Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Alan Ford (4) Charakteristika série

24.07.2012, autor: Zarkoff

Série článků o satirickém špionážním komiksu s agentem Alanem Fordem v hlavní roli.




Satirickému komiksu Magnuse a Bunkera se podařil nesnadný úkol, totiž to, že sérii Alan Ford uvítali levicoví i pravicoví kritikové, přesto, že jejich příběhy nikoho nešetří. Autoři se ostře navážejí do měšťáků a kapitalistů, ovšem ani lid, pracující, ani proletáři nejsou nijak idealizováni, autoři ukazují jejich chyby a především upadlou morálku. Tomuto pravidlu neuniknou ani protagonisté série: na jejich příkladu autoři ukazují, že kdo chce přežít ve společenské džungli, nemůže praktikovat žádné utopické ideály. Komiks je nesmírně ironický, což mu umožňuje i přes pesimistické ladění nabídnout čtenáři látku ke kritickým a střízlivým úvahám o sobě a o světě, který jej obklopuje (ukázky komiksu viz obr.).

Bunkerovy scénáře jsou plné slovních hříček a satirických narážek. Vyžadují od čtenáře mnohem větší pozornost a zaujetí než u ostatních komerčních komiksů. V prvních sedmdesáti pěti sešitcích na čtenáře doslova útočí dynamická směs policejních zápletek, satiry a akce. Ani po příchodu Paola Piffareria nasazení série příliš neochabuje.

Nicméně, od poloviny 80. let minulého století začíná Alanova hvězda blednout. Bunker začal (částečně žertem) produkovat sáhodlouhé příběhy. Bojoval přitom s tvůrčí krizí. Po čísle 200 se značně zmenšil počet čtenářů přesto, že se kresby ujal vynikající Dario Perucca (or. 20) a přesto, že Bunker neustále inovoval své zápletky.

Sérii Alan Ford považují kritici za mnohohlasý komiks, neboť Bunker dokáže současně pracovat s mnoha postavami, které navzájem interagují, aniž by přitom ztratil ze zřetele celkovou nit zápletky. Scénárista osvědčuje hlubokou znalost a mechanismy situační i slovní komiky, využívá staré známé postupy ztřeštěných gagů a do svého komiksu vkládá i sociální a politickou satiru, aniž by přitom příliš přeháněl nebo nudil.

Nezaměnitelný Magnusův výtvarný styl a jeho uvážené použití černé a bílé skvěle vystihují dané situace a charakterizují jednotlivé postavy. Oba autoři si dokonale rozuměli, takže řada čtenářů se zpočátku domnívala, že Magnus a Bunker je jedna a táž postava. Ve skutečnosti scénárista nechával Magnusovi značnou volnost v interpretaci jeho zápletek.

Začátky série nebyly lehké; první čísla šla špatně na odbyt, takže Secchi po prvních čtyřech číslech uvažoval o tom, že celý podnik zastaví. Jenže vydavatelství Corno oběma autorům důvěřovalo a pobízelo je, ať pokračují. Prodejnost série začala stoupat teprve po 15. čísle z roku 1970 a komiks si pak vydobyl definitivní pozici od čísla 26 z roku 1971, kdy na scénu vstoupil Superciuk.

Zralý a inteligentní komiks tak získal oblibu u většiny komiksových čtenářů. O úspěšnosti Alana Forda svědčí skutečnost, že roku 1973 získal cenu na 26. komiksovém salonu v Bordigheře. Po starých neprodaných číslech se jen zaprášilo, začala vycházet edice druhých vydání „Gruppo T.N.T. Alan Ford“ a zrodil se fanouškovský klub, který svým členům nabízel různé sošky, dopisní papíry, samolepky, plakáty a trička. Počínaje 11. číslem byly do sešitků často vkládány samolepky a do čísel 50. a 58 byly vloženy plakáty. Roku 1975 vyšlo album zahrnující historická vyprávění Čísla Jedna: „La storia rivisitata dal Numero Uno“ a v deníku Il Giorno vyšly některé příběhy ve formátu denních stripů.

K číslu 88 Alana Forda byl přiložen zápisník pro školáky, do čísla 93 z roku 1977 byla vložená obálka s figurkami a sběratelské album, které připomínalo televizní epizody. Roku 1979 byl obnoven Klub Alana Forda.

Série Alan Ford dnes patří k těm mimořádným komiksům, které čtenáře okouzlují svým aspektem mimo čas a prostor. Groteskní scény jsou v současné době spíše násilné a jednotlivé postavy se v nich motají spíše se setrvačnosti. Skupina TNT v novém tisíciletí nemá nic společného se zmatenou a neodolatelnou skupinou z původního komiksu. Numero Uno se skrývá bůhví kde, mnozí členové skupiny změnili vzezření nebo zaměření a ztratili přitom svůj původní obrazoborecký humor. Mnozí historičtí nepřátelé se objevují už jen vzácně. A pokud se objeví, nedosahují úrovně Superciuka a spol.

