Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

KOMIKS JAKO LUXUSNÍ ZBOŽÍ VS. KOMIKS JAKO PŘEDSUDEK

18.12.2003, autor: Hibi

Pro jednou se odpoutejme od zahleděnosti do vlastních digitálních řad, opusťme zahuštěné stránky webových auditek a zjistíme, že i v papírových médiích se comicsu – kupodivu! – někdo věnuje. Časopis Týden otiskl 3. listopadu článek Pavla Mandyse „Komiks jako luxusní zboží“, a o tři týdny později zkrácenou reakci našeho redaktora Vojty. Jelikož se v obou textech vyskytují výroky přinejmenším diskutabilní, není důvod, proč o nich nediskutovat zrovna zde…




Vzhledem k tomu, že v obou případech se jedná o citace, přetiskujeme oba texty bez redakčních úprav.

3. listopadu 2003 – Týden 45/03 – Pavel Mandys – str. 92

KOMIKS JAKO LUXUSNÍ ZBOŽÍ
Proč dospělí Češi tvoří a čtou obrázkové seriály

Zatímco někteří publicisté i vydavatelé na počátku roku předpovídali, že se slibný vývoj zastaví, ukazuje se, že komiksu se u nás daří stále lépe. Navíc se mezi překlady objevil také první český komiksový román.

Poněkud paradoxní přitom je, že Bílý potok není dílem žádného z mladých kreslířů, kteří publikují v občasnících Aargh!, Crew nebo Pot, tedy třeba Jiřího Gruse, Karla Jerieho, Pavla Čecha nebo Jiřího Zimčíka, ale čerstvého čtyřicátníka Jaromíra Švejdíka, jehož práci veřejnost zatím vůbec neviděla. Švejdík, známější dosud jako zpěvák rockové skupiny Priessnitz, ovšem není začátečník. Několik let kreslí storyboardy (obrázkové scénáře) pro reklamy nebo filmy. Na nich si upevnil styl robustní, místy rytinu připomínající černobílé kresby, která vychází z amerických autorských komiksů.

Spisovatel s rockerem
Švejdíkovi se povedlo to, co zatím žádnému jinému českému kreslíři – potkal scenáristu. Také jeho jméno je v komiksovém světě novinkou. Jedenatřicetiletý Jaroslav Rudiš se vloni proslavil románem Nebe pod Berlínem. Pro Švejdíka napsal o Aloisi Nebelovi, železničáři ze slezských Sudet, jemuž se zjevují staré vlaky. Příběh bezmála stostránkové knihy se odehrává v 70. letech v psychiatrické léčebně, kde Nebel jinému pacientovi, mlčenlivému neznámému muži, vypráví o halucinačních setkáních. Ale i další, skutečnější příběhy o máničkách, kterým příliš zachutnaly některé pilulky, o "dočasně" usídlených ruských vojácích, kteří nemilosrdně vraždí své zběhy. Příběh má volný konec a autoři slibují ještě dvě pokračování. Bílý potok se od doposud publikovaných českých komiksů v mnohém liší a doufejme, že domácí tvorbu významněji posune. Tak, že ostatní autoři upustí od dosud převládajících vtipů, grotesek a hříček, případně od nesrozumitelných obrazových exhibicí, a soustředí se na silný příběh, který navíc nemusí pocházet z žánru sci-fi, hororu nebo pohádky, jak je zatím obvyklé.

