Kritický metr byl v té době na takový film opravdu krátký. Přišel 23. červen 1989 a do amerických kin vtrhl nový film: Batman. Plná kina a obrovské tržby pomohly stvořit nový fenomén – filmového netopýřího mstitele v černém kostýmu s tváří playboye. Z dnešního pohledu to musela být opravdu pecka. Batmanovská filmová pokračování stále trhají rekordy v návštěvnosti, supermegastars (Clooney, Carey, Schwarzenegger atd.) se doslova perou o možnost „být viděn“ v takovém bijáku a producentům srdce poskočí, když zaslechnou to magické zaklínadlo – komiksový film.
Jak už to ale u pohádek (a zvláště těch amerických) bývá, cesta k úspěchu byla blátivá, trnitá, ale za tu procházku rozhodně stála. V . USA byl Batman – komiks jednoznačný hit. Ponechme stranou jeho komiksový úpadek a zázračné znovuzrození v 80.letech – prostě Batman byl hned po Supermanovi ten nejznámější superhrdina a převést ho na filmové plátno (a vydělat samozřejmý balík) byl sen kdejakého Hollywoodského studia. Po velkém úspěchu filmu Superman se v roce 1979 rozhodli dva (zatím) neznámí producenti Guber a Peters, že je právě tak vhodná doba na další megahit a sáhli po svém oblíbeném hrdinovi z dětství. Práva na film tedy dostalo jejich mateřské studio Warner Bros. Jak už jsem se zmínil, Batman byl velice oblíbená postava (kromě komiksů s ním se například vysílal i seriál v…. rozhlase!!! a samozřejmě v televizi) a tak si ve WB začali mnout ruce, jaký mají v rukou potencionální hit. Netušili, že je čeká plných 10 let než dojde k premiéře. Za tu dobu se u mnohoslibného projektu vystřídala řada jmen – jak scénáristických, tak režisérských (nabídku dostal mj. i Ivan Reitman a Steven Spielberg).
Až když se Batman dostal k tehdy začínající režisérské hvězdičce Timu Burtonovi – až poté se začalo něco dít. Tim Burton měl o filmu jasnou představu – dalo by se spíše říci chmurnou představu, protože Burton se nezajímal o původního Batmana z pestrobarevného komiksu. Učarovala mu podoba Batmana . z komiksového bestselleru Franka Millera: The Dark Knight Returns. Do takového filmu by šel a se svou vizí později strhl na svou stranu jak producenty tak i (dříve nedůvěřivé) vedení Warner Bros. Příběh filmu byl postavený na klasickém příběhu z DC komiksu Boba Kanea, ale pořád to nebylo ono. Teprve Sam Hamm a Waren Skaaren se dopracovali k uspokojivému výsledku. Nakonec se jen do scénáře investoval rovný milion dolarů!
Akce „Batman – The movie“ měla tedy dva silné opěrné body a rozběhla se naplno. Tim Burton a WB se rozhodli nešetřit na ničem a tak ve studiu Pinewood vznikly velkoryse pojaté dekorace (za více než 35 miliónů dolarů) města Gotham – města zločinu. Samotná postava Batmana také nebyla levná záležitost. Burton se rozhodl pro změnu image: žádné slipy natáhnuté přes kalhoty, žádné modré či šedé barvy (které jsou alespoň trochu optimistické). Černý kostým vyrobený z plastu, gumy a latexu, na kterém svítí pouze žlutý netopýří znak a Batmanova nakrknutá brada. Skvělou ukázkou profesionální práce jsou i Batmanova „udělátka“ – Batletadlo, Batmobil (nemá nic společného s telefonem), Batpistole a další Batpomocníci. Vypadají sice jako hračky ale ve spojení s hlavní postavou dokáží divy.
Opravdové drama začalo při obsazování herců. O hlavní roli mělo zájem veliké množství hvězd, ale Tim Buton věděl o někom naprosto nečekaném. Michaela Keatona si již předtím vyzkoušel ve své duchařské komedii . Beetlejuice a byl přesvědčený, že nikdo jiný nezahraje Batmana tak jako on. Nešlo pouze o maskovaného mstitele – šlo hlavně o lidskou stránku Batmana: milionáře Bruce Waynea. Keaton sám nebyl přesvědčený zda je pro roli ten pravý a přesvědčeni nebyli ani fanoušci komiksu a dokonce ani vedení Warner Bros. Režisér si s tím hlavu nedělal – jeho instinkt při výběru byl totiž, jak se ukázalo po premiéře, neomylný. Role Vicki (Batmanovy partnerky a lásky) byla připsána sexygirl Sean Youngové. Pár týdnu před startem natáčení si ale zlomila klíční kost a na její místo se dostala krásná a dlouhonohá Kim Basingerová. O tom, jak to bylo doopravdy s rolí hlavního padoucha Jokera ví asi jen sám Jack Nicholson. Jedna verze (ta zaručeně pravdivá) vypovídá o neochotné hvězdě zahazovat se v takovémto filmu a druhá verze (ta zaručeně ještě víc pravdivá) říká, že herec se o projekt začal zajímat sám a chtěl v něm hrát za každou cenu. Ať to bylo jakkoliv, dá se říci, že Jack Nicholson si filmem rozhodně prestiž nezkazil, vydělal veliké peníze a přivábil do kin další lidi. A možná také pomohl zlomit odpor ostatních filmových hvězd ke komiksovému filmu. Dalšími lidmi, kteří přidali ruku k dílu byli kameraman Roger Pratt a hudební skladatel Danny Elfman (ve filmu zazní písně i od Prince). O samotném natáčení se toho ví velice málo – celý projekt byl držen v tajnosti (Hollywoodské držen v tajnosti = mohutná reklamní kampaň ve všech možných mediích).
