Tiché natáhnutí a cvaknutí kohoutku. Pro neopatrné lidi poslední zvuk, který uslyší těsně před smrtí. Muž u řeky však zareaguje nezvykle rychle. Otočí se, vytáhne z opasku bič a práskne s ním. Pistole je na zemi, překvapený zloduch si drží poraněnou ruku a utíká pryč.
Ten běloch v klobouku se vydává hlouběji do džungle až k jeskyni, kde je ukrytý poklad. Jeho společník ho varuje, že z jeskyně se ještě nikdy nikdo živý nevrátil. Nevím proč, ale já, usazený v dřevěné sedačce, najednou začínám věřit, že tenhle člověk se vrátí nejen živý a zdravý, ale i s tajemným pokladem…
Nebudu převypravovat, co se děje ve filmu dál - nechci ty z vás, kdo Dobyvatele ztracené archy ještě neviděli, připravit o jeden z nejkrásnějších filmových zážitků. Ale stejně – scéna ze svatyně, ukradení zlaté sošky a spuštění nastražených pastí pro nevítané návštěvníky jsou notoricky známé věci, stokrát viděné, stokrát vykrádané, stokrát parodované…
Ten běloch v klobouku se vydává hlouběji do džungle až k jeskyni, kde je ukrytý poklad. Jeho společník ho varuje, že z jeskyně se ještě nikdy nikdo živý nevrátil. Nevím proč, ale já, usazený v dřevěné sedačce, najednou začínám věřit, že tenhle člověk se vrátí nejen živý a zdravý, ale i s tajemným pokladem…
Nebudu převypravovat, co se děje ve filmu dál - nechci ty z vás, kdo Dobyvatele ztracené archy ještě neviděli, připravit o jeden z nejkrásnějších filmových zážitků. Ale stejně – scéna ze svatyně, ukradení zlaté sošky a spuštění nastražených pastí pro nevítané návštěvníky jsou notoricky známé věci, stokrát viděné, stokrát vykrádané, stokrát parodované…
Indiana Jones – muž v klobouku, s bičem za opaskem, pistolí u boku, s ošuntělými kalhotami, botami, co prošlapaly snad všechny kouty světa, koženou bundou nesčetněkrát odřenou… Ostré rysy v obličeji, . strniště neholené tváře, klukovsky zářící oči. Hrdina našich snů. Splněná přání dospělých kluků. Idol. Režisér Steven Spielberg si pro roli Indyho nemohl vybrat lepšího herce než Harissona Forda (v prvním plánu figuroval Spielbergovi na seznamu Tom Selleck, ale byl zaneprázdněn seriálem Magnum).
Indiana Jones je komiksový hrdina, jako když vyšije. A filmy s ním jsou čistým komiksem. Spielberg a Lucas (oba stvořitelé této kultovní postavy a příběhů) se ve filmech s Indym nechávají inspirovat šestákovými romány, starými rádoby dobrodružnými filmy, Jamesem Bondem a především komiksem. Ale na první pohled je komiksový jen Indiana Jones – typický hrdina, který přežije všechny nástrahy. Když plive krev, vždy mu v ústech zbude ještě trochu místa na nějakou suchou hlášku. Do dobrodružství se vrhá po hlavě a vždy v „pracovním“ (tj. klobouk, bič, atd.). Na druhý pohled je komiksem prolezlý film jako celek. Přesto se nejedná o stylizovaný „komiksový film“ jako jsou například Vrána, Dick Tracy či Batman.
Indiana Jones je komiksový hrdina, jako když vyšije. A filmy s ním jsou čistým komiksem. Spielberg a Lucas (oba stvořitelé této kultovní postavy a příběhů) se ve filmech s Indym nechávají inspirovat šestákovými romány, starými rádoby dobrodružnými filmy, Jamesem Bondem a především komiksem. Ale na první pohled je komiksový jen Indiana Jones – typický hrdina, který přežije všechny nástrahy. Když plive krev, vždy mu v ústech zbude ještě trochu místa na nějakou suchou hlášku. Do dobrodružství se vrhá po hlavě a vždy v „pracovním“ (tj. klobouk, bič, atd.). Na druhý pohled je komiksem prolezlý film jako celek. Přesto se nejedná o stylizovaný „komiksový film“ jako jsou například Vrána, Dick Tracy či Batman.
Jako příklad uvedu film Indiana Jones a chrám zkázy – to nejkomiksovatější co z dílny Spielberg/Lucas vzešlo. Doporučuji ho všem začínajícím (i pokročilým) komiksářům (scénáristům i kreslířům), je to výborná učebnice komiksové řeči. Skoro celý film by se dal rázem hodit na papír a obstál by i jako vynikající obrázkový příběh. Zvláště akční scény jsou až neuvěřitelně oku lahodící. Stojí za to si film opatřit a sledovat ho téměř po „okénkách“. Filmové střihy a kamera jsou adekvátní komiksovým políčkům. Při akci se toho moc nenapovídá.
