Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Komiksové publikum (12) - Závěr

08.06.2012, autor: Gethie

Pokračování článků z diplomové práce o Komiksovém publiku jako subkultuře




Tato práce si kladla za cíl přinést některé základní poznatky o publiku komiksu, jeho kultuře a vztahu k textu. Má exploratorní charakter a tudíž neaspiruje na podrobnou reprezentativní deskripci komiksového publika. Jejím posláním bylo vyvolat diskusi o tomto tématu na akademické půdě, která by mohla dopomoci k podrobnému popisu publika.

Vzhledem k tomu, že orientace v problematice komiksu není v České republice příliš rozšířená, jsme do práce zahrnuli poměrně širokou teoretickou část, jejíž úkolem bylo ulehčit čtenáři orientaci v konceptech a informacích předkládaných v empirické části práce. Základní premisou práce je přesvědčení, že komiks je svébytné médium, které si vytváří svůj vlastní okruh publika a své vlastní žánrové kánony. Fanoušky komiksu tak nemůžeme srovnávat přímo s čtenářkami romancí od Janice Radwayové (1991) nebo fanoušky sci-fi Henryho Jenkinse (1992), i když nám obě studie byly inspirací ve zkoumání komiksového publika.

Jako referenční rámec jsme zvolili americkou kulturu komiksu popsanou především v dílech Douglase Wolka (2007) a Matthew J. Pustze (1999), protože tato komiksová kultura se vyznačuje svou uzavřeností a zároveň je také v nám dostupné literatuře nejlépe popsána. Z průzkumného charakteru práce vyplývá, že její logika je induktivní. Těžištěm celé práce je analýza sedmnácti polostandardizovaných rozhorů, jejichž scénář byl vypracován na základě studia výše zmíněné literatury. Výzkumnou jednotku tvořili čtenáři komiksů, což vyplývá z tématu práce. Jediným základním požadavkem – kromě sebe-identifikace jako čtenář komiksů – byla dospělost respondentů. Vzorek jsme vybrali mixem dvou kvalitativních metod – metody záměrného výběru a metody sněhové koule, což nám umožnilo překonat alespoň některé obtíže typické pro každou z těchto metod. Je nutné připomenout fakt, že kombinace těchto metod nás dovedla ke vzorku jedinců, kteří jsou v menší či větší míře zapojeni do komiksové kultury – jsou příslušníky fandomu. Do vzorku se naopak nedostali sběratelé-spekulanti či jedinci, kteří čtou komiks bez vyhledávání dalších informací. První polovina empirické části byla zaměřena na publikum komiksu jako specifickou komunitu. Zkoumali jsme, zda v rámci České republiky můžeme mluvit o subkultuře, případně fandomu komiksu. Zjistili jsme, že čtenáři nemají žádnou představu o vlastnostech či vzhledu typického čtenáře komiksu. Hranice mezi touto skupinou a nečtenáři není dána sjednocujícím image, ale čtenářskými kompetencemi v kombinaci s typickými činnostmi, které vyplývají ze zvláštního vztahu mezi textem a jeho fanoušky. Skupina fanoušků komiksu je sice v rámci svých interakcí otevřená, neboť většina z nich udržuje i sociální kontakty mimo skupinu, ovšem tématicky rozlišují, zda hovoří se čtenáři komiksu a nečtenáři. Kultura čtenářů komiksu disponuje svými vlastními komunikačními kanály, které využívají pro udržování interakcí v rámci kultury – jsou představované především webovými stránkami a fanziny zaměřenými na komiksy i comicony.

Subkultura čtenářů komiksu není ovlivněna stigmatizací ze strany široké veřejnosti, i když si uvědomuje, že komiksové médium má v jejích očích spíše negativní pověst média určeného dětem. Tato stigmatizace se ovšem nepřenáší na jeho čtenáře.

Vztahy v rámci subkultury jsou strukturovány mírou aktivní participace na vytváření kultury komiksu. Zatímco aktivní aktéři navazují kosmopolitní kontakty uvnitř skupiny, ti pasivní si udržují hlavně lokální vazby a zmíněné komunikační kanály komunity využívají spíše k vyhledávání informací. Nabízela se také možnost, že jsou interakce čtenářů komiksu určovány také možnou diversifikací kultury, což se v drobné míře potvrdilo. Ovšem fanoušci odmítali nějakou výraznou animozitu, český komiksový fandom je podle nich příliš úzký, aby se rozdělení na čtenáře mainstreemu a alternativního komiksu nějak výrazně projevilo na jejich vztazích. Lze však očekávat, že se projeví na výběru internetových stránek a fanzinů, které budou sledovat. Do interakcí se promítá také generační struktura fanoušků, ovšem toto rozdělení jsme pominuly, protože nevychází z vlastností média.

Na základě těchto zjištění můžeme říci, že zde již kultura komiksových fanoušků existuje, ač se zatím nachází v pověstných „plenkách“. Ovšem především existence vlastních komunikačních kanálů hovoří pro fakt, že by se tato kultura mohla v budoucích letech nadále rozvíjet.

