Nyní již v klidu můžeme o dvojce prohlásit, že to opravdu byl brak a škvár, aniž bychom se obávali toho, jestli ji závěr trilogie nepoposune do lepších sfér. Nyní si také můžeme zcela bezpečně utvrdit názor v tom, že Bratři pravděpodobně opravdu nepočítali s celou trilogií už od začátku, jak se nám snažili nakukat. A konečně jsme se probrali i z onoho opojení, že se Hollywood vydal cestou divácky náročnějších filmů, které vyvolal před čtyřmi lety právě první Matrix (který byl samozřejmě SU-PER!).
Ovšem navzdory výše napsaným větám není Matrix Revolutions zas až tak špatný film. Je nadupaný velmi slušnou akcí a člověk se u něj nudí o poznání méně, než u Matrix Reloaded. Opravdu impozantní bitva o Sión je vyloženě labužnický zážitek pro oko a totéž platí i o závěru, kde si navzájem rozbíjejí huby dva supermani Neo a Smith. Zkrátka akční scény jsou tentokrát akční a pozor (!!!) – ani u jedné jsem neusnul (jak se mi to stávalo u předchozího dílu).
Mezi prkennými výkony herců se najdou i světlé výjimky, nepřekvapí suverénní Hugo Weaving, nezapomenete ani na Serapha v podání Collina Chou, ale překvapil spratek z Animatrixu a dvojky – Kid, či představitel agenta Smithe v reálném světě robotů, který Nea připraví o zrak. A nerad bych zapomněl na mou oblíbenkyni Charru, což je něco mezi Ellen Ripleyovou z trojky Vetřelce a tušitelkou Agathou z Minority report, které se zmocnila herečka Rachel Blackmanová (střílí na obří vrtáky z jakési dvoj-bazuky).
Hlavními atributy filmu jsou ovšem triky, a to triky opět dokonalé (skoro se vyrovnají Zemanovým filmům), zvuk mohutný a vůbec celá ta technická stránka jak ze žurnálu, včetně perfektních titulků, jak úvodních a závěrečných, tak i českých leptaných.
A nyní již seriózně: největší propastí je (jak jinak) děj. Všem těm vizuálním efektům zkrátka chybí nějaký film. Od Jurského parku uplynulo deset let a dnes si již málokdo vyhřeje v kině spodní prádlo z jakéhokoliv 3D triku. Digitální animace je už všude kolem nás a ať se Jirka Lukáš snaží ze všech svých vesmírných sil jak chce, jen triky publikum nenasytí. A totéž platí i o „bratrech v triku“ Wachovských. Když si tak shrnu do několika vět, „o čemže to vlastně bylo“, dojdu k závěru, že Neo z nějakých vizí se sebral a i s Trinity odletěl do města strojů, aby jim pomohl od agenta Smithe, který se chopil Matrixu. Co to Nea popadlo se nedozvíme. Bitva o Sión je sice efektní, dlouhá a super, ale děj nikam významně neposune. A nakonec to ještě ke všemu dopadne tak, že stroje teda jako z vděčnosti jak jim Neo pomohl od Smithe uzavřou s lidmi mír a konec dobrý všechno dobré a podobně. Hrůza! Měla být válka! Otevřený střet strojů a lidí! A na závěr něco gigantickýho! Hyperpointa, něco jako, že Neo se pak projíždí s Trinity na koni po pláži až dojedou k obrovské soše tváře z Marsu! (Nebo tak nějak, víte, co myslím…)
Nevolnost vyvolávají i totálně stupidní dialogy. Něco tak hrozného jsem naposledy slyšel v celovečerní verzi seriálu Mladí a neklidní. Tvůrci se nám jimi snaží vysvětlit, jak je láska strašně krásná a důležitá a jak všichni, co milují (tím se bohužel nemyslí tělesně) jsou super a navíc láska je tu brána naprosto vážně (kde to jenom okopírovali Nedvědy???). Neo a Trinity se tu milují (ze zkušeností z Reloaded zase naštěstí ne tělesně) tak strašně moc, až je to opravdu nechutné. O obyvatelích Siónu se radši ani nebudu nějak extra vyjadřovat. Koncentrace láskypudných citů se v tomto pozůstatku lidské civilizace blíží až smrtelné dávce…
A pochopitelně nabubřelost a trapnost jsou tu také. Největší sranda je, když umírají důležité a důležitější postavy. Velitel obranné jednotky Mifune je ve svém bojovém robotovi rozšlehán sentinely na kousíčky a v divákovi to až trhne, jak je tato scéna naturalistická a šokující (přeci jenom pohled na hlavu, která nelidsky řve a přitom se přímo před očima rozpadá ve změti šlehajících chapadel, pořád „funguje“). Jenže pak se z následujícího záběru dovíme, že to velitel přežil jen s několika škrábanci a ještě má náladu žvanit jakási moudra, aby pak konečně už doopravdy umřel. Totéž platí i o Trinity (vy, kteří jste film ještě neviděli: na začátku jsem vás varoval, teď to přijde), která tedy taky umře, ale dost blbě. Sexy vamp – v jednom kuse někde předvádí své dokonalé kung-fu, uhýbá před střelami, láme policistům údy, vozí asiaty zámečníky na silných motorkách bez přílby, čas od času musí čelit explodujícím helikoptérám – zahyne při nárazu lodi napíchnuta na jakési špony (plus ještě tradiční vykecávání jako bonus). To je něco jako kdyby pyrotechnik umřel na vzteklinu od lišky. Ne! Pyrotechnik musí umřít při exkurzi v Černobylu a Trinity při rozbíjení slunečních brýlí agentů Smithů!!
