Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

COMICS VS. ANIMOVANÝ FILM

05.05.2004, autor: Hibi

Animovanému filmu i comicsu je společná práce s kamerou a výtvarná stylizace; zatímco comics dosahuje toku děje prostorvou kompozicí, film "plyne" časově. Pokusme se na několika konkrétních ukázkách nalézt styčné body a vzájemné inspirace...




   Text vynikl jako podklad pro seminář Komiks a animovaný film na mezinárodní festival animovaných filmů ANIfest 2004; přednesen byl 4. května v Třeboni.
 
malé schéma vlivů a technik jednotlivých uměleckých forem   Téma samotné je natolik široké, že by si vyžádalo podstatně delší čas a nejlépe samostatnou práci, věnující se historickému vývoji obou forem a jejich paralelám. Na to však momentálně není dostatek prostoru, a tedy berte tento "seminář" spíše jako skotačení po vrcholcích ledovce, čnících nad hlubinami oceánu.
 
   Animovaný film, stejně jako comics slučuje práci s kamerou a výtvarnou stylizaci. Oběma formám je celkem blízký filmový scénář, resp. storyboard.
   Ilustrace doplňuje a posouvá zážitek z četby, ale teprve comics syntetizuje text i obraz do nerozdělitelného celku (v tomto ohledu jsou například stripy z kultovních Obrázků z českých dějin a pověstí pouhou ilustrací). Storyboard oproti literatuře/textu přidává kameru, pohyb (v obrázcích můžou být vepsány nejen pohyby osob, ale i kamery) a částečně zvuk - storyboard v podání Jiřího GruseSFX, dialogy nebo hudba mohou být vepsány buď přímo v políčkách nebo pod nimi. Stále týž pohled kamery mu ale ubírá comicsovou kompozici. Od storyboardu už je k filmu i comicsu jen krůček - zatímco comics pak vývoje děje v čase dosahuje právě kompozicí, film nahrazuje prostorové vztahy časovými.
   Jak praví Scott McCloud, "zastavený" filmový pás je vlastně jedním veeeeelmi pomalým comicsem, což je patrné zejména u stripu, který jakoby z celého filmového pásu "vytípnul" jen klíčové okamžiky… (Přítomní animátoři prominou, ale pokud se jejich film podaří shrnout do několikapolíčkového stripu, je 99 % jejich práce zbytečné…)
 
   Společné prvky
   Částečně komerčním kalkulem (bublinožrouti celkem spolehlivě zaplní sály) a částečně pohodlným přejímáním námětů (proč pořád vymýšlet nová témata, když zpracovatelného materiálu je dost) se comicsové předlohy dostávají i na plátna kin. Patrné je to zejména ze současného boomu comicsových filmů, ale kupříkladu první filmový Batman pochází už z roku 1966 (rež. Leslie H. Martinson, Batmana hrál Adam West). Jednotlivých adaptací může být pochopitelně celá škála - ryzí, kreslenou animací počínaje (Asterix) a adaptací realistickou konče (Asterix :-).
 
Pánové Asterix a Obelix v hraném podání
 
   Tím nejpodstatnějším společným prvkem comicsu a animovaného filmu je stylizace. Samozřejmě i u hraného filmu je možné volbou záběrů, tónováním, střihem a dalšími prostředky dosáhnout originálního výrazu. Přesto hraný film - právě pro svou zakotvenost v realitě - musí zachovávat uvěřitelné reálie: skutečné herce, fungující přírodní zákony, přiměřenou rychlost pohybu etc. Naopak comics a animovaný film, už z potřeby uchopit téma výtvarně (kresbou, loutkami) implikují odstup od reality; oproti "realistickému" filmu je divák v jiném světě, který má už od pohledu jiné zákonitosti, což má podstatný vliv na uvěřitelnost efektů i nadsázky. Proto si animovaný Asterix zachovává humor kresleného originálu, kdežto jeho hraná verze ruší křečovitou kamufláží digitálních efektů. O tom, jak ve hrané podobě dopadly třeba Ninja želvy, ani nemluvě.
Falešná hra s králíkem Rogerem   Dalším podstatným společným znakem je práce se symbolikou. Otazníčky nad hlavou, vyjadřující přemýšlení, létající a tepající srdíčka, občasně zdůrazněné SFX nebo třeba hvězdičky po úderu do hlavy - to jsou symbolické zkratky,využívané jistojistě v obou formách. Ostatně právě spor ptáčínků a hvězdiček kolem hlavy tvoří entrée Falešné hry s králíkem Rogerem (1988, Robert Zemeckis).
   (Hraniční žánrem jsou i "animace" na okrajích sešitů; takto "oživený" letící čáp byl použit i v programu ANIfestu 2003. Rychlé profrčení stránek rozpohybování, pomalé otáčení pak vytváří comics…)
 
   Z comicsu před kameru
   Snad největším maelströmem vzájemné inspirace je Dálný Východ - ovšem ponor do tavícího kotle comicsových sérií (manga), televizních seriálů i celovečerních filmů (anime) by vydal na specializovanější téma, a tedy jej ponechme erudovanějším.
 
