milionáře. Ponurý a zatraceně působivý thriller patří bezesporu mezi Schumacherovy nejlepší režijní počiny, což se však nedá říct o komedii Bezva polda (rovněž 1999) s Robertem De Nirem v roli policisty po mozkové mrtvici.

Telefonní budkaDo nového tisíciletí Schumacher vstoupil nízkorozpočtovým a „téměř válečným“ filmem Tábor tygrů odehrávajícím se v tvrdém vojenském táboře, v němž režisér pro Hollywood objevil talentovaného mladíka Colina Farrella (Alexandr Veliký, Miami Vice). A jelikož spolupráce s ním dle slov Schumachera „fungovala dokonale“, rozhodl se ho obsadit i do svého dalšího filmu, brilantního thrilleru Telefonní budka (2002). Snímek měl opět minimální rozpočet a Joel tak definitivně potvrdil to, co se o něm ve filmové branži ostatně již nějakou dobu říkalo. Zkrátka čím menší rozpočet, tím lepší film.

Heslo, které se pro něho stalo natolik charakteristické, že jakmile mu studio svěřilo větší finance, nastaly problémy. A vyprávět by o tom mohl i samotný Jerry Bruckheimer, který byl natolik uchvácený Telefonní budkou, že Schumacherovi svěřil režii vysokorozpočtové České spojky (2002), potencionálního akčního hitu s Chrisem Rockem a Anthonym Hopkinsem v rolích hlavní dvojky detektivů. Očekávání ovšem Joel nenaplnil, načež se o rok později pustil opět do menších projektů. Takovým menším počinem se stalo i nedoceněné kriminální drama Veronica Guerin (2003) podle skutečné události, kdy stejnojmenná irská novinářka (v podání Cate Blanchettové) v devadesátých letech minulého století odhalila rozsáhlý obchod s drogami a stala se tak pro Iry téměř národní hrdinkou. Prakticky komorní snímek Schumacher ovšem brzy vyměnil za další velkou produkci, tentokrát za remake muzikálové klasiky Fantom opery (2004). Velkolepá předělávka s Gerardem Butlerem (Leonidas ze 300) v hlavní roli tajemného Fantoma se pro režiséra bohužel stala „tradičním“ neúspěchem, resp. propadákem.

Všude dobře, doma nejlíp
Střídání nákladných projektů s těmi komorními se stalo pro Schumachera jakýmsi koníčkem, o čemž svědčí i jeho další režijní záměr. Tento rok se totiž do kin po celém světě chystá jeho „malý mysteriózní thriller“ jménem Number 23 (Číslo 23) s Jimem Carreyem v hlavní roli Waltera Sparrowa, jemuž právě rozečtená kniha až podezřele moc připomíná jeho vlastní život. A nejlepší na tom je, že kniha končí jeho smrtí. Walter se tak rozhodne na vlastní pěst vypátrat samotného autora knížky, který by mu měl odpovědět na veškeré otázky. Tedy i na to, proč tak často kolem sebe vídá zrovna číslo 23. Heslo „všude dobře, u malých thrillerů nejlíp“ tedy plní Joel do puntíku, ale mimo to se proslýchá, že má zálusk na zfilmování samotného Sandmana. Prý je to jeho nejoblíbenější komiks, což mu jistě nikdo nezazlívá, ale jestlipak tohle už neříkal o Batmanovi? Nic proti tobě, Joeli, ale snad je to jenom fáma. Nezlob se…

Výběrová filmografie:
Number 23 (2007)
Fantom opery (2004)
Veronica Guerin (2003)
Česká spojka (2002)
Telefonní budka (2002)
Tábor tygrů (2000)
Bezva polda (1999)
8MM (1999)
Batman a Robin (1997)
Čas zabíjet (1996)
Batman navždy (1995)
Nebezpečný klient (1994)
Volný pád (1993)
Zemřít mladý (1991)
Hráči se smrtí (1990)
Ztracení chlapci (1987)




Autor:


Autor článku: Ondřej Čížek

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!