Jediné, co jsem znala, byla oduševnělá pohledná a trochu smutná tvář shlížející na nás z obrazovek při nekrolozích. O to příjemnějším překvapením pro mne tento komiks byl.
Za komiksem „Steve Jobs: konfigurace vnitřního Já“ stojí dvě firmy zaručující poctivou a nápaditou výtvarnou i literární práci. Na jedné straně to je časopis Forbes zastoupený mladým redaktorem Calebem Melbym a na straně druhé kreativní agentura JESS3 spolupracující právě s Forbesem či obchodními giganty Nike, Google, Samsung či Facebook. Na české pulty přineslo komiks symbolicky nakladatelství Computer Press patřící pod hlavičku Albatros media. Pro tuto společnost sdružující několik nakladatelství komiksové médium není cizí, vždyť právě v jeho útrobách se tiskl komiksový Malý princ, almanach české komiksu Generace 0 nebo dílo Václava Šorela ve sbírce Zlatá kniho komiksů. Pro nakladatelství Computer Press však jde spíše o novinku, protože se věnuje především odborné literatuře. A za tu tento příběh o hledání dokonalosti a dvou silných jedincích, díky kterým vznikl jeden z nejsilnějších brandů současnosti, považovat nelze.
Do příběhu vstupuje v jednom z nejtěžších okamžiků Jobsovy kariéry, kdy je Johnem Sculleyem donucen opustit vlastní společnost Apple a hledá klid a inspiraci v zenovém centru u svého bývalého učitele Kobuna, kde touží pochopit estetický princip Ma. Na dalších šedesáti stránkách pak sledujeme různé fáze vztahu těchto dvou osobností, jež se každá svým způsobem stala inspirací pro řadu dalších lidí.
Komiks je zaměřen pouze na vztah Jobse a jeho učitele Kobuna. „Při psaní jsem čerpal inspiraci od tvůrce komiksu Calvin & Hobbes Willa Wattersona. Chtěl jsem se zaměřit na vztah mezi Stevem a Kobunem, podobně jako Watterson zaměřil na Calvina a Hobbese. To znamenalo, že jsem záměrně a aktivně vynechával scény, kde by se mohly objevit postavy, jež by nějakým způsobem zastřely vztah mezi oběma hlavními protagonisty,“ vysvětluje v závěrečném slovu Melby, který se snažil zachytit paralely i odlišnosti mezi dvěma muži, kteří společně změnili svět designu a elektroniky a nakonec vlastně změnili svět celý.
Proto je narace příběhu značně nesouvislá a přeskakuje mezi několika časovými rovinami. Přesto však čtenář nemá pocit, že by postavy byly šablonovité a jejich příběh nepřehledný. Ač neznáme spojitý vývoj charakterů obou mužů a ani jejich vzájemného vztahu, jen minimálně se dostavuje pocit, že by nás vypravěč o něco ochudil. Případně mu to odpustíme, neboť v takové chvíli zřejmě vztah mezi Kobunem a Jobsem nabýval příliš osobních rovin a Melby by byl odkázán pouze na svou fantazii, nikoliv na známá fakta.
Před očima se nám tak odvíjí příběh dvou velkých osobností, jež sdílely některé shodné charakterové rysy. Jejich touha po dokonalosti a vůle hledat nové cesty jak k víře a meditaci, tak v počítačovém průmyslu a jeho designu je spojovala. Ovšem zatímco Kobun v příběhu působí jako přísný a sympatický učitel, Steve Jobs má ve většině svých komiksových podob daleko k oduševnělé tváři vzpomínané na začátku. Překvapuje nejen svou nedočkavostí, jež je možná tváří tvář Kobunově klidu pochopitelná, ale rovněž sebestředností a autoritářským přístupem k podřízeným. Nesouvislý děj s řadou časových rovin si žádá vynikající grafické zpracování a nutno přiznat, že toho se mu i dostalo. Ilustrátoři studia JESS3 odvedli vynikající práci. „Styl si klade za cíl volně odrážet ústřední prvek kaligrafie v příběhu. Silné černé linky a stíny kontrastují s naznačenými tvary, jasy mají odrážet témata Ma a prostoru,“ píše ilustrátor James Callahan. Nápaditá hra jasu a stínu se odehrává vždy v jedné barvě, jež je přisouzena danému časovému období. Čtenáři tak usnadňuje průchod proplétajícími se časovými rovinami, které jsou charakterizovány i změnami image samotného Jobse. Od vlasatého hippie přes rozcuchaného vizionáře až po onu charismatickou tvář, jež na nás shlížela z titulních stran novin i časopisů. Oproti tomu je Kobunova postava téměř neměnná, a tak grafická linie příběhu doplňuje část textovou, jež obě povahy také staví proti sobě do pozic vývoj versus klid.
Výrazným pozitivem komiksu jsou i texty přibližující jeho vznik, rozhovor se scénáristou, vyjádření ilustrátorů i krátký životopis Kobuna. Toto doplnění je stejně zajímavé jako komiksový příběh samotný a tvoří s ním jeden celek, který uspokojí jak ty, kteří hledají dobrou zábavu, tak ty se zájmem dozvědět se více o Jobsovi, estetickém principu Ma a východních filosofiích. Komiks „Steve Jobs: konfigurace vnitřního Já“ je jistě důsledky snahy Forbesu vydělat na proslulosti hlavního hrdiny. Díky kreativitě všech zapojených však vzniklo poutavé čtení, jež zaujme i ty, kteří nepatří k fanouškům Applu. S trochou nadsázky bychom mohli říci, že komiks není ani tak o Stevu Jobsovi, ale že se v něm tento vizionář stává určitým symbolem. Symbolem generace manažerů a podnikatelů nastupujících v 80. letech ke kormidlům ekonomiky, kteří byli oproti svým předchůdcům ovlivněni hippie a východními filosofiemi, které si však vykládali rozličnými způsoby.
