Co je opravdu boží na Batmanovi a Robinovi jsou začáteční titulky. Úplně jako z nejlepší reklamy na Gillette. Různě to tam lítá a zamrzá a růžově svítí až se člověka zmocňuje pocit, že tak dokonalé titulky nemohou pod sebou ukrývat takové bahno. A ta jména! Arnold, sexy Uma Thurmanová, George Clooney, Alicia Silverstoneová, Chris O´Donnell,… no, těch tam je víc, než na noční obloze (já vím, to jsem přehnal). Ovšem milovník dobré filmové zábavy může po začátečních titulcích v klidu odejít, protože to nejlepší už viděl. Ale pokud by byl ochoten dobrovolně podstoupit ony dvě hodiny deset utrpení, překvapilo by ho pár milých oáz pouště Brak. Tou nejlepší je již zmíněná Uma Thurmanová v roli sexy vamp Poison Ivy. Bývalá šílená vědkyně to holt umí nejenom s chlapama, ale i s celým tím filmem, jelikož je nejvýraznější postavou Batmana a Robina a opět volám „bravo!“ na triko její představitelky, protože ty příšerné monology zvládala ještě tak nějak stravitelně. Dalším elementem, který mi přišel, alespoň u českého dabingu, celkem slušně koukatelným a především poslouchatelným jsou hlášky Arnolda Schwarzeneggera („Tvá prosba mě nechává chladným!“ nebo: „Rád bych prolomil ledy, jmenuji Mr. Freeze!“ nebo: „Mě do chládku nedostaneš!“ atd.) z úst dvorního českého dabéra Arnieho Pavla Soukupa. A dál? To je z kladů všechno. Teď přijde doba ledová.
.
Joel Schumacher si patrně plete filmovou adaptaci komiksu s televizním záznamem divadelní show. Pořád nám vnucuje křiklavé barvy, co známe ze zvýrazňujících fixů, neustále tam prskají gejzíry jisker a ohňostrojů a nebýt občasných střihů a digitálních efektů, nutilo by vás to každou chvíli dívat se v kině na svoji vstupenku, jestli jste si náhodou nespletli biograf s nějakým divadlem, kde je zrovna na programu vystoupení Dana Nekonečného. Také rekvizity jsou hloupě nevěrohodné. Dobrá, pomiňme pár chybiček, kdy gumový rampouch . prozrazuje své pravé složení a natřásá se jako sulc. To jsou technické detaily, které závisí na preciznosti režiséra. Ovšem aby jeskyně Poison Ivy vypadala jako skleník umělých kytek a ledové útroby sluje Mr. Freeze jako to nejlepší z polystyrenových dekorací Studia kamarád (nebo jestli se to už dneska jmenuje jinak?) je trošku málo na vysoko rozpočtový film. I kostýmy si zažily svoje. Je sice pěkné, že Robin neběhá ve žlutých punčocháčích a s červenou škraboškou na tváři, nýbrž v pěkném brnění (škrabošku nahradily brýle bez skel opravdu originálního designu), ale ty bradavky si tvůrci odpustit mohli. I Batman, chudák nosí na hrudi knoflíky. Naproti tomu kostým Batgirl je bez těchto estetických doplňků, přestože by si je plně zasloužila. Schwarzenegger vyfasoval pěknou hromadu umělé hmoty, která na plátně vypadá vážně působivě a není jí prakticky co vytknout, ale vzhled nabušeného pomocníka Poison Ivy je spíše k smíchu. Veliký zlořád tak připomíná gumovou figurku Hi-mana a jestli v někom vyvolá pocit hrůzy, tak jenom v tom smyslu, kam ta kinematografie spěje.
Největší průšvih je však v přístupu k látce. Schumacher asi považuje komiks za nějaký přihlouplý dětinský projev imbecility, kde je samé BOOM, CRASH nebo KŘÁP a film podle něčeho takového si představuje tak, že tam musí být . hodně výbuchů, hodně jisker a hodně nabubřelých rekvizit. Navíc pod přísným dohledem producentů musel snímku dodat to, co se MPAA tak líbí. MPAA je americká organizace schvalující přístupnost. Čím nižší věková přístupnost, tím vyšší tržby. Nesnáší sex, násilí a sprostá slova, ale miluje chvalozpěvy na Ameriku, oslavování křesťanství a zdůraznění, že rodina je nedotknutelná. No a tím se řídí většina komerčních režisérů, Schumachera nevyjímaje. Ovšem do Batmana těžko narvete dokonalou Ameriku či nehynoucí dobrotivost Boha všemohoucího a hlavně hebrejského, protože ostatní jsou zakázáni. Tak tam Joel protlačil alespoň tu rodinu. Naprosto druhořadá role sluhy Alfreda tak získává na důležitosti v tom smyslu, že i on je vlastně rodinou a důležitým článkem celého toho komplexu, a že má také duši a srdce a je plastický a ne jednolitý, jak si většina „imbecilních“ čtenářů komiksů myslela. Všimněte si, jak se Alfred vyvíjí. V prvním Batmanovi velmi správně Tim Burton odhadl nevelkou důležitost této postavy a tak jí věnoval jen minimum. Vždyť je to proboha komiks! Je úplně normální, že spousta postav tam hraje jednoduchou a plochou roli! Jenže Schumacher to vzal z jiného konce. Sluha byl pro něj něco jako otrok, a tak se snažil vysvětlit divákům, že to není nevolník, ale taková máma, která Bruci pere a vaří a tak. A když onemocní, umírá současně s ním půlka rodiny. Ble. S chutí zvracejme, dávaje tím najevo svoje plné opovržení. Už jenom proto, že většina fandů Temného rytíře má Alfreda upřímně ráda.
