Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Sin City: Filmový komiks nebo komiksový film? (3)

04.10.2013, autor: HOST

Každý týden v pátek si počtěte neoformalistickou analýzu o hříšném městě Sin City, které si můžete vychutnat buď v komiksu nebo ve filmu.




Žánrová specifikace

S odkazem na žánrovou teorii Ricka Altmana můžeme film zařadit dle inkluzivní, tedy otevřené definice, kterou využívají sémantické teorie nebo naopak exklusivně mezi uzavřenější, menší skupinu filmů a to syntakticky.

S termínem žánr však pracuje Rick Altman velmi opatrně a spíše v kontextu produkčních cyklů klasického Hollywoodu. Dnešní období postklasické hollywoodské kinematografie mnozí z teoretiků charakterizují jako čas hybridizace žánrů. V tomto období dochází k jakési prostupnosti hranic jednotlivých žánrů, kombinace jejich konvencí a tímto způsobem je tak i publikum každého snímku méně vyhraněné a stává pak žánrově flexibilnějším.

Ve vztahu k Sin City je nasnadě zejména otázka trvání žánru. Richard Maltby v Hollywood Cinema, například poukazuje na fenomén gangsterky, která jako taková byla trendem hollywoodské kinematografie pouhé tři roky, ale její přesahy prakticky trvají až do dnes.

V konkrétním případě Sin City se často při analýze různých filmových databází či žebříčků setkáme s označením neo-noir. Tato žánrová specifikace má odkazovat na kořeny, které vedou až k filmu noir, tedy často melodramatickému ztvárnění gangsterských příběhů, příznačnému pro proud hollywoodské kinematografie zejména v období 40. a 50. let.

Neo-noir jako takový se pak jako pojem používá pro označení filmů, které tuto linii následovaly po úpadku tohoto největšího boomu, tedy od 60. let do dneška. I přesto, že toto označení jako pojem zatím není oficiálně ustaveno, můžeme říci, že jeho vztah vůči definovanému filmu noir, je zřejmý, jasný a jednoduše vymezitelný. Mnoho oficiálních žebříčků (např. Internet Movie Database) žánr neo-noir již přijalo mezi své klasifikační normy. Je tedy zřejmé, že označení Sin City jako neo-noir filmu může být zejména pro diváka velmi exaktní navigační pomůckou, jelikož u filmu vyzdvihuje právě ty vlastnosti a prvky, které jsou pro něj typické, a zařazuje jej inklusivně mezi skupinu snímků, které s ním mají nejvíce společných rysů.

Kulturně-historický kontext spojující médium filmu a komiksu

Je velmi příznačné, že právě dvě média, která jsou styčnými body mé práce, mají mnoho společného. Film i komiks jsou média, která již mají jistou historickou a kulturní tradici. Přesto se ale v dobách, kdy se objevila poprvé, dlouhá desetiletí potýkala s kulturním odmítnutím a nepochopením. Společná cesta těchto dvou vizuálních narativů je podobná nejen díky jejich příbuzné podstatě, ale i osudy jejich ustavování v celém kulturně-historickém kontextu. Stejně jako byl film prvními historiky a teoretiky umění v prvopočátcích považován za pouhou atrakci s cílem pobavit diváky, byl i komiks brán jako nízká pododrůda literatury, která ukazuje na čtenářův špatný vkus. Oběma mediálním formám se však podařilo svoji pozici utvrdit a získat v řadách příznivců i bádavé stoupence z kruhů teorie umění a médií, kteří začali specifika filmu/komiksu zkoumat.

Ve své práci s ohledem na intermedialitu snímku právě tyto teorie propojuji. Ale ačkoliv autoři komiksových teorií často na film odkazují, neděje se tomu obvykle naopak.

Nejen, že se u Sin City jedná z pohledu teorie o velmi specifické spojení dvou různých uměleckých a vyjadřovacích forem, v této transformaci můžeme vidět i počátek větší tendence. Teprve od natočení Sin City roku 2005 jsme měli možnost zhlédnout adaptace komiksu, které právě s transformací technik grafiky předlohy a natáčení pracovaly. Nikdy dříve jsme u snímků, které se pokoušely o převod komiksu na filmové plátno, nemohli vidět takovou intermediální transformaci jako právě v případě Sin City. A ať už se díváme na snímky 300: Bitva u Thermopyl, na Watchmen či film Spirit, nelze nevidět paralely a prvky stejné intermediální linie, které zasadilo kořeny právě natočení Sin City. Můžeme snad očekávat, že na tento trend zareaguje právě i okruh zainteresovaných filmových teoretiků.

