Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

ROZPOLCENÝ TEMNÝ RYTÍŘ (8) - Stylistická analýza, Závěr

16.03.2012, autor: Monika Fülöpová

Pokračování článků z bakalářské práce o filmu Batman - Temný rytíř




Stylistická analýza - Rámování
Rámování je pro film jedním z nejdůležitějších aspektů, neboť jak říká Bordwell s Thompsonovou, aktivně definuje obraz uvnitř záběru. Rámování významně ovlivňuje obraz velikostí a tvarem rámu (aspect ratio), způsobem, jakým definuje obrazový a mimoobrazový prostor a také způsobem, jakým prezentuje vzdálenosti mezi jednotlivými objekty. Důležitý je také úhel a výška, ze které je scéna snímána.

Na mimoobrazový prostor býváme v nejběžnějších případech upozorňováni pohledy postav mimo záběr, nebo když postava odejde ze záběru. V případě Temného rytíře je pak výrazně evokován náhlými příchody postav do záběru – přičemž se k nám ocitají zády a doslova nám vstupují do výhledu. I tato technika koresponduje se zmiňovanou snahou filmu, vytvořit v nás dojem sledování.

Neméně důležitá je potom pozice, ze které je obraz snímán – mluvíme tak o úhlu kamery, rovině kamery, výšce kamery a vzdálenosti rámování obrazu. Na základě úhlu kamery se rozlišují tři pohledy: přímý pohled, podhled a nadhled. V Temném rytíři převažují přímé pohledy, vyskytuje se zde však i několik příkladů podhledů a nadhledů. Podhledy jsou využívány především ve scénách, které mají zdůraznit něčí nadřazenost. Nejvýrazněji je toho využito během Dentova převozu do věznice, během kterého dochází k prvnímu otevřenému střetu Batmana a Jokera. Joker je zde snímán zespod, čímž symbolizuje nejen svou moc nad městem, ale evokuje v nás také strach a určitý respekt. Podhled je rovněž využit v jedné z úvodních scén, kdy se díváme ze země vzhůru na nebe – šikmá perspektiva deformovaná širokoúhlým objektivem zdůrazňuje výšku budov a vyvolává v nás závrať. Závrať vyvolávají také nadhledy, využívané při záběrech na mrakodrapy, respektive z mrakodrapů dolů na zem. Jindy slouží čistě ke zmapování větší plochy obrazu – tak je tomu například při zmiňovaném Dentově převozu. Výška kamery je do jisté míry totožná s úhlem kamery, avšak ne všechny záběry na zmiňované mrakodrapy jsou točeny z nadhledu – vyskytuje se zde mnoho přímých pohledů natáčených ovšem z výšky.

Velikost rámování obrazu lze dělit na celky, polocelky, polodetaily, detaily, extremní detaily apod. V Temném rytíři jsou zastoupeny téměř všechny typy rámování, ale výrazně převažují medium shots a polodetaily. Celků a polocelků je ve filmu využíváno jen výjimečně, charakteristické je to však pro scény Rachel s Brucem Waynem, či scény, kde je potřeba zdůraznit některou z postav, či velikost prostoru.

Závěr
Na základě předestřených analýz lze vysledovat určitou rozpolcenost procházející celým filmem. Tato rozpolcenost, či schizofrenie, je patrná nejen co do charakteru hrdinů, ale též ve filmovém stylu a stává se pro film dominantní.

