Napřed je nutno odpovědět si na shakespearovskou otázku Blade či neblejt? Pochopitelně, že každý takový projekt doprovází obavy o výsledek, . který nakonec může dopadnout hůř, než dopolední vysílání pro mateřské školy. A že Blade znamená – po stránce tržeb – velmi dobrou krávu dojnici. Z těchto důvodů mě hryzaly obavy z toho, že autoři oproti předchozímu snímku vyměkli a z drsného akčního hororu splácali opravdu svinstvo pro všechny věkové kategorie. (Já vím, pořád otravuji s tou drsností, ale to je žánrem, počkejte si, až budu psát o Asterixovi) A první polovina filmu mě v tom jenom utvrdila. Začala se tam rozvíjet klasická klišé: začáteční rozehřívací akce a po ní tuny nudy, dívka předem určená k nějaké té lovestory a polibku s hrdinou u konce filmu a figurka chrlící trapné . vtipy ve stylu Jar-Jara Binkse Scud. K tomu připočtěme drobnou hrdinovu osobní ztrátu z minulosti (nějaké takové to trauma) a máme scénář 70% současných akčních filmů z Hollywoodu. A jako by to nestačilo, dorazila mě zbytečná akce, kdy se Blade kočkuje na meče s upíry-nindžy, kteří ho přišli navštívit. Navíc ty akce neměly šmrnc a tak. Už jsem chtěl v půlce filmu opravdu začít Blade (tedy blejt) aniž bych tušil, že tohle všechno je jeden velikánský fór od režiséra Guillerma delTora.
Při první opravdické akci se to všechno změní. Začínají se objevovat opravdu odporné nechutnosti (kupříkladu rozpůlená mrkající hlava), akce dostávají . grády jak ve stylu tak i v rytmu a provedení a všechna klišé, jež vypadala tak „slibně“ se začnou rozpadat. Žertovný nešika Scud (Norman Reedus), který vůbec není sympatický tím, že měl být sympatický (stejně jako jeho již zmíněný kolega Jar-Jar), je nakonec zrádce, takže je dobře, že nám nebyl sympatický a proto jsme na vrcholu štěstí, když se rozletí jak nafouknutá ropucha pod koly vlaku (tohle měl Lucas udělat s tím odporným gunganem!!!). Dál vyjde najevo několik dalších nečekaných zvratů a propojení, čímž jsou všechna klišé totálně smetena ze stolu a vy si můžete být jisti, že půvabnou vampýřici Nyssu (Leonor Varealová) na konci filmu svatba nečeká.
Při první opravdické akci se to všechno změní. Začínají se objevovat opravdu odporné nechutnosti (kupříkladu rozpůlená mrkající hlava), akce dostávají . grády jak ve stylu tak i v rytmu a provedení a všechna klišé, jež vypadala tak „slibně“ se začnou rozpadat. Žertovný nešika Scud (Norman Reedus), který vůbec není sympatický tím, že měl být sympatický (stejně jako jeho již zmíněný kolega Jar-Jar), je nakonec zrádce, takže je dobře, že nám nebyl sympatický a proto jsme na vrcholu štěstí, když se rozletí jak nafouknutá ropucha pod koly vlaku (tohle měl Lucas udělat s tím odporným gunganem!!!). Dál vyjde najevo několik dalších nečekaných zvratů a propojení, čímž jsou všechna klišé totálně smetena ze stolu a vy si můžete být jisti, že půvabnou vampýřici Nyssu (Leonor Varealová) na konci filmu svatba nečeká.
Stejně jako první Blade je i tento laděn do dvou barev – modré a sépiově hnědé. Tentokrát však převládá hněď a obrazům to dává působivý . nádech tajemna. Vzhledem k tomu, že se většinou nacházíme v podzemních chodbách upířího hnízda, byla to dobrá volba (do sépie jsou laděny i tři filmy Vetřelců). Atmosféra tedy funguje. Co se týče herců, hodně z nich se vyřádilo a zahrálo si s chutí – a je to vidět. Ron Perlman jako Reinhardt má styl a šťávu (dokud z něj Blade neudělá dva hubenější), Kris Kristofferson v roli Whistlera odvedl svůj další nadprůměr, Luke Goss coby Jared Nomak (to je ten hlavní s tou jizvou na bradě, jak . na začátku krví z té upířice vymaluje místnost) je taky kůl (ne jako dřevo, ale jako cool) a tak dále a tak dále. No a sám veliký a ještě větší Wesley Snipes alias Blade je prostě Blade. Uvěřil bych i tomu, že se na svou roli připravoval tak, že po nocích chodil producentům sát krev.
Na koho já to zapomněl? No jistě! Karel Roden a Marek Vašut. Vždyť se to celé točilo u nás. V Praze. Jen se plácejme po hřbetech. Karel Roden je jako padouch prostě padouch (naučil se to v Čechách a od té doby je ve svých . rolích vynikající). Škoda, že ho předabovali, ale nevadí. I tak je super. Marka Vašuta nepředabovali, ale když vezmu v úvahu jeho strohou repliku ani nemuseli. Myslím, že mu rozuměli všude na světě. A pak každé české srdce pookřeje při pohledu na tramvaj číslo 52 uhánějící Prahou na Lehovec. Jen mi vadí, že z našeho hlavního města udělali filmaři takovou těžkou Moskvu. Filmu to sice velmi prospělo, zato se však v Američanech ještě víc zakoření dojem toho, že Čechy jsou někde v Rusku na sever od Sibiře.
Na koho já to zapomněl? No jistě! Karel Roden a Marek Vašut. Vždyť se to celé točilo u nás. V Praze. Jen se plácejme po hřbetech. Karel Roden je jako padouch prostě padouch (naučil se to v Čechách a od té doby je ve svých . rolích vynikající). Škoda, že ho předabovali, ale nevadí. I tak je super. Marka Vašuta nepředabovali, ale když vezmu v úvahu jeho strohou repliku ani nemuseli. Myslím, že mu rozuměli všude na světě. A pak každé české srdce pookřeje při pohledu na tramvaj číslo 52 uhánějící Prahou na Lehovec. Jen mi vadí, že z našeho hlavního města udělali filmaři takovou těžkou Moskvu. Filmu to sice velmi prospělo, zato se však v Američanech ještě víc zakoření dojem toho, že Čechy jsou někde v Rusku na sever od Sibiře.
Jak si tedy odpovědět na otázku položenou u začátku? Blejt? Možná, ale když už, tak jenom z těch několika nechutně naturalistických detailních záběrů. Blade? Určitě!!!
Příště: Asterix a Obelix