Dále jsem v onom toku filmového škváru postrádal zlo. Ano, já vím. Iva je sakra zákeřná a pan Freeze je k okolí… nu, chladný. Ale co to opravdické zlo? Likvidace jen pro pocit likvidace? Boření pro ukojení touhy devastace? Zabíjení jen pro žízeň po krvi? Kopání do malých psů jako důkaz absolutní nadvlády? Po několikáté opakuji: nejsem sadista, ale padouch, který na konci skončí blbě a vy si k . tomu řeknete, „vždyť zas toho tolik neudělal,“ není padouch! Padouch je člověk, co se zrodil ke konání zla. Nemá tátu, nemá mámu, nemá srdce, nemá psa ani kočku a ani všech pět pohromadě, je velmi zákeřný, rád si jen tak, protože se mu zrovinka chce, odkrágluje školku i s učitelkou a musí pořád brát takové ty malé pilulky, aby mu nepřeskočilo úplně. Toto je padouch. Ne nějaký sněhulák s dobrým srdcem, který nakonec hlavnímu borcovi pomůže zachovat kompletní rodinu (už se mi znovu derou do hltanu natrávené párky s chlebem a sakra ostrou hořčicí). Poison Ivy by sice měla dobré předpoklady na lumpa (či lumpici?), ale je moc měkká. Zabíjí, když musí a tohle šetření lidskou smrtí je neomluvitelné. Navíc o co jí jde? Chce vládnout světu? Ne! Chce prachy? Kdež! Chce pomstu? No, to jo, ale té se jí dostalo hned na začátku, tak o co jí vlastně jde? Chce jenom emancipaci rostlin (což je sice pěkná blbost, ale je to koneckonců fantasie)! Ale jak má bojovat za práva kytek, když k tomu ani nemá pořádný důvod? A tímhle celá galerie záporáků bohužel končí. Nebo možná bohudík, protože kdyby k nim přibyl ještě papoušek, kterému jde jenom o to vrátit se do klece a žít se svou rodinou, věšet na mříže americké vlajky a denně se modlit, bylo by toho už trochu moc.
Největší průšvih je však v přístupu k látce. Schumacher asi považuje komiks za nějaký přihlouplý dětinský projev imbecility, kde je samé BOOM, CRASH nebo KŘÁP a film podle něčeho takového si představuje tak, že tam musí být . hodně výbuchů, hodně jisker a hodně nabubřelých rekvizit. Navíc pod přísným dohledem producentů musel snímku dodat to, co se MPAA tak líbí. MPAA je americká organizace schvalující přístupnost. Čím nižší věková přístupnost, tím vyšší tržby. Nesnáší sex, násilí a sprostá slova, ale miluje chvalozpěvy na Ameriku, oslavování křesťanství a zdůraznění, že rodina je nedotknutelná. No a tím se řídí většina komerčních režisérů, Schumachera nevyjímaje. Ovšem do Batmana těžko narvete dokonalou Ameriku či nehynoucí dobrotivost Boha všemohoucího a hlavně hebrejského, protože ostatní jsou zakázáni. Tak tam Joel protlačil alespoň tu rodinu. Naprosto druhořadá role sluhy Alfreda tak získává na důležitosti v tom smyslu, že i on je vlastně rodinou a důležitým článkem celého toho komplexu, a že má také duši a srdce a je plastický a ne jednolitý, jak si většina „imbecilních“ čtenářů komiksů myslela. Všimněte si, jak se Alfred vyvíjí. V prvním Batmanovi velmi správně Tim Burton odhadl nevelkou důležitost této postavy a tak jí věnoval jen minimum. Vždyť je to proboha komiks! Je úplně normální, že spousta postav tam hraje jednoduchou a plochou roli! Jenže Schumacher to vzal z jiného konce. Sluha byl pro něj něco jako otrok, a tak se snažil vysvětlit divákům, že to není nevolník, ale taková máma, která Bruci pere a vaří a tak. A když onemocní, umírá současně s ním půlka rodiny. Ble. S chutí zvracejme, dávaje tím najevo svoje plné opovržení. Už jenom proto, že většina fandů Temného rytíře má Alfreda upřímně ráda.