A to jsem ještě nezmínil Vědmu. Já chápu, že původní představitelka Vědmy (skvělá Gloria Fosterová) umřela a tak jí museli nahradit, ale proč to proboha neudělali alespoň trošičku originálně? Nová Vědma je té předchozí velmi podobná a jen se snaží nějak zakecat, proč vypadá trošičku jinak. (Trochu mi to připomíná naše první amatérské filmy, kdy jsme taky zakecávali každou nelogičnost stylem: „Máš štěstí, že mám náboje v kapse, jinak bych tě zastřelil.“) Nová Vědma by jinak mohla být o dost zajímavější. Třeba v podobě bezdomovce nebo knihovníka. No nic, trochu jsem se nechal Vědmou unést.
Největší ze záporů trčí už v názvu – totiž ten, že se jedná právě o Matrix. Jinak by to byl vcelku dobrý oddechový akčňák, na který by se za pár měsíců zcela zapomnělo. Avšak nevěšme hlavu! Na Matrix Revolutions se určitě taky brzo zapomene.
PS.: Já vím, já vím... Bylo by toho ještě mnoho, co k tomu napsat: zbytečné vedlejší postavy, konec nekonec; o co vlastně v těch dvou pokračováních šlo? Ale i pár těch kladů hlavně v technickém provedení, plus několik nadšenců, kteří se mnou souhlasit rozhodně nehodlají (něco jako příznivci Star Treku)... Jenže času je málo a na světě jsou i jiné věci (a jiné filmy) než nepovedené sequely…
Prohlédněte si fotogalerii z filmu Matrix Revolutions:
. . . .
. . . .
. . . .
Ovšem navzdory výše napsaným větám není Matrix Revolutions zas až tak špatný film. Je nadupaný velmi slušnou akcí a člověk se u něj nudí o poznání méně, než u Matrix Reloaded. Opravdu impozantní bitva o Sión je vyloženě labužnický zážitek pro oko a totéž platí i o závěru, kde si navzájem rozbíjejí huby dva supermani Neo a Smith. Zkrátka akční scény jsou tentokrát akční a pozor (!!!) – ani u jedné jsem neusnul (jak se mi to stávalo u předchozího dílu).
Mezi prkennými výkony herců se najdou i světlé výjimky, nepřekvapí suverénní Hugo Weaving, nezapomenete ani na Serapha v podání Collina Chou, ale překvapil spratek z Animatrixu a dvojky – Kid, či představitel agenta Smithe v reálném světě robotů, který Nea připraví o zrak. A nerad bych zapomněl na mou oblíbenkyni Charru, což je něco mezi Ellen Ripleyovou z trojky Vetřelce a tušitelkou Agathou z Minority report, které se zmocnila herečka Rachel Blackmanová (střílí na obří vrtáky z jakési dvoj-bazuky).
Hlavními atributy filmu jsou ovšem triky, a to triky opět dokonalé (skoro se vyrovnají Zemanovým filmům), zvuk mohutný a vůbec celá ta technická stránka jak ze žurnálu, včetně perfektních titulků, jak úvodních a závěrečných, tak i českých leptaných.
