Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Komiksové publikum (4) - Čtenáři komiksu

13.04.2012, autor: Gethie

Pokračování článků z diplomové práce o Komiksovém publiku jako subkultuře




V předchozích kapitolách jsme již narazili na čtenáře komiksů, jejich postupné proměny a kompetence, které musí mít, aby mohli užívat médium komiksu. Nyní se budeme věnovat čtenářům komiksu podrobněji. Jejich popis rozložíme do tří různých úrovní – úhlů pohledu, které budou vycházet z rozdělení publika podle Denise McQuaila.

V první části se budeme věnovat čtenářům komiksu jako publiku, které je ve svém přístupu k médiu aktivní a využívá jej k uspokojení svých individuálních potřeb. V druhé části se od konceptu publika přesuneme ke konceptu fandomu média. Poslední část je věnována komiksovým čtenářům jako specifické subkultuře, jež je v současnosti částí kultury nerdů. V této části práce vycházíme z modelu amerického komiksového čtenáře. Pro zvolení americké komiksové kultury jako referenčního rámce hovoří její nejhlubší prozkoumání v dostupné literatuře a také nejvyhraněnější vzájemné vztahy mezi čtenáři komiksů a „nekomiksovou“ veřejností.

Dospělé publikum komiksu
Kultura „dospělého“ komiksu je fenoménem, který se objevil na počátku 70. let a svou pravou sílu a široké mainstreemové publikum našel až v letech osmdesátých s objevem grafického románu. V té době sice britská kulturální studia a diskurz aktivního publika přehodnocovaly masovou kulturu, ale v zájmu výzkumníků se ocitly spíše populární televizní, literární a hudební žánry. Pokud se komiksovém publiku dostalo vědeckého zájmu, týkalo se to spíše jeho pojetí jako fandomu nebo sociální skupiny. V této části, kdy se budeme snažit hledat potřeby dospělých čtenářů komiksu, tak musíme vycházet z drobností, které se objevují v knihách spíše jako nesystematické zmínky a využít můžeme také některých studií populárních literárních žánrů, které jsou ve svém pojetí jako zábavné výplně času srovnatelné s pojetím komiksu.

Zábava, eskapismus a mainstreemový komiks
Komiks je jako součást masové kultury nejčastěji spojován s potřebou nenáročné zábavy, která po jedinci nepožaduje žádnou přemíru vložené aktivity a zároveň poskytuje okamžiky uvolnění a úniku. Únik do imaginárního světa je základem konceptu eskapismu, který předpokládá, že pro jedince vystavené tlaku každodenní reality plní média iluzivně kompenzační funkci a umožňují popření reality. Klíčovou roli hraje v úniku od reality skrze text identifikace s hrdiny.

Eskapismus, jako koncept spojený s masovou kulturou, s ní sdílí řadu kritických momentů. Nejčastěji vzpomínaným záporem eskapismu je ztráta zájmu jedinců o skutečný svět, a společenská pnutí. Masová kultura vytváří nesamostatného člověka, který se nechává vést paternalistickou silou médií a vzdává se své vlastní zodpovědnosti – svého projektu budoucnosti. Masová média se tak podílejí na konstrukci ontologického bezpečí svých uživatelů, a zároveň je podporují v nekritickému přístupu ke světu a vzdání se kontroly nad svým životem ve prospěch snivých úniků.

V oblasti amerického komiksu je s eskapismem spojována především mainstreemová produkce. Tomuto předpokladu nahrává tématické zaměření mainstreemu, které se pohybuje v žánrech detektivního románu, dívčího románku, sci-fi, exotického dobrodružství nebo superhrdinského příběhu, což jsou obecně témata spojována s eskapismem. Stereotyp čtenářů mainstreemu asi nejvíce odpovídá stereotypu fanouška fantasy a sci-fi literatury v USA – pomalejší a líný muž s nadváhou, který trpí nejrůznějšími obsesemi, žije s matkou a nemá úspěchy u druhého pohlaví . Takový jedinec si skrze obsedantní opakovanou četbu, především superhrdinských komiksů, živí sen o omnipotenci a reálný svět se pro něj stává nepřátelským a obávaným místem, což jen podporuje jeho touhu k úniku.

