Vojta
Komiks.cz: Co vás osobně vlastně přivedlo ke komiksu?
Petr Litoš (CREW): Upřímně řečeno, těžko říct. Možná zadní stránka ABC, Asterixové, které spolužák na základce pomocí nůžek, papíru a bílé lepicí pasty překládal z němčiny, polské věci, které se daly sehnat ve fandomu. Já jsem vždycky inklinoval k tzv. menšinové zábavě a celkem brzo – asi ve třinácti letech, tj. někdy v roce 1985 - jsem se stal členem SFK Spectra a tím i československého fandomu. A tam vždycky nějaké komiksy byly. A byli tam i komiksáři - Vláďa Veverka, Ondřej Neff, Kája Saudek a další. Ony se tenkrát komunity komiksářů a fanoušků SF&F hodně překrývaly, takže jsem to ani nějak zvlášť nerozlišoval.
Petr Litoš (CREW): Celé to vymyslel Karel Stibral, se kterým (plus člověkem, co překládal ty Asterixe) jsem měl nakladatelství Gryf. Tam vycházely takové věci, jako Nietzsche, Aristoteles, da Vinci, nějaká poezie, knížky lidí z FF UK. A začít vydávat komiksový časopis, to byl jen přirozený vývoj (no tak dobře, nebyl, nicméně z výběru titulů je snad dobře vidět, jací jsme byli šílenci). Ten původní projekt byl o něčem úplně jiném. V podstatě to měl být takový Aargh, do kterého jsme chtěli zkusit sehnat i nějaké věci z venku. Přišli jsme s tím za Vláďou Veverkou, někde jsme splašili Pavlovského s Kopřivou (opravdu mi doteď nikdo nevysvětlil, kde se vzali, ale fakt za ně díky) a pár dalších lidí (Šimona Španihela, Davida Horáka, Dana Kumermanna, který ovšem trval na tom, že časopis se bude jmenovat Bublinky a byl exkomunikován) a všechno se rozjelo. A protože jsme měli všichni velké oči, tak jsme si vymýšleli další a další šílenosti. Karel Stibral pak vytušil příliš mnoho práce a většina organizačních věcí spadla na mě. To bylo někdy na jaře 1996. U Mc Donalda jsme vymysleli název, Vláďa jel v dubnu na veletrh do Boloně a spolu jsme pak byli v říjnu ve Frankfurtu (knižní veletrh –pozn. redakce). Tam osobně a mezitím intenzivně faxem a dopisy (zahraničí tenkrát ještě nemailovalo) jsme přesvědčovali majitele práv, aby nás vzali na vědomí. Teď už je to o něčem jiném, ale tenkrát jsme byli první z Česka, s kým kdy mluvili, navíc jsme od nich chtěli práva a repro materiály za zcela nesmyslných podmínek, pro trh, kam nikdy nic neprodali, pro časopis, který neexistoval. Trvalo to, ale dohodli jsme se. Zpočátku s DC, Dark Horse, anglickým Fleetwayem (2000 AD) a španělskou Normou. A pak už to šlo samo...
Petr Litoš (CREW): Do konce letošního roku stihneme už jen desátého Garfielda (tentokrát válí sudy). Prostě tradiční předvánoční Garfield. Zkraje příštího roku konečně vyjde první Sandman: Preludia a nokturna. Časově se nám to trochu vymklo z rukou. Posledních pár let CREW vycházela na dluh u zahraničních partnerů. Abychom dostali Sandmana, dopláceli jsme DC hodně velké peníze, navíc jsme Sandmana komplet platili dopředu (a protože jsme dluhy zaplatili asi tak z 90% na všechny strany, nebyla to fakt žádná legrace a chtělo to čas). Pak zas bylo léto, to je na obou stranách oceánu všechno línější. A pak 11.9. Když koncem října přišly podklady, už se nedal letošní termín dodržet. Zkusili jsme to, ale bez špatného svědomí z uspěchané práce by to prostě nešlo. Proto ten příští rok.Když už jsem zabrousil do roku 2002, tak zkusím nastínit vydavatelské plány: Dva až tři Garfieldové, patrně jeden Thorgal. A pak jeden či dva další booky, o kterých zatím není rozhodnuto.