Komiks mezi knihami
Bílý potok je zajímavý ještě tím, že jej vydalo malé nakladatelství Labyrint, které přichystá deset knih ročně a pečlivě si hlídá, jaké. Obvykle se věnuje takzvaně "vyššímu" umění, ať je to Kafka, Jáchym Topol nebo Frida Kahlová. Komiks vydává poprvé. Jistě, Rudiš úspěšné Nebe pod Berlínem vydal právě tam. Ale přesto Labyrint vyslal zprávu: Věříme, že komiks může být něčím víc, než jen zábavou pro děti a dětiny. A směrem k nakladatelstvím komiksovým (Comicscentrum, Netopejr, Mot) i k těm, která tento žánr podceňují. Bílého potoka si ostatně všimla i média, která se jinak komiksu nevěnují. Labyrint ovšem není jediným nakladatelským podnikem, který si obrázkového žánru všiml. Už loni se do komiksů vehementně vložilo nakladatelství BB Art, které spustilo odvážnou sérii jednoho komiksu týdně. Tehdy, na jaře 2002, se soustředilo na konvenční francouzskou tvorbu převážně tradičně zpracované thrillery. Trochu tím kopírovalo francouzský trh z přelomu 80. a 90. let, kde se po úspěchu komiksu XIII. právě tento žánr výrazně rozšířil. Většina z průměrných sérií se ovšem u nás příliš neujala – a BB Artu se už letos podařilo získat práva na zmíněnou XIII., která tu sice v 90. letech vycházela, ale tehdejší ostravské nakladatelství Barlow zkrachovalo. Zároveň se BB Art spojil s publicisty z komiksového časopisu Crew, a do edičního plánu zařadil i americké komiksové romány spojené především se jménem scenáristy Alana Moorea: vloni vyšla Liga výjimečných, letos první díl příběhu Top 10 z bizarního superhrdinského města Neopolis a do Vánoc by se měl objevit ještě případ Jacka Rozparovače nazvaný Z pekla. Ten, podobně jako Ligu výjimečných, už známe z filmového plátna a shodou okolností se natáčel v Praze. Již od konce loňského roku výběr z francouzské produkce zpestřily a zlepšily tituly, které pracují s humornou nadsázkou: série Meteor (sci-fi s prvky parodie), Gipsy (postkatastrofický thriller z Ruska) a Trollí války, nápaditá fantasy plná černého humoru. Aktivita BB Artu zřejmě vyburcovala také další nakladatelství, které se na komiks nespecializuje, byť od počátku 90. let pravidelně vydává Asterixe a zkusilo to i s Tintinem (pouze dva sešity). Egmont se živí obrazovými publikacemi pro děti, patří mu práva na merchandising Disneyho i Hvězdných válek. Už vloni ovšem vydal první díl sci-fi série Nikopol ceněného Enkiho Bilala a trilogii dokončil letos před prázdninami. O dva měsíce později pak navázal podobně pojatou sérií Kasta Meta-baronů od dvojice Jodorow ski a Gimenéz. Opět jde o scifi ze vzdálené budoucnosti, tentokrát s prvky hrdinského eposu. Po prázdninách navíc Egmont potěšil pamětníky, když vydal seriál Rahan, který byl podobně jako Asterix tištěn v socialistických dětských časopisech (konkrétně v Sedmičce pionýrů). Poučen komerčně úspěšnými velkými knihami komiksů z BB Artu, vydal osm příběhů blonďatého pravěkého lovce na téměř dvou stech stranách křídového papíru rozměrné vázané knihy.