Některé scény (např. ta s drtičem na kamení) vypadají ve filmu naivně, ale v komiksu by se nad nimi nikdo nepodivoval. Filmu možná právě trochu škodí, že je hlavně o komiksu. Jeden z dalších jeho kladů je, že ve vás vzbudí touhu „udělat něco podobného…“ a že vás nenechá lhostejným.
Některé scény (např. ta s drtičem na kamení) vypadají ve filmu naivně, ale v komiksu by se nad nimi nikdo nepodivoval. Filmu možná právě trochu škodí, že je hlavně o komiksu. Jeden z dalších jeho kladů je, že ve vás vzbudí touhu „udělat něco podobného…“ a že vás nenechá lhostejným.
Jak Indiana Jones, tak například Hvězdné války či Jurský park jsou filmy, u kterých buď přistoupíte „na hru“ nebo pro vás budou nudným zážitkem. To samé je i u komiksu. Když Indy a jeho přátelé padají na nafukovacím člunu z útesu – musí se z vás stát alespoň trochu dítě, aby jste si vychutnali to dobrodružství, to napětí. Ale zpátky ke komiksové řeči ve filmu.
Spielberg dává v Indianu Jonesovi (a nejen v něm) veliký důraz na práci s kamerou a se střihem. Jeho akční scény nejsou dnes tolik využívanou (videoklipovou) střihovou smrští. Naopak, každý záběr je dopředu přesně rozkreslený, naplánovaný a poté vypiplaný, vybroušený – mohl by stát sám o sobě jako obraz (okénko komiksu). Při akci se tedy neztrácíte, ale velice dobře orientujete, víte kde kdo stojí a co dělá… A přitom (nebo snad právě proto) je to napínavá a dramatická podívaná. Zdá se mi, že Spielberg se při rozkreslování scén (storyboard – kreslený scénář + návod, podoba budoucího filmu) řídí instinktem a hlavně divákem! Říká si odkud záběr pořídit – aby nejvíce vyhověl oku diváka. To znamená: z jakého úhlu se bude nejlépe vyjímat rána pěstí, nebo přeskakování z koně na vlak… V tomhle ohledu je režisér Steven Spielberg mistr a veliký učitel.
Indyho dalším kladem je scénář – dokonalé propojení akčních, mírných a humorných scén do kompaktního celku. Zejména humor je tu velice důležitý, protože vyvažuje (a trochu shazuje) všechny ty nervy drásající chvíle a okamžiky. Správný komiks (i kdovíjak krvavý a drsný) by v sobě měl mít alespoň špetku humoru. Bez ní by mohl být paradoxně k smíchu.
U Indiana Jonese se toho dá hodně naučit. Nejenom jak zachránit dívku svého srdce ze železné pasti nad ohnivou roklí (a že se to každému jednou hodí), ale i jak udělat výbornou zábavu, která přetrvá. Indy je hrdina bez kterého by byl komiks (a i ten film) velice ochuzený svět.
Spielberg dává v Indianu Jonesovi (a nejen v něm) veliký důraz na práci s kamerou a se střihem. Jeho akční scény nejsou dnes tolik využívanou (videoklipovou) střihovou smrští. Naopak, každý záběr je dopředu přesně rozkreslený, naplánovaný a poté vypiplaný, vybroušený – mohl by stát sám o sobě jako obraz (okénko komiksu). Při akci se tedy neztrácíte, ale velice dobře orientujete, víte kde kdo stojí a co dělá… A přitom (nebo snad právě proto) je to napínavá a dramatická podívaná. Zdá se mi, že Spielberg se při rozkreslování scén (storyboard – kreslený scénář + návod, podoba budoucího filmu) řídí instinktem a hlavně divákem! Říká si odkud záběr pořídit – aby nejvíce vyhověl oku diváka. To znamená: z jakého úhlu se bude nejlépe vyjímat rána pěstí, nebo přeskakování z koně na vlak… V tomhle ohledu je režisér Steven Spielberg mistr a veliký učitel.
Indyho dalším kladem je scénář – dokonalé propojení akčních, mírných a humorných scén do kompaktního celku. Zejména humor je tu velice důležitý, protože vyvažuje (a trochu shazuje) všechny ty nervy drásající chvíle a okamžiky. Správný komiks (i kdovíjak krvavý a drsný) by v sobě měl mít alespoň špetku humoru. Bez ní by mohl být paradoxně k smíchu.
U Indiana Jonese se toho dá hodně naučit. Nejenom jak zachránit dívku svého srdce ze železné pasti nad ohnivou roklí (a že se to každému jednou hodí), ale i jak udělat výbornou zábavu, která přetrvá. Indy je hrdina bez kterého by byl komiks (a i ten film) velice ochuzený svět.
. . .
S Indianem Jonesem existují samozřejmě i komiksy. Přepracování všech tří filmů do kreslené podoby se zhostil svého času Marvel – ale šlo o rychlokvašku, která nebyla dělaná s takovou péčí, jakou by si zasloužila. Dále seriály typu Mladý Indiana Jones apod, o jejichž kvalitě také nejsem stoprocentně přesvědčen. Po revoluci se objevil jeden z dílů v časopise ABC, ale svým stylem mi připomínal spíše cestopis.
Příště: Spider-Man
