Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

VELKÉ „PROČ?“ A JAK TO (MOŽNÁ) BYLO

04.02.2004, autor: Hibi

Zároveň se sobotním článkem našeho redakčního kolegy Martina Foreta pro Lidové noviny vznikalo i mé zamyšlení nad podobnou otázkou. Pokud byste hledali zdroj některých citací, najdete je právě zde. Takže: druhá odpověď na otázku „Proč Češi nečtou comicsy“?




Zátěž historická
   Léta normalizační odsoudila comics coby imperialistický, úpadkový žánr a zcela v intencích Orwellova newspeaku se pokusila vytlačit i samotný jeho pojem; "kreslený seriál" se dodnes používá coby terminus technicus pro tvorbu sedmdesátých a osmdesátých let - dynamická stránková komposice i toliko comicsu vlastní "syntaktické" prvky byly zredukovány na statickou sérii kreseb ve stereotypních políčkách, a karikaturní nadsázka i akční potenciál comicsu zešablonovatěly na dětskou (případně mládežnickou) formu, nesoucí nezávadný "zábavný", respektive didaktický obsah (zejména replikaci literárních předloh).
   Většina domácího publika je tak dodnes zatížena chronickou nedůvěrou - ať už dodnes fungujícími předsudky vůči zahraniční produkci, nebo odtažitostí od tvorby domácí. I comicsofilní čtenářstvo je ale faktickou diskontinuitou ve vývoji žánru rozděleno na několik generací, jejichž přístup ke comicsu je diametrálně odlišný - generace návratu Rychlých šípů z konce šedesátých letech si pod pojmem "comics" představí tvorbu zcela odlišné povahy, než třeba ábíčkovskými seriály odchovaná generace let osmdesátých i než nejmladší "generace CRWe".
   Fungující comicsový trh, má-li se zformovat, pak musí přemostit právě tyto odlišnosti. Stávající nakladatelé se ve valné míře spoléhají na comicsově nejpřístupnější mladší čtenářstvo, a tak snad kromě občasných reprintů (velký rozruch vzbudil například retrosoubor Kapitána Klosse, BB art, Praha 2002) starší čtenářské generace "nečtou" ne snad proto, že by nechtěly, ale prostě proto, že - pokud se nevčlení do aktuálního proudu - nemají co.
   Chybějící dvacetiletí comicsového povědomí (a z toho plynoucí nezájem, předsudky a nedostatek informací) se zdá být právě oním bludným kořenem, který je příliš hluboko zakopán, než aby bylo možné jej nějak snadno vykořenit, a při tom - jak se ukáže dále v textu - o něj zakopáváme dnes a denně. Ostatní, dále nastiňované obtíže už jsou vůči němu (stále ještě symbolicky řečeno) pouhými klacky pod nohy…
 
   Comicsdom jako ghetto
   Svůj podíl na omezenosti comicsového trhu má jistě i uzavřenost samotné subkultury. Prapůvod tohoto jevu sahá až do sféry scifistického fandomu, jehož doménou se mimo-oficiální, nezúžený comics za totality stal. Právě z podhoubí fandomu postupně vykrystalizovaly tzv. "speciálky" - mnohdy stylová a svou skupinu přívrženců si hýčkající knihkupectví, specialisovaná kromě sci-fi i na příbuzné žánry: fantasy, militaria, krimi a literaturu faktu, hobby hry a… comics. Jeho čtenáři si od počátku devadesátých let, odkdy můžeme datovat jakéstakés pokusy o tu systematičtější, tu spíše amatérské vydávání comicsu,  navykli chodit právě do speciálek, neboť na pultech běžných knihkupectví svůj oblíbený žánr nenacházeli, kdežto zde byl zasazen do velmi příjemných sousedství. S tímto vědomím i vydavatelé svěřovali své náklady obdobně specialisovaným distribučním sítím, a spirála prodeje a čtenosti comicsů se tak zatočila dovnitř vznikajícího "comicsdomu" místo ven. Jedinečnou zásluhu má v tomto ohledu nakladatelský mamut BB art, který své comicsové publikace od roku 2002 tlačil (v proudu své další produkce) právě na pulty ostatních knihkupectví.
 
   Informační vakuum
   Dvacetiletá nedostupnost informací zpoza hranic a ztráta kontaktu s vývojem žánru v zahraničí mají za následek nízkou vyspělost nejen čtenářstva v průměru, ale i samotné comicsové komunity - chybí kritická měřítka, vyplynuvší ze sečtělosti a konfrontace se širší produkcí, téměř neexistují teoretické publikace (ani překladové, natož původní), schází zdroje pro čerpání informací (jejichž takřka výhradní studnicí se stává jen omezeně dostupný internet), ztěžka se hledá návaznost i na vlastní comicsovou historii. Zrekonstruovat dvacet let rozbíjenou a pozvolna mizející mozaiku comicsového přehledu a zvýšit "comicsovou gramotnost" širšího publika je klíčem k reinstalaci žánru.
 
