Skinner Sweet je občanské jméno prvního amerického upíra, který se zrodil na tomto kontinentu. Američané jsou poměrně mladý národ a mají v čerstvé paměti svou krvavou historii. Rekrutovali se převážně jako evropská náplava, ze snílků, zločinců, ztroskotanců, náboženských inviduí, mesiášů, šlapek, otroků a psanců. Začínali od píky na zelené louce a možná proto je v nich zakořeněná potřeba věci, které bezvadně fungují, oprašovat, restartovat a začínat od začátku. Jejich historie je skutečné velmi krátká a to co bylo před jejich příchodem na kontinent se z různých důvodů mlží a zamlčuje. Což je obrovská škoda. Neboť kultura původních obyvatel kontinentu poskytuje mnohem lepší látku pro zapracování do hororu, než je mrzační vampýrů. Stephen King dokázal mnohokrát ve svých knihách použít tématiku prapůvodního obyvatelstva. Jeho indiánská pohřebiště a zlo staré jako americký kontinent mi způsobili nesčetněkrát mražení v zádech. Řbitov zvířátek je jeden z nejděsivějších příběhů co jsem četl.
Skinner Sweet je optikou amerických tvůrců vlastně takový upíří Adam. První svého druhu, silnější, sveřepější a co je důležité, neutrácí za opalovací krémy. Sluneční světlo mu totiž neublíží. Adam měl samozřejmě Evu a tu si Skinner obstará. Žebro jí rozhodně nedá na to je moc egoistický panchart. Pěkně poctivě se do ní zakousne. Tak tu máme novou mladou krev a můžeme odstartovat generační střet. Mladí divocí vampové versus prapůvodní geneticky čistí upíři. Ti jsou představeni jako archaické vykopávky z knihy Bram Stokera. Převážně se jedná o všemocné hamižné bankéře a průmyslníky. Většina lidí touží po něčem tak pochybném jako je americký sen a upíří aristokraté mluví o americké iluzi. To je dokonalé, trefné a jedná se o přímý úder na hlavičku.
Grafický román Americký upír se skládá celkem z pěti kapitol, kdy každá z nich má další dvě části. Kapitoly jsou stylově rozděleny červenými předěly v duchu dvacátých let. První část vždy napsal Scott Snyder, ten je mimochodem duševním otcem Amerického upíra a druhou část vytvořil Stephen King. Toto pojetí je přehledné a srozumitelné. Čtenář nemusí tápat a má přehled o autorství scénářů. Není to poprvé, kdy King pracuje autorsky ve dvojici. S Peterem Straubem (Černý dům a Talisman) jsou podepsáni na hřbetech knih, ale je celkem problém odlišit, kdo a co z nich napsal. Kniha je vyprávěna ve dvou dějových paralelních liniích. Snyder nás zavede do Los Angeles dvacátých let minulého století a King ještě o pár let nazpět proti toku času, aby nám vypověděl o zrození Amerického upíra. K ruce si vzal spisovatele jak už je jeho dobrým zvykem, proč také ne, když něco zná důvěrně. Právě onen spisovatel byl přímým svědkem zrodu Amerického upíra. Obě dějové linie se vzájemně střetávají a doplňují. Převážně tedy doplňuje King, neboť Scott Snyder má náskok několik desítek let. Těch let, kdy byl psanec Skinner Sweet u ledu, pardon, přesněji, byl zabit a pohřben ve vodním hrobu.
Scott Snyder a Stephen King si předsevzali mapovat novodobé americké dějiny pohledem upíra, takže tématické látky mají nepřeberně. Je otázkou jak se k tématu postaví a zda story nebude příliš amerikanizující. Sám mám moc rád Forrest Gumpa jehož příběh se odehrává převážně ve spojených státech v druhé polovině 20. století. Forrest je vyprávěn s humorem, nadsázkou a obrovským nadhledem o velkých událostech oné doby. V příštím cyklu nám autoři chystají Las Vegas třicátých let a pak nás čeká válečná vřava druhé světové války. Je na co se těšit.
Scott Snyder je autorem jedné povídkové sbírky Voodoo Heart a komiks Americký upír je jeho první vlastní série. Stephena Kinga netřeba představovat . Většina klasiků musí nejprve zemřít, aby se o nich učilo v USA školách. Stephen to umírání obešel a straší studenty už zaživa.