Ekonomický a kulturně-historický kontext

Předloha

Původní předlohou filmu Sin City je sbírka povídkových grafických novel. Toto označení se běžně používá pro rozsáhlejších komiksové útvary. Pro takové, jež jsou obsáhlejší než původní klasické stripy (pouze několik na sebe navazujících vinět sestavených do krátkého proužku) nebo příběhy v délce jednoho čísla komiksového magazínu.

Samotná předloha i výsledný snímek, jsou specifické svou strukturou, netypické způsobem uměleckého vyjádření grafiky i obsahem jednotlivých epizodických příběhů. Ty na sebe nenavazují pomocí jedné centrální postavy, jak bývá u komiksových hrdinských opusů typické, ale prostředím. Tento jev je příznačný a souvisí s tematikou předlohy samotné. Již z názvu Sin City je jasné, že hlavní roli zde nehraje žádná postava, ale právě město jako takové. To hraje klíčovou roli ve veškerém vyprávění, které nás jeho uličkami vede.

I v samotném filmu se, díky návaznosti produkce filmu na původní komiks, setkáváme s několika nezávislými příhodami, které se odehrávají v prostředí města Basin City.

Dalším ve filmu využitým původním prvkem předlohy, je také zřejmá nehrdinskost, případně kontroverznost hlavních protagonistů. Postava několikrát trestaného Marva, v příběhu Drsný sbohem, nájemný zabiják v podání Joshe Hartnetta v Zákazník má vždycky pravdu, děvčata ze Starého města obhajující své teritorium ve Velké tučné zabijačce ... Ve všech původních i zfilmovaných příbězích se vyskytují morální dilemata, kontroverze toho, co je správné a toho, jak to chodí v Basin City. Město se zdá být plné zkorumpovaných policistů, lehkých žen, zvrhlíků, rváčů bez ohledů a obecně podvratných živlů všeho druhu.

Tato koncentrace pozornosti na antihrdiny je jeden z typických rysů soudobého proudu neo-noir filmů, mezi něž bývá Sin City často řazeno.

Autor nejen předlohy

Sin City vytvořil na počátku devadesátých let již v té době známý americký komiksový autor, Frank Miller. Inspirací pro vytvoření celého světa Sin City mu údajně bylo východoevropské umění a kultura, stejně jako noiroví spisovatelé (Mickey Spillane, Raymond Chandler a Dashiell Hammett). Možná ne náhodou bychom mohli hledat jisté rysy Basin City, které by mohly připomínat prostředí Los Angeles, ve kterém právě v tomto období svého života pobýval.

Miller pracoval během své kariéry pro nejvýznamnější americká komiksová vydavatelství, mezi jinými například DC Comics, Marvel nebo Dark Horse a je autorem desítek příběhů. Od konce 70. let do dneška stihl Frank Miller vytvořit například série komiksů Daredevil, 300, Elektra lives again, Batman The Dark Knight Strikes Again a mnohé další, na kterých v několika případech spolupracoval i s více autory.

Kromě tvorby komiksu však Millera již v devadesátých letech začal přitahovat film. Ne náhodou k jeho prvním kontaktům s kinematografií došlo ve stejném období, kdy se přestěhoval do epicentra americké tvorby, do Los Angeles. Začal se angažovat zejména jako scénárista a v komparzních rolích, a to ve snímcích Robocop 2 a 3. Tato spolupráce však dopadla fiaskem, proto jakoby na dlouhá léta na filmový průmysl zanevřel. Zdá se, že až spolupráce s Robertem Rodriguezem mu poskytla nový náhled na veškerou filmovou tvorbu s předlohou v komiksu. S ohledem na realizaci Sin City se můžeme domnívat, že právě ona intermediální transformace komiksu s filmem snad dala nový pohled i směr filmu Spirit, který v roce 2008 Miller sám režíroval. Ten využívá podobných principů transformovaného filmovo-komiksového média, snad ještě silněji, než tomu je v případě Sin City.

Kromě samostatných režijních projektů se pak Miller větší či menší měrou podílel i na natočení dalších svých komiksových počinů. Ve filmu Daredevil si zahrál menší roli, při natáčení 300: Bitva u Thermopyl působil dokonce na postu executive producera, což mu dávalo možnost do jisté míry výrazně ovlivnit finální podobu snímku.

V současnosti Miller spolupracuje s Robertem Rodriguezem na připravovaném pokračování Sin City 2, které má příběhově pokrýt několik dalších povídek ze série. Datum premiéry je prozatím nejasné.

Text pochází z bakalářské práce Sin City: Město hříchu, grafická novela filmového plátna autorky Terezy Bajerové, obhájené na Masarykově univerzitě, Filosofické fakultě, v Brně roku 2011, dostupné online. Kopírování a další šíření práce je povoleno pouze po souhlasu autorky. Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: HOST

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!