. Asterix je dnes již nesmrtelný fenomén, věřím tudíž, že je netřeba ho představovat. Osudy galského válečníka a jeho kamaráda, nosiče menhirů Obelixe (a nezapomínejme na pejska Idefixe) se staly nejen u nás velmi oblíbenými. Zvykli jsme si hledat v dobrodružsvích, které nám předkládá vynikající scénárista René Goscinny, spoustu vtipných hlášek, fórků, historických narážek a satirických situací. Ani tento díl samozřejmě nevybočuje. Asterixova dobrodružství si uchovávají nezměněnou kvalitu i po těch všech letech. Fórky jsou nezapomenutelné a nadčasové: tento díl byl vydán v roce 1966 a René Goscinny v něm paroduje Brity, jejich "klasické" hodnoty a zvyklosti. Přitom to ale dělá velmi mile a nenásilně, jako to ostatně dělal v každém Asterixovi...
Bratranec Svalix je vyslán do nám známé vísky v Armorice, v níž Asterix a spol. žijí; je poslán, jářku, protože situace je velmi vážná a hrozí, že ona poslední britská vesnička, odolávající Římanům, každou chvíli padne. Svalixův úkol je jediný: donést od druida Panoramixe kouzelný nápoj, dodávající nadlidskou sílu. Asterix s Obelixem Svalixe na cestě domů doprovázejí a nesou mu sud s oním proviantem. Když se Římané dozví, co se chystá, vyhlašuje guvernér poplach. Začíná "hon na sud", který je prohlášen za tajnou zbraň, a další skvělé Asterixovo dobrodružství se rozjíží...
.
Společně s Obelixem však nedokáží pochopit některé britské zvyklosti. Například košatou mluvu Británců, to, že se zde divočák podává v mátové omáčce, nebo že je k dostání pouze teplé pivínko; vyrovnávají se s vrtochy anglického počasí a samozřejmě bojují proti neschopným Římanům. V hlavním městě Británie, Londiniu, tak vzniká chaos, kdy ani Římané pořádně nevědí, co hledají, koho hledají a proč hledají. Británci jsou samozřejmě na straně Galů a dokáží si někdy s Římany opravdu pěkně zahrát. Guvernér nechává zabavit všechny sudy ve městě a místo průzkumu zabavených sudů (ochutnávkou) propukne velká pitka, kdy se všichni vojáci zpijí do němoty (vojáci jsou holt furt stejný :).
.
Chaos by vyhovoval Asterixovi, kdyby se ale sud s kouzelným nápojem nenacházel právě někde ve sklepeních guvernérského paláce. Začíná tak nejen hledání sudu, ale i závod s časem: obležená víska zatím může kdykoliv padnout...
Asterix tak zažívá své další bohaté dobrodružství. Nechybí piráti, kteří jako vždy nedopadnou nejlíp; v tomto příběhu mají dokonce tu čest potkat Asterixe dvakrát - a stojí je to jen dvě lodi. Setkáme se prvky, kterými je Velká Británie proslulá. Asterix navštěvuje zápas jakési starověké verze rugby i ponurou věž v Londiniu, později známou jako Tower. Dokonce můžeme zahlédnout skupinu čtyř slavných bardů, jasných předchůdců Beatles a dovídáme se, proč pijí angličané čaj o páté...
.
Asi bych neměl, ale prozradím jak to vše dopadne. Na konci nás čeká, tak jako vždy, velká a bohatá hostina... Goscinnyho scénář nám přináší vynikající dobrodružný příběh, se spoustou vtipných situací. K tomu si přidejte klasickou Uderzovu kresbu, plnou skrytých vtípků a gagů. V Asterixovi se vždy vyplatilo prohlížet si obrázky pozorně, protože kolikrát se na jednom políčku skrývá spousta legrácek. Asterix vždy dokázal pobavit, a ani tenhle díl není vyjímkou.
