Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Komiksové publikum (9) - EMPIRICKÁ ČÁST

18.05.2012, autor: Gethie

Pokračování článků z diplomové práce o Komiksovém publiku jako subkultuře




Společné téma dělá společnou řeč – Současné přátelské interakce a míra participace na subkultuře
Čtenáři komiksu nepředstavují uzavřenou komunitu, která by komunikovala pouze v rámci sebe sama, ani skupinu, která by byla definována pouze vztahem k médiu bez jakýchkoliv interakcí mezi svými členy. Čtenáři komiksu navazují sociální vztahy, jak v rámci fandomu, tak v rámci širší společnosti. Vzhledem k širší společnosti neplní fanoušci žádnou „misijní činnost“ fandomu, tématu komiksu se vyhýbají. To však neplatí v rámci rodiny či mileneckého vztahu, v němž jsou čtenáři komiksu iniciátory četby u svých partnerek (partnerů). V rámci přátelských vztahů uvnitř komunity čtenářů komiksu je komiks jedno ze základních témat hovorů, ale není jediné téma.

Sociální vazby v rámci komunity čtenářů můžeme rozlišit na lokální a kosmopolitní. Především v případě kosmopolitních vazeb hraje komiks roli sociálního mediátora, na základě společného koníčku čtenáři navazují trvalé přátelské vztahy. Místy pro navázání sociálních kontaktů mezi čtenáři jsou comicony a obchody s komiksem. Comicony jsou místem setkávání kosmopolitních čtenářů a zároveň zdrojem informací pro čtenáře, kteří navazují spíše lokální přátelství. Pro ty pak může přestavovat místo pro seznámení specializovaný obchod, ovšem současný komiksový trh v České republice nepodporuje pravidelné interakce v rámci nákupu komiksů, a tak jsou lokální čtenáři komiksů odkázáni k omezenému interpersonálnímu kontaktu. V rámci fandomu komiksu existuje poměrně rozvinutá síť zprostředkované komunikace skrze fanziny či webové stránky a čtenáři komiksu si již zvykli tuto formu interakce s komunitou využívat, i když většina jedinců je zaměřena především na hledání nových informací o komiksu, nikoliv na diskuse s ostatními fanoušky.

Kosmopolitní čtenáři komiksu jsou také nejaktivnějšími členy v rámci vytváření komiksové kultury, jejich aktivita je vědomá a cílená. Naopak lokální čtenáři se pohybují spíš v oblasti pasivních participantů – kulturu sice sledují, ovšem do jejího vytváření se aktivně nezapojují. V našem vzorku se neobjevil ani jeden respondent, který by četl komiks v naprosté izolaci, ovšem vzhledem k metodě výběru je tento výsledek pochopitelný.

„Já se za své úchylky nestydím“ - Stigmatizace čtenářů komiksu
Věta „Je mi to jedno“ asi nejlépe vystihuje postoj čtenářů komiksu k možným negativním reakcím na jejich koníček. Jsou přesvědčeni, že původem těchto reakcí je neporozumění veřejnosti, která zatím nemá takové povědomí o komiksu. Aktéři výzkumu předpokládají, že veřejnost si udržuje představu komiksu, jaká zde byla budovaná komunistickým režimem, tedy jako dětského žánru. Vzhledem k tomu může negativně hodnotit i čtenáře, ač k nim samotným žádné trvalé předsudky vytvořené nemá.

Čtenáři komiksu jsou povýšeni nad možnou kritikou, neboť předpokládají, že oni jsou tou stranou která má pravdu, neboť jsou o tomto médiu lépe informováni. Případné negativní reakce pak chápou spíše jako důkaz neznalosti druhé strany. Komiksová kultura a její komunita se tak neustavuje na pocitu stigmatu, před nímž by se snažila skrýt.

