Naratologická analýza - Vztah začátku a konce
Začátek a konec bývá u jakékoliv narativní formy nejdůležitější a lze mezi nimi
vysledovat určitý vztah. Každý film odpovídá základní struktuře, kdy je počáteční stav něčím
narušen a na konci dochází k jeho opětovnému nastolení. Začátek pak pomocí expozice
sděluje divákovi všechny důležité informace anebo uvádí diváka doprostřed již probíhající
akce. Takový začátek se nazývá in meadias res a jeho cílem je vzbudit v divákovi zvědavost.
Ten, pak vytváří hypotézy o možné příčině probíhajících akcí a jejich významu pro
rozbíhající se děj. Tohoto postupu využívá Temný rytíř. První scéna (Prolog) nás uvádí mezi
lupiče připravující se na vyloupení banky, aniž by nám byli nejdříve představeni. Nevíme, co
jsou zač a zprvu ani co je jejich motivem. První scéna totiž začíná pohledem na gothamské
mrakodrapy, přičemž kamera vede naši pozornost k jednomu z nich a vidíme, jak je jedno
z oken zevnitř proraženo. Pak teprve se dostáváme k nám neznámým kriminálníkům, kteří se
pomocí lana přesouvají na protější budovu a nadále sledujeme jejich počínání, dostávajíc se
přitom k dalším postavám a nakonec k samotné loupeži banky. Během příprav loupeže se tyto
postavy mezi sebou baví o jistém Jokerovi, který si je najal a podstupují tak divákovi první
vodítko k ději. Aniž bychom museli být obeznámeni s komiksovou předlohou, je nám jasné,
že onen Joker bude hrát významnou roli v nadcházejícím ději. Zdůrazňuje to rovněž konec
prologu, kdy nám Joker, jakožto jediný přeživší, odhalí svou tvář. Styl vyprávění, jenž je zde
nastolen, tedy žádné zdržování se s nějakým představováním hrdinů či přehledným
předestřením základní zápletky, je pak charakteristický pro celý film. Hrdinové v něm jsou
charakterizování skrze akce, kterých jsou součástí, přičemž poprvé se s nimi vždy setkáváme
v již započatých událostech. Tak je tomu s Batmanem, který se ocitá na setkání mafie, a také s Harveym Dentem, který u soudu vystoupí proti Maronimu – v obou případech se jedná o nám blíže neznámé děje, do kterých hrdinové zasahují a až
postupně se blíže dozvídáme, oč v nich vlastně běží. O charakteru postav však máme
představu hned po oné první scéně, ve které se objeví. Je nám jasné, že Dent je nebojácným
bojovníkem za spravedlnost, a že Batman stále bojuje proti zlu. Základní charakteristické
Jokerovy vlastnosti jsou nám rovněž nastíněny hned v jeho první scéně – nejzásadnější z nich
je ta, že se neřídí žádnými pravidly.
Na začátku filmu jsme seznámeni s tím, že na Batmana je pohlíženo rozporuplně.
Některými je považován za hrdinu, jinými za kriminálníka a úkolem policie je ho dopadnout.
Přesto s ním Gordon spolupracuje. Konec, ve kterém se Batman rozhodne vzít vinu za
Dentovy činy na sebe, tak zpětně odkazuje k této polemice. Ještě před tím jsme však svědky
scény, kde se setkává Gordon, Dent a Batman. Ta vytváří přímý kontrast ke scéně ze začátku
filmu, kde se hrdinové ve stejném složení setkávají poprvé, a to na střeše policejní stanice. Gordon zde Denta varuje, že věci budou zlé, a ptá se ho, jestli je na to připraven.
Dent sebevědomě odpoví, že si byl rizika vědom, už když vzal místo státního návladního.
