Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

ROZPOLCENÝ TEMNÝ RYTÍŘ (7) - Naratologická analýza

09.03.2012, autor: Monika Fülöpová

Pokračování článků z bakalářské práce o filmu Batman - Temný rytíř




Naratologická analýza - Čas
Při analýze filmu musíme dbát dvou různých aspektů filmového času – časového řádu a trvání. Časový řád se týká pořadí v jakém jsou nám předkládány události, trvání je potom časovým obdobím, které nám film prezentuje nebo evokuje.

Časový řád Temného rytíře není nijak komplikovaný. Události prezentuje v chronologickém pořadí a často využívá paralelního střihu, kdy nám přibližuje události odehrávající se ve stejný okamžik na různých místech. Existují však dvě výjimky, kdy jsou do tohoto paralelního střihu začleněny komplikující prvky – a to flashback a flashforward. Tyto případy si však probereme podrobněji v části zabývající se střihovou skladbou. Co však není zcela jasné, je délka trvání Temného rytíře. Víme, že děj se odehrává rok po událostech prezentovaných ve filmu Batman začíná – vodítkem k tomu je nám Jokerův výrok: „Vraťme se v čase o rok zpátky. Tehdy by si na vás policie netroufla". V jak dlouhém období se ale děj odehrává, se dá jen odhadovat. Může to být pouze několik dní (vnímáme-li přechody mezi dny a nocí), ale i týdny (v případě, že nám syžet zatajuje nedůležité informace, což se dá předpokládat). Zatímco u jiných událostí se dají přibližně určit přechody mezi dny a nocemi, v případě Batmanovy cesty do Hongkongu to možné není. Dá se ale předpokládat, že trvala minimálně tři dny - to je ale pouhý odhad založený na zkušenosti s realitou, žádná přesnější vodítka nám poskytnuta nejsou.

Naratologická analýza - Informace
Znovu si připomeňme, že narace je příběh, zatímco syžet je způsob, jakým je nám tento příběh prezentován. Syžet nám zatajuje určité informace, abychom byli následně překvapeni a pohrává si s naší zvědavostí a pozorností. S tím samozřejmě souvisí množství informací, které nám jsou poskytovány. Na základě toho můžeme rozlišovat mezi hloubkou a rozsahem informace, komunikativností a sebevědomím narace. Klasická narace bývá vševědoucí, vysoce komunikativní a jen málo sebevědomá – to znamená, že ví více než všechny postavy, zatajuje jen minimum informací a jen zřídka na sebe upozorňuje.

Komunikativnost je způsob, jakým narace pracuje s mezerami. V Temném rytíři se oproti klasické naraci setkáváme s poměrně velkým množstvím trvalých mezer. Nejjasnějším příkladem je sám Joker, o jehož minulosti toho na konci nevíme o nic víc, než na začátku – prakticky tedy nevíme nic. Jedinými vodítky nám jsou jeho verze příběhů, jak přišel ke svým jizvám, avšak i ty se variují a přizpůsobují situacím, ve kterých se zrovna nachází. Díky tomu nevzbuzují důvěryhodnost ani jeho další výroky. Dalším příkladem je pak osud Maroniho.

Naposledy se s ním setkáváme v autě, které následně havaruje. Dent, který v něm byl také, se na konci objevuje živý a zdravý, znamená to, že přežil i Maroni? Nebo nám má být vodítkem fakt, že se Dent připoutal a až poté střelil řidiče, zatímco Maroni připoutaný nebyl? Na tyto otázky nedostáváme žádnou odpověď a můžeme o nich jen polemizovat. Podobně je na tom i osud Laua. Poté, co ho Joker unese z vězení, ho vidíme na obrovské hromadě peněz, které Joker posléze zapálí. Zůstal Lau na vršku této hromady a uhořel? A co se stalo s mafiánem vlastnícím psy? Ani u něj nejsme přesně obeznámeni s jeho osudem, pouze se na základě Jokerovy výhružky domníváme, že byl zabit. Vodítkem k tomuto závěru je nám nakonec také fakt, že v jedné ze závěrečných scén jsou psi s Jokerem, nikoliv s původním majitelem. Nikdy se také nedozvíme nic o tom, jak byla unesena Rachel, či jak se Dent dostal z nemocnice. Záhadou rovněž zůstává, jak Batman v závěru filmu věděl, kde najít Gordona.

Přítomno je zde také množství dočasných mezer. V těchto případech jde většinou o otázky týkající se motivů jednotlivých hrdinů, jejich vzájemné provázanosti, přičemž následné vyšetřování vede k jejich zodpovězení. Díky nejistotě, co se týče Jokerových motivací, se setkáváme také s okázalými mezerami – na to, že nevíme nic o jeho minulosti, ani o jeho současných motivacích, jsme neustále upozorňováni. A to ať už zmiňovanými příběhy o jizvách, nebo v okamžiku, kdy se Wayne sám sebe ptá, co je jeho cílem. Většina mezer je však potlačených.

