Je to zajímavé, Asterixe můžete číst pořád znova a znova, mohou se objevovat další a další díly, a přesto se bude stále líbit a stále bude bavit. Člověk až žasne, kde scénárista Goscinny bere ty hory nápadů, nových a nových variací toho samého tématu, tu věčnou parafrázi nikdy nekončícího statečného boje hrdých Galů proti . přitroublým a nadutým Římanům. Ani Uderzo neusíná na vavřínech, ba právě naopak – neustále se zlepšuje a jeho obrázky jsou i nadále bohatou výkladní skříní plnou nápadů a hříček, kterou se vyplatí pečlivě prostudovat; nezbývá než bez okolků přiznat, že i pátý díl Asterixových dobrodružství je prostě dobrý. A o co jde v příběhu tentokrát?
Malý Gal se vsadí s Luciem Asparágem, generálním inspektorem a zvláštním vyslancem Julia Ceasara s hodností prefekta, že překoná jím postavenou zeď, oddělující vzdorné Galy od říšského impéria, projede se pěkně kolem celé Galie a ještě mu přiveze z každého velkého města místní lahůdku. Asparágus si je jist svým vítězstvím a proto sázku bez váhání přijímá. Už o pár obrázků později ovšem Asterix s Obelixem, následováni věrným psíkem, římskou hradbu lstí překonávají a směřují do Lutecie…
Co z toho vyplývá dál? Že se podrobně seznámíte s tehdejším místopisem, tzn. názvy jako Durocortorum vám už nebudou znít neznámě, ochutnáte spoustu tehdejších vyhlášených chuťovek (co byste řekli např. oslovinkám z Camaracumu?) a v každém městě na vás bude čekat nějaký podlý padouch (většinou Říman, jako např. Quintilibus, ale i výjimky potvrzující pravidla typu Laskomixe), snažící se naše hrdiny zastavit. Vždyť za jejich dopadení je vypsána tučná odměna! Ale buďte v klidu, vždy vyváznou a jdou dál a dál… a Římané zuří a vřískají a …
Ze sešitu opět vyčnívá několik báječných momentů. Předně je to hláška charakterizující oba Galy („jeden je malý a druhý děsně tlustej a s pytlem na zádech“) a hned v závěsu následuje parodie na reklamu v podobě poutače na čerpací stanici „Báječná pastva“ (BP).
Asterix je hlavně sranda a tomu se opět podřizuje vše. Goscinnyho scénář je jednoduchý a zábavný – čtenář netipuje, ví, co ho čeká na dalším obrázku, na další stránce. I když pozor, občas na něj číhá překvapení… Navíc autor se již může odvolávat na předchozí díly, znovuoživovat různé postavy a tak piráti dostanou opět pořádný výprask… Uderzova kresba se v podstatě nemění, kreslíř švihá jeden obrázek za druhým s rutinou vykresleného profesionála, který už má něco za sebou.
Asterix a cesta kolem Galie – když si to nepřečtete, o nic světoborného nepřijdete. Když si to ovšem přečtete, zasmějete se, příjemně se pobavíte a svět pro vás bude zase o něco veselejší a barevnější. A to za to přeci stojí!!
Malý Gal se vsadí s Luciem Asparágem, generálním inspektorem a zvláštním vyslancem Julia Ceasara s hodností prefekta, že překoná jím postavenou zeď, oddělující vzdorné Galy od říšského impéria, projede se pěkně kolem celé Galie a ještě mu přiveze z každého velkého města místní lahůdku. Asparágus si je jist svým vítězstvím a proto sázku bez váhání přijímá. Už o pár obrázků později ovšem Asterix s Obelixem, následováni věrným psíkem, římskou hradbu lstí překonávají a směřují do Lutecie…
Co z toho vyplývá dál? Že se podrobně seznámíte s tehdejším místopisem, tzn. názvy jako Durocortorum vám už nebudou znít neznámě, ochutnáte spoustu tehdejších vyhlášených chuťovek (co byste řekli např. oslovinkám z Camaracumu?) a v každém městě na vás bude čekat nějaký podlý padouch (většinou Říman, jako např. Quintilibus, ale i výjimky potvrzující pravidla typu Laskomixe), snažící se naše hrdiny zastavit. Vždyť za jejich dopadení je vypsána tučná odměna! Ale buďte v klidu, vždy vyváznou a jdou dál a dál… a Římané zuří a vřískají a …
Ze sešitu opět vyčnívá několik báječných momentů. Předně je to hláška charakterizující oba Galy („jeden je malý a druhý děsně tlustej a s pytlem na zádech“) a hned v závěsu následuje parodie na reklamu v podobě poutače na čerpací stanici „Báječná pastva“ (BP).
Asterix je hlavně sranda a tomu se opět podřizuje vše. Goscinnyho scénář je jednoduchý a zábavný – čtenář netipuje, ví, co ho čeká na dalším obrázku, na další stránce. I když pozor, občas na něj číhá překvapení… Navíc autor se již může odvolávat na předchozí díly, znovuoživovat různé postavy a tak piráti dostanou opět pořádný výprask… Uderzova kresba se v podstatě nemění, kreslíř švihá jeden obrázek za druhým s rutinou vykresleného profesionála, který už má něco za sebou.
Asterix a cesta kolem Galie – když si to nepřečtete, o nic světoborného nepřijdete. Když si to ovšem přečtete, zasmějete se, příjemně se pobavíte a svět pro vás bude zase o něco veselejší a barevnější. A to za to přeci stojí!!