S příchodem kulturálních studií bylo přijato jiné pojímání jak eskapismu, tak masové kultury. Eskapismus je přehodnocen jako určitý životní styl a postrádá již původní pejorativní význam. Se zájmem o populární literární žánry a fandom přišlo i přehodnocování komunity čtenářů a diváků sci-fi, a tyto nové závěry jsou vhodné i pro naše téma komiksového publika. Jenkins ve své studii fanoušků sci-fi uvádí na pravou míru jejich stereotyp. Sice přijímá tezi, že mezi nimi jsou „blázni“, kteří dávají přednost zážitku ze sledování či čtení scifi příběhů před jakýmkoliv jiným zážitkem a nejsou již schopni rozeznat jejich fantaskní svět od reality, ale to nejsou všichni fanoušci a konzumenti sci-fi žánru. Pustz stejné charakteristiky vztahuje i na čtenáře komiksu. Podle něho sice existují fanboys, kteří odpovídají výše zmíněnému stereotypu Trekkie, ale je jich jen malé procento ze všech komiksových čtenářů. Ostatní čtenáři komiksového mainstreemu nemusí v daném médiu hledat nutně jen únik z reality, neboť v rámci fandom komunit se objevuje zcela nový vztah k textu, o kterém se zmíníme blíže v další kapitole. Příslušníci fandomu od textu očekávají potěšení, ale zároveň je jejich vztah s textem založen na hře imaginace, ve které je komiks pouze základním inspiračním prvkem. Komiks pro ně přestává být pouhým únikem z reality, ale stává se podnětem k úvahám a „intelektuálním hrám“.

Vztah fanouška k textu nemůže představovat jednoduchý únik od reality, neboť právě skrze konzumované texty se fanoušek zařazuje do širší komunity. Je nutné přehodnotit komiks jako eskapistické médium. Je pravdou, že mezi čtenáři se budou objevovat jedinci, kteří si v komiksu hledají „přátelštější svět“, ale není již udržitelné předpokládat, že potěšení z četby komiksu bude záviset pouze na jeho schopnosti nabídnout čtenáři „soukromý prostor“.

Komiks a informace – infoteinment v komiksu a speciální vědění
Fakt, že komiks je u většiny autorů spojen s pouhou zábavou, toto médium diskriminoval ve využití i zkoumání jeho informačního potenciálu. Představa, že čtenáři komiksu mohou toto médium užívat kvůli touze být informován, může i v současnosti řadě jedinců připadat přinejmenším zvláštní. V současném vývoji komiksu a jeho čtenářské obce ovšem musíme připustit i tuto možnost.

V první řadě je nutné vzpomenout vzdělávacích – naučných komiksů (případně také komiksů propagandistických), jejichž základním posláním je předávat informace svému čtenáři. Tyto komiksy povětšinou nejsou stavěny na naraci, ale na jednotlivých stránkách poskytují relevantní informace k tématu.

Ale ani přítomnost narace nemusí vyvracet komiks jako médium, jehož primární snahou je předat informace. Snad bychom mohli v současnosti mluvit o formě infoteinmentu v komiksu, kam by spadaly historické, cestopisné, reportážní či autobiografické komiksy. Koncept infoteinmentu se vztahuje především k využívání zábavných prvků ve zpravodajství , ale domnívám se, že jej lze využít k charakterizaci komiksů, které historická či cestopisná fakta zasazují do příběhu. Zůstává tak pouze na čtenáři, kterou cestou se ve vnímání sdělení vydá.

V oblasti vyhledávání informací v komiksu musíme vzpomenout koncept fandomu a hru s textem. Čtenáři mohou v komiksu vyhledávat informace, které sice nejsou relevantní pro ne-čtenáře komiksu, jež je shledává jako nepotřebné, ale pro zmíněnou komunitu a její hru jsou velice důležité, protože stejně jako v jiných oblastech i zde je pro jedince zásadní udržovat svůj kulturní kapitál na určité úrovni, která mu propůjčuje vyšší společenský status. Kulturním kapitálem komiksového čtenáře v rámci fandomu jsou především znalosti o komiksu. Touto cestou se i mainstreemový komiks stává zdrojem důležitých informací, které jednotliví fanoušci vědomě vyhledávají. Z toho důvodu musíme o čtenářích komiksu – ať mainstreemového, autorského i naučného uvažovat také jako o čtenářích, jejichž motivací pro užívání média je získávání informací.

Pokračování příště.

Text pochází z diplomové práce Kateřiny Králové Komiksové publikum jako subkultura (Analýza recepčních strategií), obhájené na Masarykově univerzitě, Fakultě sociálních studií, v Brně roku 2010, dostupné online.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Gethie

Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!