Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

HUGO PRATT (3) - Argentinský exil (1949-1962)

12.06.2012, autor: Zarkoff

Komiksy Benátské skupiny byly dost úspěšné; nejoblíbenější z nich byla série Asso di Picche, kterou roku 1948 otiskl argentinský časopis Salgari, vydávaný skupinou Editorial Abril. Jeho ředitel Cesar Civita vyzval Hugo Pratta a Mario Faustinelliho, aby přijeli pracoval do Argentiny.




Odpluli tam v listopadu 1949. Bydleli v chatě v Acassuso na předměstí Buenos Aires a brzy se k nim připojili Alberto Ongaro a Ivo Pavone. Hugo Pratt se však s Faustinellim povahově nesnášel, a usadil se proto v penzionu Von der None (na Cale d Italia č. 12).

Hugo zůstal v Buenos Aires – s několika přestávkami - celkem třináct roků, s výjimkou let 1953-1954, kdy se vrátil do Benátek a let 1959-1960, kdy pracoval v Londýně. V Argentině vedl bohémský život. Vydával se často do Patagonie, jezdíval na koni po pampě, lovil divočáky, zpíval s orchestrem pod pseudonymem „Sbrindolin“ (v benátském dialektu to znamená „záletník“) a hrával na kytaru v mateřských školkách v Buenos Aires. Navazoval přátelství s osobami všeho druhu, libovolného původu či společenského postavení. Seznámil se s řadou argentinských kreslířů, k nimž patřil například Salinas či bratři Del Castillo, navštěvoval bary, kde se tančívalo tango, spřátelil se s džezovým hudebníkem Dizzy Gillespim, naučil se španělsky a objevil latinskoamerické spisovatele, jakými byli například Mexičan Octavio Paz nebo Argentinci Leopoldo Lugones, Jorge Luis Borges a Roberto Arlt.

Po citové stránce poznamenaly v té době jeho život tři ženy: Gucky Wogererová jugoslávského původu, se kterou se seznámil a oženil v Benátkách roku 1953 (měli spolu dvě děti: Lucase a Marinu a rozvedli se roku 1957), Gisela Dester německého původu, která se roku 1955 stala jeho asistentkou a družkou, a Anna Frognierová belgického původu, s níž se seznámil roku 1954, v době, kdy byla ještě nezletilá (udělal z ní dívčí hrdinku komiksu Anna z džungle), a se kterou se oženil v Mexiku krátce před svým definitivním návratem do Evropy (tento sňatek byl v Itálii a v Argentině neplatný, neboť tyto země neuznávaly rozvod a považovaly Gucky Wogererovou nadále za Prattovu zákonnou manželku). Anna Frognierová kolorovala mnoho Hugových alb. Narodil se jim chlapec Giono a dcera Silvina a rozvedli se začátkem sedmdesátých let.

V Argentině nakreslil Hugo Pratt několik tisíc komiksových stránek. Pracoval nejprve pro vydavatelství Abril: v časopisu Salgari otiskl pokračování a závěr série Junglemen, kterou začal v Itálii otiskovat časopis Asso di Picche-Comics (scénář psal Alberto Ongaro a komiks kreslil nejprve Dino Battaglia, kterého roku 1949 vystřídal Hugo Pratt); pak přešel k týdeníku Misterix a začátkem roku 1953 pro něj začal kreslit komiks El Sargento Kirk (obr. vpravo). Hector Oesterheld, scénárista série Sgt. Kirk a mnoha dalších komiksů, se roku 1957 rozhodl, že založí vlastní vydavatelství Frontera, které vyrukovalo s časopisy Hora Cero a Frontera. Hugo Pratt pro ně podle Oesterheldových scénářů kreslil série Ernie Pike a Ticonderoga.

Roku 1957 vedli Hugo Pratt a kreslíř Alberto Breccia také kurs kreslení v Escuela Panamericana de Arte, kterou vedl Enrique Lipszyc. Někteří jejich žáci, jako například Walter Fahrer nebo José Muñoz, se později rovněž proslavili na poli komiksů. V té době se ustálil grafický styl Hugo Pratta jako syntéza Hergého čisté linky (Pratt v té době Hergého neznal) a kontrastní techniky černých a bílých ploch, kterou převzal od svého vzoru Miltona Caniffa. O několik let později založil Enrique Lipszyc podobnou školu v brazilském São Paolu a Hugo Pratt na ní také zpočátku vyučoval. Přispíval rovněž do časopisu Rayo rojo. Aby se vyhnul problémům spojeným s vlastnickými právy, začal Pratt roku 1959 psát své vlastní scénáře: jako první to byl komiks Ann y Dan (dnes se série nazývá Anna z džungle; obr. vlevo), kterou v Argentině otiskoval časopis Supertotem (vydávala jej skupina Editorial Fascinación, kterou řídil Alvaro Zerboni).

