
Mateční krychle otevírají po celém světě portály, kterými procházejí armády démonů a unášejí lidi. Superhrdinové, tou dobou ještě sólisté, se snaží přijít záhadě na kloub a jejich osudy se proplétají a pomalu do sebe zapadají jako puzzle.
Batmanovi prohánějícímu se po střechách Gothamu, který nemá nikdy dosti parkourového skákání, přispěchá na pomoc zelený vodník, brčálník Green Lantern. Po několika nezbytných půtkách, které mají spíše úsměvný charakter, se vydávají do Metropolisu hledat Supermana. Tam se opět opakuje kohoutí soupeření ve stylu „To je moje město, vraťte se do svého, já mám větší svaly a co ty vlastně umíš?“ Do rozjetého vlaku nastupuje Flash.
Zatímco našim hrdinům nedochází, jak je situace vážná a při vzájemném poměřování sil ničí veřejný majetek za stovky milionů, můžeme sledovat hráče amerického fotbalu Victora Stoneho a jeho přerod v Cyborga. Mimochodem, zajímavá postava, které se nedostalo dost prostoru pro rozvinutí charakteru.
Děj nabírá na obrátkách a naskakují Wonder Woman a pán žraloků Aquaman. Pomalu a jistě se blížíme do stanice konečná, abychom se dozvěděli, že důvodem spolupráce supráků je famózní příchod Darkseida. Uplynulo téměř 100 stran komiksu a kompletní Skvělá sedmička může směle čelit temnému zlu, superpadouchovi Darkseidovi.
Tak nějak proběhl restart nejslavnějšího týmu DC, dle scénáře Geoffa Johnse. Kniha Liga spravedlnosti: Počátek obsahuje sešity 1-6 a kreslířem byl Jim Lee, inkerem Scott Williams.
„Vhodné pro nové fanoušky, kteří se poprvé setkávají se superhrdinským komiksem...“ - MTV GEEK
Suprácké týmovky, trpí v našich končinách několika neduhy. Jedním z nich je neznalost světa maskovaných hrdinů a čtenář musí být nutně zasvěcen do jejich univerza. Řekl bych, že je životně nezbytné znát alespoň některé hlavní postavy z komiksu. Poměrně známý je Superman a Batman. Flash se objevil svého času také v kinech a další postavy už málo komu něco řeknou. Pokud jste o žádné z postav nikdy neslyšeli, doporučoval bych vám nezačínat tímto komiksem a seznámit se s nimi jednotlivě. Neboť hrozí nepochopení a možné odsouzení světa superhrdinů, berte to jako vyšší vzdělání, vyšší kruh zasvěcení.
V tomto komiksu si poskládáte malé střípky z rozsáhlé mozaiky charakterů postav. Co přinutilo Batmana nosit netopýří oblek. Odkud pochází Green Lantern s mocným prstenem. Wonder Woman bude zjevení. Aquaman, právoplatný dědic Atlantského trůnu se octne na suchu. Nečekám, že tu bude někdo nepolíbený americkým komiksem, ale přesto... V Americe vyrostla na hrdinských eposech už nejedna generace a sešity s komiksem se předávají z otce na syna. Považte, Superman je zhruba stár jako naše Rychlé šípy!
Scénárista Geoff Johns se stal re-animátorem DC a přivedl superhrdiny do dnešního světa, pro současnou generaci fanoušků. Představuje nám mladé, nafoukané, nezkušené, namyšlené, neomalené, namistrované postavy. Ti jako jednotlivci můžou udržet „svá“ města na uzdě, ale s mnohem větším a tvrdším nepřítelem nemají samostatně šanci. Na konci komiksu si slavně slibují, že to byla pouze taková jednorázovka. My víme své.
Postavy superhrdinů se přetlačují a přou o to, kdo má větší schopnosti, což má vyvolat u čtenáře úsměv. Ten se dostaví, ale je poněkud křečovitě rozpačitý. Green Lantern vystupuje jako osel a po jeho prezentaci bych nesáhl samostatně na jeho vlastní sérii. Wonder Woman, pokud otevře ústa, vypadne z nich „boj!“ Asi ji nikdo neřekl, že mlčeti je zlato.
Aquaman jede na vedlejší koleji, což je škoda, neboť pozemský povrch je tvořen ze 71% plochou světového oceánu. To je mnohem větší místo pro akci, než poskytuje souš. Superman používá kamion jako baseballovou pálku a převážně mlčí. Nejrozumněji působí Flash a Batman. Temný rytíř jako jediný nemá žádnou superschopnost, neboť je pouhý člověk a je nucen taktizovat a improvizovat. To je mu neustále předhazováno Green Lanternem v oněch rádoby vtipných dialozích, které způsobí několik nejistých úsměvů.
Celkem jsem byl zvědav, co se skrývá za světovou hrozbou, která donutila partu maskovaných floutků táhnout za jeden provaz. Přicházející Darkseid je skutečně impozantní a otevřené brány, z nichž čiší temnota, splasknou jako bublina, kterou nedokázal Geoff Johns využít. Portály červích děr a farma na recyklaci masa, to mohlo být téma... Smíchat na paletě pastelové uřvané barvy s temnotou, snad jindy. Ke konci knihy se scénárista dopouští laciného patosu a přímo bych ho nazval hollywoodským syndromem. Je až s podivem, jak používá laciné citově nabité metafory, aby vtlačil do oka čtenáře slzu. Scénář Geoffa Johnse není z nejsilnějších a průměrný příběh zachraňuje úžasný kreslíř.
Jim Lee se narodil v jihokorejském Soulu v roce 1964. Vystudoval na univerzitě v Princetonu psychologii a rozhodl se pro práci komiksového kreslíře, což byl jeho dětský sen. Zaplať pánbůh za dětské sny. Mohlo být o jednoho dobrého psychologa více, takhle máme kresebně bravurně zvládnutý Počátek Ligy spravedlnosti. Jimova práce s obrázky je úchvatná a nejlépe to dokazuje na celostránkových panelech. Např. Darkseidův příchod, nebo Aquamanova demonstrace síly, to je symfonie pro oči. Za zmínku stojí inker Scott Williams, kreslířův obrys.
Na straně 149 stojí napsáno „ Tohle se bude prodávat líp než Bible“. Tomu snad nikdo věřit nebude, ale jistý potenciál tu dříme. Přeci jen se jedná o Počátek a na začátku kariéry má každý právo na drobná zaškobrtnutí. Pro mě osobně to byl příjemný restart a to i díky práci kreslíře Jima Leeho.