Rodiče (vyděšeně): Ta věc! Ta klouzající hrouda přibližující se k nám! Co to je?!!
Synátor (nad věcí): To je Melvin.
Synátor (nad věcí): To je Melvin.
Velmi přesně to vystihl ten mýtický syn svých rodičů. Velmi přesně. Ostatně celá ta nastíněná situace (vyděšení rodiče-dítě v pohodě) je přímo typickou ukázkou toho, co se počátkem 50. let v USA dělo. Spořádaní otcové a matky ze středostavovských rodin se hrozili toho, jaký vliv na jejich dorůstající ratolesti budou mít ty nové, ohavné, nesuperhrdinské comicsy, které v té době prožívaly takový boom, protože díky své neuslušněnosti a dospělým (krimi, scifi a horrorovým) námětům je jejich dítka, přirozeně, přímo žrala. Typický generační rozkol.
. A ještě v jednom měl onen synek pravdu: za vším byl Melvin. Melvin, svým skutečným jménem William M. Gaines, guru, bůh a muž, který dal americkému comicsu minimálně to samé, co britskému Pat Mills (viz. ABC Warriors). Muž se zajímavým osudem.
Narodil se roku 1922 v rodině, která jeho osud přímo předurčila. Otec, Max (M. C.) Gaines, byl totiž významným comicsovým tvůrcem a vydavatelem (jedním z prvních, kdo začal vydávat comicsy v regulérních sešitech) a též spoluvydavatel Harryho Donenfelda, majitele DC Comics (Superman, Batman). Táta Max narýsoval svému budoucímu synovi jeho kariéru v okamžiku, kdy roku 1945 prodal Donenfeldovi většinu svých sérií (mezi jinými například The Flash, Green Lantern, The Justice Society of America) a ponechal si pouze dvě: Picture Stories From The Bible (Obrázkové příběhy z Bible) a Picture Stories From American History (Obrazové příběhy z americké historie). S těmi založil společnost Education Comics (Výchovné comicsy), později přejmenovanou na Entertaining Comics (Zábavné comicsy) - zkráceně E. C. V ní začal vydávat několik zábavných sérií pro děti (Animal Fables, Dandy Comics, Fat & Slat); vydavatelský tok přerušila až jeho tragická smrt roku 1947. Celá společnost, jejíž prodeje šly tou dobou navíc kvapem dolů, tak najednou zůstala na krku tehdy pětadvacetiletému Williamovi. Ten ale nezazmatkoval, jistým okem rozeznal, že infantilní jednorozměrní hrdinové a výchovné comicsy jsou už trochu pasé a obecenstvu tak místo nich předložil to, co si tou dobou žádalo nejvíc: krev, brutalitu a sex - prostě realitu. Nebyl v tom sice první, ale - a to se počítá - nejlepší.
. . .
Všechny staré série šly rychle do kelu, a místo nich se natlačily válečné, kriminální a zábavné tituly jako Saddle Justice, Crime Patrol a Moon Girl. Skutečně zlaté časy E. C. ale nastaly, až když Gaines jako vrchního editora najal Ala Feldsteina, s nímž společně stvořil vlajkové horrorové tituly jako Tales from the Crypt (Příběhy ze záhrobí, stejnojmenná, i u nás vysílaná, televizní série je postavena přímo na nich), The Haunt of Fear (Doupě strachu), The Vault of Horror (Hrobka hrůzy) - příběhy plné ghúlů, zombií a příšer v čele s Vault-Keeperem, Crypt-Keeperem a Old Witch. Poněkud méně slavné, ale o to propracovanější a "dospělejší" byly noirové kriminálky (Crime SuspenStories, War Against Crime), historicky věrné válečné příběhy (Frontline Combat, Two-Fisted Tales) a svůj nezanedbatelný díl si ukousla i srdcím tvůrců nejbližší scifi a fantasy (Weird Science, Weird Fantasy, Weird Science-Fantasy - v pozdějších číslech se objevily i adaptace takových velikánů moderní scifi jako Raye Bradburyho apod.).
. . .
