Nejdřív ale zásadní otázka - co má snímek Animatrix tak společného s komiksy (protože, kdyby neměl, nebyl by důvod o něm psát na komiksové stránky)? Jistě, celá řada z vás to již dávno ví, ale jen tak pro pořádek: Kromě toho, že samotný japonský manga styl vládne hlavně komiksům a anime z nich velice často vycházejí (např. filozofická kyber-punková složitost Ghost in the Shell), měla i celá série filmů Matrix zpočátku podobu komiksu, nakresleného bratry Wachowskými. S určitou nadsázkou (ale opravdu jen s malou) se dá říci, že trilogie Matrix je vlastně filmovou adaptací původního komiksu. A komiksový prapůvod tím pádem nikdo neodpáře ani Animatrixu.
Zmínil jsem se, že tento animovaný snímek tvoří devět epizod. Uvažoval jsem, jak je hodnotit. Jako celek? A nebo každou zvlášť? Vzhledem k různorodosti jak námětů a příběhů, tak i zpracování mi z toho jasně vyšlo, že první možnost je blbost. Kousněme si tedy do všech devíti popořádku.
. Poslední let Osirise (r. Andy Jones)
Jako jediný běžel u nás v kinech (předfilm Nezvratného osudu 2) a kromě této jedinečné vlastnosti je také z celé série nejmíň povedený. Jedná se o kompletní počítačovou 3D animaci a jednoduchý příběh je této formě podřízen, tzn. že obrazová složka si ukrojila z celého dílka větší kus koláče a příběh se kroutí někde v jejím stínu. Jako čistokrevná povídka v nějakém sci-fi almanachu literárních psavců by působila jen trochu nadprůměrně. A přestože se to vše moc hezky hýbe (skoro jako živé), není ani samotné výtvarno nějak zvlášť objevné; de facto kopíruje svého filmového velikána. Je to logické, když uvážíme, že se jedná o epizodku filmu Matrix Reloaded. Pokud bych psal do Cinemy, shrnul bych Poslední let Osirise cifrou 60%.
. Druhá renesance - 1. a 2. část (r. Mahiro Maeda)
A tady to začíná! Druhá renesance je jakýsi kreslený dokument o tom, jak vlastně ke zkáze lidstva a nadvládě robotů došlo. Rozvíjí se pozoruhodný příběh plný bolesti a utrpení jak ze strany lidí, tak - v první fázi - i ze strany strojů. Velkolepé bitevní scény podkreslené nadupanou muzikou střídají obrazy jednoduchých metafor (tleskající dav lidí se promění v klapající kostlivce, když odsouhlasí zničení nebe, moucha rozmáčknutá na mapě Světa přesně v místě města robotů ap.). Autoři se nevyhnuli ani velmi naturalistickým scénám, z nichž opravdu velmi silné jsou např. pokusy strojů na lidech či potlačování prvních robotských vzpour. Perfektní vizualista a skvělý příběh - dva silné elementy tvořící v celku velmi kvalitní podívanou. 100%.
. Dětský příběh (r. Shinichiro Watanabe)
Slušný tah. Příběh o středoškolákovi, který naváže kontakt s Neem a Trinity a rád by se dostal tam, kam oni. Příběh, který by chtěl prožít snad každý středoškolák, své kouzlo rozhodně má. Už jenom tím, že se odehrává ve všedním životě všedního studenta, což je prakticky průměrný příznivec fenoménu Matrix. Správně si autoři pohráli s napětím, které graduje především v němých pauzách ve třídě, když hlavnímu hrdinovi zazvoní vypnutý mobil. Perfektní je i akční závěr, který bravurně doťukává stylizovaná animace. Úplný konec mi ovšem přišel tak trochu zbytečný (od pohřbu dál), ale to se nedá nic dělat, protože právě tento zbytečný finiš je důležitý pro navázání na snímek Matrix Reloaded, kde onen student vystupuje jako totální kretén. Dětský příběh samotný je však skvělý a svých 80% si plně zaslouží.