   Osmero umění, deváté bída
   Jakkoli sebejistě již dnes zní tvrzení, že comics je devátým uměním, faktem zůstává, že na rozdíl od kulturně-společenských revuí či festivalů alternativního divadla nekyne comicsu ze státní pokladny ani padesátihaléř. Při tom se i u nás vyskytují fenomény, které lze stěží odbýt nálepkou smysluprosté "komerce": importu francouzských, non-mainstreamových delikates  se věnuje nakladatelství Mot, alternativu domácí i tu na východ od našich hranic sleduje premiant stávající časopisecké produkce, brněnský Aargh!
   Možné způsoby podpory jsou nasnadě: nákup vybraných děl do knihoven (nevalný přehled knihovníků ještě více svazují rozpočty, investované raději do "vážnějších" knih), podpora konkrétních událostí (např. výstav, workshopů, conů, seminářů) či finanční injekce do mnohdy toliko čirým nadšením živených "mediálních" projektů. (Čím dál profesionálnější ziny jako Aargh!, Pot či Bedeman nebo webové Komiks.cz a comX.cz poskytují unikátní prostor jak comicsové publicistice, tak tvorbě začínajících i etablovaných autorů - ovšem k širší evangelisaci žánru chybí peníze, které by umožnily zvýšit periodicitu a náklad a vystoupit tak ze čtenářského ghetta několika stovek zasvěcenců.)
 
   Média? Nezájem!
   Comicsová publicistika si již alespoň částečně našla své místo ve "spřátelených" subkulturách (recense comicsů se pravidelně objevují v periodikách, zaměřených na sci-fi, fantasy či počítačové hry) - což ovšem ono tolik potřebné rozšíření hranic comicsghetta podporuje jen zvolna. "Velkoplošná" média se raději věnují byť i literárním či výtvarným mikroaférám, než comicsu; a když i tam občas nějaká ta bublina proklouzne, musí to být událost krajně extraordinární (vydání Spiegelmannova Mause v Torstu či nedávno Bílého Potoku Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 v Labyrintu).
   V ostatních, zřídkavých výskytech je to (v lepším případě) spíše osobní iniciativou konkrétních novinářů (nestora české comicsové publicistiky Milana Krejčího, Pavla Mandyse v Týdnu, Milana Krumla v Mladé frontě DNES) nebo (a to v tom horším) senzacechtivým výkřikem nejapného pologramoty (jako byly například články o manze a anime v Mladém světě 35/2003 nebo Pátku LN 48/2003); o nějakém intensivnějším, systematickém monitorování comicsové scény se hovořit nedá. Teprve soustavné působení erudovaných žurnalistů a pravidelné zahnízdění kritické reflexe žánru v kulturních rubrikách širokospektrálních médií může napomoci rozšíření a zvýšení čtenářského zájmu.
 
   Bariéra finanční
   Tytam jsou polistopadové ceny dvaceti korun za ápětkový knižní paperback; ceny comicsů jsou dnes na srovnatelné hladině s cenou publikací literárních (průměrná francouzská alba z BB artu zakoupíte od dvou set korun). Finanční bariéra je totiž psychologická: ještě jako ozvěnu totalitního vytěsnění žánru jako bychom slyšeli v hlavách kupujících "čtyři stovky za pouhý comics?" A to ani nemluvíme o částkách vyšších (magické hranice jednoho tisíce korun u nás zatím dosáhl jen historický epos 300 Franka Millera a Zázraky štětcem Alexe Rosse), byť se v těchto případech jedná o publikace svou výpravností (a tedy i cenou) srovnatelné s výtvarnými monografiemi či katalogy výstav.
 
   Kudy na to?
   Překážek není málo, a osamělý běžec je stěží zdolá - popravdě řečeno, bylo by zapotřebí několikačlenné ženijní brigády… Vytvoření informačního toku, kontaktů a prostoru v médiích, nezisková lobby, spolupráce nakladatelů s dalšími kulturními institucemi (viz např. výstavy v Památníku národního písemnictví), propagace běžným čtenářům (také si představujete reklamy na comicsy místo plakátů na divadelní představení?) i kontakt se vzdělaneckou elitou (comicsový ateliér na AVU či Umprum?) - inu, bude zapotřebí ještě mnoha vlaštovek, než se zatuchlé comicsové ovzduší rozhýbe…




Autor:


Autor článku: Hibi

Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!