23. 6. 1989 se v kinech konečně usadily první davy natěšených diváků a film mohl začít žít svým životem. Hned za první týden vydělal 40 miliónů, což byl nový fantastický rekord. Stal se nejúspěšnějším filmem roku 1989. Celkově vydělal něco přes 150 miliónů dolarů a ve své době se vyšvihl na čtvrtou příčku nejúspěšnějších filmů všech dob (hned za Návrat Jediho, Hvězdné války a E.T. mimozemšťana).
Až když se Batman dostal k tehdy začínající režisérské hvězdičce Timu Burtonovi – až poté se začalo něco dít. Tim Burton měl o filmu jasnou představu – dalo by se spíše říci chmurnou představu, protože Burton se nezajímal o původního Batmana z pestrobarevného komiksu. Učarovala mu podoba Batmana . z komiksového bestselleru Franka Millera: The Dark Knight Returns. Do takového filmu by šel a se svou vizí později strhl na svou stranu jak producenty tak i (dříve nedůvěřivé) vedení Warner Bros. Příběh filmu byl postavený na klasickém příběhu z DC komiksu Boba Kanea, ale pořád to nebylo ono. Teprve Sam Hamm a Waren Skaaren se dopracovali k uspokojivému výsledku. Nakonec se jen do scénáře investoval rovný milion dolarů!
Akce „Batman – The movie“ měla tedy dva silné opěrné body a rozběhla se naplno. Tim Burton a WB se rozhodli nešetřit na ničem a tak ve studiu Pinewood vznikly velkoryse pojaté dekorace (za více než 35 miliónů dolarů) města Gotham – města zločinu. Samotná postava Batmana také nebyla levná záležitost. Burton se rozhodl pro změnu image: žádné slipy natáhnuté přes kalhoty, žádné modré či šedé barvy (které jsou alespoň trochu optimistické). Černý kostým vyrobený z plastu, gumy a latexu, na kterém svítí pouze žlutý netopýří znak a Batmanova nakrknutá brada. Skvělou ukázkou profesionální práce jsou i Batmanova „udělátka“ – Batletadlo, Batmobil (nemá nic společného s telefonem), Batpistole a další Batpomocníci. Vypadají sice jako hračky ale ve spojení s hlavní postavou dokáží divy.
Opravdové drama začalo při obsazování herců. O hlavní roli mělo zájem veliké množství hvězd, ale Tim Buton věděl o někom naprosto nečekaném. Michaela Keatona si již předtím vyzkoušel ve své duchařské komedii . Beetlejuice a byl přesvědčený, že nikdo jiný nezahraje Batmana tak jako on. Nešlo pouze o maskovaného mstitele – šlo hlavně o lidskou stránku Batmana: milionáře Bruce Waynea. Keaton sám nebyl přesvědčený zda je pro roli ten pravý a přesvědčeni nebyli ani fanoušci komiksu a dokonce ani vedení Warner Bros. Režisér si s tím hlavu nedělal – jeho instinkt při výběru byl totiž, jak se ukázalo po premiéře, neomylný. Role Vicki (Batmanovy partnerky a lásky) byla připsána sexygirl Sean Youngové. Pár týdnu před startem natáčení si ale zlomila klíční kost a na její místo se dostala krásná a dlouhonohá Kim Basingerová. O tom, jak to bylo doopravdy s rolí hlavního padoucha Jokera ví asi jen sám Jack Nicholson. Jedna verze (ta zaručeně pravdivá) vypovídá o neochotné hvězdě zahazovat se v takovémto filmu a druhá verze (ta zaručeně ještě víc pravdivá) říká, že herec se o projekt začal zajímat sám a chtěl v něm hrát za každou cenu. Ať to bylo jakkoliv, dá se říci, že Jack Nicholson si filmem rozhodně prestiž nezkazil, vydělal veliké peníze a přivábil do kin další lidi. A možná také pomohl zlomit odpor ostatních filmových hvězd ke komiksovému filmu. Dalšími lidmi, kteří přidali ruku k dílu byli kameraman Roger Pratt a hudební skladatel Danny Elfman (ve filmu zazní písně i od Prince). O samotném natáčení se toho ví velice málo – celý projekt byl držen v tajnosti (Hollywoodské držen v tajnosti = mohutná reklamní kampaň ve všech možných mediích).