Generace třicetiletých
Také Nikopol i Meta-baroni jsou oproti Asterixovi i Tintinovi v pevné vazbě – ukazuje se totiž, že čtenáři jsou ochotni si za luxus připlatit a knihkupci knižní formát berou raději než sešitový. Přišlo se na to se souborným vydáním Rychlých šípů. Ačkoliv většina Foglarových fanoušků už seriál o slavné pětici v různých sešitových vydáních doma měla, stejně neodolali možnosti vlastnit vše pohromadě v kvalitní vazbě i tisku. Podobně se vedlo první Velké knize komiksů se seriály z ABC. Naposledy takto vyšly příběhy Slováka Jozefa Scheka, který za socialistické éry zpracovával sci-fi příběhy Michaela Crichtona a Josefa Součka "uklizené" ve specializovaném časopise Elektrón. Snaží se autoři Čtyřlístku, nejslavnějšího socialistického komiksu pro děti: vydali sebrané příběhy z ročníků 1971-1974. Bohužel, snad aby zachovali stejný rozměr jako u předchozích Slavných příběhů Čtyřlístku, kde se objevily první sešity původně tištěné ve větším formátu, zvětšili jednotlivé stránky. Jednoduchým kresbám Jaroslava Němečka to znatelně ublížilo. Proč vycházejí staré komiksy v luxusních vydáních a proč se spíše uchytí čtenářsky náročná a drahá sci-fi oproti světově mnohem populárnějšímu Tintinovi, který je za třetinovou cenu? Čím to, že právě nyní se zrodí první český komiksový román, že vycházejí hned tři komiksové časopisy, každý trochu jinak orientovaný, zatímco ještě před několika lety tu komiksy živořily? Zdá se, že dorostla početná generace narozená na počátku 70. let, která na komiksech vyrostla vzdor tomu, že se tehdy sháněly těžko a že jí byly dávkovány spoře na stránkách časopisů, které měly působit socialisticky výchovně. Takovým lidem je dnes kolem třiceti a oproti počátku 90. let už mají dost peněz na to, aby si splnili dětské sny a zkompletovali Vzpouru mozků nebo Rahana. Sledují ovšem také současnou tvorbu pro dospělé, podobně jako publikum jinde v Evropě. Zároveň v této generaci vyrostli tvůrci poučení jak starými zálibami, tak moderními trendy: jejich práce pak odpovídá očekávání vrstevníků. Nabízí se jiné vysvětlení české zvláštnosti. Existuje tu málo komiksů pro děti a nečekaně mnoho produkce pro dospělé, která je v zemích na komiks více orientovaných považována za elitní a která doplňuje ediční plány zaměřené jinak na jednoduché akční sešity. České děti si zřejmě vystačí s televizí a videohrami, současný trh s komiksy tu určují děti značně odrostlé.

24. listopadu – Týden 48/03 – Vojtěch Čepelák

COMICS JAKO PŘEDSUDEK ANEB PROČ HO ČEŠI ČTOU, A PROČ SE TOMU SAMI DIVÍ 
Comicsový román Bílý potok přivedl na naši mediální scénu opět fenomén „obrázkových seriálů“, mysleli bychom si tudíž, že každý comicsový fanoušek by měl být rád. Jenže není. Proč? Čili jinak… proč Batman umírá v Supermanově náručí zbytečně a staré „vykopávky“ válcují trh?

Okolo české comicsové scény existuje stejně nepřeberné množství předsudků jako okolo každé jiné minoritní subkultury. To se přirozeně projevuje na většině informací podávaných v médiích někým, kdo nepochází z úzkého kruhu „zasvěcenců“. Nedávno vydaný tuzemský počin Bílý potok nám ale dává příležitost alespoň některé z nejasností kolem comicsu u nás (a jeho vydávání zvláště) rozptýlit.

Sci-fi, umění a peníze
Česká literární kritika se při hodnocení comicsů pozvolna začíná oprošťovat od teorií čtiva pro děti a pologramotné, přesto se ale stále ráda uzavírá do samospásného kruhu o nadřazenosti „vysoké“ literatury nad „komercí“. Tuto chybu ostatně dělá i mimo comics. Nemusíme chodit nijak daleko, stačí pohlédnout na již zmíněný Bílý potok.
Ty tam jsou doby, kdy se kvalitní comics dal nalézt povětšinou jen v oblasti sci-fi a příbuzných žánrů, přesto i dnes, když tomu tak již dávno není, je stále ponejvíce spojován právě s „fantastikou“ (Superman a Batman jsou toho typickými zástupci – viz. jinak přelomový Batman: Návrat temného rytíře). A v tom je ten problém. „Fantasmagorie“ vám nikdo neuzná za hodnotnou literaturu.
Podstatou comicsu, stejně jako jakéhokoliv jiného umění, je sdělování příběhů a emocí, a pokud je tak uděláno dobře a s citem, je už jedno jestli hlavním hrdinou tohoto díla je filozofující výhybkář nebo superhrdina ve vlajícím plášti. Proto je chybou vidět v Bílém potoku přelomový comics jen proto, že jde o mainstreamového intelektuála (kvalitně napsaného, to nepochybně) a ne o sci-fi či fantasy. Jeho přelomovost totiž spočívá v něčem docela jiném. V penězích.
To, a nic jiného, stojí v cestě k úspěchu originálního tuzemského comicsu. Autoři Bílého potoka tvořili svoje dílo (alespoň od jisté fáze jeho vzniku) s jistotou toho, že vyjde, a tudíž mu mohli věnovat dostatek svého času a úsilí. Pokud by měli tuto jistotu i tvůrci sci-fi, thrillerů a dalšího „braku“, mohli bychom dnes nepochybně číst i kvalitní díla těchto žánrů. To se ale nestane, dokud budou za jedinou oprávněnou záminku k tvorbě comicsů považována umělecká (rozuměj postmoderně-intelektuální) témata.

