Toto dnes již klasické dílo se rozhodl Karel Jerie zpracovat formou komiksu se způsobem sobě vlastním a já se podívám, jak se mu to podařilo.
Metafyzik Panglos, mimochodem postava z Voltairovy novely, zastává teorii, že jakákoli příčina má následek, jakýkoli následek příčinu, že náš svět je nejlepší a nic na něm nemůže být jinak, než je, tedy nejlépe, jak je vůbec možno, proto Optimismus. Pokud pročítám tyto filozofické traktáty, říkám si, na každém šprochu pravdy trochu. Stručně shrnu tento názor, který říká, náhoda neexistuje.
Jak jinak si vysvětlit, že v den, kdy mě nakladatelství BB/art obeslalo výtiskem Candide, jsem to jen tak tak stihl na poštu před zavírací dobou. Po návratu domů jsem usedl k počítači a zjistil, že v Činoherním klubu v Ústí nad Labem začíná vernisáž + autogramiáda ke komiksu Candide a to už za zhruba 40 minut. Nic jsem nelenil a naskočil do svého naftového dinosaura a cválal směr Aussig. Na vernisáž jsem kupodivu dorazil jako první, tedy hned po autorovi a poznatky nabyté rozhovorem s Karlem Jerie zúročím sprostě v recenzi. Na kolik je to vše pravděpodobné? Příčina a následek, následek a příčina, náhoda neexistuje. Optimismus.
Jerieho verze knihy začne zcela netradičně v místech, které si Voltaire nedokázal představit ani v bujné fantazii a to ve vesmíru. Sledujeme postavu procitnuvší z hibernačního spánku a mezi tím probíhá přibližovací manévr mezi kosmickou lodí a vesmírnou stanicí červeného kříže. To vše bez jediného slova textu.
Postava zahalená do skafandru se vypravuje na průzkumnou misi a objevuje knihu Candide. Nevíme, kdy a kde se tak děje, ani proč. Zda cílem výpravy bylo nalézt svazek, nebo se jedná o dílo náhody, ale jak už bylo napsáno – náhody neexistují.
Možná nám to bude vysvětleno v následujících dílech. Osobně bych preferoval tu možnost, nic neobjasňovat a nechat na každém čtenáři, ať si dosadí vlastní čísla do rovnice o několika neznámých. Vždyť, co by byl svět bez záhad a prostoru pro snění. Zde končí asi nejtvrdší invence Karla Jerieho do Voltairova díla a pokud přimhouřím oko, odvíjí se dále již klasický příběh prostého zahradníka, který šel pro lásku, či chtíč, až na kraj světa a spadl do něj přímo po hubě.
Bylo by ovšem příliš jednoduché tvrdit, že se jedná o klasické podání díla a v případě Jerieho i velice nepravděpodobné. Komiks je pojat jako steampunk, z čehož musí nutně každý historik dostat záchvat. Je to pod žánr sci-fi, který spojuje místa, události a vynálezy, které neexistovaly v dané době a na daném místě. Můžete tak v komiksu najít bojové dinosaury, parní stroje a napoleonské války šmrnclé druhou světovou válkou. Dobrým příkladem tohoto směru je trilogie Scotta Westerfelda (Leviatan, Behemót, Goliáš).
Pokud jste knihy nečetli, jistě budete znát film Wild Wild West s Will Smithem v hlavní roli. Toliko jenom, abyste si udělali představu, co na vás může vyskočit z Jerieho knihy. Jestliže, už teď máte rozhoupaný žaludek, tak rychle pryč a pokud podobné ztřeštěnosti zbožňujete, stejně jako já, tak směle do toho.
Jerie vám předestře světy, které balancují na samé hranici nemožného. Ti z vás, kteří znáte souhrnný katalog Lovecká sezóna si jistě dokážete spočítat, čeho je výtvarník schopen a jak zcela nereálné věci promění v reálné. Jednoduše smaže hranici mezi realitou a fikcí a nejste si už jisti, kde jedno končí a druhé začíná.
Jerie propašoval do knihy i ryze český humor a narážky na čistě české záležitosti. Sám jsem jich objevil hned několik a jsem přesvědčen, že další mi zůstaly ukryty a najdu je při dalším a dalším listování komiksem. Nebudu nic prozrazovat, snad jen napíši, kdo hledá, ten najde. Jsou to prostě takové ty Saudkovské parádičky, které potěší a člověk si připadá jako zasvěcený spiklenec.
Hned po humoru, kvalitních dialozích a obrovské dávce nadsázky je další devízou autora jeho nezaměnitelný rukopis s prvkem karikatury, který sedne Voltairovu dílu jako ušitý na míru. Při již zmíněné vernisáži jsem pozoroval autora, s jakou lehkostí vkresloval do podepisovaných knih obrázky. Je to obdivuhodný dar a i jeho Blitz-bleskové nápady s věnováním mi imponovaly. Holt, kdo umí, ten umí.
Je skutečně zajímavé srovnávat knihu perfektně zpracovanou pomocí digitální technologie do tištěné podoby a originální listy. Je to možnost, kterou nemá fanoušek dost často k dispozici. Nakouknout přímo do autorovi kuchyně a sledovat, jak komiks vznikl. Tak jsem se kupříkladu dozvěděl, že tlačítko dezerce na straně 16 je digitálně upraveno a kaňky na straně 29 není autorova múza, ale prostý výsledek gravitace. Mezi vrchol knihy bezesporu patří válečná vřava znázorněná na dvojstraně 30-31 s tolik typickým černým humorem Káji Saudka, která graduje super soubojem, před kterým blednou i borci z DC a Marvelu.
Kniha je první z plánované trilogie. Podle slov Karla Jerieho bychom se mohli dočkat dalšího pokračování během jednoho a půl roku. Karel bere vydání prvního dílu Candide jako veliký závazek vůči vlastním fanouškům a nezbývá, než mu popřát rychlou a jistou ruku.
Kniha vyšla v nakladatelství BB/art v říjnu 2013. Co do počtu stran je kniha útlá a svých 64 stran dohání kvalitním zpracováním. Za zmínku stojí akvarely na předsádce knihy. Komiks uzavírá galerie a příslib dílu druhého s názvem Velký inkvizitor.
