Že by (řečeno s Freudem) nevědomá projekce komiksu do zhmotněných bublin? Anebo škytavka národního cítění, jemuž zaskočilo při pohledu na siluetu Pražského výstaviště? Anebo snaha povznést umění obviňované z přízemnosti? Těžko, balóny totiž v obrázkových příbězích popravidle splasknou a dramaticky havarují. Že by proroctví nadcházející nepřízně osudu? Dojem nechť si udělá každý sám.
. Začal s tím, jak jinak, Mistr. Pravda, z Káji Saudka byl už v roce 1973 spoutaný Lev, uvězněný v kleci normalizace. Ta jej ovšem v první fázi zasáhla pouze ve volbě scénářů. Chtěl však kreslit a být tištěn, a proto sáhl po zkomiksování události z 16. června 1891, kdy se na Jubilejní výstavě v Praze krátce po startu roztrhl a spadl balón (aniž se čtyřem cestujícím cokoliv stalo). V jarmareční Zkáze balónu Kysibelka, otištěné v Magazínu Mladé fronty (Čtení pro mladé dívky i muže) se sice objevil prvek vzdoru v podobě přestrojeného Lipse Tulliana, jinak je ale komiks mezníkem Saudkova úpadku, kresebně ovšem ještě stěží registrovatelného.
. Na daleko optimističtější notu udeřili ve stejném roce kreslíř André "Androvka" Černoušek a zástupce šéfredaktora Sedmičky pionýrů Radek Kubínek, kteří vytvořili šestnáctidílný seriál Vzduchoplavci. Možná redakci došly peníze na všechny ty Stanice G-70, Potulné samuraje a Pravěké lovce Naohy, každopádně sáhli pro námět do úspěšnější éry, označované za vrchol vzduchoplavectví v Čechách. V červenci až říjnu 1891 totiž opět (!) na Jubilejní výstavě předváděli Francouzi Louis Godard a Edouard Surcour dva balóny, jednomístný Godard a čtyřmístný Victor Hugo. Podnikli celkem 35 úspěšných vzletů, ovšem scénáristé si navíc vymysleli jeden katastroficko-komický start, jehož hlavním hrdinou byl (Victor) Godard, balón Hugo a odtučněný pražský velkouzenář. Dílko není nijak zvlášť propracované, ale má nečekaný švih a pořádnou dávku absurdního humoru, jímž častuje zkostnatělé rakouskouherské mocnářství i jeho přisluhovačku, katolickou církev.
. Český komiks však neměl dost, a tak po necelých deseti letech vzlétla Kysibelka podruhé (!). Bylo to v ábíčku, kde na podzim 1982 odstartovala La aviadora scénáristy Rudolfa Baudise a kreslíře Miloše Nováka. Jde o nejrealističtější verzi letu, což lze pochopit, protože tvůrce seriálu v době Brežněvovy smrti legrace dávno opustila.
Balónů a zepelínů ovšem létalo v komiksech nepočítaně. Mořští vlci a ďábelský doktor QQ vlastnili balón pruhovaný jako vesnickou peřinu, Druhé výpravě se podařilo dosíci Vysočiny ve stejnojmenné vzducholodi, a zepelíny létaly ještě počátkem 90. let v Nebi v plamenech a Bigglesovi. O vzducholodích z Barsoomu se radši ani nezmiňuji.
Proč to všechno? Je to jen náhoda? Anebo že by všichni chtěli někam jinam a výše? Skončeme otázkou bez odpovědi, koneckonců létat je tak snadné.
