Jde o změny jejichž předzvěsti možná už někteří z vás postřehli. Například vydání čtvrtého čísla komiksového časopisu Pot bylo již jednou přesunuto, a je veřejným tajemstvím, že za těmito problémy stojí ztrátovost celého projektu a nutnost financovat ho na úkor jeho úspěšnějších bratříčků. Tento problém nakonec eskaloval do té míry, že se již zdála reálnou možnost ukončení celého projektu… Naštěstí se v Motu rozhodli, že si tato komiksovými bohy (kromě Franka Millera :-) zapomenutá země alespoň jeden časopis, zaměřený čistě na domácí tvůrce, zaslouží. Proto byla celá koncepce Potu podrobena důkladné analýze, z níž vzešly tyto změny: periodicita se snižuje ze tří čísel ročně na dvě a počet výtisků poklesne z tisíce na polovinu; naproti tomu dojde k zvětšení počtu stránek a zároveň se počítá s doplněním o pořádnou porci publicistických článků, rozhovorů apod. Pot se nám tím z komiksového časopisu promění v regulérní sborník. S vydáním dalšího čísla již v takto změněné koncepci se počítá na říjen tohoto roku, ovšem při zachování původního úmyslu všem otevřené komiksové dílny. Takže, že by Aarghu! konečně vyrostla konkurence? Uvidíme…
Druhé vlny změn doznal sám ediční plán tohoto vydavatelství. Již na začátku roku se v Motu počítalo s tím, že jde o poněkud nadsazený záměr, realizovatelný jen za dostatečně příznivých okolností. Nyní v polovině roku je již jasné, že redukce bude nutná. Na co se tedy do konce tohoto roku můžeme od Motu těšit? Kromě již zmíněného Potu 4 půjde nakonec nejspíše jen o dva tituly. Přesto si jistě zaslouží vaši pozornost. Na září se chystá, dosud nepojmenovaný, sborník téměř kompletního díla prací od švýcarského autora Thomase Otta. „Černočerný komiks bez bublin. Nepostradatelná součást knihovničky každého komiksofila.“ Těmito slovy uvádějí tento komiks přímo na stránkách Motu; bude mít „cca 160 stran, které uchvacují precizní kresbou a mrazivými příběhy.“ A moje prozatímní zkušenosti mi dodnes potvrzují jednu věc. Totiž, že co řeknou v Motu, tak to platí.
Také ti, které lapily originální nápady a absurdní atmosféra „undergroundového“ Pixyho, si teď již mohou zhluboka oddechnout. Další album Maxe Anderssona (tentokrát obsahující několik kratších příběhů) si již pro sebe uzurpovalo časy předvánoční (listopad nebo prosinec). Komu unikla jejich pre-prezentace v Novém prostoru, může si už teď začít masírovat peněženku…
Mezi ty tituly, jejichž vydání v tomto roce je tak zatím nejisté, se kromě dalšího (čtvrtého) dílu autobiograficky i umělecky působivé Padoucnice a třetího dílu Světel „návratu ze světa lidí do světa legendy“ Amalu dostalo i plánovené Překvapení č. 2, k němuž bylo zatím uvolněno jen to, že se jedná o „barevný komiks zahraniční provenience, zajímavý svým pro komiks netypickým výtvarným pojetím.“
A proč tu tak zdůrazňuji, že se jedná o zahraniční věc? To proto, že posledním zmíněným, ale z hlediska vydavatelského (mohl by vyjít už v prosinci) prvním na ráně je sborník barevných komiksů od mladých českých autorů zvučných jmen. Posuďte sami: Prokůpek & Kučerovský, Jiří Grus, Karel Jerie a Wladimir 518. Ti by si pak mezi sebe měli rovnoměrně rozdělit celý předpokládaný rozsah 72 až 100 stran. Sci-fi reklamami vše doprovodí Jiří Zimčík. A ty z vás co se teď právě nenápadně sunou k otevřeným oknům s tím, že tyto komiksy přece „určitě už nikdy nevyjdou“ mohu zastavit moťáckým prohlášením: „Nezoufejte, co nevyjde letos, vyjde napřesrok.“
Takže: proč skákat, když teď už víte na jakou kvalitu se od dnešního dne můžete napevno pilně těšit?!