23. 6. 1989 se v kinech konečně usadily první davy natěšených diváků a film mohl začít žít svým životem. Hned za první týden vydělal 40 miliónů, což byl nový fantastický rekord. Stal se nejúspěšnějším filmem roku 1989. Celkově vydělal něco přes 150 miliónů dolarů a ve své době se vyšvihl na čtvrtou příčku nejúspěšnějších filmů všech dob (hned za Návrat Jediho, Hvězdné války a E.T. mimozemšťana).
A jaký Batman – film vlastně je? Děj se dá popsat následovně: V Gotham City pučí zločin jako nikdy předtím. Na jeho vyčištění už nestačí ani policie – a . ani nemusí. Na scéně se totiž zjevuje maskovaný člověk s netopýřími křídly a začíná nemilosrdně bojovat se zlem v ulicích. Při jedné přestřelce mezi podsvětím a policií je šéf gangu Jack Napier shozen Batmanem do nádrže s kyselinou – zrodí se ďábelský padouch s věčným úsměvem: Joker. Joker touží po pomstě. Nenávidí lidi a hlavně Batmana. Mezitím se milionář Bruce Wayne na svém hradě seznamuje s pohlednou novinářkou Vicki a zamilují se do sebe. Nikdo – ani Vicky ani Joker – netuší, že tajemný milionář Bruce Wayne a noční netopýří mstitel Batman je ta samá osoba. Joker se rozhodne všem lidem pomstít za svůj osud, ale dostává se do křížku právě s Batmanem, který v něm poznává vraha svých rodičů. Karty jsou rozdány a hra začíná. . .
Film je plný akce a zvláštní pochmurně-pohádkové nálady. Režie Tima Burtona je vynikající, stejně tak jako práce s kamerou a střihem. Vše je jako v komiksu – svébytný potřebně stylizovaný svět. Nelze se divit, že nejlepším hercem ve filmu je právě. . . prostředí a celková atmosféra. Gotham je ve filmu výborné místo pro podzimní depresi, ale i místo kde se mohou potkat jak zvláštní bytosti, tak zamilovaní lidé. Ovšem oproti druhému dílu je to stále jen náčrtek (o tom někdy jindy). Stále je to ještě něco mezi normálním, romantickým a fantaskním městem. Batmanovo sídlo je kapitola sama o sobě – platí o něm zhruba to co o . celé náladě filmu – je perfektní. Michael Keaton je přesně ten Bruce Wayne jako v předloze. Elegantní, trochu záhadný a pro ženy přitažlivý (ale to nemohu zhodnotit tak úplně já: líbí se mi víc ženy než muži). Kim Basingerová je krásná a křehká přesně tak, aby měl Batman co zachraňovat a dostávat z nesnází. Jack Nicholson se mi zdá výborný, ale hraje o dost jiného Jokera než v komiksu. Každopádně se vyřádil a vytvořil velice „dobrého“ padoucha. Ostatní herci a postavy jsou jen kompars – komiksové postavičky vyvedené v míň křiklavých barvách.
Film je plný akce a zvláštní pochmurně-pohádkové nálady. Režie Tima Burtona je vynikající, stejně tak jako práce s kamerou a střihem. Vše je jako v komiksu – svébytný potřebně stylizovaný svět. Nelze se divit, že nejlepším hercem ve filmu je právě. . . prostředí a celková atmosféra. Gotham je ve filmu výborné místo pro podzimní depresi, ale i místo kde se mohou potkat jak zvláštní bytosti, tak zamilovaní lidé. Ovšem oproti druhému dílu je to stále jen náčrtek (o tom někdy jindy). Stále je to ještě něco mezi normálním, romantickým a fantaskním městem. Batmanovo sídlo je kapitola sama o sobě – platí o něm zhruba to co o . celé náladě filmu – je perfektní. Michael Keaton je přesně ten Bruce Wayne jako v předloze. Elegantní, trochu záhadný a pro ženy přitažlivý (ale to nemohu zhodnotit tak úplně já: líbí se mi víc ženy než muži). Kim Basingerová je krásná a křehká přesně tak, aby měl Batman co zachraňovat a dostávat z nesnází. Jack Nicholson se mi zdá výborný, ale hraje o dost jiného Jokera než v komiksu. Každopádně se vyřádil a vytvořil velice „dobrého“ padoucha. Ostatní herci a postavy jsou jen kompars – komiksové postavičky vyvedené v míň křiklavých barvách.
Batman se stal hitem a tím pádem skvělým obchodním artiklem. Batman (nebo jeho „hrudní“ logo) byl na všem: trička, pyžama, hrníčky, propisky, samolepky, žvýkačky atd., atd., atd. Jestliže jste v té době bydleli v Americe, nebo v Německu, Rakousku (prostě na Západě) tak vám lezl z uší, z nosu, z očí, chodili jste s ním spát, s ním jste vstávali, potkávali jste ho doma i na ulici. V době kdy měl premiéru u nás (1. 5. 1992) byl už v USA ve vzduchu cítit závan druhé Batmánie – premiéru měl mít druhý díl. Batman se stal opravdovým fenoménem a dá se říct, že zastínil slávou i Supermana. I dnes kdy je Spider-Man nejúspěšnější film všech dob, se dá říci, že nedosahuje věhlasu a velikosti Batmana.
Příště: Blade II