Petr Litoš (CREW): Na Thorgala máme platný kontrakt. Potíž je v tom, že Černá galéra se neprodávala tak, jak jsme podle prodejů prvních dvou crewáckých Thorgalů čekali. A my nejsme v situaci, kdy si můžeme dovolit investovat do projektu, ze kterého se za půl roku, když všechno půjde hladce, aspoň vrátí vložené peníze. Jelikož se rýsuje etablování klasického standardního vzhledu evropských alb i na našem trhu (tvrdá vazba), zvažujeme i tuto možnost.
Petr Litoš (CREW): Evropu určitě ne, na trhu s evropskými komiksy je teď už jiný hráč – BB Art. Pánbůh za něj zaplať. Co se týče Evropy, pomáháme BB Artu, co to jde, protože to je obrovská šance pro zdejší komiks. Šance, která už nemusí přijít.
O manze jednáme. Ale hlavně přemýšlíme, jak ji za rozumné peníze vydat a přitom nezkrachovat. Oproti stejně tlustým bookům ze Západu má totiž jeden velký problém navíc. Musí se westernizovat (otočit bubliny, překreslit SFX). Je to vlastně tak trochu jako nakreslit to celé ještě jednou.
Petr Litoš (CREW): Bude vycházet, tomu věřím. Zatím spíš jako občasník, ale bude.
Petr Litoš (CREW): No, tohle je teď už takové post mortem. Ale zkusím se k tomu nějak smysluplně vyjádřit. CREW vznikla jako něco, co se mělo stát sjednocujícím prvkem pro všechny fanoušky komiksu. Book si čtenář koupí či nekoupí, půjčí či nepůjčí. CREW je ale něco jako povinná četba. Z průzkumů víme, že číslo CREW projde rukama tak 25 až 30 000 lidí. To je docela síla. Takže se to asi povedlo. Náš trh zatím něco jako CREW potřebuje, je příliš mladý a čtenáři příliš nezkušení (bez urážky).
Chápu motivaci, která stála za vznikem Comicsu. Tu oficiální i tu neoficiální. Já bych si podobně nastavený časopis vydávat netroufl, Calibre to risklo. To nemyslím nijak špatně, kdybychom kdysi nezkusili něco, od čeho nás všichni zrazovali, nevyšla by CREW. Upřímně řečeno, na Comicsu mě výrazně štvala jediná věc, a to zásadní nepoměr mezi spasitelskými prohlášeními a prodejní cenou.
Petr Litoš (CREW): Je fajn, když se někde komiksáři slezou, tyhle akce určitě mají smysl. Víc toho k Jelení neřeknu, neb jsem tam nebyl. Moje smůla.
Petr Litoš (CREW): Já mám Ondřeje Neffa moc rád. Je to ryzí scifista, navíc komiksář. V začátcích CRWI hodně pomohl, co se propagace týče. Ale tohle vidí hodně jednostranně a nemá pravdu.
O Marešovi se nemá smysl rozepisovat. Kája Saudek je daleko za zenitem a nic zásadního bych od něj nečekal. Dobrých kreslířů je u nás ale docela dost. Nechci házet jmény, abych někoho neurazil, ale kreslíři opravdu jsou. A věřím, že se dříve či později opravdu prosadí. Už teď někteří vystrkují růžky. Horší je to se scenáristy. Nakreslit komiks není žádná legrace, ale přece jen to má ke klasické kresbě relativně blízko. Komiks je osobitý umělecký žánr a ten, kdo mu tuto osobitost především vtiskuje, je scenárista. Musí umět řemeslo (ideálně aktivně psát filmové či seriálové scénáře), mít fantazii, načtené tuny komiksů, orientovat se v postmoderně, a to hlavně filmové. Abych pravdu řekl, komiksového scenáristu u nás znám pouze jednoho. A není to Ondřej Neff.