Stephen King má jasno co by upír měl být a naopak ví jak by vypadat neměl. Nemá to být bledý detektiv co popíjí Krvavou Mary a pracuje v noci. Taky by to neměla být anorektická puberťačka. Definice upíra podle Stephena Kinga je: „Zabijáci, vážení. Bezcitní zabijáci, kteří nikdy nemají dost oné lahodné tekutiny skupiny A. Zlí kluci a holky. Lovci. Jinými slovy, půlnoční Amerika. Červená, bílá a modrá s důrazem na červenou“. To je přesně ta amerikanizace, ze které mám strach. Upír mlsá pouze krev Áčko a obléká se do tryka s logem supermana.
Se vší úctou k panu Kingovi takhle rozhodně upír nevypadá. Jistě neoslavuje USA a nemává hvězdnatou vlajkou s pruhy. Pokud je King přesvědčen, že upíři slaví svátek 4. července, to už můžou klidně popíjet Bloody Mary.
Pravý upír je s největší pravděpodobností slovanského původu. Obdoba slova upír se bez vyjímky vyskytuje ve všech jazycích slovanů, ale také germánů. Tudíž je to převážně fenomén východoevropských slovanů. Patří k nám do kulis našich hradů a vesniček. Pokud zapátráte po toulkách v české zemi, zjistíte a dost možná s hrůzou, že každá druhá téměř bezejmená vesničká má upírskou legendu. Také, když zlomíte u dobrého chmelného moku starousedlíka, ten vám jistě poradí hrob na místním hřbitově, kde snad leží nebožtík, jenž má prokláté srdce kůlem a sťatou hlavu. Já vsadím boty, že na tom temném místě nestrávíte noc četbou deníku Jonathana Harkera. Znám ve svém okolí dost podobných míst a po setmění by mě tam nikdo nedostal. Amen.
To je právě ten podstatný rozdíl mezi námi a američany. My máme svou temnou historii a svá reálná strašidla. Sám bydlím v místě velké napoleonské bitvy na hrobech tisíců bludných duší a občas je tuším za okny. Vydám-li se do lesů narazím na vojska vedená německým králem Lotharem III. a českým knížetem Soběslavem I, tam zaslechnu třeskot mečů. Po té samé cestě dojdu i k pohanským modlám. Sakra kus historie na několika málo kilometrech.
Američané naopak moc historie nemají a o genocidě indiánů se taktně mlčí. Tváří se, že rok nula začal občanskou válkou severu proti jihu. To možná vysvětluje zálibu v superhrdinech, či v prznění světového kulturního dědictví. Nejsem ovšem geniální Sigmund Freud a pouze se dohaduji. Kdo z vás zná různé remaky a americká podání evropských a například řeckých legend jistě ví o čem mluvím. Jejich zpodobnění je mnohdy groteskní a nesmyslné. Takže upír v triku USA co vypadá jako Kurt Cobain to opravdu ne, pane Kingu.
Rafael Albuquerque je autorem kreseb Amerického upíra. Pracoval na komiksech Savage Brothers, Blue Beetle a Superman/Batman. Je podepsán i pod Crimeland (2007) a Mondo Urbano (2010), kde byl spoluautorem scénáře. S jeho kresbou jsem měl celkem problém. Ač má kreslíř jistou ruku, mnohdy působí, že spoléhá na koloristu. Tím je Dave McCaig a ten mu na mnoha místech grafického románu vytrhne trn z paty. V jednom okénku komiksu na vás civí ledové oči v detailní tváři Skinnera Sweeta a na druhé straně se obličeje jaksi roztečou. Nemluvím o obličejích upírů a jejich deformovaných odrazech v zrcadle, tam je to v pořádku. Mám na mysli zcela reálné bytosti, nebo i předměty, které se chovají jako měňavky. Rafael Albuquerque má skutečné štěstí v osobě Dave McCaig a jeho barevném pojetí.
Tak snad, abych také napsal konec. Celé to vypadá na parádní průšvih, že?Na jedné straně mistr, kterým je Stephen King a začínající spisovatel Scott Snyder. Rozevlátý kreslíř Rafael Albuquerque a geniální kolorista Dave McCaig. Na úsloví, že protiklady se přitahují jistě něco bude. Bojoval jsem s americkým pojetím upíří tématiky a dokázal jsem přijít na chuť i vizuální podobě komiksu, který se sem tam roztéká. Pro skalní fanoušky Stephena Kinga je tato kniha povinností a pro Slovany, nechť zváží nakolik si nechají překrucovat vlastní legendy.
Grafický román vydalo nakladatelství BB/art v prvním českém vydání. Kniha je vázaná a působí luxusním dojmem. Překlad provedl Viktor Janiš. Na konci knihy je připraven příjemný dárek v podobě nahlédnutí do autorské kuchyně. Servírují se varianty obálek, skicy a stránky scénářů, jako zákusek se podávají krevní deriváty.
Aktualizace 31/8/2022: Nadpis byl upraven