. Program (r. Yoshiaki Kawajiri)
V klasickém manga stylu a především v prostředí starého Japonska se odehrává příběh Program. Hlavními postavami je žena a muž a my se po první vydařené bojové scéně dozvídáme, že se jedná vlastně o simulační program bojových technik. Muž se ženou cvičně bojují a vedou živou konverzaci. Ovšem až do chvíle, kdy muž udělá ženě vážnou nabídku - nechat se zpět zapojit do Matrixu a na skutečný zničený svět zapomenout. Animace je velmi slušně zvládnutá a stejně tak i výtvarná stránka, ale pointa je řekl bych poněkud nepropracovaná. Šlo jí dozajista vypestřit. Každopádně hlavně tu jde o akční nářez a toho se chtivý divák dočká. Bojové scény vás ponoukají ke vzpomínce na snímek Tygr a drak a jsou vskutku precizní. 80%.
. Světový rekord (r. Takeshi Koike)
A nyní ze světa sportu. Vynikající běžec Dan chce setřít hanbu minulého závodu, kdy se zjistilo, že dopoval. A jeho vůle je tak silná, že by mohla překonat sen. Sen, který se jmenuje Matrix. A protože je tu nebezpečí, že Dan unikne virtuální realitě a probudí se ve skutečném světě strojů, hlídají ho agenti. Animace je perfektní! Ne snad, že by se poctivě hýbala v každém filmovém okénku, ale její stylizace je dokonalá a vytváří tak vlastně velmi výrazný a originální prvek filmu. Krom toho i příběh je výborný a nutí vás občas i samostatně uvažovat. Chvíli jsem váhal, ale nakonec 100%.
. Neznámé území (r. Koji Morimoto)
Příběh dívky, která se kvůli své zatoulané kočičce vydá do prapodivného stavení, v němž se odehrává mnoho zvláštních jevů - plechovka volně levituje nad zemí, v jedné místnosti prší (že by citace Tarkovského Solaris?), děti si hrají podivné hry plné jakýchsi kouzel atd. (řekl bych, že je to jakási skládka zmutovaných a napůl vymazaných či nedokonalých programů) Dívka se zapojí do jejich hry, ale ve chvíli, kdy objeví temný vchod kamsi (snad podá bližší vysvětlení Matrix Revolutions), vtrhnou do stavení agenti, aby lokaci přetvořili a vše přemístili jinam. Co se týče provedení, je v klasické manze (až na tu pohyblivější animaci) a atmosféra filmečku je velmi hypnotická. Celkově 100%.
. Detektivní příběh (r. Shinichiro Watanabe)
Tato epizoda dýchá atmosférou detektivek 30. let, ale přitom se odehrává ve stejném prostředí jako Matrix. Kromě temné černobílé polohy filmu (tedy téměř černobílé) je tu ještě jedna zvláštnost: vcelku veliký prostor zde má filmová postava Trinity. Hrátky s hádankami stylově inspirovanými románem Alenka v říši divů, které tak dobře známe z původního Matrixu, zde Trinity využívá na plné obrátky a nebohý detektiv - stejně jako Alenka - nevychází z údivu. 100%.
. Přijímací zkouška (r. Peter Chung)
A na závěr to nejlepší. Vynikající snímeček si pohrává s myšlenkou, co by se stalo s robotem, kdyby ho někdo v simulačním programu naučil lidským pocitům. Právě toho dosáhne skupinka povstalců, když zajmou jednoho z nepřátelských droidů. Robot nejenže se začne vidět v humanoidním těle, ale také se zamiluje do lidské dívky, z čehož nikdy nekouká nic dobrého, a tak je samotný závěr přinejmenším skličující až trochu depresivní. Kromě toho se vyřádili i výtvarníci a animátoři, kteří zde pilovali virtuální podobu simulačního programu a je to skutečně pastva pro oči. Malá šmouha na celkové dokonalosti je možná ve skloubení 3D a klasické kreslené 2D animace (trojrozměrné počítačem animované objekty se přece jenom hýbou o poznání jinak), ale jak říkám, naštěstí je to jen malá šmouha a nepůsobí vůbec jako pěst na oko. Je snad nutné dodávat, že u mě má Přijímací zkouška 100%?
Sečteno a podtrženo: Animatrix je opravdu výjimečná přehlídka animovaných krátkometrážních snímků v japonském stylu. Díky odvaze autorů experimentovat a nepodřídit se komerčním účelům se můžeme kochat originálními nápady, odvážnou animací i poněkud hlubšími příběhy, což je pro americkou produkci mírně řečeno neobvyklé. Pokud jste Animatrix doposud neviděli kompletní, měli byste to brzy dohnat. Stojí to za to!
P.S. A celkové hodnocení Animatrixu? 100%!
