Marvels jsou jedním ze zlomových bodů v historii vývoje angloamerického komiksu. Stejným, jako Žluťásek, Superman, Watchmen nebo Batman: The Dark Knight Returns. Všechno to jsou komiksy, které zásadním způsobem proměnily nazírání na komiks jako celek, nově definovaly žánrové standarty nebo posunuly „techniku“ komiksu na novou a podstatně vyšší úroveň. Marvels přinesli lidskost a reálnost.
.Teď se ale ještě vraťme o malý kousek zpět. Do dne, kdy si zkušenému a ostřílenému scénáristickému veteránovi Kurtu Busiekovi (čistě pro zajímavost: http://kbac.orcon.net.nz/kurtlist.html) do rukou dostal vůbec první komiks kreslíře Alexe Rosse Terminator: The Burning Earth (dále Kingdom Come, Superman: Peace on Earth), a kdy Rosse obratem ruky pověřil tvorbou obálek pro jeho novou hitovku Astro City. Malířskému géniovi to naprosto stačilo, aby si získal Kurtovu plnou důvěru a ten do jeho schopných rukou svěřil zásadní scénář, jehož přípravě věnoval celé roky. Scénář, o němž byli všichni přesvědčeni, že to bude bomba. A byla.
Bomba, kterou se vracíme zpátky k místu, kde jsme si na chvíli odskočili. K lidskosti a reálnosti. Přitom samotná . osnova celého příběhu by se mohla zdát zcela normální a obyčejnou: jako prostý pokus p(r)odat historii postav amerického komiksového giganta, a zajistit jim tak v dokonalé kresbě vyvedený památník k jejich poctě. Památník, který by se mohl stát biblí všech pravověrných marvelitů. Jenže s něčím takovým se nechtěl Busiek spokojit. On chtěl vyzrát na dohodu uzavřenou se Scottem McCloudem (jehož zásadní seriál Understanding Comics by se měl objevit v příští Crwi), podle níž se Busiek sice měl stát šíleně prodávaným, ale nikdy neměl ochutnat přízeň kritiky. Ale tahle „dohoda“ se „podvodníku“ Busiekovi moc nelíbila. A tak použil Marvels. Udělal u nich jednu „drobnou“ změnu: celý příběh čtenáři podal „filtrovaný“ očima normálního člověka, fotografa Phila Sheldona. Touto jedinou změnou pak zcela přeformátoval pohled na celý superhrdinský svět a vysloužil si celou smršť té nejlepší kritiky. Vyhrál.
Z čisté zábavy udělal vážnou věc, z nadsazených bitek superhrdinů realitu, ze hry skutečný příběh. Odhalil dosud zakrytý pohled za nablýskanou fasádu superhrdinské branže – do níž až Phil Sheldon přinesl pohled smrtelníka. Sheldon je pouhým divákem, který nám otevírá pohled do duší obyčejných lidí, těch, kteří jen přihlížejí supermanským bitkám, schovávají se v krytech, modlí se a doufají, že to tentokrát přežijou. Pak opraví škody a budou čekat, dokud se zase nějaký superpadouch nezblázní a neutrhne ze řetězu… Ale lidé nemají jen strach, mají i vztek, a tak začnou pořádat nelítostné hony na mutanty… A nemají také jen vztek, ale i radost a optimismus: oslavují, když Torch a Namor dávají na frak nacistům nebo Japoncům, a nebo jsou naměkko, když se mohou alespoň přes televizi zúčastnit nějaké superhrdinské svatby… Marvels jsou kronikou lidských vášní a strachů na pozadí komiksové historie staré celých šedesát let…
To všechno je formálně rámováno čtyřmi časově oddělenými epizodami. Od samých počátků (zjevení Human Torche a jeho první souboje se Sub-Marinerem až po boj s nacisty), přes nadšené přijetí superhrdinů (svatba Sue Stormové s Reedem Richardem, oba z Fantastic Four) promísené s hrůzou a strachem z mutantů (X-Menů), dále přes první velké negativní reakce na pozadí prvního souboje Fantastic Four s „bohem“ z vesmíru Galactusem, až po Sheldonovo hledání východiska, uzavřené soubojem Spider-Mana s Green Goblinem o život Gwen Stacyové.
Tomu všemu ze strany autorů předcházela velmi důkladná mravenčí práce při shánění archivních informací ze starých komiksových sešitů (na konci knihy naleznete i seznam, z kterých konkrétních čísel té které série byla konkrétní akce, příběh, novinový nadpis či fotka přebrány). Všechna námaha dala v konečném součtu dohromady konzistentní a komplexní příběh, kde se najde i místo pro humor a bystré objevitelské oči. Těm je poskytnuta možnost objevovat drobnosti, uchycené za nehtem příběhu, spočívající většinou ve dvojích identitách hrdinů a množství známých postav, které se často jen mihnou na okraji obrázku (většinou když o nich jejich nic netušící spoluobčané říkají něco ošklivého). Ani ti, kdo se ve světě Marvelu ještě příliš neorientují, nemusí nijak zoufat, protože se mohou opřít o rozsáhlý poznámkový aparát ve formě vysvětlujících informací pod čarou (dodaných až do českého vydání).