Petr Litoš: Já nemám dojem, že je u nás nízký zájem o komiks. Opravdu ne. Jen to není ten typ zájmu o komiks, jaký je ve frankofonních zemích nebo u Anglosasů. S tím nemůžeme a podle mého nesmíme srovnávat. Vezměte si jen grandiózní úspěch Velké knihy komiksů (dělá se druhý dotisk, a to vyšla před pár týdny). Když má nějaká beletrie prodeje jako takový Garfield, jde o úspěch. O prodejích Asterixe ani nemluvě. Zkusme to vidět také z druhé strany: Proč by si měl někdo dosud nezasažený komiksem koupit jen tak na zkoušku book, který stojí tolik, co komiksové booky stojí?
Když začínala CREW, bylo totální mrtvo. CREW byl kamikadze projekt, který svůj účel splnil: Rozhýbal to tady. Na aktivní vydavatele komiksů nebudou za chvíli stačit prsty jedné ruky, komiksy jsou k dostání v kamenných knihkupectvích, existují specializované komiksové weby. Já to vidím jako totální úspěch s perspektivou do budoucna. Někdo na tom nechal plíce a třebas se po něm i slehla zem, ale komiks jde zcela reálně nahoru.
Petr Litoš (CREW): Tak na tuhle otázku existují dvě odpovědi. Zkusím dát obě.
Pokud se bavíme o komiksu zdejší provenience, tak je to jasné. Je potřeba, aby se někdo z těch nadějných autorů, kteří u nás opravdu jsou a kteří komiks dělají ve volných chvílích, chytil někde venku. Aby bylo vidět, že český autor má na to vyjít venku a také aby dostal slušně zaplaceno. Díky tomu by se pak mohl komiksu věnovat profesionálněji, prosadit se ještě víc. A dát příklad dalším. V tomhle můžeme jen závidět Polákům Grzegorze Rosińského.
Co se týče budoucnosti komiksových vydavatelů, je odpověd také jasná. Budoucnost se jmenuje BB Art. Silný vydavatel, který nepočítá každou korunu, má peníze na propagaci, dokáže si na distributorech a prodejcích vynutit, aby jeho komiksům věnovali patřičnou pozornost. Zcela bez předsudků je totiž potřeba si přiznat, že veškeré komiksové projekty, které jsme tu až dosud měli, byly na hranici amatérismu. A» už po stránce finančního zázemí nebo po stránce nakladatelského know-how. BB Art je největší nakladatel u nás a i kdyby si jeho komiksy nikdo nekoupil (což nehrozí), přijde o pár drobných procent ročního obratu. My ostatní jednou jedinkrát šlápneme vedle a už bychom to také nemuseli rozchodit.
Petr Litoš (CREW): Každému na čemkoli něco vadí. Mně toho na zdejší komiksové scéně vadí celkem dost. Nejhorší je asi takový všeobjímající pocit rozčarování vyplývající z toho, že jsem na vlastní kůži zažil fandom, kde nezištně jedni samizdatově vydávali knížky pro druhé, kde byla určitá soudržnost a sounáležitost s celým tím společenstvem. Tohle zpočátku fungovalo i kolem CRWE, tj. vlastně kolem komiksu u nás. Jenže je to dávno pryč, čtenář dávno nemá pocit, že někdo věnoval svůj čas a většinou i peníze tomu, aby mu přinesl nějaký komiksový titul a sám z toho má tak leda starosti. A zhrzení nakladatelé tenhle vcelku přirozený vývoj (každé nadšení jednou vyprchá, fandom už je také jinde) berou jako nevděčnost ze strany čtenářů. A ve "spravedlivém" hněvu vůči čtenářům přitvrdí. A je to celé v pr... Znovu opakuji, že reakce čtenářů je zcela logická a pochopitelná. Prostě se mi nelíbí, jak se chovají vydavatelé komiksu u nás jako celek, nemá smysl rozebírat, kdo nese větší a kdo menší podíl viny. Něco je špatně ve vztahu ke čtenářům, něco je špatně ve vztazích jednotlivých vydavatelů. A to mě fakt štve, mimo jiné i proto, že nějak nevidím reálnou naději na změnu.