Sentimentální čtenáři?
Problém peněz nás zároveň zavádí ještě k jednomu dosti rozšířenému názoru, který se v poslední době stále více začíná prosazovat, a který bych si dovolil považovat za chybný. Jedná se o přeceňování „normalizačních“ comicsů z mládežnických časopisů a jejich vlivu na vzestup čtenosti comicsu v poslední době.
Nechci zde snižovat zásluhu seriálů z časopisu ABC, a jim podobných, na vybudování základního comicsového povědomí, protože nepochybně valná většina tuzemských čtenářů, narozených před rokem ´89, za něj vděčí právě jim. Také je pravdou, že právě tito čtenáři - dnes již dospělí a při penězích – jistě stojí za obrovským úspěchem Velké knihy komiksů 1 plné seriálů z ABC. Ovšem směšovat je s těmi, kdo dnes kupují moderní zahraniční comicsy a stojí tak za nárůstem počtu comicsových titulů všeobecně, není možné. Už proto ne, že žádná z následujících Velkých knih, a jim podobných projektů, úspěch svého předchůdce nedokázala zopakovat.
Sentiment po starých časech je jistě velkou hnací silou (na které ostatně stojí úspěch většiny soudobých tuzemských filmů), ale bohužel se vztahuje právě jen na minulost – čtenáři moderních comicsů jsou už zcela jiní lidé.
Nikoliv 70. a 80. léta, ale teprve desetiletí následující, stojí za comicsovým boomem současnosti. Až nová generace, nezatížená mnoha předsudky komunismu (zvláště tím o „dětinskosti“ comicsů), ho začíná uznávat jako rovnocennou zábavu hodnou svých peněz. Nevnímá comics jako něco pokleslého a nedokonalého, ale uvědomuje si všechny jeho možnosti a kvality.
Nahlíženo z jiného pohledu: přijmout comics jako plnohodnotnou zábavu je pro tak comicsově „negramotné“ publikum, jako je to naše, natolik obtížným úkolem, že se to v masovém měřítku může zdařit jen kvalitativně zcela jinak vybavenému čtenářstvu. Ne sentiment a nostalgie, ale jen otevření čtenáři nezatížení minulostí, mohou dnes tuzemskému comicsu přinést ty tak toužebně očekávané lepší zítřky. Tento názor jistě není příliš politicky korektní, ale zavírat před ním oči není nadále možné. Navíc, pokud ho přijmeme, nebudeme se již nikdy muset zamýšlet nad tím, proč se comicsy u nás čtou a proč tak činí převážně dospělé publikum. My sami sobě budeme důkazem. Ostatně, cožpak na filmy (jen další možný způsob jak vyprávět příběhy, nezapomeňme) se taky nedívají hlavně dospělí?





Autor:


Autor článku: Hibi

Detaily o komiksu:

Titul:
Scénář: James O/Barr
Kresba: James O/Barr
Překlad: Dana Krejčová
Žánr: Akční, superhrdinové (CZ).
Vydavatel: Comics Centrum
Související články:


Česko
31.07.2017 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (5): Cigarety, kokain a čokoládu máme od Indiánů
03.04.2017 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (4): Jak padli Inkové a Aztékové
19.12.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (3): Ať žije Kolumbus, hurá!






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!