   Výrazným monolitem, který ční v historii comicsových adaptací, je bezpochyby povídkový film Heavy Metal (1981, Ivan Reitman), v němž se soustředili autoři kolem stejnojmenného kultovního magazínu, zaměřenému na fantasy, sci-fi a horror. Taarna, letící na pterodaktylu i okolní krajina přípomínají některé moebiovské postupy, Richard Corben zde prosadil svého svalovce Dena, hrdinou jiné z povídek je Captain Stern Berniho Wrightsona. Pozoruhodná je i míra inspirace, jakou si z "taxikářské" povídky vzal Luc Beson pro svůj Pátý element...
z oficiální stránky Bilalova Immortel ad vitam   Budeme-li se pohybovat po onom malém hraničním obloučku mezi výtvarnem a filmem, pak oproti kreslenému Heavy Metalu se na opačném extrému dostáváme k filmům trikovým - tedy do oblasti, kde se animace vzdala své stylizační poetiky a zamaskovala se za realitu (viz např. virtuální herec v Gladiátorovi). Živým pomníkem přesunu od comicsu k animovanému filmu je Enki Bilal, původem Srb, t.č. žijící ve Francii, kde měl nedávno premiéru jeho film Immortel ad vitam.
   Jeho konverze se ostatně odráží i v posledním albu nikopolské trilogie, v němž se prolínají osudy původních hrdinů s postavami filmu o nich natáčených; sám režisér pak děj prokládá různými filmovými úvahami.
 
   … a co doma? aneb Chce Ferda zabít Jessii?
Ferda Mravenec v podání Hermíny Týrlové   I v našem prostředí comicsové postavičky dočkaly svým rozpohybovaných dvojníků: například kocour Vavřinec nebo Ferda Mravenec, asi nejmediálnější česká comicsová celebrita: začínal ve 30. letech jako hrdina stripu, aby se pak do povědomí většiny čtenářů zaspal jako hrdina psaných knížek. Jako loutkový film jej upravila Hermína Týrlová, na zač. 90. let se v německé produkci dočkal kreslené podoby a nedávno se objevil dokonce na multimédiích…
   Svůj komentář přidal král českého comicsu Kája Saudek; nejenže pro dva filmy Miloše Macourka (Kdo chce zabít Jessii? a Čtyři vraždy stačí, drahoušku) vytvořil kreslené titulky a několik fiktivních comicsových sešitů, ale především část filmu Kdo chce zabít Jessii? pojal jako projekci comicsových políček na plátno - čímž dosáhl svérázné, velmi pomalé formy animace.
 
obálka Nail Films Maxe Anderssona   Směr zvratný
   Ptáme-li se po filmových adaptacích comicsů, je třeba se ohlížet i opačným směrem. Zmiňme alespoň v prostém výčtu data, která nejspíš už dávno zanikla ve víru hyperprodukce a merchandisingového balastu: Mickey Mouse Walta Disneyho - 1928 první animovaný film, 1930 začaly vycházet stripy v novinách, o pět let později vyšly jejich reprinty v souborném sešitu; teprve v roce 1940 - dvanáct let po filmu - se objevila vlastní řada s původními příběhy…
   S poslední ukázkou mi dovolte přivítat hosta, který je takříkajíc převráceným Bilalem: od animací se dostal ke comicsu. Kromě řady vlastních výstav a filmů se mu dostalo toho štěstí, že mu péčí nakladatelství Mot vyšla dvě alba i v Čechách: kultovní Pixy a soubor kratších příběhů Kontejner; Lolita, jedna z hrdinek Kontejneru vystupuje i v jednom z Nail Films Maxe Andersona…
 
z diskuse s Maxem Andresonem; zleva: Tomáš Hibi Matejíček, Max Andersson, Jakub Němeček, Ivan Stable   Jestli si ještě kreslím comicsy pro sebe? Nemám na to už mnoho času… Ale vlastně: nikdy nevíte, pro jakého čtenáře kreslíte, co a jak si přebere… Takže kreslíte podle toho jediného čtenáře, kterému rozumíte - podle sebe sama…
volně z následné diskuse s Maxem Andersonem




Autor:


Autor článku: Hibi

Detaily o komiksu:

Titul:
Scénář: James O/Barr
Kresba: James O/Barr
Překlad: Dana Krejčová
Žánr: Akční, superhrdinové (CZ).
Vydavatel: Comics Centrum
Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!