Autoři

Scénáře jednotlivých epizod psal Luciano Secchi (pod pseudonymem Max Bunker), sérii zpočátku kreslil Roberto Raviola (pod pseudonymem Magnus). Dvojici "Magnus & Bunker" v té době znali komiksoví fandové v té době hlavně z četných noirových publikací, z nichž nejznámějšími byly „Kriminal“ a „Satanik“.

Magnusovi pomáhal (od 16. čísla ze září 1970) inkerovat sérii Giovanni Romanini, po něm (od 21. čísla z února 1971) Paolo Chiarini a pak také Luigi Corteggi a Paolo Piffarerio (obr. vlevo).

Poslední příběh, který Magnus nakreslil, vyšel v č. 75. Magnuse v té době Alan Ford již unavoval a chtěl se věnovat něčemu jinému. V roce 1975 se proto pustil do tvorby své nejkvalitnější série „Lo Sconosciuto“. Na obálce 75. čísla je symbolicky zobrazen Superciuk, jak mává na pozdrav.

Od čísla 76 kreslil další čísla Paolo Piffarerio. Střídali jej Romanini, Chiarini a Piercarlo Macchi. Ty pak vystřídal Raffaelle della Monica a Giuliano Piccinino a dnes sérii kreslí Marco Nizzoli, Warco a Dario Perucca, který je považován za nejlepšího Magnusova pokračovatele. Magnusovi následovatelé se snaží pokud možno přizpůsobit jeho stylu, často se jim to ovšem nedaří.

Roku 1983 odešel Max Bunker z vydavatelství Corno, převzal i vlastnická práva na všechny své postavy a založil Max Bunker Press. Toto vydavatelství pokračuje ve vydávání sešitků Alana Forda, přičemž stále navazuje na původním číslování.

Po roce 1985 prošel komiks obdobím tápání a nejistoty, zejména poté, co zemřel Numero Uno. Toto období skončilo číslem 250 z roku 1986, kdy se šéf skupiny TNT vrátil do seriálu živ a zdráv. Epizodu 250 při té příležitosti nakreslil Magnus.

Prvních deset obálek, které charakterizuje „fotorealistický“ styl, vytvořil Luigi Corteggi; po něm je kreslil Magnus a pak obvykle hlavní kreslíř série.

Scénáře všech dosud publikovaných epizod napsal Max Bunker. Jeho inspirace ovšem pomalu vysychá a scénárista je občas nucen opakovat témata ze „zlatých počátečních let“. Luviano Secchi se snaží neustále přizpůsobovat sérii vkusu nových generací čtenářů.

Nicméně prvních 75 sešitků zůstane již navždy monumentem italského komiksu.

Piffarerio byl vynikající profesionál, který se nejlépe osvědčil při kreslení historických příběhů. Když však přešel k sérii Alan Ford, byl nucen napodobovat Magnusův styl, který se od jeho pojetí kresby značně lišil, a proto byly jeho počáteční pokusy značně průměrné. Inkeři Chiarini a Romanini mu příliš nepomáhali, protože byli zvyklí spolupracovat s Magnusem; časem se však Chiarinimu podařilo sladit svou práci s kresbou Piffareria.

Magnusův odchod byl znát i na jednotlivých zápletkách: bylo zřejmé, že Magnus pokládal Alana Forda výlučně za svou postavu, kdežto Piffarerio se omezoval na mechanickou realizaci scénářů, které mu dodával Bunker. Jeho příběhy se časem zjednodušovaly a scénárista v nich preferoval spíše humor a grotesku, kdežto satiru a sociální kritiku zvolna opouštěl. Souviselo to s dobou a také s nástupem nové generace čtenářů, kteří poznávali Alana Forda především z televize.

V této druhé fázi série stojí za pozornost řada nových vedlejších postav, jako například dědeček Čísla Jedna (!), papoušek Clodoveo, filiálka Skupiny TNT, tři Rockovi bratři, Mister Lamp, Velký César, zločinci Beppa Giosef (Superciukova manželka), Gommaflex (obr. vpravo; ten se nejprve objevil v televizi) a Katodik. Objevilo se i první barevné číslo série; bylo jím jubilejní 100. číslo.





Autor:


Autor článku: Zarkoff

Související články:


Italský komiks
02.01.2017 Mandrake the Magician: Nejslavnější kouzelník
07.11.2016 Italský katolický komiksový časopis Vítězství
20.01.2014 Italský komiks (7): Další významné tituly






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!