Obecenstvo (pravda, převážně mládežnické a studentské) bylo nadšeno, prodeje trhaly všechny rekordy a E. C. brzy úplně převálcovalo všechny své konkurenty, což si kromě neotřelosti, syrovosti a nápadové vichřice posichrovalo i náborem těch nejlepších kreslířů z oboru. Téměř každý tehdejší nonkonformní autor byl popravdě do E. C. přímo a zákonitě přitažen jeho novátorstvím: Al Williamson, Johnny Craig, Jack Davis, Graham "Ghastly" Ingels, Reed Crandall, pozdější světoznámý scifi ilustrátor Frank Frazetta, ale hlavně velmi invenční a pokrokoví "comicsoví vývojáři" Wally Wood a Jack Kamen (specialista na horror).
. Jenže žádný strom neroste do nebe (odkud jsem tohle moudro vyhrabal?) a tak nakonec dopadla kosa i na Gainese. V podezřívavé a vypjaté atmosféře senátorem Josephem McCarthym vyprovokovaného "honu na čarodějnice", strachu z atomové bomby a studené války (a také kvůli zvýšení kriminality mládeže, vyvolanému druhou světovou válkou - jen si vzpomeňte na Džungli před tabulí) totiž narostla snaha školních rodičovských spolků, církví i společnosti jako celku po hledání viníků toho, že "děti už nejsou jako dřív". A díky psychiatrovi dr. Fredericu Werthamovi, autoru knihy Seduction of the Innocent (Svádění nevinných) se viník našel brzy. Byly jím, samozřejmě, comicsy; a comicsy od E. C. obzvláště. Gaines sám se musel hájit před americkým Senátem, a když si k tomu ještě přisadili jeho konkurenti a povedlo se jim založit autocenzurní Comics Code Autority, bez jehož ocejchování nemohl žádný comics do distribuce a tedy ke čtenářům, nastal definitivní konec "starým zlatým časům". Většina sérií musela být v roce 1955 zrušena a i když se ještě rok E. C. snažilo prorazit s tzv. Novým směrem (včetně takových vychytávek, jakou byla série příběhů postavených na psychoanalýze), bylo brzy jasné, že i to je na cenzory příliš mnoho. Roku 1956 E. C. končí. Ovšem ne tak docela…
. Již roku 1952 totiž pod křídly E. C. vznikl projekt jménem Mad, na němž "dělal" jiný génius jménem Harvey Kurtzman. Ten si v něm vzal na paškál všechnu tehdejší konzumní kulturu, byl z toho hit a jedno z nejprodávanějších periodik všech dob, kterému se po změně v časopis (díky čemuž se na něj přestal vztahovat Comics Code Autority) povedlo jako jedinému výhonku E. C. přežít až do dnešních dob. Dokonce i Melvin se tak stal ještě bohatším než předtím, dál nepřestal ovlivňovat comicsovou kulturu a i díky tomu ho lze označit za legendu, která zámořský comics tlačila vpřed po více než čtyřicet let - až do své smrti roku 1992.
. O samotném E. C. se sice dnes nemluví tolik jako třeba o Jacku Kirbym nebo Stanu Leeovi, ale i když je jeho vliv na americkou scénu spíše nepřímý, jeho pečeť se (právě díky desítkám autorů, na nichž se nesmazatelně podepsal) zřetelně otiskla od undergroundu 60. let až do současnosti. Mnohé převratné práce z konce 80. let (Frank Miller - The Dark Knigh Returns) staví přímo na odkazu E. C., snažíc se zapomenout na dědictví superhrdinského plevele toho nešťastného mezidobí. Ostatně i přes silnou modernizaci a zdospělení 90. let je americká comicsová současnost v mnoha směrech za 50. lety pořádně pozadu…
A u Shock SuspenStories si předvedeme čím…
Stránky současného vydavatele E. C. reprintů Russ Cochran and Gemstone Publishing: http://www.eccrypt.com/books4sale.htm.
O Comic Code Authority, dr. Werthamovi, 50. létech a trochu i o E. C. si v češtině ještě můžete přečíst v článku od V. Veverky Kterak comics prznil nevinné v CREW č. 9 a 10.