My tomu prostě rozumíme. Známe to médium. Ale jsou prostě lidé, kteří domu nerozumí, neví, co to dokáže dávat. Bojí se toho. (tvůrce fanzinu, 26 let)

Nelze zapomínat, že komiksová kultura v rámci České republiky je poměrně mladá. Stejně jako se zde nestihl vytvořit autostereotyp čtenáře komiksu, nevytvořila si široká společnost žádný negativní stereotyp. Čtenáři komiksu jsou v rámci České republiky zatím stále zanedbatelnou skupinou, která se navenek prezentuje jen minimálně. Společnost tak nemá podle čeho vytvořit negativní stereotyp. V následujících letech se tento stav může měnit.

Intelektuálové, superheroes, mladí, staří - Diversifikace kultury čtenářů komiksu
Na předcházejících stranách jsme z nejrůznějších úhlů probírali čtenáře komiksu, ovšem stále jsme je vnímali jako jednolitou life-stylovou skupinu založenou na sdíleném vkusu. Ovšem v rámci západní Evropy i USA lze komiksová kultura již několik desítek let rozdělit na několik podskupin – komunit v komunitě.

Rozdělení komunity čtenářů komiksu v České republice podle názoru respondentů odpovídá americké kultuře. Základní dělící linií se stává rozdíl mezi mainstreemovým a artovým komiksem. V porovnání s americkou komunitou je však mezi těmito skupinami nižší míra animozity, což je zřejmě způsobeno menším trhem a méně rozvinutým fandomem.

Kosmopolitní fanoušci komiksu se sice většinou řadí k jedné ze skupin, ale přátelské vztahy navazují napříč spektrem, neboť tato „elita“ komiksové kultury je velice úzká. Rozšiřující se komiksová nabídka by v budoucnu mohla mezeru mezi oběma skupinami prohloubit.

Na rozdíl od západní literatury čtenáři pociťují rozdělení komunity také v rámci věkových kategorií. Ovšem nedokáží přesně specifikovat, v čem se mladší a starší čtenáři liší. Do struktury komiksového publika se patrně promítá generační struktura společnosti, která však více brání fanouškům komiksu ve vzájemné komunikaci, než aby ovlivňovala jejich vztah ke komiksu.

Skupina čtenářů mangy zde mohla být respondenty opomenuta, protože mangu nepovažují za komiks. Je také možné, že skupina čtenářů mangy uzavřenější a nenavazuje interakce s ostatními čtenáři komiksů, a tak na její čtenáře respondenti nenarazí.

Komiksové publikum jako specifická sociální skupina (shrnutí)
Na předešlých stránkách jsme se věnovali analýze komiksové publika na úrovni specifické sociální skupiny. Uchopení čtenářů komiksu jako life-stylové enklávy, která nepředpokládá exkluzivní a doživotní členství, nás dovedlo k otázce, zda existuje nějaká obecně sdílená představa „typického čtenáře komiksů“ s jeho vlastnostmi, kompetencemi a činnostmi, jež by oddělila publikum komiksu od zbytku společnosti. V naší skupině jsme žádný autostereotyp nezjistili, respondenti byli přesvědčeni, že komiks může číst prakticky kdokoliv nezávisle na socio-demografických či individuálních psychologických charakteristikách, což odpovídá postmodernímu pojetí subkultur jako nestálých, fluidních komunit.

Komiksový fandom se ustavuje nikoliv na sdílených vlastnostech či sociálních kontaktech, ale především na sdíleném vztahu k textu, z čehož vyplývají specifické činnosti a kompetence čtenářů komiksu. Četba komiksových textů podle našich respondentů předpokládá určitou čtenářskou gramotnost, která zahrnuje schopnost skloubení ikonických a symbolických kódů do jednotného sdělení, stejně jako orientaci v komiksové mřížce a návaznosti jednotlivých panelů. Zvládnutí těchto kompetencí je základním předpokladem pro možnost četby komisů. Z ústředního vztahu k textu vycházejí také typické činnosti v rámci skupiny, které zahrnují pasivní či aktivní participaci na komiksové kultuře - od čtení fanzinů a webových stránek přes jejich vytváření až k amatérské tvorbě a navštěvování přednášek na setkání komiksových fanoušků. Takové činnosti představují druhou polovinu utváření čtenářské gramotnosti. Kombinace čtenářských kompetencí spolu s informovanou orientací v kultuře komiksu tvoří základní hranici, která odděluje čtenáře komiksu od široké veřejnosti.