A nyní již seriózně: největší propastí je (jak jinak) děj. Všem těm vizuálním efektům zkrátka chybí nějaký film. Od Jurského parku uplynulo deset let a dnes si již málokdo vyhřeje v kině spodní prádlo z jakéhokoliv 3D triku. Digitální animace je už všude kolem nás a ať se Jirka Lukáš snaží ze všech svých vesmírných sil jak chce, jen triky publikum nenasytí. A totéž platí i o „bratrech v triku“ Wachovských. Když si tak shrnu do několika vět, „o čemže to vlastně bylo“, dojdu k závěru, že Neo z nějakých vizí se sebral a i s Trinity odletěl do města strojů, aby jim pomohl od agenta Smithe, který se chopil Matrixu. Co to Nea popadlo se nedozvíme. Bitva o Sión je sice efektní, dlouhá a super, ale děj nikam významně neposune. A nakonec to ještě ke všemu dopadne tak, že stroje teda jako z vděčnosti jak jim Neo pomohl od Smithe uzavřou s lidmi mír a konec dobrý všechno dobré a podobně. Hrůza! Měla být válka! Otevřený střet strojů a lidí! A na závěr něco gigantickýho! Hyperpointa, něco jako, že Neo se pak projíždí s Trinity na koni po pláži až dojedou k obrovské soše tváře z Marsu! (Nebo tak nějak, víte, co myslím…)
Nevolnost vyvolávají i totálně stupidní dialogy. Něco tak hrozného jsem naposledy slyšel v celovečerní verzi seriálu Mladí a neklidní. Tvůrci se nám jimi snaží vysvětlit, jak je láska strašně krásná a důležitá a jak všichni, co milují (tím se bohužel nemyslí tělesně) jsou super a navíc láska je tu brána naprosto vážně (kde to jenom okopírovali Nedvědy???). Neo a Trinity se tu milují (ze zkušeností z Reloaded zase naštěstí ne tělesně) tak strašně moc, až je to opravdu nechutné. O obyvatelích Siónu se radši ani nebudu nějak extra vyjadřovat. Koncentrace láskypudných citů se v tomto pozůstatku lidské civilizace blíží až smrtelné dávce…
A pochopitelně nabubřelost a trapnost jsou tu také. Největší sranda je, když umírají důležité a důležitější postavy. Velitel obranné jednotky Mifune je ve svém bojovém robotovi rozšlehán sentinely na kousíčky a v divákovi to až trhne, jak je tato scéna naturalistická a šokující (přeci jenom pohled na hlavu, která nelidsky řve a přitom se přímo před očima rozpadá ve změti šlehajících chapadel, pořád „funguje“). Jenže pak se z následujícího záběru dovíme, že to velitel přežil jen s několika škrábanci a ještě má náladu žvanit jakási moudra, aby pak konečně už doopravdy umřel. Totéž platí i o Trinity (vy, kteří jste film ještě neviděli: na začátku jsem vás varoval, teď to přijde), která tedy taky umře, ale dost blbě. Sexy vamp – v jednom kuse někde předvádí své dokonalé kung-fu, uhýbá před střelami, láme policistům údy, vozí asiaty zámečníky na silných motorkách bez přílby, čas od času musí čelit explodujícím helikoptérám – zahyne při nárazu lodi napíchnuta na jakési špony (plus ještě tradiční vykecávání jako bonus). To je něco jako kdyby pyrotechnik umřel na vzteklinu od lišky. Ne! Pyrotechnik musí umřít při exkurzi v Černobylu a Trinity při rozbíjení slunečních brýlí agentů Smithů!!
A to jsem ještě nezmínil Vědmu. Já chápu, že původní představitelka Vědmy (skvělá Gloria Fosterová) umřela a tak jí museli nahradit, ale proč to proboha neudělali alespoň trošičku originálně? Nová Vědma je té předchozí velmi podobná a jen se snaží nějak zakecat, proč vypadá trošičku jinak. (Trochu mi to připomíná naše první amatérské filmy, kdy jsme taky zakecávali každou nelogičnost stylem: „Máš štěstí, že mám náboje v kapse, jinak bych tě zastřelil.“) Nová Vědma by jinak mohla být o dost zajímavější. Třeba v podobě bezdomovce nebo knihovníka. No nic, trochu jsem se nechal Vědmou unést.
Největší ze záporů trčí už v názvu – totiž ten, že se jedná právě o Matrix. Jinak by to byl vcelku dobrý oddechový akčňák, na který by se za pár měsíců zcela zapomnělo. Avšak nevěšme hlavu! Na Matrix Revolutions se určitě taky brzo zapomene.
PS.: Já vím, já vím... Bylo by toho ještě mnoho, co k tomu napsat: zbytečné vedlejší postavy, konec nekonec; o co vlastně v těch dvou pokračováních šlo? Ale i pár těch kladů hlavně v technickém provedení, plus několik nadšenců, kteří se mnou souhlasit rozhodně nehodlají (něco jako příznivci Star Treku)... Jenže času je málo a na světě jsou i jiné věci (a jiné filmy) než nepovedené sequely…
Prohlédněte si fotogalerii z filmu Matrix Revolutions:
. . . .
. . . .
. . . .
