Jaké dojmy na vás dělá nový film Asterix a Kleopatra?
Jsem nadšený a domnívám se, že to bude vynikající film. Režisér Alain Chabat (43) je pilným čtenářem Asterixe a navíc je purista – drží se originálu v maximální možné míře. K volbě tohoto příběhu jej ostatně přivedl právě původní scénář: zatímco ve filmu Asterix a Obelix z roku 1999 se většina děje odehrávala jen ve vesnici, tady jsou exteriéry pestřejší a režisér má větší prostor k manévrování. Kleopatra má navíc pro mě osobně velký význam – nápad na napsání příběhu jsme s René Goscinnym dostali v roce 1963 cestou z kina, kde jsme viděli velkofilm Josepha Mankiewicze s Liz Taylorovou a Richardem Burtonem v hlavních rolích.
Líbí se vám umělecké pojetí Alžířana Alaina Chabata?
Je mimořádně nadaný, jeho styl odpovídá dnešní době, má geniální smysl pro humor. Přiznávám, že jsem neměl klid, dokud nebylo jasné, že bude režírovat právě on.
Bylo opravdu potřeba čekat 40 let, než Claude Zidi vytvořil první hranou filmovou verzi v roce 1999? Určitě se vám musely nabídky jenom hrnout...
A víte, že ne? Nějaká jednání se vedla, ale nebylo jich mnoho. Kdo doopravdy o roli Asterixe stál, byl Louis de Funés, který žadonil a škemral, kdykoli jsme se potkali. Pak se nápadu chytil režisér Claude Lelouch, který měl ovšem atypický přístup – tvrdil, že ve snímku musí hrát neherci. Často nás vyzýval: Choďte po ulici s otevřenýma očima a když uvidíte někoho podobného Asterixovi či Obelixovi, ihned mi je přitáhněte. Chápete, že za těchto okolností film nemohl vzniknout.
V letech 1985 až 1994 vznikly čtyři animované filmy různé kvality, navíc vytvořené různými studii. Považujete je za umělecky uspokojivé?
Každý autor se cítí animací trochu ošizený, protože Idéfix Studios nemělo nikdy tolik peněz jako Disney. Po smrti Reného (Goscinnyho) v roce 1977 jsem se této věci ujal a vznikly podle mě dobré snímky „Překvapení pro Caesara“, „Asterix v Británii“ a „Boj o menhiry“. Studio Gaumont sice zvažovalo ve snaze o import do USA o natočení filmu Asterix a Indiáni, ale neúspěšně... Problém byl ovšem v tom, že některá studia spojovala více scénářů. Navíc se objevila nečekaná potíž – jedno album vydalo na 80minutový, jiné na 60minutový film. Nevím, jak je to možné, ale bylo to tak.
Proč jste se nepokusili prorazit v televizi?
Televizní adaptace z principu odmítám, protože tam už vůbec není dostatečný kapitál, aby vznikla potřebná kvalita. Asterix je také notoricky známý, takže televize není nejvhodnější médium a mohla by jej pouze zprofanovat. Něco jiného je to s Tintinem, jenomže Hergého kresba je realističtější. Moje postavičky jsou energičtější a grotesknější, což se animaci nedaří vždy uchopit...
Nekreslíte náhodou dalšího Asterixe?
Ne a nějaký čas ještě nebudu – jako autor jsem již v podstatě na konci díla. Ale když budu mít štěstí, možná tak dvě alba si nakreslím.
Myslíte si, že vás Asterix přežije?
Ne. Tato postavička zanikne i se mnou, což vzhledem k mému věku nebude trvat zas tak dlouho. Soudím ale, že bude pokračovat v nesčetných a stále dokonalejších animovaných a hraných adaptacích jednotlivých příběhů. V komiksové podobě však určitě ne, nepředal bych to žádnému kreslíři, a dokonce ani ne tomu nejtalentovanějšímu, protože by se tím fatálně poškodila značka a vše dobré, co je s ní spojené.