Hlavním tahákem je ovšem atmosféra, způsobující, že budete spolu s Philem Sheldonem prožívat stejnou posvátnou hrůzu a mrazení v zádech při pohledu na bytosti daleko za hranicemi lidských možností, stejný strach a stejně tíživé obavy, způsobené bezmocností vůči nadlidským silám. Prožijete s ním každý zvrat v jeho náhledech na superrasu, každé jeho myšlenkové zachvění, každou jeho emoci. V tom je síla Marvels, a tu nezmění ani (stejně jako v Kingdom Come) to, že Phil (a jeho tvůrci) jsou Američané, a tak se možná jeho duševní pochody dají od určitého okamžiku již celkem předvídat :-) Na druhou stranu je toto američanství vyrovnáváno schopností tvůrců spojovat v jeden celek zcela protichůdné myšlenky, názory i události, stejně jako jejich smysl pro nenadálé „osudové“ dějové zvraty.Na tom jsou Marvels postaveni, ale stejně jako jsou k tvoření dětí třeba dva (alespoň do nedávna), tak k vytvoření takové atmosféry by vedle scénáře nikdy nemohlo dojít bez fotorealistické malby Alexe Rosse, využívajícího klasických metod akvarelu a kvaše s občasnými doplňky airbrushe, malby tak vychytané, čisté, živé, a hlavně neuvěřitelně reálné a přírodním zákonům podléhající (gravitace tu skutečně funguje, stejně jako stíny nebo zrcadlení v kovu či skle), malby monumentální a strhující. A tak, když si prohlížíte některé celo- či dvoustránkové obrázky, zdá se téměř neuvěřitelné, kolik jsou na vás schopny přenést emocí a pocitů. Zvláště působivá je část s Galactusem, kde je těchto velkých obrazů celá čtvrtina všech stránek, a kde se Ross snažil „převyprávět“ (to je to pravé slovo) ty scény, které původně nakreslil jeho velký vzor Jack Kirby, aby stále nesly Kirbyho autorský punc (a to se mu i podařilo). Vše je doplněno bohatou textovou přílohou s detailním popisem Rossových postupů, předmluvou od Stana „tvůrce Marvelu“ Leeho a doslovem Scotta McClouda i autorskými komentáři ke každé kapitole. (Ty však doporučuji spíš číst až poté, co inkriminovanou kapitolu slupnete, a to i když jsou umístěny před nimi, protože byste se tak mohli dozvědět některé zajímavé dějové zvraty.)
Samotné technické zpracování nasvědčuje tomu, že Marvels jsou bezesporu tím nejnáročnějším komiksovým projektem který byl u nás kdy dokončen. V Calibre, kde česká verze Marvels vznikla, se povedlo zcela bez podkladů . zrekonstruovat původní Rossovy malby (ostatně Marvel sám už o takto vzniklá data, jež sám nemá, projevil zájem) – Zázraky jsou tak stejně barevné a ostré jako originální verze. Stejně tak překladu, letteringu a korekturám (jeden překlep) byla věnována náležitá pozornost, přičemž zvláště lettering musel být opravdovou noční můrou – je zde obrovské množství nejen novinových titulků, ale i celých článků a také množství textů přímo v obrázcích (o názvech kapitol, které dříve dělaly Calibre problémy, viz Darkness, se ani nezmiňuji). Kvalitní tlustý papír, pevná vazba a laminovaný přebal dávají dohromady celek, za nějž se určitě nebudete ve své knihovničce stydět.
Samozřejmě, že by se našly i některé chybky. Třeba obálka, na níž je zvěčněn Spider-Man a která by mohla evokovat, že jde o komiks zaměřený hlavně na teenagery (navíc když obálka amerického vydání je (skoro) stejná, jako u knihy, jejímuž vzniku věnoval Phil Sheldon většinu svého života). Ovšem jedinou věcí, která mi skutečně vadila, kromě poněkud jednoduchých podkladů, použitých v Rossově příloze, jsou zbytečně křiklavé barvy, tvary a lettering bublin vyjadřujících silné či jinak výrazné emoce…
Některé hlasy říkají, že jde o komiks roku, a mě nezbývá, než s nimi (zatím) souhlasit, a dodat, že ozvěny jeho přítomnosti budu u nás citelně (stejně jako tomu bylo v USA) slyšet ještě minimálně pár let. Jde jednoduše o dílo, které by nemělo chybět v komiksovničce žádného pravověrného fanouška žánru, stejně tak jako milovníka skvěle malovaných a scénáristicky silných věcí s atmosférou. Jediní, kterým bych Marvels autoritativně nedoporučil, jsou ctitelé bezbřehé akce; v tomto komiksu je primární důraz položen na atmosféru a prozkoumání lidských vztahů vůči superhrdinům, bitky jsou tu „pouze“ na dokreslení děje. Takže co s vámi, bitkaři? Nejlépe snad, když se podíváte na ukázky, či si knihou v klidu prolistujete, a pokud vás samotné grafické zpracování uchvátí, tak snad budete ochotni překousnout i tu „omáčku“ okolo. To my ostatní bychom rozhodování rozhodně tak těžké mít neměli. Určitě. Nabeton. Na kvadrát.
Základní údaje:
Scénář: Kurt Busiek
Kresba: Alex Ross
Překlad: Dana Krejčová
Předmluva: Stan Lee
Komentáře: Kurt Busiek, Alex Ross, John Romita
Doslov: Scott McCloud
Vydalo: Calibre Publishing
Rok a měsíc vydání: 2002, červenec
Původní vydání u: Marvel Komiks
Původní název: Marvels
Původně vyšlo roku: 1994
Počet stran: 216 stran
Cena: 999 Kč (pro členy Komiks Clubu: 849 Kč)