V závěrečné scéně přitom vidíme výsledek předchozích rozhodnutí a důkaz toho, že Dent
připraven nebyl. Jeho proměna v Two-Face je potom důkazem pravdivosti jeho slov ze
začátku filmu : „Buď zemřeš jako hrdina anebo žiješ tak dlouho, až se z tebe
stane zloduch". Tento výrok lze přitom považovat za hlavní sdělení filmu, které opět odkazuje
k určité rozpolcenosti, neboť z každého z nás, ať už věří ve spravedlnost sebe víc, se nakonec
může stát zločinec. Každý z nás tak v sobě skrývá dvě tváře – jedna z nich je pouze dočasně
potlačena.
Naratologická analýza - Motivace
Základní cestou k porozumění filmového narativu je nalezení motivací jednotlivých
prvků, či scén ve filmu. Vše, co je nám prezentováno má nějaký důvod pro svou přítomnost,
i když se to tak v prvním okamžiku nemusí zdát. Film mnohdy opustí nějaký naznačený děj
a až mnohem později se k němu vrátí, avšak tentokrát se jeví jako zásadní. V případě
Temného rytíře může jako nejjednodušší příklad posloužit postava Colemana Reese. Na
začátku jeho přítomnosti nevěnujeme sebemenší pozornost, avšak v průběhu filmu se stává
klíčovou postavou a to ve chvíli, kdy zjistí totožnost Batmana a po neúspěšném pokusu
vydírat ho se rozhodne jít se svým odhalením do televize. A protože Joker nechce, aby mu
Reese „pokazil jeho hru", tak se jeho odhodlání prozradit Batmanovu totožnost stává pro
Jokera motivací k jeho nové hrozbě: „Pokud Coleman Reese nebude do hodiny mrtvý, tak
vyhodím do povětří nemocnici". Postava účetního společnosti Wayne
Enterprises, která se na začátku jevila naprosto bezvýznamnou, se tu najednou stává příčinou
jedné z klíčových scén filmu, ve které mimo jiné dochází k přeměně Harveyho Denta
v Harveyho Two-Face. I na první pohled zcela nedůležitá poznámka v rozhovoru Denta
s Gordonem o tom, že pro Denta mají na policii jinou přezdívku než bílý rytíř, se zdá být
zcela nepodstatná. Vracíme se k ní až o mnoho později, když Dent leží v nemocnici
s ohořelým obličejem. Tehdy se toto druhé jméno od Gordona pod Dentovým nátlakem
dozvíme. Two-Face, jeho stará přezdívka, se v tuto chvíli stává charakterizací jeho osobnosti.
Avšak i obecně vzato se motivace jednotlivých událostí ve filmu nemusejí zdát
zpočátku zcela jasnými. Mnohé souvislosti vyplývají na povrch až mnohem později.
Například se teprve postupně dozvídáme vzájemnou provázanost vztahů mezi členy mafie.
Stejně tak to, že by si mafie skutečně najala Jokera, zde není explicitně přítomno. Vše do sebe
zapadá, až ve chvíli, kdy se objeví Jokerova karta mezi spisy soudkyně Surrillové a ta je
následně zabita. Stejně tak skončí i komisař Loeb. V tuto chvíli je nutné vybavit si poslední
scénu s mafií před jejím zatčením – Maroni se zde baví se svým kolegou, který navrhuje, aby
poslechli Jokera a najali si ho, neboť dopadení Laua jasně dokazuje, že skutečný problém pro
ně představuje Batman, nikoliv policie. Už se ovšem nedovíme, co na to Maroni řekne,
ačkoliv jeho pohled působí rozhořčeně, protože do konverzace zasáhne Gordon a Maroniho
společně s ostatními členy mafie na místě zatkne. To, že se Joker začíná mstít
jednotlivým zúčastněným, kteří dostali mafii před soud, tak zakládá na domněnce, že se mafie
nakonec přeci jen s Jokerem spojila. Jokerovy činy se tak zdají být motivovány snahou
dopadnout Batmana a získat peníze. Až mnohem později vyplývá najevo, že jeho motivace
byly zcela jiné.