Nejzjevnějším indikátorem této rozpolcenosti je Dentova přezdívka Two-Face, tedy dvojí tvář. Tomuto motivu odpovídá nejen Dent, ale také Wayne / Batman, pro kterého je schizofrenní život na denním pořádku. Dvě tváře však nemají pouze dva hlavní hrdinové, ale také zkorumpovaní policisté Anna Ramirezová a Michael Wuertz, kteří spolupracují s Gordonem – díky tomu, že se nechají podplatit mafií, dochází ve filmu k zásadním zlomům. Gordon se pak stává nejčistší postavou celého filmu (ačkoliv i on na chvíli předstírá – na komisařově pohřbu se zdá, že zemřel, avšak později se opět objeví živý a zdravý), žije ale ve světě, ve kterém nemůže nikomu důvěřovat, protože všichni mají své dvě tváře. S tím souvisí také neustálá rozpolcenost společnosti ohledně Batmana – jedni ho považují za hrdinu, druzí za nebezpečného kriminálníka. O Jokerovi sice nelze říci, že by měl vyloženě dvě tváře (latexová maska klauna a přestrojení za zdravotní sestru fungují pouze k dočasnému skrytí jeho identity), avšak jeho nevyzpytatelnost jej činí těžko čitelným a trvá nám dlouho než pochopíme, že ve své podstatě nemá co skrývat. Film vytváří také paralely mezi osudy jednotlivých hrdinů. Jokerův vzestup moci kontrastuje s Dentovým postupným úpadkem a zatímco Batman se snaží dopadnout Jokera, Joker se snaží dopadnout Denta. Joker zde představuje absolutní zlo a Dent naopak dobro, Batman pak stojí někde na pomezí a je symbolem toho, jak tenká čára mezi dobrem a zlem je. Dent se stává důkazem Jokerových slov, že každý je v podstatě zlý. Batman zase přichází na to, že kdyby chtěl Jokera dopadnout, musel by se stát podobným monstrem jakým je on. To však Batman odmítá a rozhodne se raději vzdát. Dent se naopak ocitá na cestě stát se novým Jokerem a to ve chvíli, kdy bere spravedlnost do svých rukou a rozhoduje o životech na základě náhody. Oproti tomu Joker považuje za jedinou spravedlnost nikoliv náhodu, ale chaos. Tito tři hrdinové si tak neustále nastavují zrcadlo a osud jednoho se odráží v osudu toho druhého. Rozpolcenost lze nakonec nalézt i v osobním životě Rachel, která se nemůže rozhodnout mezi Waynem a Dentem. Schizofrenní zůstává i konec filmu - absolutní zlo (Joker), ale i absolutní dobro (Dent) bylo zničeno a opět zůstává pouze hrdina stojící na jejich pomezí. Lze to tedy považovat spíše za vítězství, či prohru? Rozpolcenost lze však najít i ve filmovém stylu. Střídají se tu nejen záběry s velkou a malou hloubkou ostrosti, ale také záběry na velké prostory v kontrastu s detaily, přičemž oba tyto typy rámování jsou pro film stěžejními. Podobným způsobem jsou stavěny do kontrastu scény s hudebním doprovodem a scény, kde hudební doprovod zcela absentuje a přítomny jsou pouze hluky či dialogy. Vyvrcholením tohoto kontrastu je potom jedna scéna bez jakékoliv zvukové stopy. Stejně tak jak film vytváří paralely v ději tím, že nás upozorňuje na podobnosti v osudech jednotlivých hrdinů, tak činí v tomto případě i v hudbě. Jokerův motiv v nás sice vyvolává nepříjemný pocit tísně a stačí jeden tón na to, abychom věděli, že je někde poblíž, avšak ve své podstatě není příliš odlišný od toho Batmanova. V neposlední řadě pak také film vytváří kontrast barvami kostýmů – excentrická barevnost Jokerova kostýmu versus tmavé ladění kostýmů ostatních hrdinů.

Stejně tak jako hrdinové často tápou mezi tím, co je správné a co ne, tak i filmový styl jakoby se nemohl rozhodnout pro jednu z variant. Dokonce i kamera váhá stejně jako hrdinové - často jakoby bezcílně míjí předměty, a až když do záběru vstoupí nějaký objekt (např. helikoptéra), tak teprve tehdy nabírá konkrétní směr a vede naší pozornost. Rozpolcenost hrdinů je tak symbolizována filmovým stylem a stává se sjednocujícím principem Temného rytíře.

I divácký úspěch filmu, kterým jsme se zabývali v první části práce, lze pak přisuzovat tomuto motivu rozpolcenosti, neboť sami žijeme v době, jejíž společnost je svým způsobem schizofrenní. Takové téma by ale bylo již předmětem jiné práce. Pro naše potřeby se spokojíme s úsudkem, že divák žijící v takovéto společnosti, mohl sám (byť podvědomě) tyto motivy identifikovat a mimo jiné i tím se pro něj film stal natolik působivým a realistickým.

Text pochází z bakalářské práce autorky Moniky Fülöpové - Motiv rozpolcenosti v Temném rytíři - Neoformalistická analýza, obhájené na Masarykově univerzitě, Filozofické fakultě, na Ústavu filmu a audiovizuální kultury, v Brně roku 2010, dostupné online. Bez souhlasu autorky není dovoleno text dále šířit.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Monika Fülöpová

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!



Batman
28.07.2014 Batman Země jedna: Recyklovaný Batman ze sekáče se válí v odpadcích - 80 %
24.06.2013 Batman Detective Comics 1: Batman si vystřelil z X-Menů – 70 %
02.11.2012 Joker: Už není šílenec, zblázní se z toho Batman? – 70 %






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!