Publikum komiksu jako life-stylová skupina nepředpokládá, že by se komunita uzavírala pouze do sebe, což se u našich respondentů potvrdilo. Čtenáři navazují přátelské interakce s ostatními čtenáři i nečtenáři komiksu. Základním rozdílem v takových interakcích je náplň hovoru, kdy v rámci komunity je jedním ze základních (ne však jediných) témat komiks, což odpovídá charakteristikám fandomu. Čtenáři pociťují potěchu nejen ze samotné četby, ale také z dalšího rozebírání komiksu se svými přáteli. Naopak v případě interakcí s širokou veřejností jsou čtenáři komiksu rezervovaní, neplní žádnou misijní činnost a téma komiksu nenačínají.

Takové zjištění nás vedlo k otázce, zda se subkultura komiksových čtenářů netvořila na základě sdíleného stigmatu. To se nepotvrdilo. Respondenti se domnívají, že široká veřejnosti, která nemá informace o současných možnostech komiksu, vnímá negativně médium samotné, ale nevztahuje tyto záporné charakteristiky na jeho čtenáře. Takové optimistické vnímání vztahu společnosti a čtenářů komiksu vychází zřejmě z nezájmu čtenářů komiksu o projevy společnosti vůči nim. Nad možnou kritiku jsou čtenáři povzneseni, neboť se cítí jako strana, která je lépe informovaná – rozumí komiksu. Sociální vazby, které navazují čtenáři v rámci komunity, nabývají lokální i kosmopolitní podoby. V případě kosmopolitních vztahů je komiks mediátorem sociálních vazeb, na jeho základě čtenáři navazují trvalá přátelství. Nejčastějším způsobem navazování kosmopolitních kontaktů, k nimž inklinují především jedinci aktivně participující na vytváření subkultury, je seznámení na comiconu, případně přes internetové stránky a diskuse zaměřené na komiks. Místem pro navázání lokálních vazeb může být obchod specializovaný na prodej komiksu. Ovšem vzhledem k nepravidelnosti interakcí navazují čtenáři nejčastěji vztah pouze s prodejcem komiksů, nikoliv s dalšími zákazníky.

Dalším prvkem, který může strukturovat sociální vazby v komunitě může být možná diversifikace komiksové subkultury. Respondenti nečastěji dělili skupinu podle inklinace k určitým žánrům a tématům, což odpovídá americkému rozdělení na mainstreemovou a alternativní, undergroundovou kulturu komiksu. Čtenáři však vzápětí popírali, že by toto rozdělení nějak zásadně ovlivňovalo vztahy v komunitě, neboť český komiksový fandom je podle nich stále příliš úzký, aby se jeho členové mezi sebou neznali a nekomunikovali spolu. Naopak se toto rozdělení se zřejmě promítá do volby internetových stránek a fanzinů, které čtenáři sledují. Zjistili jsme, že do komunikace v rámci subkultury se zřejmě promítá také generační struktura společnosti, ovšem toto rozdělení nemůžeme brát na vědomí, protože nevychází z vlastního vztahu k textu, ale obecných vzorců jednání a nastavení norem ve společnosti.

Dospěli jsme k závěru, že v rámci České republiky můžeme hovořit o subkultuře čtenářů komiksu, neboť naplňuje její základní rysy. Je oddělena od většinové společnosti specifickými čtenářskými kompetencemi v kombinaci s několika základními činnostmi, které vycházejí ze zvláštního vztahu k textu. Právě na základě sdíleného vztahu k textu se komunita čtenářů ustavuje, proto je vhodnější ji nazývat fandomem. A stejně tak na základě různosti textů se diversifikuje i sám fandom – na jedince, kteří inklinují k mainstreemové produkci, a čtenáře alternativních komiksů.

Pokračování příště.

Text pochází z diplomové práce Kateřiny Králové Komiksové publikum jako subkultura (Analýza recepčních strategií), obhájené na Masarykově univerzitě, Fakultě sociálních studií, v Brně roku 2010, dostupné online.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Gethie

Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!