Druhá část práce byla zaměřena na individuální vztah čtenáře ke komiksu s důrazem na strategie a motivace četby. Nejdříve jsme se však věnovali historii tohoto vztahu. Aktéři výzkumu měli za sebou dlouhou čtenářskou historii, která měla své počátky již na nižším stupni základní školy. Komiks v dané době pro své malé čtenáře znamenal především snadnější cestu ke zvládnutí četby, což je dáno souhrou textu a obrazů. Po celé dětství však komiks pro své čtenáře zůstal privátní zábavou, na jejímž základě nenavazovali sociální kontakty s dalšími čtenáři komiksu. Jedinou interakcí, v niž komiks představoval ústřední téma, bylo jeho „půjčování“.

V současnosti si čtenáři své komiksy nejčastěji kupují, případně si je stahují z internetu. Přes internet se dostávají ke komiksům, které v českém překladu ještě nevyšli. Komiks stažený z internetu však pro jedince nepředstavuje ekvivalentní hodnotu s tištěnou verzí, a tak si řada z čtenářů i po přečtení z internetu pořizuje vytištěnou verzi. Komiksové médium, zdá se, představuje pro své čtenáře určitý druh fetiše. Tomu odpovídá i fenomén sběratelství, který se s komiksovým fandomem váže. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou, protože i mezi našimi čtenáři se našlo mnoho sběratelů. Jejich sbírky byly většinou inkluzivní, vedeny snahou sesbírat určitou sérii či tvorbu autora. Sbírka je motivována zmíněným fetišistickým vztahem, který zřejmě vychází z hromadění kulturního kapitálu uznávaného v rámci subkultury. Poměrně chladný vztah k udržování sbírky naopak vyvrátil eskapistickou motivaci a nevůle ji prodat motivaci ekonomickou.

Fanoušci komiksů dávají přednost četbě v klidu a samotě, je pro ně privátní potěchou. Takový vztah by mohl indikovat eskapitickou motivaci pro četbu, stejně jako opakovaná četba stejných komiksů a záliba v příběhu. Ovšem na druhou stranu jedinci médium nevyužívají k navazování parasociálních vztahů, ale reálných sociálních kontaktů v rámci subkultury. Eskapistickou motivaci tak nemůžeme přijmout jako univerzální, ale zároveň by nebylo správné ji plně zavrhnout. Druhou obvyklou potřebou pro užití médií je nutnost informací, která se objevila u našich respondentů v několika podobách – od zjišťování informací relevantních pro širokou společnost, přes informace o pohledu a duševních pochodech autora až k rozšiřování komiksové gramotnosti. Ovšem explicitně očekávání informací vyjadřovali čtenáři především v oblasti obecných informací či pohledu autora, méně již o komiksové gramotnosti. Předpokládali jsme, že do čtení komiksů mohli intervenovat i důvody jako je nostalgie či úspora času při vnímání narace. Tyto motivace jsme sice u některých jedinců nalezli, ale u nich vycházeli spíše z charakteristik čtenáře, nikoliv z vlastností média.

Problematickou byla otázka potřeby sociálního kontaktu a užívání média k jeho navázání. Vzhledem k předchozí části jsme věděli, že jedinci skutečně na základě čtení komiksu nacházejí přátelské vztahy, ovšem je otázkou, zda můžeme tuto motivaci brát jako prvotní. Vzhledem k tomu, že v rámci fandomu je ústředním vztah k médiu jako takovému, nikoliv k dalším členům komunity, rozhodli jsme se ji vyloučit. Naopak vztah k textu a potěcha z hovoření o komiksu se stává motivem pro navázání kontaktů v rámci skupiny. Nejčastěji explicitně uváděným důvodem četby komiksů byla zábava. Naopak jasně nevyjádřený, ale často naznačovaný byl požadavek určitého čtenářského prožitku – estetického zážitku, který by vycházel z vyváženého spojení kresby a obrazu. My jsme se nakonec rozhodli vzít tyto dva důvody pro četbu vzít jako ústřední – ač se jejich vzájemný poměr může měnit podle druhu komiksu. Stejně tak předpokládáme, že podle aktuální nálady bude čtenář inklinovat spíše k eskapistické, nebo k informační motivaci, neboť komiks jako médium nabízí nejrůznější obsahy, ze kterých čtenář může vybírat. Poměr motivací, které budou intervenovat do četby, se tak zřejmě bude proměňovat.

Tato práce neměla být podrobnou deskripcí komiksové kultury, ale spíše drobnou sondou do tohoto v České republice poměrně nového fenoménu. Pokusili jsme se v průběhu práce alespoň vyvrátit obecně zažité omyly o komiksovém médiu i jeho čtenářích a zároveň odhalit některé ustálené vzorce jejich chování. Práce byla samozřejmě limitována ekonomickými i časovými omezeními, které nedovolily hlubší prozkoumání některých fenoménů. V budoucnu by bylo vhodné připojit k podobné studii rovněž analýzu zprostředkované komunikace mezi fanoušky, stejně jako pozorování jejich interakcí na comiconech. Vzhledem k tomu, že kvantitativní studie zřejmě zatím nepřichází v úvahu, bylo by vhodné využít kvalitativních metod a prozkoumat více také publikum jednotlivých žánrů v rámci komiksové subkultury. Obohacením studie by bylo také přidružení analýzy komiksového trhu, který zřejmě silně intervenuje do podoby komunity.

Text pochází z diplomové práce Kateřiny Králové Komiksové publikum jako subkultura (Analýza recepčních strategií), obhájené na Masarykově univerzitě, Fakultě sociálních studií, v Brně roku 2010, dostupné online.

Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Gethie

Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!