Tím se dostáváme k dalšímu výraznému aspektu filmu a tím je fakt, že o hlavním
záporném hrdinovi, tedy Jokerovi, vůbec nic nevíme. Nevíme nic o jeho minulosti, o tom, jak
se z něj stalo monstrum jakým je nyní, nic o něm neví ani jeho komplicové – což je důvod,
proč je nemožné ho najít. Ale především dlouhou dobu neznáme právě jeho motivace.
Předpoklad, že mu jde stejně jako ostatním jen o peníze, je vyvrácen ve chvíli, kdy peníze
získá a spálí je. Sám k tomu dodává: „Nejde o peníze, ale o poslání vzkazu".
Vodítky k pochopení Jokera jsou nám přitom pouze jeho vlastní výroky jako „Jsem jenom
pes, co se honí za autem. Ani bych nevěděl, co s ním, kdybych ho chytil", nebo „Jsem
agentem chaosu" – avšak i tato vodítka jsou nám poskytnuta až za polovinou filmu. Výjimku
pak tvoří Alfredův pohled na věc – ten Waynovi vypráví o banditovi, který kradl drahé
kameny a následně je zahazoval. Nešlo mu o ně, ale jen o to, aby činil zle. O potěšení ze
zločinu jako takového, byl to pro něj sport. Tato teze je postupně potvrzována
i v případě Jokera. A je to opět Alfred, který Waynovi napoví, co dělat, aby ho dopadl. Na
otázku, jak toho banditu dopadli, Alfred odpoví: „Vypálili jsme celý les". V reakci na tento
výrok využije Wayne koncept Foxova sonaru a přemění každý telefon v Gothamu ve
vysílačku. Fox má potom za úkol monitorovat Jokerův hlas a najít jeho zdroj.
Tato „špionáž" všech občanů Gothamu je metaforou Alfredem popsaného vypálení lesa.
Batmanovy akce jsou pak motivovány čistou touhou dopadnout Jokera. Avšak ani při
boji s ním se není schopen odpoutat od svých morálních pravidel. Ve chvíli, kdy ho může
zabít se sám vzdá. To, co se zpočátku může zdát nepochopitelné je nám záhy vysvětleno
v jeho rozhovoru s Rachel. Když jí oznámí, že se hodlá vzdát a odhalit svou tvář, Rachel
argumentuje tím, že i když se vzdá, tak to Jokera neodradí od zabíjení nevinných lidí. Wayne
už má dost krve na svých rukou, a kdyby chtěl Jokera zastavit, musel by se stát podobným
monstrem jakým je on. A to nepřipustí. Na to Dent reaguje tím, že se prohlásí za Batmana
a dává tak skutečnému Batmanovi šanci Jokera dopadnout.
Důležitou motivací Bruce Wayna k tomu, aby se vzdal, či dopomohl Dentovi
k úspěšnému dosažení vytyčeného cíle, je však také jeho vztah k Rachel. Denta podporuje
nejen pro to, že věří, že skutečně může vyčistit Gotham od zločinců, ale také proto, že když se
mu to podaří, Gotham již nebude potřebovat Batmana a tím pádem se Bruce Wayne bude
moci svého alter ega vzdát, čímž získá zpět svou lásku. Batmanova mise a jeho láska
k Rachel, které nelze sloučit, je pak dalším příznakem rozpolcenosti jeho osobnosti.
Pokračování příště.
Text pochází z bakalářské práce autorky Moniky Fülöpové - Motiv rozpolcenosti v Temném rytíři - Neoformalistická analýza, obhájené na Masarykově univerzitě, Filozofické fakultě, na Ústavu filmu a audiovizuální kultury, v Brně roku 2010, dostupné
online. Bez souhlasu autorky není dovoleno text dále šířit.
Redakčně upraveno.