Dále jsem v onom toku filmového škváru postrádal zlo. Ano, já vím. Iva je sakra zákeřná a pan Freeze je k okolí… nu, chladný. Ale co to opravdické zlo? Likvidace jen pro pocit likvidace? Boření pro ukojení touhy devastace? Zabíjení jen pro žízeň po krvi? Kopání do malých psů jako důkaz absolutní nadvlády? Po několikáté opakuji: nejsem sadista, ale padouch, který na konci skončí blbě a vy si k . tomu řeknete, „vždyť zas toho tolik neudělal,“ není padouch! Padouch je člověk, co se zrodil ke konání zla. Nemá tátu, nemá mámu, nemá srdce, nemá psa ani kočku a ani všech pět pohromadě, je velmi zákeřný, rád si jen tak, protože se mu zrovinka chce, odkrágluje školku i s učitelkou a musí pořád brát takové ty malé pilulky, aby mu nepřeskočilo úplně. Toto je padouch. Ne nějaký sněhulák s dobrým srdcem, který nakonec hlavnímu borcovi pomůže zachovat kompletní rodinu (už se mi znovu derou do hltanu natrávené párky s chlebem a sakra ostrou hořčicí). Poison Ivy by sice měla dobré předpoklady na lumpa (či lumpici?), ale je moc měkká. Zabíjí, když musí a tohle šetření lidskou smrtí je neomluvitelné. Navíc o co jí jde? Chce vládnout světu? Ne! Chce prachy? Kdež! Chce pomstu? No, to jo, ale té se jí dostalo hned na začátku, tak o co jí vlastně jde? Chce jenom emancipaci rostlin (což je sice pěkná blbost, ale je to koneckonců fantasie)! Ale jak má bojovat za práva kytek, když k tomu ani nemá pořádný důvod? A tímhle celá galerie záporáků bohužel končí. Nebo možná bohudík, protože kdyby k nim přibyl ještě papoušek, kterému jde jenom o to vrátit se do klece a žít se svou rodinou, věšet na mříže americké vlajky a denně se modlit, bylo by toho už trochu moc.
A tak celý epos zavírá laskavý výraz na Arnieho vydulé bradě a nešťastně zamilovaná Travička Iva, kousající nakonec okvětní lístky nebohé rostliny. Alfred díky nenáviděnému Freezovi může opět poskakovat s čajem po Batmanově jeskyni a k šovinistické dvojici se přidává čerstvá post-puberťačka . Batgirl, aby s nimi potlačovala zlo (kterého je v Gothamu čím dál tím méně, protože praví potlačovatelé zla (alespoň toho filmového) – producenti a špatní scénáristé – jsou Batmanovi více než slušnou konkurencí). Zatímco Burton adaptoval temnou povahu comicsbooku Franka Millera The Dark Knight Returns, protože starý rozjuchaný a barevný Batman s celou svojí bat-familií rajcoval už jenom pamětníky předválečných a poválečných komiksů, Schumacher silně převrací list a celou povahu filmové série tlačí k těmto pra-kořenům barevné frašky. Už tu máme Robina a Batgirl a vnímavějším divákům dozajista neunikla i budoucí Batwoman, která se kolem Bruce Waynea ometala. Kdyby Schumacher natočil ještě další díl, už bychom tam dozajista slyšeli štěkot Batpsa a tak by to pokračovalo až kdoví kam (třeba zrovna k oněm vlasteneckým papouškům).
No, Joel další díl naštěstí nevypotil a fanoušci si už po těch letech od premiéry Batmana a Robina (1997) konečně přestali rvát vlasy. S napětím se však očekává, co bude dál. Úspěchy X-menů, Bladea či Spider-Mana vydávají silné vibrace, které burcují mozky producentů od Warner bros. a nutí je uvažovat nad znovuvzkříšením Temného polétavce. Otázkou je, koho k tomu pustí…
No, Joel další díl naštěstí nevypotil a fanoušci si už po těch letech od premiéry Batmana a Robina (1997) konečně přestali rvát vlasy. S napětím se však očekává, co bude dál. Úspěchy X-menů, Bladea či Spider-Mana vydávají silné vibrace, které burcují mozky producentů od Warner bros. a nutí je uvažovat nad znovuvzkříšením Temného polétavce. Otázkou je, koho k tomu pustí…
Příště: Tomb Raider