Od léta roku 1959 do léta 1960 pobýval Hugo Pratt v Londýně (bydlel na Petersham Place č. 37), kde podle britských scénářů vytvářel válečné komiksy pro agenturu Fleetway Publications (vycházely v sešitcích War Picture Library); současně navštěvoval Royal Academy of Water-Colour. V roce 1962 nakreslil poslední argentinské komiksy: v časopisu Misterix (vydávalo je vydavatelství Yago, které pohltilo skupinu Abril) mu vyšly série Capitan Cormorant a Wheeling, k nimž si napsal i scénář.

Období hospodářské recese, jímž v té době Argentina procházela, a zejména nedostatek papíru, postihly mimo jiné i komiksové kreslíře; Hugo Pratt nejprve odmítl americké nabídky (komiksové vydavatelství Dell mu například nabídlo práci na sérii Zorro) a rozhodl se k návratu do Itálie.

Nesnadná léta (1962-1970)

V letech 1962 až 1967 Hugo Pratt kreslil pro dětský časopis Corriere dei Piccoli obrázky k příběhům, jejichž text byl tištěn pod obrázky (roku 1963 například ilustroval série Simbad il marino a Odyssea), a kreslil komiksy, jejichž scénáře psali jiní (jejich autorem byl ve velké většině případů šéfredaktor časopisu, který používal pseudonym Mino Milani); vytvořil tak mimo jiné komisy Billy James (1962), L Ombra (1964; scénář napsal Alberto Ongaro), Ostrov pokladu (1965; podle románu R. L. Stevensona; obr. vlevo), David Balfour (1967; podle Stevensonova románu Kidnapped!) a Fanfulla (1967). S odstupem lze říci, že těchto pět let znamenalo pro Prattovu kariéru ztrátu času, i když ono sám tvrdil, že jich nelituje. V té době několikrát odjel do Jižní Ameriky. V Brazílii pobýval často v černošských rodinách v Bahii. Jedna tamní míšenka mu porodila dceru. Uznal ji za vlastní a adoptoval také děti, které měla sestra jeho přítelkyně. V Amazonii strávil dvacet dní u indiánů kmene Xavantes; z tohoto pobytu pochází další Prattův syn. Americký spisovatel John Dos Passos se v jednom svém článku o Brazilii zmínil o „italském kreslíři“, který před ním již navštívil povodí Araguaia a ostrov Bananal obydlený indiány.

Roku 1967 se Hugo Pratt seznámil s janovským komiksovým fanouškem Florenzem Ivaldim, který zbohatl na bytové výstavbě. Rozhodli se, že založí měsíčník, který italské čtenáře bude seznamovat s Prattovými argentinskými komiksy, s komiksovými novinkami a s klasickými americkými komikovými sériemi. Časopis dostal název Sgt. Kirk a řídil jej známý italský filmový kritik Claudio Bertieri; první číslo vyšlo v červenci roku 1967. Mimo jiné obsahovalo devět prvních stránek nejnovějšího Prattova příběhu Una Ballata del mare salato. Jedna z jeho postav se jmenovala Corto Maltese (obr. vpravo).

Časopis měl náklad pouze 3 000 výtisků a přes své nesporné kvality muselo být jeho vydávání po třiceti vydaných číslech v prosinci 1969 ukončeno (v prosinci roku 1968 zahájil Ivaldi s Bertierim a s Hugo Prattem, který měl funkci šéfredaktora, vydávání dalšího časopisu Asso di Picche, který ale skončil již po druhém čísle; Sgt. Kirk byl dvakrát oživován: nejprve v době od ledna 1973 do května 1977, kdy vyšla čísla 31 až 55, podruhé od července 1978 do května 1979, kdy vyšla čísla 56 až 61; ta však již neobsahovala žádné nové Prattovy komiksy). Koncem roku 1969 tak zůstal Hugo Pratt bez práce.




Autor:


Autor článku: Zarkoff

Související články:


Hugo Pratt
26.06.2012 HUGO PRATT (5) - Ztichlý Hugo Pratt (1986-1995)
19.06.2012 HUGO PRATT (4) - Hugo Pratt se mění na H. P. (1970-1986)
05.06.2012 HUGO PRATT (2) - Střídání válčících stran (1943-1945)



Italský komiks
02.01.2017 Mandrake the Magician: Nejslavnější kouzelník
07.11.2016 Italský katolický komiksový časopis Vítězství
20.01.2014 Italský komiks (7): Další významné tituly






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!