Další důležitou charakteristikou filmové narace je hloubka a rozsah informace. Narace Temného rytíře je neomezená, tedy vševědoucí, neboť není omezena na hledisko žádné z postav. Nijak na sebe neupozorňuje, ani neoslovuje diváka a není tedy ani příliš sebevědomá. V převážné většině je také objektivní. Je zde pouze pár výjimek, kdy jsou nám nabídnuty hlediskové záběry – například, když Batman využívá speciálního sonarového vidění, nebo když se společně s Gordonem díváme do protější budovy skrze dalekohled. Těchto případů je ale ve filmu velmi málo.

Naratologická analýza - Významy a interpretace filmu
V Temném rytíři se dají odhalit různé významy, které by divák v běžném komiksovém filmu vůbec nehledal. Obecně lze ve filmu nalézt čtyři typy významů – referenční, explicitní, implicitní a symptomatické.

Nejjednodušeji rozpoznatelnými významy jsou významy referenční – víme, že se ocitáme v Gothamu, který je strážen Batmanem, jenž bojuje proti zločinu. Ve svém boji se usilují o dopadení mafie a Jokera. Za explicitní význam lze považovat Dentův výrok „Buď zemřeš jako hrdina, nebo žiješ tak dlouho, až se z tebe stane zloduch". Do tohoto výroku lze shrnout celý film, neboť to, že každý dobrý člověk je ve své podstatě zkažený je to, co se snaží v průběhu celého filmu prokázat Joker, čehož je Dent sám důkazem a závěrečná scéna tuto tezi ještě více zdůrazňuje – obzvláště ve chvíli, kdy Dent přizná, že Joker měl pravdu. Tato věta navíc zazní jednak na začátku filmu, ale také v samém závěru, tedy v jeho vrcholné scéně.

Temný rytíř je také určitou metaforou na stav současné americké společnosti. V osobě Jokera se odráží neustálá hrozba teroristických útoků a strach tamějších obyvatel. Stejně tak, jako po teroristickém útoku z 11. září 2001 zmizel veškerý pocit bezpečí (nejen) z americké společnosti, tak i v Temném rytíři sledujeme Jokerovu stoupající agresivitu, brutálnost a nevyzpytatelnost a tím pádem stále větší strach obyvatel. Jeho útoky jsou stejně šokující jako ty z 11. září, ohrožují velké skupiny lidí najednou a jeho všudypřítomnost lze přirovnat ke všudypřítomnému strachu z terorismu v současné společnosti. Zde je navíc tato hrozba dovedena až k anarchismu, neboť Joker žádné politické cíle nesleduje. Tyto významy označujeme jako implicitní.

V rovině symptomatických významů je nám potom navržena metafora k současné Americe, s nadějí vzhlížející k novému prezidentu Baracku Obamovi. V Temném rytíři se objevuje postava Harveyho Denta, která pro obyvatele Gothamu symbolizuje stejnou naději jakou lidem ve skutečném světě poskytoval v době voleb Obama, či kterýkoliv jiný kandidát na prezidenta. Ve společnosti převažuje vědomí, že je nutná zásadní změna a tu navrhuje ve filmu i Dent. Postava Denta symbolizuje víru v lepší zítřky, víru v lepší a bezpečnější Gotham. Nový prezident představuje pro Ameriku totéž, včetně pocitu většího bezpečí a minimalizaci hrozeb teroristických útoků. Film zároveň nabízí tezi, že lidstvo je zkažené a zlé, neustále intrikující a nesnášenlivé vůči ostatním. Vždy se najde někdo, kdo se pokusí stáhnout ty dobré z nás na špatnou cestu. Film tak vyzývá k tomu, aby mezi sebou lidé přestali válčit a spojili se proti pravému nepříteli – tak jako se mafie nakonec spojí s Gordonem ve snaze dopadnout Jokera, který je největší hrozbou

Pokračování příště.

Text pochází z bakalářské práce autorky Moniky Fülöpové - Motiv rozpolcenosti v Temném rytíři - Neoformalistická analýza, obhájené na Masarykově univerzitě, Filozofické fakultě, na Ústavu filmu a audiovizuální kultury, v Brně roku 2010, dostupné online. Bez souhlasu autorky není dovoleno text dále šířit.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Monika Fülöpová

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!



Batman
28.07.2014 Batman Země jedna: Recyklovaný Batman ze sekáče se válí v odpadcích - 80 %
24.06.2013 Batman Detective Comics 1: Batman si vystřelil z X-Menů – 70 %
02.11.2012 Joker: Už není šílenec, zblázní se z toho Batman? – 70 %






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!