Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

It is not about that: Polský robot varuje lidstvo - 70 %

05.06.2013, autor: František Mejstřík

Robot je slovo českého původu a uvedl ho v život autor hry R.U.R. Karel Čapek, na popud svého bratra Josefa. Polský tvůrce Piotr Nowacki oslovil komiks.cz o zrecenzování svého díla možná z tohoto důvodu.




Ústřední postavou příběhu je právě jedna taková mechanická bytost, domácí robotický sluha 150186, který svým designem připomíná proslulého českého Emila. A vidíte, jsem opět v domácích luzích a hájích, jako by nám umělí dělníci byli tak nějak souzeni. Autory jsou kreslíř Piotr Nowacki a scénárista Bartosz Sztybor.

Domácí pomocník Emil, tak budu říkat hlavní postavě komiksu. Práce autorů je prosta slov, příběh je vyprávěn pouze pomocí obrázků. Označení 150186 mi přijde příliš neosobní. Doufám, že se polští bratři nebudou pro tento příměr hněvat, jistě mají ve svém lidovém folklóru podobnou postavičku, nebo možná dostal jejich hrdina i pracovní jméno. Řečeno slovy českého zpívajícího klasika: „Ten mi neznáme, a tak o něm nezpíváme“. Úžasné na celé knize je, že nemá slova. Nutí vás přemýšlet u každého obrázku, co tím vlastně chtěl autor říci a zda tam nečíhá ještě další skryté poselství. Postavičky si můžete pojmenovat dle libosti.

Emil patří do tříčlenné lidské rodiny, sestávající se z otce, matky a syna. Hned z kraje příběhu víme, že se má v jeho mechanickém bytí něco změnit. Ve chvílích volna a odpočinku se upírá veškerá jeho pozornost k datu 15.1. a k fotografii, či pohlednici. Na té jsou zachyceny palmy, dvě lehátka se stínítky a moře se sluncem.

Domnívám se, že středobodem zájmu robota bude slíbená dovolená, nebo možná zasloužený důchod. Mezi tím Emil plní každodenní nudné domácí úkoly lidských pánů a jejich přístup není právě humánní. Připravuje k snídani vajíčka, párek a kávu. Během dne kropí trávu a jsme svědky jeho vřelého vztahu s robotem stejné modelové řady ze sousedství, s kterým sdílí radost ze stejného odpočtu k bodu zero. Rutinně míchá drinky, uklízí odpadky, zastřihuje živý plot a večer se loučí s mechanickým přítelem, jehož čas nadešel. Ráno, na místo jeho kamaráda nastupuje nový model THALX, který následně přichází i do jeho domácnosti, kde ho okamžitě ve všem a lépe nahrazuje. Po té, co je nechtěným očitým svědkem , že sousedův robot stejné modelové řady neodjel na dovolenou, ale končí v kontejneru na odpad, pochopí drtivou váhu onoho data. Emil nečeká a přechází do akce...

Bartosz Sztybor popisuje v knize klasické téma, které již propralo mnoho spisovatelů jako autorka Frankensteina Mary Wollstonecraft Shelleyová, či Isaac Asimov ve svém robotickém světě. Vzhledem k ústřední postavě se přidržím pana Asimova, který je tvůrcem zákonů robotiky, jenž se časem staly dogmatem. Zákony jsou původně tři a popisují, jak by se měl robot chovat:

1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2) Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.
3) Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Těchto zákonů se víceméně drží autoři sci-fi dodnes. Došlo k doplnění i ze strany samotného Asimova o tzv. „nultý zákon robotiky,“ který připsal jedné své románové postavě. Zákony vymezují povinnosti robotů vůči lidem ale již neřeší paradox umělé inteligence. Ten paradox je ve zkratce v tom, kde se nachází hranice lidství? Kdy se umělá inteligence stává člověkem? Když logicky uvažuje, pláče, nenávidí, miluje, nebo má strach z demontáže? Kde je vlastně hranice? Dá se jasně definovat nebo nemají humanoidní bytosti s pozitronickým mozkem právo překročit tuto mez?

Položil jsem zcela laicky několik otázek, na které není snadné odpovědět. Již se o to pokusili takové modly jako pan Isaac Asimov a jiní. Scénárista Bartosz Sztybor je další z řady autorů, které tato tématika nenechala chladným a v dílku Its Not About That (Není to o tom) zpracovává silné téma.

To, že robot Emil není jen tupý stroj, je zcela zjevné. Má své vlastní touhy a sny. Je to znát na odškrtávání si dnů v kalendáři a skoro až patologické závislosti na zmíněné fotografii. Vidět se nechají emoce v hranaté tváři a pochyby o tom, že je polidštěn, jsem již neměl při jeho letmém setkání s robotickým sousedem. Nejvíce jsou patrny jeho emoce při hrozném zjištění svého možného konce. Neboť smrt si v plném rozsahu slova uvědomuje právě jen člověk a vytvořil si z ní tabuizovaný kult. Možná i zvířata na mimosmyslové úrovni vnímají možný exitus, ale toustovač jsem nikdy neviděl oplakávat skon vyhořelé mikrovlnné trouby.

Ke konci knihy Emil zcela záměrně ignoruje nařízení třech zákonů robotiky a překračuje je hned v několika bodech. I to je zcela lidský rys, vydávat zákony a ty následně porušovat. Komiks v sobě má po obsahové stránce vícero hlubších myšlenek. Po úvaze o hranici lidství, je to varování před přetechnizovanou společností a důsledky, které sebou nese.

Na knize je sympatické, že díky chybějícím textům se stala univerzální a nezná hranic. Není třeba překladů a „číst“ ji mohou čtenáři po celém světě. Pravděpodobně to byl i záměr autorů knihy s anglickým názvem vydané v Polsku. Komiks také jasně neříká, je to tak a tak. Možná jste si mohli povšimnout, že jsem napsal slova jako "domnívám se, myslím si". Ano, já se pouze dohaduji, že by se mohl příběh odehrávat tak, jak jsem uvedl s pomocí nutných spoilerů.

Nicméně, je zcela možné, že autoři vyprávěli příběh jinak, nebo, že si ho čtenář přebere ještě jiným způsobem, než je má verze. Při dalším prohlížení můžu přijít na jiné souvislosti, v tom je ukryto určité kouzlo tohoto komiksu. Vlastně se dá s trochou nadsázky říci, že se jedná o jednoduchý gamebook o jedné dějové linii.

Vizualizaci komiksového příběhu realizoval Piotr Nowacki. Kresba je poměrně jednoduchá, i přesto se mu daří slušně vyprávět přiběh a sdělovat emoce hlavního hrdiny 150186. Díky triviální ilustraci se kniha může stát rodinnou zábavou. Koloring provedl Lukasz Mazur. Kniha vyšla v roce 2013 ve vydavatelství Centrala v Polsku.





Autor:


Autor článku: František Mejstřík




    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!